Vedoucí katedry pedagogiky na pražské Pedagogické fakultě docent Rýdl, se v obsáhlém rozhovoru v MFD 25. 11. vyjadřoval k problémům, které mají v současnosti studenti vysokých škol s příliš autoritativním přístupem mnohých vyučujících. Jistě mi proto dovolí, abych i já věnoval pozornost jeho rozhovoru. Chtěl bych říci, že v podstatě se vším co řekl, souhlasím. S jedinou výjimkou. Nemyslím si, že současný systém vysokoškolského studia nutí studenty k tomu, aby co nejdříve získali diplom a ze školy odešli. Spíše naopak.
V letech direktivně stanovených semestrových a ročníkových zkoušek v předlistopadovém období byli studenti nuceni k tomu, aby studovali v termínech, jaké jim stanovil učební plán. Když studium bylo pětileté, pak výrazná většina studentů studovala skutečně pět let. Těch, kteří studovali déle - buď opakovali ročník nebo měli individuální studijní plán - nebylo mnoho. Dnes je ale situace jiná. Studenti většinou nemají direktivně stanovené časové termíny zkoušek a systém studia je podřízen tomu, jak získávají požadovaný počet kreditů. Sami si pak rozhodují, za které předměty a v jakých termínech kredity získají.
Výsledkem pak je, že se oproti předlistopadovému období naopak spíše prodloužila doba, po kterou studenti setrvávají na fakultě. Jistě to není záležitostí jen studijní (kdy například studenti pro nedostatečnou kapacitu vyučujících se nemohou zapsat k povinné postupové zkoušce v prvním termínu), ale ovlivňují to i motivy další. Například snaha prodloužit si studiem mládí, současné studium více fakult, studium současně se zaměstnáním, strach z nezaměstnanosti, snaha ještě alespoň rok bydlet v pražské koleji. Ostatně i tiskem před časem proběhlo, že profesor pražského gymnázia s plnou vysokoškolskou kvalifikací studuje ještě techniku jen proto, aby měl kde v Praze bydlet. Na podnájem by totiž jeho profesorský plat nestačil.
Jiří Rohan
0 komentářů:
Okomentovat