Školní příprava
Celkovou úroveň školní přípravy na střední škole hodnotí pozitivně převážná většina absolventů – maturantů i vyučených (kolem 90 %). Nejlépe absolventi hodnotí odborné teoretické znalosti a úroveň všeobecných znalostí. Na dalším místě v žebříčku najdeme odborné praktické znalosti. Dlouhodobě slabým místem školní přípravy naopak zůstává úroveň cizího jazyka, kde pozitivní hodnocení uvádí jen 60 % dotázaných absolventů.Hodnocení volby oboru
Značné procento absolventů středních škol uvedlo, že by po zkušenostech ze vzdělávání nebo trhu práce zvolilo raději jiný obor studia. V kategorii absolventů maturitních oborů by po 3 letech od ukončení střední školy preferovalo jiný obor přibližně 28 % a u vyučených dokonce 48 % respondentů. Absolventi maturitních oborů kategorie M uváděli jako důvod hypoteticky odlišné volby především obtíže při hledání zaměstnání v oboru, nízké platové ohodnocení a nedostatečnou připravenost pro studium na VŠ. V kategorii vyučených je nejčastějším důvodem, proč by zvolili jiný obor, preference oboru zakončeného maturitní zkouškou, dále nízký plat v oboru, obtížné hledání zaměstnání a rovněž i nevyhovující pracovní podmínky. „Z uvedených výsledků je zřejmá potřeba věnovat zvýšenou pozornost kariérovému poradenství a široké informovanosti žáků i jejich rodičů nejen o samotném studiu, ale i reálném uplatnění a pracovních podmínkách na trhu práce,“ shrnuje Jana Trhlíková, autorka studie.Vstup na trh práce
Vyučení i absolventi maturitních oborů, kteří nepokračovali ve studiu, zahajovali pracovní dráhu nejčastěji na pracovní smlouvu na dobu určitou (45 %). Pracovní smlouvu na dobu neurčitou získalo ve svém prvním zaměstnání v rámci sledovaného vzorku 33 % vyučených a 27 % absolventů maturitních oborů. Přibližně 7 % vyučených v prvním zaměstnání po ukončení střední školy pracovalo dlouhodobě na DPP nebo DPČ, 9 % uvedlo podnikání jako OSVČ a 7 % krátkodobé brigády. V kategorii absolventů maturitních oborů byl zaznamenán mírně vyšší podíl absolventů, kteří pracovali dlouhodobě na DPP nebo DPČ, případně na brigádách. Po třech letech od ukončení střední školy podíl absolventů, kterým se podařilo získat pracovní smlouvu na dobu neurčitou, stoupl v obou kategoriích na 43 %, resp. 44 %. Proces stabilizace v zaměstnání tak probíhal u vyučených i absolventů maturitních oborů obdobně.Způsoby hledání a získání zaměstnání
Absolventi středních škol při hledání svého prvního zaměstnání využívali zejména neformální způsoby a aktivovali sociální sítě a kontakty. První zaměstnání získali nejčastěji prostřednictvím rodičů nebo příbuzných (30 % dotázaných). Na druhém místě uváděli pomoc kamarádů nebo spolužáků a prakticky na stejné úrovni z hlediska četnosti způsobu získání zaměstnání byla osobní návštěva ve firmě (vždy kolem 17 %).Z hlediska formálních způsobů patří k významným formám získání zaměstnání především využití internetu (14 %) a využití kontaktů z praxe ve firmě (9 %). Naopak poměrně nízké procento absolventů (kolem 3 %) získalo zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Tato skutečnost zřejmě souvisí s omezenými možnostmi úřadů práce nabízet absolventům odpovídající pracovní místa v situaci vysoké nezaměstnanosti. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že získání zaměstnání prostřednictvím inzerátu v tisku se stává prakticky okrajovou záležitostí (kolem 2 %). Prostřednictvím agentur práce nebo rozesíláním životopisů získal první zaměstnání jen zanedbatelný počet absolventů.
Publikace ke stažení zde:
Přechod absolventů středních škol na trh práce – srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů
Další informace o přechodu absolventů středních škol na trh práce lze získat v publikaci:
Využití kvalifikace absolventů středních škol na trhu práce. Zpráva ze šetření absolventů škol.
.png)
0 komentářů:
Okomentovat