Dan Lessner: Střípky z konference Didinfo 2015 (2): Výuka informatiky v Polsku

V polovině dubna proběhla v Banské Bystrici konference Didinfo. Tenhle příspěvek věnuji celý zvanému vystoupení o situaci v sousedním Polsku.

Informatika v Polsku

S pojetím informatiky v Polsku nás na zvané přednášce seznámil jeden z jeho tvůrců, prof. Maciej Sysło. Mluvil mimo jiné o struktuře kurikula. Polští žáci mají samostatný předmět informatika celou dobu, od první třídy do maturity (myšleno v každém ročníku, ne jako u nás). A jakou informatiku: od příštího školního roku se každý žák nějak setká s programováním. Tedy nikoliv jen „pokročilejší“ nebo „talentovaní“ žáci.

U nás místo toho slyšíme pragmatickou otázku: A kde chcete vzít hodiny? Poláci v tomhle moc neporadí. Ty hodiny totiž mají od roku 1985, bez přerušení. Asi to tedy nějak jde, polská společnost se (aspoň zatím) nehroutí. Můžeme se tedy spíš ptát, co jim chybí jinde, popř. co dělají efektivněji. Znáte někdo zásadní rozdíl ve schopnostech polských a českých žáků, který by šel vysvětlit časem věnovaným školní informatice? Umí o tolik hůř něco jiného?

Polská výuka informatiky pokrývá jak informační gramotnost (uživatelský přístup k digitálním zařízením, zpracování informací včetně vlastní tvorby) tak informatiku jako vědu. Obecně směřuje k těmto cílům:

Slajd 14 z přednášky M. Sysło, A New Computer Science Curriculum for All School Levels in Poland, 2015

Maciej Sysło se také poměrně podrobně věnoval pojetí programování ve výuce. Hodně se mi líbí, asi proto, že se na věc dívám podobně. Programování ve výuce je především nástroj ke splnění nějakých dalších vzdělávacích cílů (např. rozvoj informatického myšlení), méně už cíl samotný. Ani v Polsku si tedy nemyslí, že se z každého žáka má stát vývojář. Informatika není jen programování a před konkrétními nástroji (natož programováním) Poláci žákům představují informatické koncepty, třeba pomocí aktivit Computer Science Unplugged nebo úloh Bobříka informatiky

Uvedenému se podřizuje výběr a výuka programovacího jazyka: není cílem „probrat“ jednotlivé konstrukce jazyka, ale pomoci porozumět informatice. Z jazyka se žáci naučí to, co potřebují ke splnění tohoto cíle.

Na povídání o aktivitách pro nejmenší žáky navázaly ukázky ze sbírky mechanických výpočetních pomůcek.

Na nástěnném logaritmickém pravítku visí kravata (běžné velikosti) se
sponou. A ta spona je zároveň... ano, jinak bych na to přece zvlášť
neupozorňoval (na fotce sponu neuvidíte, ale já si ji pamatuju z osobní
návštěvy sbírky).

(Collection of mechanical instruments for computing, Nicolaus Copernicus University in Toru)

Viděli jsme hromadu dalších ukázek a úložek. Třeba projít každé políčko následujícího útvaru právě jednou s šachovým koněm a vrátit se na začátek je pro děti těžká úloha:

(z přednášky M. Sysło, A New Computer Science Curriculum for All School Levels in Poland, 2015)

Situace se změní, když políčka nahradí vrcholy grafu který přiměřeně porozvinou. V něm už se průchod hledá mnohem snáz:

(z přednášky M. Sysło, A New Computer Science Curriculum for All School Levels in Poland, 2015)

Na závěr mne potěšila zmínka, že se procházení grafů objevilo také v šetření schopnosti řešit problémy PISA 2012.

Převzato z autorova blogu Učíme informatiku