Otevřený dopis Tomáše Hečka redaktorce Blesku

pondělí 21. března 2016 ·

Tomáš Hečko vysvětluje v otevřeném dopise redaktorce Blesku, proč se rozhodl neposkytnout jí rozhovor o inkluzi, o který ho žádala: Vedete kampaň také proti nám, rodičům. Nevím, zda je vaší motivací čtenost nebo něco jiného, je mi to celkem jedno, nicméně musím bohužel konstatovat, že vaše rozhodnutí je politicky i podnikatelsky prakticky bez rizik.


Vážená paní Vetkovská,

dne 11. března jste mne oslovila s dotazem, zda bych jako rodič dítěte s Downovým syndromem neposkytl rozhovor deníku Blesk na téma inkluze. Přiznám se, že rozhodování, zda hovořit právě s vaším médiem, pro mne bylo těžké, protože nepatřím mezi vaše čtenáře. A protože se rád rozhoduji na základě ověřitelných informací, rozhodl jsem se zjistit, jakým způsobem o tomto velmi komplexním tématu váš list informuje.

Dne 22. února jste otiskli článek vašeho šéfredaktora Radka Laina „Slovo šéfredaktora Blesku: Stop škodlivé inkluzi“ a představili dokonce poněkud depresivní logo představující nešťastného osamělého žáka uprostřed prázdné třídy. Tímto grafickým symbolem od této chvíle označujete články týkající se problematiky inkluze.

To samo o sobě je dost absurdní hned ze dvou důvodů. Jednak na inkluzi, tedy vzdělávání dítěte s postižením ve spádové škole, mají děti v České republice právo již jedenáct let (s výjimkou situace, kdy je kapacita spádové školy naplněna). Navíc inkluze znamená nikoliv vyloučení, ale naopak přirozené začlenění dítěte mezi zdravé spolužáky.

Do tohoto pátku 18. března bylo článků dvaatřicet a se zájmem jsem si je všechny přečetl. Jejich témata a titulky stručně shrnuji v přiložených grafikách, množství nepřesných, jednostranných, zavádějících či přímo lživých informací, které obsahují, zdaleka přesahuje rozsah tohoto otevřeného dopisu (a byly koneckonců mnohokráte vyvráceny jinde). Z 32 článků jich 31 vyznívá negativně proti inkluzivnímu vzdělávání, jeden (komentář k vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky) pak neutrálně.

Mám-li výše uvedené stručně shrnout: váš list rezignoval na byť jen zdání objektivity a namísto informování vede kampaň – kampaň proti několika tisícům dětem s lehkým mentálním postižením, které využívají své právo a vzdělávají se (nebo se v budoucnosti chtějí vzdělávat) inkluzivně v běžných základních školách.

Vedete kampaň také proti nám, rodičům. Nevím, zda je vaší motivací čtenost nebo něco jiného, je mi to celkem jedno, nicméně musím bohužel konstatovat, že vaše rozhodnutí je politicky i podnikatelsky prakticky bez rizik.

Útočíte na malou, zranitelnou a mediálně bezbrannou skupinu lidí, jejichž možnosti se ozvat jsou z mnoha důvodů prakticky nulové. Nejsem tak naivní, abych se snažil na vašem přístupu něco změnit.

Sama jste mi potvrdila, že o tématu budete psát „ještě několik měsíců“ a tento dopis si při nejlepší vůli přečte pár set lidí, zatímco vaše čtenost je mnohasettisícová. Přesto jen pro potřeby vlastního svědomí shrnuji to, co se čtenáři ve vašem listě nedočtou.

Nedočtou se o tom, že na řadě míst inkluze funguje a pro školy je zcela přirozenou součástí vzdělávání a výchovy všech školních dětí. Nemají ponětí o skvělých speciálních pedagozích, často terapeutech našich dětí, učitelích, ředitelích a asistentech pedagogů, kteří inkluzi a naše děti podporují.

Nedozví se o tom, jak se jako rodiče snažíme pomáhat a vycházet vstříc školám, protože chápeme jejich složitou pozici. Nedočtou se, že rozhodování, jakým způsobem naše děti vzdělávat, je velmi složité a děláme je po velmi důkladné úvaze. Netuší, že chceme inkluzi pro naše děti ne kvůli tomu, že se neumíme vyrovnat s jejich hendikepem, ale protože jsme přesvědčení, že fungování ve zdravém kolektivu je tou nejdůležitější dovedností, kterou se musejí pro život naučit.

Nedozví se, že respektujeme všechny rodiče, kteří se rozhodnou vzdělávat své děti mimo hlavní vzdělávací proud (kdo jiný pro ně může mít větší pochopení). Nedočtou se o rodičích spolužáků našich dětí, kteří po počáteční nedůvěře pochopili přínos inkluze pro celý školní kolektiv.

Unikne jim, že tak potřebnou metodiku a podporu rodin pro nás zajišťují z nemalé části neziskové organizace, zatímco pro část pedagogické veřejnosti nebo některá profesní pedagogická sdružení jsme především na obtíž. Takto bych mohl pokračovat ještě velmi, velmi dlouho.

Jak jste zřejmě pochopila, rozhodl jsem se na vaší kampani nepodílet. Mám za to, že i na české, nijak útlocitné mediální poměry, je za hranicí dosud myslitelného. Osobně si nepamatuji, že by kdy v Česku takto intenzivní, jednostrannou a cílenou kampaň proti právům malé a sociálně zranitelné skupiny občanů, včetně dětí, vedlo jiné, než otevřeně rasistické nebo extrémistické médium.

Tomáš Hečko


Zdroj: Deník Referendum

Obrázek: Facebook (Tomáš Hečko)

29 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
21. března 2016 v 12:03  

"Unikne jim, že tak potřebnou metodiku a podporu rodin pro nás zajišťují z nemalé části neziskové organizace, zatímco pro část pedagogické veřejnosti nebo některá profesní pedagogická sdružení jsme především na obtíž. Takto bych mohl pokračovat ještě velmi, velmi dlouho....". Nějak mi přijde, že tento článek vznikl na objednávku....

Petr Urbanec řekl(a)...
21. března 2016 v 12:21  

Bohužel, nám také nejvíce pomoci, v době když jsme ji potřebovali, poskytly neziskové organizace, školská zařízení byla spíše "na chvostu". Takže se ani tomu vyjádření nedivím.

Unknown řekl(a)...
21. března 2016 v 12:34  

"rasistické nebo extrémistické médium"

Opravdu, velmi silná slova. Ten kdo má jiný názor je tedy takto nálepkován? Chybí snad již jen xenofobní.

"pochopili přínos inkluze pro celý školní kolektiv"

Můžete nějak vyjádřit v bodech tento přínos? Týká se exkluzivních soukromých základních škol a víceletých gymnázií? Inkluze se tedy nedotýká celé populace, pač to žádná inkluze není. Jde pouze o fyzický přesun dětí s LMP do ZŠ. Dalších částí vzdělávacího systému se to jednoduše netýká.

tyrjir řekl(a)...
21. března 2016 v 12:52  

Pravda je, že tam, kde není ZŠ praktická ani speciální škola po ruce, nebo třeba když mají rodiče vážný důvod, proč ctít dávat postižené dítě do běžné ZŠ, neměli by být tou běžnou školou odmítáni. Ten nárok na vzdělávání v běžné ZŠ a nárok na podpůrná opatření je nepochybně zcela v pořádku. Je to významná dobrá stránka toho, co se v tzv. inkluzi děje. Organizačně, personálně a ni finančně to však (zatím) dobře zajištěno není.

Další závažná věc je, že opatření k faktickému zrušení či omezení ZŠ praktických zrušením té přílohy pro děti s LMP došlo necitlivě zřejmě především na politickém základě. Tím jsou postiženy děti a rodiče, kterým ta příloha vyhovovala. Jsou tím poškozeny i školy a zřizovatelé ne dobře připravených škol na tu tzv. inkluzi.

Které z výše zmíněných postižení je větší? Odpověď bude myslím záviset i na tom, co bude dál.

Nejprve měly být řádně zajištěny organizační, personální, materiální a finanční podmínky a prostředky pro tzv. inkluzi. To se, bohužel, nestalo a rozhodnutí o omezení přílohy pro děti s LMP bylo přijato nikoli na základě velmi pochybných odborných i systémových hledisek zřejmě především z politických a lobbystických důvodů. Jsem názoru, že kampaň Blesku je zaměřena proti těmto nesrovnalostem a nikoli proti postiženým dětem a jejich rodičům, jak pan Hečko ve svém dopisu redaktorce Blesku píše.

J. Týř

Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/martin-simacek-bezprecedentni-kampan.html#comment-3598181596814759901

Pavel PEŠAT řekl(a)...
21. března 2016 v 13:11  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel PEŠAT řekl(a)...
21. března 2016 v 13:13  

S panem Hečkem jsem si vyměnil pár komentářů na facebooku. To je neštěstí. V obecné rovině je zřejmě motorem jeho přístupu pevná víra v to, že zkušenost s úspěšnou inkluzí několika dětí lze extrapolovat na celé školství a naprostou většinu dětí a vyřešit ji zákonem... Prostě inkluze modelem "poručíme větru dešti". Na druhé straně, některé jeho osobní argumenty (neuvedené v dopise) lze pochopit, když ne přímo akceptovat.

tyrjir řekl(a)...
21. března 2016 v 13:20  

Opravuji:

...To se, bohužel, nestalo a rozhodnutí o zrušení přílohy RVP pro děti s LMP bylo přijato na základě velmi pochybných odborných i systémových hledisek zřejmě především z politických a lobbystických důvodů...

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. března 2016 v 14:00  

Pane Pešate, já jsem také s panem Hečkem i s další paní (jméno mi nějak vypadlo) diskutovala na FB. Společným jmenovatelem obou je to, co píšete. Aplikace jejich dobré zkušenosti na celé české školství. A také jejich ne právě korektní formulace komentářů (kdy paní se dopustila porušení anonymity na FB a uváděla mé jméno). Chceme nařízením, direktivním přístupem, něco nastolit. Takže - to už tu bylo. I pan Hečko se dopouští manipulací (odvoláním se na slabé a bezbranné) a přitom nechápe (i když proklamuje, že ano), že jsou i jiní, co si přejí pravý opak než on. zatímco takoví rodiče jako pan Hečko zákonem "vydělali" ,ostatní prodělali. Nechci se tu nyní bavit o tom, jak může dnes, v době ještě neplatnosti vyhlášky , procházet běžným vzděláváním dítě s DS (učím dítě s DS, vím o co jde). Je to nejspíš porušením tuctu školských nařízení a zákonů. Nehledě na to, že tento typ rodičů jede na vlně - děti chodí do školy, aby se kamarádily a socializovaly. Tak to prosím, klidně školy zrušme, založme pouze nějaké kluby potkávání a soužití.

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. března 2016 v 14:09  

Ještě jedna poznámka na okraj - konala se konference v Praze k inkluzi, za účasti odborníků ze Skandinávie a GB. Byla tu na ČŠ také upoutávka. Očekávala bych, že organizátoři této akce třeba ukáží nejen školy inkluzivní, ale také školy speciální (tedy školy, vzdělávající dětí se zdravotním postižením). Pročpak se tak nestalo? Báli se ukázat něco, co by se jinde mohlo zalíbit? Vždyť mohli ukázat to naše hnusné, segregační školství v plné parádě a potom ukázat ty dobré superinkluzivní školy a mohlo se porovnávat: Tomu bych říkala objektivní pohled. No, nestalo se. otázka PROČ visí ve vzduchu.

Unknown řekl(a)...
21. března 2016 v 22:28  

Velkou módou a manipulací se v současnosti v souvislosti s migrací a inkluzí objevují tzv. "příběhy", které mají morálně ovlivnit většinu čtenářů a diváků. Masmédia si v tom nesmírně hoví, zvláště ČT, Respekt, HN, LN... Obyčejný člověk pak ztrácí přehled o skutečné události a je nucen hledat pravdu na sociálních sítích.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. března 2016 v 7:53  

Zveřejňovat lidské příběhy je manipulace? Tak najděte rodinu, které má dítě s lmp a které v běžné škole velmi strádalo a které třeba nechtěli přijmout do 10 škol s programem lmp s tím, že si to ostatní rodiče nepřejí a máte příběh po kterém Blesk mlaskne..

Pro-ikluzisté argumentují dobrými zkušenostmi s inkluzí ve Skandinávii aniž by brali v úvahu zcela jiné lokální podmínky. Proti-inkluzisté (v současné podobě) argumentují budoucím strašákem, co by se mohlo stát, kdyby... Ve skutečnosti nemá vůbec nikdo ponětí co to přinese a tak zbývá jediné, vyzkoušet to. Argumentace typu "inkluze zničí školství", nebo "bez inkluze nebudou dotace", je dobrá akorát pro těch 70%.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. března 2016 v 8:55  

"a tak zbývá jediné, vyzkoušet to."

To je myšlénka. Ano, vyzkoušet, proč né.

Ale na VZORKU, k...a!

Kolik experimentů může školství přežít?

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. března 2016 v 9:47  

nikdo ponětí co to přinese a tak zbývá jediné, vyzkoušet to

Jo! Pokusýýý! To mne baví!
To je jako s manželkama. Vyzkoušet, co to přinase, a pak další, šup, šup.
Ovšem svoje tajné experimenty, kterak zkřížit husu se slepicí, si zkoušejte doma na dvorku. Tady jde o lidi.

Unknown řekl(a)...
22. března 2016 v 11:33  

Hej, tajný školníku.

Jsou všechny ty "příběhy" o migraci a inkluzi pravdivé?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. března 2016 v 13:06  

Další "příběh" se odehrává dnes v Bruselu a veselé to není...

Unknown řekl(a)...
22. března 2016 v 13:59  

Nemá-li autor textu k dispozici žádný výzkum, data nebo fakta, použije příběh. Nejraději mám takové kazuistiky, jako: Jedna žena v Indii od dětství......

Tajný Učitel řekl(a)...
22. března 2016 v 15:05  

Nikdo o dopadech inkluze/exkluze žádná fakta nemá. Lidské příběhy, ty z první ruky mají značnou vypovídající hodnotu, jak asi potvrdí každý, kdo se zabýval kvalitativním výzkumem. Zejména pak příběhy typu, "mám postižené dítě a toto je moje zkušenost", nebo "jsem učitelka a toto je moje zkušenost s lmp dítětem ve třídě".

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. března 2016 v 15:21  

Má-li učitelka a ne jedna, zkušenost s desítkami LMP dětí, tak to doprdele není příběh.

Ty pohádkáři umanutá.

Jana Karvaiová řekl(a)...
22. března 2016 v 18:11  

No, já jeden příběh mám. V 7.ročníku mám dívenku, která 5 let tvrdě selhávala v běžné škole. Probíhala vyšetření a další vyšetření a další vyšetření. jako kdyby to hrála nebo co. A teprve po 5ti letech se dítě dostalo tam, kde je mu lépe. Na praktickou. Jenže škody již byly napáchány. Děvče má psychickou poruchu, která jí občas způsobí to, že skoro nemluví. Má i zábrany třeba při mluvení )diskusi) ve třídě. Občas ani nechce číst (čte slušně). Mám schovaný lísteček, na který mi napsala: mám pořád strach, že to co řeknu nebude dobře, děti se mi smály. Přitom už víc jak rok pracuje v bezpečném prostředí pár dětí, které se jí rozhodně nesmějí. Tak dlouho může přetrvávat trauma. Příběh má dobrý konec. Rodiče nemuseli běhat a shánět školu, jen museli prosit , aby už konečně dítě dali na tu praktickou, když tak dlouhodobě selhává.

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. března 2016 v 20:03  

Tedy doopravdy nechci, aby to vyznělo nějak posměšně až cynicky, ale mám nemálo žáků, kteří nemluví, nemluví, nemluví a nemluví...
Dnes jsme ve spedšítu zase po roce řezali dřevěnou tyč na tyčky. Padla otázka, proč jsou u běžné pily zuby do šraňku, tedy proč mají rozchod širší než je tloušťka listu pily. Zábranu ve vyslovení odpovědi měla studijní skupina komplet.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. března 2016 v 8:41  

Tož existují příběhy dokládající stanovisko obou stran. Co to znamená? Větší bere? Nebo hlasitější? Mohli bychom se třeba shodnout na proklamaci " Inkludovat žáky s lmp do běžných škol je dobré, ale ne vždy a ne všechny. Některé je lépe exkludovat. Necháme to na rodičích, kteří znají své dítě nejlépe. Pokud to rodiče správně neodhadnou, bude dítě moci na školu pro lmp(nebo jinou), nebo naopak na školu "normální" šupitopresto a ne až za pět let tahanic.

Josef Soukal řekl(a)...
23. března 2016 v 9:07  

"Necháme to na rodičích, kteří znají své dítě nejlépe."
To je přesně to, co vyhláška znemožňuje.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. března 2016 v 9:10  

"Pokud to rodiče správně neodhadnou,"

Tak zničí na půl roku, rok, možná i déle výuku třeba dalším 20 dětem. Nu což, neodhadli jsme to.

Něco jako před křižovatkou, když neodhadnete a vletíte někomu do kufru, jeho problém to není, že ne?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. března 2016 v 9:24  

"Co to znamená? Větší bere? Nebo hlasitější? "

Takto se zeptá pouze humanitně zaměřený člověk. Takový, který nemá ponětí o jiných metodách práce, než právě překřikování a přetlačování nebo dá výhradně na dojem (eventuálně kartářku).

poste.restante řekl(a)...
23. března 2016 v 10:33  

Tož existují příběhy dokládající stanovisko obou stran. Co to znamená? Větší bere? Nebo hlasitější?

Rozhodně prozatím "bere" ten, kdo je hlasitější.

Ruku na srdce, Tajný učiteli. Jste ochoten přiznat, že mediální kampaň zastánců inkluze byla od počátku velmi hlasitá a jednostranně manipulativní? Že byly vyzdvihovány jenom pozitivní příklady a zcela zamlčována, nebo bagatelizována rizika a možné potíže a problémy?
A že tedy až následně, v reakci na tuto velmi hlasitou kampaň vznikla protireakce, která se většinou spíše snaží uvádět věci na pravou míru?

Tajný Učitel řekl(a)...
23. března 2016 v 12:33  

Přiznávám, že kampaň příznivců inkluze byla od počátku velmi hlasitá a jednostranně manipulativní, přičemž jsou vyzdvihovány jen pozitivní příklady a zamlčována nebo bagatelizována rizika...

A dodávám, že reakce odpůrců inkluze je rovněž velmi hlasitá a jednostranně manipulativní, přičemž jsou vyzdvihovány pouze negativní příklady a zamlčované či bagatelizované jsou přínosy.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. března 2016 v 12:40  

"Necháme to na rodičích, kteří znají své dítě nejlépe."

To je přesně to, co vyhláška znemožňuje.

Náměstek Štech zde http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-nazor-rodice-se-pri.html :

Podle návrhu zákona bude mít o zařazení dítěte do školy zásadní slovo rodič a doporučení školského poradenského zařízení.

„Školský zákon nově vytváří prostor také pro revizi závěrů vyšetření ve školském poradenském zařízení, takže pokud rodič nesouhlasí s doporučením ke vzdělávání svého žáka, může požádat revizní orgán o přešetření závěrů školského poradenského zařízení,“ zdůraznil Štech.

„Pouze v případě, kdy ani poté nedojde k domluvě, jedna ze stran, tedy i rodič, může podat stížnost k OSPOD,“ dodal.

Josef Soukal řekl(a)...
23. března 2016 v 13:46  

Jinými slovy rozhoduje úřad. Nebo pro pětileté děti: Rozhodují rodiče, pokud mají stejný názor jako úřad.

Unknown řekl(a)...
23. března 2016 v 14:54  

Tajný učitel

" bagatelizované jsou přínosy"


Docela mě zajímají přínosy žáka s mentální retardací při dolní hranici IQ 50 pro kolektiv dalších 29 žáků ve třídě. Dokážete jich vyjmenovat aspoň pět?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.