Pro budoucí studenty platí, že kdo chce, se na školu vždy dostane - od roku 1995 totiž vzdělávací nabídka výrazně převyšuje poptávku.
Rozhodování, na kterou školu jít po ukončení školy základní, není jednoduché. Nabídka je dnes velmi široká a naštěstí pro budoucí studenty platí, že kdo chce, na nějakou školu se vždy dostane - od roku 1995 totiž vzdělávací nabídka výrazně převyšuje poptávku.
K tomu aby se člověk mohl odpovědně rozhodnout, potřebuje informace. A právě v jejich nedostatku byl dlouho kámen úrazu. Proto vznikl program SET, jehož cílem je nabízet přehledně utříděné, čerstvé informace, jejichž výhodou je vzájemná srovnatelnost a ke kterým se v tomto rozsahu běžný člověk jen těžko dostává - má většinou možnost získat jen letáček vydaný školou, který není vždy po všech stránkách vyhovující.
Na tiskové konferenci ÚIV, ve středu 12. ledna, představil koordinátor programu, RNDr. Procházka (ředitel divize analýz a informací ÚIV) nejnovější výsledky SETu, potvrzující, že se stanovené cíle daří plnit výborně. Na první pohled je vidět, že byla odvedena kvalitní práce, a že vydané publikace, dostupné i na internetu, budou dobrým pomocníkem všem, kterých se tento problém týká.
SET 99 je již čtvrtým ročníkem tohoto programu. Na základě zkušeností nabytých v minulosti, byly výstupy rozděleny do dvou období. V první fázi, v listopadu, byla vytištěna publikace SET 99 - Kam ze základní školy obsahující informace o nabídce, poptávce a přijímacím řízení. Zajímavé na ní jsou především aktualizované údaje o otevíraných oborech a uvažovaném počtu nově přijatých studentů. Ve druhé fázi, právě nyní v lednu, následovala publikace SET 99 - TOP 100 středních škol. V ní nalezneme žebříčky škol a informace o uplatnění absolventů SŠ na trhu práce. Obě publikace vyšly v regionálních mutacích (vždy pro Prahu, Čechy a Moravu), takže celkem bylo vydáno 6 publikací.
Publikace SET 99 - Kam ze základní školy je členěna do tří částí, které jsou na první pohled odlišitelné různobarevným podkladem stránek. Po dobře zpracovaném vysvětlujícím úvodu následují červené stránky gymnázií, bílé středních odborných škol (SOŠ) a modré středních odborných učilišť (SOU). Zde jsou uváděny kromě základních informací o škole (název, adresa, telefon, fax, mnohde už i e-mail a www stránka), i údaje o délce studia, plánovaném počtu přijatých žáků, roční školné, zaměření (u gymnázií) nebo obor (SOŠ), resp. kmenové obory (SOU), seznam dostupných povinných a volitelných jazyků a v neposlední řadě převis poptávky a jeho tendence (změna - tzn. zda zájemců o studium na této škole přibývá či ubývá). Další údaje se týkají přijímacího řízení. Dozvíme se nejen z jakých předmětů budou přijímací zkoušky (čeština, matematika, cizí jazyk), ale i jejich formu (písemné, ústní). Rychle zjistíme, zda součástí přijímaček bude též pohovor, psychotest, test všeobecných znalostí či dokonce talentové zkoušky… Důležitými ukazateli zohledňujícími dosavadní průpravu žáka, jsou váha přikládaná prospěchu na ZŠ a dva průměry (předpokládaný průměr u přijatých žáků a průměr jaký bude pravděpodobně stačit na přijetí bez přijímacích zkoušek (zejména u SOŠ, gymnázia jej až na výjimky neuvádějí)).
Přestože to vypadá takřka neuvěřitelně, všechny tyto informace jsou uspořádány na šesti řádcích!!! Závěr publikace tvoří užitečné rejstříky - obvodů (okresů) a oborový (pro SOŠ a SOU). Jednotlivé brožury se prodávají za 54 Kč, celkový náklad řady je 10 000 ks.
Publikace SET 99 - TOP 100 středních škol navazují na první řadu publikací, o kterých byla právě řeč. Představují 11 celostátních a regionálních žebříčků škol (metodika jejich tvorby je podrobně osvětlena v přílohách). Druhá část publikace se zaměřuje na analýzu postavení absolventů maturitních oborů na trhu práce. Závěr je vyhrazen inzerci škol.
Žebříčky nás informují např. o úspěšnosti příjímání absolventů na VŠ (a jejich jednotlivé typy - fakulty), celkové úrovni studentů posledních ročníků (i úrovni v jednotlivých předmětech: čeština a literatura, cizí jazyk, matematika), přísnosti maturit (letos hodnoceno poprvé - srovnává skutečné známkování s modelovým dle sondy Maturant), studijním potenciálu a jeho využití (tzv. přidaná hodnota). Regionální žebříčky jsou vlastně podmnožinou celostátních a zejména v Praze umožní čtenářům rychlou orientaci a srovnání úspěšnosti jednotlivých škol.
Analýza trhu práce, rozdělená do tří oddílů, je také velmi dobře zpracovaná. V úvodním bloku uvádí souhrnné informace o trhu práce v ČR (např. nezaměstnanost podle úrovně dosaženého vzdělání, požadavky zaměstnavatelů ap.), druhý blok je zaměřen na situaci v okresech (k 30.9.1999) a třetí, nejrozsáhlejší, nabízí podrobné informace o jednotlivých skupinách oborů (mj. graf dlouhodobého vývoje).
Jednotlivé brožury této řady jsou k dostání za 68 Kč, celkový náklad je opět 10 000 ks. Navíc, podle tvrzení P. Zeleného, byl tisk publikací hrazen z mimorozpočtových zdrojů, takže stát na něj nevydal ani korunu.
Co dodat? Pokud jste rodiči školou povinných dětí, neváhejte investovat 122 Kč za obě publikace, nebo do nich alespoň nahlédněte (např. při třídních schůzkách). Měly by být k dispozici v každé škole, stejně tak i na školských a pracovních úřadech či v pedagogicko-psychologických poradnách. Objednat si je můžete i telefonicky (02/ 24 398 446) nebo mailem: tiskarna@uiv.cz.
Chystá-li se Vaše dítě vstoupit na půdu soukromé školy, budete muset sáhnout do měšce hlouběji. Průměrná částka školného se nyní pohybuje kolem 20-25 000 Kč za rok…
Na závěr ještě několik zajímavostí:
Data pro SET jsou získávána z různých zdrojů. Především od samotných škol (a i na jejich disciplině tedy závisí podoba a kvalita výsledného produktu), ze sond Maturant, od vysokých škol (výsledky přijímacího řízení), MPSV ČR (nezaměstnanost) a ČSÚ.
Jak jsou na tom střední školy s komunikací po internetu?
E-maily: Gymnázia (87 %), SOŠ (74 %), SOU (41 %)
WWW stránky: Gymnázia (56 %), SOŠ (43 %), SOU (17 %)
Vyučované jazyky:
Angličtina a němčina (až na 1 výjimku) je nabízena na všech gymnáziích v ČR. Následuje francouzština (78% gymnázií), latina (77%), ruština (67%) a španělština (33%). Jen 9 % gymnázií nabízí italštinu. Okrajově se uči i holandština, hebrejština, japonština, arabština, polština, čínština aj.
Poněkud horší je situace na SOŠ - za angličtinou (99%) a němčinou (97%) je velká propast. Následuje francouzština (18%), latina (8%) a španělština (7%).
Potěšitelné je, že dva pro nás nejdůležitější cizí jazyky jsou dostupné v podstatě na všech školách.
Upozornění pro rodiče:
I když je na zjišťování trendů podle slov ředitele ÚIV Zeleného ještě příliš brzy, ukazuje se, že umístění škol je celkem stabilní. Můžete proto plánovat i když máte dítě mladší. Vy ostatní nezapomeňte, že přihlášky na státní školy (nejvýše čtyři) se podávají nejpozději do konce února, na soukromé i později (libovolný počet).
Školy vyžadující talentové zkoušky (probíhají od 15. do 31. ledna) už můžete klidně pustit z hlavy, na ty je už pozdě.
Přijímací zkoušky se budou konat od pondělí 17. dubna, druhé kolo nejdříve ve čtvrtek 11. května.
Zpracovatelé SETu doporučují rodičům uvážit, zda je jejich potomek spíše studijní nebo praktický typ. Při výběru školy by dále měli přihlížet k jejím nárokům, které na dítě bude klást a samozřejmě ze všeho nejvíce k zájmům syna či dcery.
Ať už to dopadne jakkoli, můžete zůstat optimisty. V současné společnosti je cesta k vyššímu vzdělání po celý život otevřená, a s rozvojem internetu bude vznikat neutuchající množství nových příležitostí distančního vzdělání.
A i volba školy bude snažší, neboť cílem SETu je v dlouhodobé perspektivě mj. mapování uplatnění absolventů na úrovni jednotlivých škol (zatím se hodnotí pouze skupiny oborů).
Máme se tedy opravdu na co těšit, neboť s profesionálně připravenými podklady (tím spíše v elektronické verzi) je opravdu radost pracovat.
0 komentářů:
Okomentovat