U příležitosti světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) byla vydána publikace, z níž NÚV připravil zkrácený překlad resumé prvního ze čtyř příspěvků, který se zabývá informační gramotností a kompetencemi nezbytnými pro život ve znalostní společnosti.
21. století je obdobím změn. Svět ovlivňují tři hlavní trendy: prudký vývoj informačních a komunikačních technologií, přechod ke znalostní společnosti a nový způsob vzdělávání „síťové generace“ (Net Generation). Tyto trendy způsobily posun v paradigmatu vzdělávání, protože pro občany ve znalostní společnosti je třeba vytvářet nové kompetence.
V reakci na nové sociální a technologické prostředí bylo zavedeno mnoho nových termínů. Některé jsou samostatné, např. digitální gramotnost (digital literacy) a informační zběhlost (information fluency), jiné jsou složené, např. multi-gramotnosti (multiliteracies), informační gramotnost (transliteracy) a mediální a informační gramotnost (media and information literacy – MIL). Poslední studie ukazují, že v 21. století se budou používat: sémantický web (semantic Web); velká data (Big Data); aplikace spouštěné přímo z Internetu (cloud computing); chytré telefony (smart phones); apps (libovolné aplikace pro operační systém MS Windows, které byly upraveny pomocí AppWave Studia); Internet věcí či ve věcech (the Internet of things), to znamená, že k Internetu jsou připojeny a s jeho pomocí ovládány či využívány nejen počítače, mobilní telefony a televize, nýbrž i pračky, ledničky, automobily a celé domy; umělá inteligence (artificial intelligence) a různé nové vynálezy. Bude to prostě společnost založená na informační a komunikační technologii (IKT). Vzhledem ke složitosti příští společnosti je třeba zaujmout integrovaný přístup ke vzdělávání v nové gramotnosti stanovením rámce „kompetencí 21. století“.
Kompetence podstatné pro budoucí společnost:
- konceptuální kompetence: spojité (connectivist) myšlení, inovativní myšlení a řešení problémů;
- praktické kompetence: mediální a informační gramotnost (dovednosti v IKT tvoří klíčovou složku) a dovednost učit se;
- lidské (human) kompetence: dovednosti ve využívání sociálních sítí a ve virtuální spolupráci, sebeřízení, humanistické povědomí, digitální občanství a dovednost mezikulturní interakce.
Při zkoumání současného stavu realizace akčních linií C3 a C9 se zjistilo, že přístup k informacím se s rozvojem IKT zlepšil, nejvýrazněji vzhledem k nárůstu používání mobilních telefonů. Používání mobilních telefonů v rozvojových zemích vytvořilo skokový (leapfrog) jev, který umožnil milionům dalších lidí vstoupit do informační společnosti. I když stále existuje digitální nerovnost (digital divide) mezi jednotlivými zeměmi a určité marginalizované sociální skupiny, pozornost se přesunuje od materiálního přístupu ke skutečné aplikaci, při které se projevuje nerovnost v používání digitální techniky (digital use divide). Svoboda tisku se za posledních 10 let příliš nezlepšila, avšak vznik „našich médií“ (we media), např. sociálních médií a blogů nabízí obyčejným lidem bezprecedentní příležitost pro vyjadřování vlastních názorů a přispívání k pluralitě médií. Realizace akčních linií C3 a C9 znamená další příležitosti: otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources – OER); hnutí groundswell (mocná vlna) poskytuje vzdělávání farmářům metoda, kterou se více zainteresovaných stran snaží odstraňovat globální digitální nerovnosti; občanská žurnalistika (citizen journalism); reforma vzdělávání;přizpůsobení mobilní techniky a silný smysl pro sociální spravedlnost prosazovaný „síťovou generací“. Překážky a problémy vytvářené globální digitální nerovností a nedostatečným přístupem k IKT přetrvávají v důsledku nízkého sociálně ekonomického statusu (low SES), rasy, pohlaví, věku, hendikepu, jazyka a politické nestability.
Doporučení pro řešení těchto problémů:
- Podporovat mobilní vzdělávání (mobile learning neboli m-learning) a maximalizovat mobilní technologie;
- Vytvářet kompetence 21. století, které odpovídají specifickým potřebám nového sociálně-technologického prostředí, odstraňovat nerovnosti ve využívání digitální techniky, podporovat pluralismus médií a bojovat proti omezování svobody projevu;
- Zakládat spolupracující sítě a strategická partnerství;
- Provádět reformy školství a vzdělávat učitele;
- Zasazovat do kontextu iniciativy pro specifická kulturní prostředí;
- Brát v úvahu sílu jednotlivců (zejména „síťové generace) v občanské společnosti a zároveň navrhovat další výzkum na tomto poli.
1 Conceptual Relationship of Information Literacy and Media Literacy : series of research papers. Paris : UNESCO, 2013. 128 s.
2 Co to je, když se dnes řekne transliteracy? Zpravodaj 9/2011, s. 12. http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2011/Zp1109a.pdf
3 Co jsou to „Apps“ http://www.embt.cz/cs/stranky/35-co-to-vlastne-je-instanton
4 Divide se v souvislosti s digital překládá jako propast, předěl, rozdíl nebo nerovnost. Nerovnost nám připadá nejvýstižnější.
5 Otevřené informační zdroje (Open Educational Resources – OER) jsou učební materiály, které jsou bezplatně k dispozici k používání a další distribuci (that are freely available to use, remix, and redistribute). Příkladem může být Khanova akademie – viz Zpravodaj 12/2011, s. 8 a 16. http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2011/Zp1112a.pdf
6 http://www.groundswellcenter.org
Pramen:
Lee, Alice. Literacy and Competencies Required to Participate in Knowledge Societies. In: Conceptual Relationship of Information Literacy and Media Literacy : series of research papers. Paris : UNESCO, 2013, p. 3-75. http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-projectactivities/wsis-10-review-event-25-27-february-2013/open-consultation-recommendations/
Zdroj: Zpravodaj Odborné vzdělávání v zahraničí
.png)
9 komentářů:
A je to tady. Začínám mít poněkud skličující pocit, že na to, abych se zorientoval v obsahu tohoto článku, budu potřebovat vícedenní seminář.
Původně jsem si myslel totiž, že "znalostní" je odvozeno od "znát znalosti". Možná ale došlo ke kompetenčnímu zmatení při překladu z orginálu.
Na rvp.cz jsem se ovšem k tomuto dočetl, že "mnohem důležitější, než učit děti konkrétním znalostem či dovednostem, je podporovat jejich schopnost učit se."
Což o to, ale na čem tu schonost učit se mají ta nebožátka trénovat. Na nějakých nekonkrétních znalostech či dovednostech?
Budu se muset obrátit na mistra Pohlreicha, aby nám ukázal, kterák vařit jídla ze surovin, o kterých ještě ani nevíme, že je v budoucnu budeme pojídat. Třeba takový šoulet z figy borové.
Nikoli, kolego. Znalostní management je odvozen od principu umět užít informance k různým dovednostem. Informace nejsou jen na papíře a obrazovce. Vnímavý člověk vidí informace i tam, kde je nevidí ani zpravodajské služby. Než bude škola učit skutečným dovednostem, uplyne ještě mnoho vlád a ministrů. Jedna z nich je schopnost učite se, druhá pak učit se učit (třeba ve škole) a následuje schopnost učit se přímo ze života. Osobně bych přidal schopnost rozeznat dobro od zla. ABSENCE TÉTO DOVEDNOSTI JE TOTIŽ MEZI KLÍČOVÝMI ZCELA, ALE ÚPLNĚ ZCELA KLÍČOVÁ. JEJÍ NEDOSTAEK VYTVÁŘÍ, BOHUŽEL, SOUČASNÝ SVĚT BEZ SKUTEČNÝCH HODNOT.
(obyčejný člověk)
rozeznat dobro od zla.
V některých situacích je to rozeznávání snadné. V mnoha ne. Učím se přímo ze života a tak se ptám - například: jsou sociální dávky dobro nebo zlo?
Ze života jsem se naučila:
dělení věcí na dobro a zlo je zjednodušený pohled, fungující pouze v pohádkách. Mímochodem - taky se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Taky ze života.
Tímto ovšem vůbec neříkám, že občas bychom tyto dvě kategorie hledat a rozlišovat měli. Alespoň v relativním významu.
schopnost rozeznat dobro od zla
Prozatím jsem rozeznal drobný nesoulad v atributech.
Pro budování znalostní společnosti bych očekával spíš akcent na znalostní gramotnost. Ta informační patří k informační společnosti, a to je, uznejte, krok zpátky.
Na znalostním přístupu k práci a myšlení bazíruji od jaktěživa. Poslední dobou si to ovšem, tak říkajíc, odskákávám, co se do mně vejde.
Schopnost rozeznat dobro a zlo není problém. Problém je v tom, co se upřednostňuje.
Škola ať učí rozeznat kužel od jehlanu a čas budoucí od přítomného. Něco tak subtilního jako je dobro a zlo ale nepatří škole do rukou.
Viktor Š.
Něco tak subtilního jako je dobro a zlo patří do ruky, a hlavně do hlavy každému.
Ach jo.
Dobře - učit, co je správné, co je dobro a co zlo, má rodina. A škola do toho nemá moc co mluvit.
Viktor Š.
Víte, pane Viktore Š., ono je těžké do toho nemluvit, když na to na každém kroku narážíte. Za vyučovací hodinu nebo za přestávku vám vběhne pod nohy takovýho dobra i zla, že z toho ani nemáte chuť na kafe. A ještě si to zlo myslí, že je dobro, a někdy naopak. Jak se tomu chcete vyhýbat? A dělat, že to nevidíte? A kde je pak ta poctivost?
Okomentovat