Počátkem listopadu byla zveřejněna v pořadí již třetí zpráva Evropské komise za rok 2000 o stavu přípravy České republiky před jejím vstupem do Evropské unie. Se zprávou, která analyzuje vývoj našeho školství v několika stěžejních oblastech, však ministerstvo školství nesouhlasí. Počátkem listopadu byla zveřejněna v pořadí již třetí zpráva Evropské komise za rok 2000 o stavu přípravy České republiky před jejím vstupem do Evropské unie. Zpráva Evropské komise analyzuje vývoj našeho školství v několika kapitolách, které jsou věnovány takovým oblastem jako jsou politická kritéria, vzdělávání, lidská práva a ochrana menšin, volný pohyb pracovních sil a stavu výzkumu a technického rozvoje.
Výroční zpráva obsahuje několik výhrad k lidským právům
V části věnované lidským právům a ochraně menšin doporučuje Evropská komise věnovat daleko větší pozornost komplexní a dlouhodobé politice boje s diskriminací a rizikem sociálního vyloučení zejména romské populace ze společnosti.
V červnu tohoto roku přijala vláda Koncepce politiky v oblasti péče o občany romské komunity. Ta předpokládá strategický akční program pro období 2001 - 2020 a zaměřuje se na klíčové oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a boje proti diskriminaci. Nejhmatatelnější výsledky měl Akční plán v oblasti vzdělávání. Ve státním rozpočtu pro rok 1999 bylo vyčleněno 12,3 mil Kč na platy romských asistentů v mateřských školkách, základních školách a speciálních školách. V současné době ve školách pracuje 180 asistentů, kteří pomáhají romským dětem. MŠMT rovněž doporučilo, aby školy zahrnuly do svých osnov multikulturní vzdělávací programy. Obdobným způsobem i novela školského zákona z února tohoto roku výrazně zlepšila přístup romské komunity k vysokoškolskému vzdělávání.
Nicméně, úroveň vzdělání romských dětí zůstává nízká a romské děti stále tvoří asi 70 % žáků zvláštních škol. Z rozšířené sítě 114 přípravných škol, které byly založeny v roce 1999 s cílem přípravy romských dětí pro běžné základní školy, bylo ve skutečnosti 41 založeno ve zvláštních školách. Evropské centrum pro romská práva proto podalo žalobu na MŠMT a ředitele zvláštních škol založenou na tom, že vysoké procento romských dětí ve zvláštních školách de facto znamená segregaci. Žaloba byla nejprve podána Ústavnímu soudu ČR, který ji v říjnu 1999 zamítnul. V dubnu 2000 Evropské centrum pro romská práva zaslalo tento případ Evropskému soudu pro lidská práva, který případ dosud neuzavřel.
Co se týče celkové situace romské komunity v České republice, Evropská komise domnívá, že je nutné věnovat další úsilí, zejména v boji proti předsudkům proti romské populaci a posílit ochranu poskytovanou policií a soudy.
Hodnocení je ale v mnoha směrech vlídné
Ve srovnání s rokem 1999 Česká republika pokročila v procesu budování nových kapacit v oblasti vědy a výzkumu. V lednu 2000 vláda schválila koncepci státní politiky v oblasti vědy, technologie a výzkumu, která je v souladu s existující legislativou EU. Evropská komise se v této části své zprávy pochvalně vyjadřuje o dosaženém vývoji a domnívá se, že Česká republika nebude mít v této oblasti při vstupu do Evropské unie velké problémy, neboť byla přijata nutná opatření k postupnému navýšení finanční podpory na vědu a rozvoj.
Tato podpora je ale v současné době na relativně nízké úrovni. Pro další rozvoj tohoto sektoru je podstatné zvýšit výdaje na vědu a rozvoj v rámci hrubého domácího produktu, neboť procentuální podíl HDP je relativně nízký (v rozpočtu na rok 2000 je to 0,6 % HDP).
Obdobně je nutné přijmout další legislativní opatření pro oblast výzkumu a vývoje, která by byla v souladu s podmínkami podpory výzkumu a technologií, jako je tomu v ostatních zemích Evropské unie. Legislativní opatření týkající se veřejnoprávních výzkumných institucí by měla specifikovat právní postavení těchto institucí a regulovat jejich zřizování a rušení.
Největší pozornost každého čtenáře nesporně upoutá hodnocení Evropské komise, které se zabývá dosavadním vývojem vzdělávání v České republice. V této části je výroční zpráva Evropské komise poměrně příznivá. V oblasti vzdělávání neexistují žádná diskriminační ustanovení proti občanům EU. Vysokoškolský zákon je v souladu s doporučením Rady Evropy o spolupráci při zabezpečování kvality ve vysokoškolském vzdělávání. Zákon posílil vnitřní demokracii na vysokých školách a umožnil diverzifikaci institucí vysokoškolského vzdělávání. Zákon se také věnuje kvalitě správy vysokých škol.
Česká republika by však měla specifikovat podmínky pro uznávání kvalifikací zahraničních pracovníků ve vzdělávání a harmonizovat vzájemné uznávání profesních kvalifikací pro výkon některých povolání. Dále by měla být přijata legislativní opatření týkající se vzdělávání dětí migrujících pracovníků.
Další část se týká nového školského zákon, který by měl být také srovnatelný s všeobecnými principy EU v oblasti společné politiky v případě odborného vzdělávání. Systém maturitních zkoušek by měl být reformován tak, aby byla zavedena a pravidelně aktualizována databáze testů a maturitních katalogů pro handicapované žáky. Nesporný pokrok byl učiněn v oblasti zlepšování vzdělávacích příležitostí pro děti ze sociálně a kulturně znevýhodňujícího prostředí, z nichž je většina romských dětí.
V oblasti vzdělávání již, podle Evropské komise, existuje jasný institucionální rámec školského systému, který zahrnuje nejen ministerstvo školství, přímo řízené státní instituce poskytující služby související se vzděláváním, ale i školské, krajské a místní úřady a autonomní rady škol.
Ministerstvo školství protestuje
Ve svém stanovisku k výroční zprávě Evropské komise ovšem ministerstvo školství namítá, že novela školského zákona, která vešla v platnost v únoru 2000, výrazně zlepšila přístup nejen romské komunity k vysokoškolskému vzdělávání, ale zlepšila přístup obecně všech žáků.
Dalším tvrzením, proti kterému se ministerstvo školství ohradilo, je, že úroveň vzdělání romských dětí zůstává nízká a romské dětí stále tvoří asi 70 % žáků zvláštních škol. Konstatování, že úroveň vzdělávání romských dětí zůstává trvale nízká, neodpovídá podle ministerstva školství skutečnosti, neboť podle mínění tohoto úřadu bylo v minulých několika letech učiněno několik významných kroků, s jejichž pomocí se úroveň vzdělávání těchto dětí daří postupně zlepšovat. Kontroverzním tématem je stejně tak i procentní vyjádření počtu romských žáků ve zvláštních školách, neboť výroční zpráva Evropské komise neuvádí, z jakého zdroje byl tento údaj převzat a podle ministerstva školství zřejmě jde o nekvalifikovaný odhad, neboť počet romských dětí ve zvláštních školách se v České republice statisticky nesleduje. Z tohoto důvodu ministerstvo považuje 70 % romských žáků ve zvláštních školách za zcela neprůkazný údaj. V této souvislosti také upozorňuje, že nutným předpokladem k zařazení dítěte do zvláštní školy je souhlas rodičů, bez kterého dítě do zvláštní školy nemůže být zařazeno.
K pasáži týkající se žalob Evropského centra pro romská práva ministerstvo školství uvádí, že vydalo Metodický pokyn k přeřazení úspěšných žáků zvláštních škol do základních škol, podle něhož mohou být žáci vřazeni do zvláštních škol pouze na základě odborného vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a s písemným souhlasem rodičů.
Jako reakce na kroky výše uvedeného centra a na podnět romských aktivistů v Ostravě bylo umožněno rodičům mimořádně úspěšných romských žáků ve zvláštní škole s výborným prospěchem (průměr 1 - 1,5) požádat o přeřazení do základní školy, podmíněného vykonáním rozdílových zkoušek ve smyslu platné školské legislativy. V roce 1999 bylo 140 romských žáků zvláštních škol navrženo k přestupu na základní školu. Uvedení žáci prošli opakovaným vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru a přestup na základní školu jim byl doporučen. Při následných však většina romských rodin (celkem 103) s uvedenou nabídkou nesouhlasila a odmítla ji. Nicméně 37 žáků romského původu přeřazených ze zvláštní do základní školy reprezentuje sice početně nevýznamný soubor, ale signalizuje, že ČR je v oblasti vzdělávání romských dětí aktivní. Přes výše uvedená opatření zůstává v ČR přibližně 30 % romských dětí (odhad MŠMT), které se vzdělávají ve školách zvláštních. Jsou to děti se specifickými vzdělávacími potřebami.
Výhrady ministerstva školství rovněž směřují vůči nesprávnému uvedení „přípravných škol“, které jsou středem kritiky Evropské komise. Nejedná se totiž o přípravné školy, ale o přípravné třídy při jednotlivých základních a zvláštních školách, jejichž cílem je systematická příprava předškolních děti k bezproblémovému nástupu do 1.třídy základní školy. Činnost v přípravných ročnících je zaměřena zejména na překlenutí jazykového handicapu romských žáků a je přizpůsobena jejich individuálním potřebám.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat