Elektronická pošta, tedy e-mail, je nejpoužívanější a jednou z nejpraktičtějších možností, které internet nabízí. K nápadu, že by bylo skvělé využít ji i pro studenty, nemusí být daleko. Ale jak začít? Kde najít vhodné dopisovací partnery? Jak nejlépe dopisování využít? Čeho se vyvarovat?
Elektronická pošta, tedy e-mail, je nejpoužívanější a jednou z nejpraktičtějších možností, které internet nabízí - sítí denně křižují milióny vzkazů. K nápadu, že by bylo skvělé využít ji i pro studenty, nemusí být daleko.
Dopisovat si s někým na druhém konci světa (anebo třeba jen kousek za hranicemi) může být velmi vzrušující a nepochybně to i zarytému odpůrci učení dokazuje, že být schopen používat cizí jazyk je praktické, ne-li zábavné. Jenže když o tom začnete přemýšlet, napadne vás nejspíš spousta překážek. Možná studenti, které učíte, nemají svůj vlastní e-mail. Pokud ho mají – nebo mohou mít, nejste si jisti tím, jak jim opatřit vhodné partnery k dopisování. A bude to vůbec dlouhodobě k něčemu dobré – co když jim partner přestane psát, co když je to po pár prvních dopisech přestane bavit? Vždyť vy navíc jako učitelé můžete jejich korespondenci jen velmi těžko kontrolovat – nemůže to nakonec být nebezpečné?
Jak už to bývá, mám pro vás dvě zprávy. Nejdřív tu špatnou. Všechny vaše pochybnosti jsou na místě. Překážek je možná ještě víc, než vás zatím napadlo, a co je horší: neexistuje univerzální lék. Ale než to všechno vzdáte, přečtěte si ještě tu dobrou zprávu: všechny ty překážky jdou překonat. Předeslala jsem, že jednoduché řešení najít nelze, ale zkuste si z následujících námětů vybrat ten, který vám připadá uskutečnitelný, a s chutí do toho! Odměna na sebe nenechá dlouho čekat.
Hledání dopisovacích partnerů
Situace, kdy má student jednoho partnera na dopisování, je pro učitele asi to nejsnazší, pokud chce dát žákům možnost kontaktu se světem a nechce se tím již nijak dále zabývat. Před lety jsme dostávali ve školách adresy Irin z Novosibirska či Ralfů z Neuruppinu a s rozechvěním potom otevírali obálky s cizokrajnými známkami. Podobné vzrušení jistě mohou děti zažívat i dnes a cizokrajnost to může být opravdu exotická, ačkoliv díky e-mailu odpadají ty známky (i když některé ze služeb nabízejí i seznámení pro klasické dopisování). Jestli není ve vašich možnostech žádná z dále vyjmenovaných eventualit a přece máte studenty, kteří mají svůj vlastní e-mail a chuť si s někým dopisovat, můžete je odkázat na některou z následujících adres, kde si mohou partnera najít mezi stávajícími nabídkami anebo umístit svůj vlastní „inzerát“.
Linguistic Funland.com:
formulář pro umístění vlastní poptávky: www.linguistic-funland.com/addapal.html ;
již publikované inzeráty: www.linguistic-funland.com/penpalpostings.html
Andys International Penpals.com
Pokud se na výše uvedené stránky podíváte a budete se chvíli probírat uveřejněnými vzkazy, určitě narazíte na pár takových, které nemají daleko ke sloganu „…jsem veselá a hravá…“. Třeba je na vině nedostatečná znalost angličtiny inzerenta, ale přece jen si možná řeknete, že to pro vaše studenty není to optimální místo na seznámení (zvlášť jsou-li vaši studenti spíše mladšího školního věku). Naštěstí, jak jsem slíblila, řešení existuje.
Jednu možnost nabízí Kidscom.com - zde je třeba registrace, aby mohl uživatel vstoupit na stránky s nabídkou zájemců o dopisování. Součástí registrace je i formulář pro rodiče, kteří musí vyjádřit svůj souhlas – a právě v tom může být háček, neboť vyplněný rodičovský souhlas je nutno odeslat faxem či klasickou poštou, a teprve poté je dětem přidělen vstupní kód. Mnohem pružnější je Epals.com, kde vám nabídnou i řadu dalších služeb. Zde svou skupinu zaregistrujete a pro každého ze studentů můžete získat vlastní e-mailovou adresu. Zároveň můžete nastavit filtry a dle vlastního uvážení korespondenci studentů kontrolovat. V široké databázi zaregistrovaných škol můžete najít partnerskou třídu. Můžete se také účastnit skupinových projektů nebo uplatnit vlastní nápad a k účasti na něm přizvat studenty a učitele z celého světa. Tohle místo stojí rozhodně za bližší prozkoumání!
Jinou možností je http://www.kidlink.org, který funguje především na bázi tzv. mailing lists. Děti („Kidlink“ je určen pro děti do 15 let) si mohou přítele na dopisování najít v KIDCAFE-INDIVIDUAL. Počáteční výměna vzkazů tady probíhá v monitorované konferenci, a když se mezi partnery ustálí individuální vztah, mohou ji opustit a pokračovat soukromě. (Ovšem pozor: na rozdíl od běžných pravidel se nedoporučuje do této konference přihlašovat, neboť by e-mailová schránka byla denně zaplavena desítkami vzkazů, které jsou určeny pro jiné děti. Na Internetu je proto přístupný archív, v němž je v případě potřeby možno vyhledávat.) Můžete psát také své vzkazy kolektivně za celou třídu – na KIDCAFE-SCHOOL. Další možnosti pro učitele, jak najít partnerskou třídu, je KIDLEADER, pro hledání partnerů pro projekty pak KIDPROJ-COORD a další koordinační konference.
A ještě dalším místem, kde najít partnery, jsou mailing listy na Intercultural E-mail Classroom Connections http://www.iecc.org . Do těchto konferencí se přihlásíte vy jako učitel a buď sami zašlete svůj požadavek, nebo čekáte, až se v poptávkách objeví něco, co se vám bude hodit. Jednotlivé „listy“ jsou rozděleny podle věku studentů (takže na své si mohou přijít učitelé v mateřských školkách i domovech důchodců), zvláštní konferenci mají i e-mailové projekty.
Tipy a triky
Teď už tedy víte, kde najít protějšek pro dopisování. Ale pořád ještě není úplně vyhráno. Aby to fungovalo, musí se spolupráce vyladit. Takže přidám ještě pár tipů, jak na to.
- Nechte veškerou korespondenci pouze na dětech, jenom pokud to opravdu nejde jinak. Jestli to ale jen trochu můžete zařídit, pokuste se o něco víc. Jak často se snažíme děti přinutit, aby napsaly kus smysluplného textu, a jak často jsou tím totálně otrávené! S e-mailem je to o něčem úplně jiném – každé napsané slovo má totiž svého čtenáře, a tím čtenářem není jen hodnotící učitel.
- Než se do celé „akce“ pustíte s dětmi, věnujte dost času promýšlení a plánování. Co od korespondence očekáváte? U začátečníků může jít jen o výměnu pozdravů a základních údajů o sobě a své rodině. U středně pokročilých můžete třeba s partnery diskutovat společně přečtenou knihu, vyměňovat si informace o cenách v obou zemích. U pokročilých pak už připadají v úvahu i složitější projekty jako třeba společně provedený minivýzkum o sociálních problémech v obou zemích. Další otázkou, kterou si musíte položit, je časový harmonogram společné práce: chcete navázat dlouhodobou spolupráci, nebo vám jde jen o několikatýdenní výměnu? V úvahu musíte brát třeba i to, že v různých částech světa začíná a končí školní rok úplně jindy, nemluvě už o prázdninách a svátcích. Užitečné bude také zamyslet se nad tím, zda má vámi zamýšlený projekt přesahovat i do dalších předmětů – pro studenty to je nepochybně užitečné, ale dokážete získat pro spolupráci i příslušné vyučující? Budete si dopisovat jako celá třída nebo budou studenti udržovat vlastní korespondenci?
- Až si vše promyslíte, pokuste se najít vhodnou partnerskou třídu. Nejde jenom o to kontaktovat v pro vás atraktivní zemi skupinu, která má přibližně stejný počet studentů. Oslovte nejprve jejich učitele a společně dohodněte strategii. Často se osvědčuje začít projekt s více partnery, neboť některé skupiny mohou z nejrůznějších důvodů přestat pracovat.
- Máte-li možnost, aby studenti pracovali s e-mailem samostatně nebo v malých skupinkách (dvou- až tříčlenných), je to pro vás veliké plus. Než se pustíte do společného projektu s partnery, ujistěte se, že studenti umí elektronickou poštu opravdu používat. Právě období, kdy spolupráci se zahraničním partnerem připravujete, můžete využít k tomu, abyste studenty pořádně proškolili. Dopisujte si s nimi pro začátek sami – uvidíte, že už to samo o sobě může být velmi zábavné a užitečné. Můžete jim třeba e-mailem posílat různé úkoly, které musí vyřešit a výsledek vám sdělí opět elektronickou poštou. Zpřístupníte-li se dětem prostřednictvím e-mailu, dozvíte se často věci, o nichž byste jinak neměli ani potuchu!
- Pokud se tedy rozhodnete, že si studenti budou se svými protějšky dopisovat samostatně, je lepší přidělit každému více partnerů. Znáte to – ne každý píše rád, ne každý vydrží velké tempo, a je nepříjemné, když najednou někdo zůstane bez partnera.
- Hlavně u méně pokročilých studentů nastává po úvodní fázi, kdy jsou studenti většinou nadšeni už jenom skutečností, že jim chodí dopisy z druhého konce světa, jistý útlum. Napsali kamarádům základní informace o sobě, své rodině, škole, o tom, co dělají ve volném čase, a náhle jakoby jim došly šípy. Najednou neví, o čem si dále psát, nebo jim na další témata nestačí jazykové dovednosti. V takové chvíli je důležité, abyste jim dodali další náměty a motivaci. Ať od svých partnerů zjistí, jaká je jejich nejoblíbenější hudební skupina a vytvořte si ve třídě přehled. Evidujte, kdy mají všichni účastníci vašeho projektu narozeniny, a nezapomeňte jim poslat elektronickou pohlednici. Zjistěte, jak v které zemi slaví tradiční svátky. Důležitá je provázanost práce s e-mailem s běžnou prací ve třídě – nejlepší je, když musí předkládat nějaké výstupy, na které lze potom navázat.
Dopisování prostřednictvím elektornické pošty může být pro vás i vaše studenty báječnou zkušeností, ale nenechte se odradit, když napoprvé nebude všechno fungovat dokonale. Stejně jako je to s jinými aktivitami, teprve až to vyzkoušíte, zjistíte, jak tuto možnost využít nejlépe. Nepochybuji ale o tom, že přes všechna klopýtnutí, která vás na cestě mohou potkat, dojdete do cíle (i kdyby mělo platit, že i cesta může být cíl). Kdoví, třeba na vás nebo na vaše studenty čeká celoživotní přátelství.
Lenka Dvořáková
0 komentářů:
Okomentovat