Konec slohu u maturit vyvolává odpor především u zaměstnavatelů

úterý 8. ledna 2019 ·

Ministr školství Robert Plaga (ANO) navrhuje kromě jiných změn zrušit písemnou část maturit, tedy slohy. Tento plán však mnohé vyděsil, zejména zaměstnavatele. Písemný projev některých pracovníků je podle nich již nyní tristní. „Pokud by došlo ke zrušení písemné části maturit, zhoršila by se kvalita písemného projevu absolventů. Studenti by se totiž zaměřili na předměty, z nichž zkoušeni budou,“ varuje Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů. Reportáž přinášejí Lidové noviny.


Vít Jásek (uzs.cz)
Drtivá většina zaměstnavatelů po svých pracovnících nebude chtít odevzdat fejeton. „Ono to začíná ale obyčejným psaním e-mailů. Je snadné poslat bezdiakritickou zprávu přes aplikaci Messenger nebo SMS. Oslovit v e-mailu správně obchodního partnera je ale úplně jiná liga,“ říká Jásek. Specifickou kapitolou je podle něho dopis vysoce postavenému člověku. „To už dnes umí málokdo,“ míní.

Jáskovi hlavně vadí, že se zrušení maturitní písemné části řeší kvůli náročné administrativě. „Je pravda, že hodnocení písemného projevu je tou nejnáročnější částí. Ministerstvo školství by ale maturity mělo řešit komplexně a ne jenom říct, že škrtne to nejobtížnější. Pokud by se celkově podařilo ulehčit školám od papírování, nemuseli bychom vůbec řešit jednotlivosti, jako zda písemné maturity ano, či ne,“ dodává Jásek.

Proti změnám státních maturit je i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal: „Stát by měl kontrolovat písemnou i ústní část testů.“ Jen tak si podle něho zachová kontrolu nad výstupy studentů.


Celý text naleznete v Lidových novinách

19 komentářů:

Karel Lippmann řekl(a)...
8. ledna 2019 9:52  

"Oslovit v e-mailu správně obchodního partnera je ale úplně jiná liga,“ říká Jásek."
Myslím, že by Unie zaměstnavatelských svazů společně a Asociace češtinářů (a spol.) mohly naše školství rovnou řídit. Třeba by se za čas ukázalo, že "oslovit v e-mailu správně obchodního partnera" si možná maturanti nacvičí, ale schopnost myslet už ne. V nacvičování čehokoliv budou ale borci. Takové lidi přece potřebujeme!

Josef Soukal řekl(a)...
8. ledna 2019 11:34  

Jsa vyvolán jménem v článku i p. Lippmannem, výjimečně vstupuji do diskuse na tomto webu. LN mne při přípravě tohoto článku neoslovily, takže autor/ka zřejmě cituje z některého mého staršího vyjádření. Myslím, že myšlenka z citace je logická a srozumitelná, a že by tedy i p. Lippmann mohl pochopit, že se nijak nevztahuje k tomu, co maturita ověřuje. Stejně tak prostá mi připadá skutečnost, že znalost čehokoli užitečného v praxi nikoho neomezuje ve schopnosti myslet.
Úryvky mi neposkytují možnost hodnotit článek jako celek, ovšem zdá se mi, že odráží jistý zmatek, který ministrova vyjádření vyvolala. Ministr chce pouze omezit státní část zkoušky z jazyků na test, zbytek nechat na školách.
Je přitom zajímavé, že se odvolává na odborníky, ale pokud vím, nekonzultoval svůj záměr vůbec s AMATE, o bohemistických institucích a sdruženích ani nemluvě (neosloveno zřejmě zůstala i SUČJL, jež pravděpodobně novou podobu maturity přivítá). AŘG podle facebookového komentáře J. Kuhna navrhovala celistvost zkoušky zachovat.
Vzhledem k tomu, že posouzení schopnosti vyjádřit se ústně a písemně v češtině a cizím jazyce z gesce státu podle ministerského záměru vypadne, ztratí v těchto předmětech státní maturita smysl - nebude garantovat nepodkročitelnou vzdělávací hranici. Dospějeme tak k vyšší fázi potěmkinizace našeho školství - nejenže si na základě vysokého počtu držitelů maturitních vysvědčení budeme moci nalhávat, jak roste celková vzdělanost, ale současně bude bude stát garantovat certifikaci i za situace, kdy ji svěřil tisícům subjektů a prakticky se vzdal možnosti metodiku a obsah ovlivňovat.

Karel Lippmann řekl(a)...
8. ledna 2019 11:46  

"Stejně tak prostá mi připadá skutečnost, že znalost čehokoli užitečného v praxi nikoho neomezuje ve schopnosti myslet."

Užitečné znalosti jistě v myšlení neomezují. Velice se však může lišit to, co se za užitečné považuje a do jaké míry to myšlení vůbec vyžaduje. V tom spočívá zásadní nedostatek stanovování "nepodkročitelných hranic" současnou maturitou.

Josef Soukal řekl(a)...
8. ledna 2019 11:59  

Takže pokud považujete schopnost zmiňovanou v článku za užitečnou, byl váš výpad nesmyslný.
Další je váš názor a k tomu jsme se nadiskutovali dost.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. ledna 2019 13:05  

To, co pan Lippmann považuje za myšlení, já považuji za bohapusté plácání a blábolení bez obsahu. A zřejmě nejsem v tomto názoru osamocen. Proto bych se raději držel měřitelného ověřování schopnosti řešit problémy.

Jsem rád, že se ozývají představitelé zaměstnavatelů. Alespoň "revolucionáři" pochopí, že to není jen bláznivej kryptoautista Doležel a profesůrci Soukal s Kostečkou, ale že to je poměrně rozšířený požadavek lidí z praxe.

Karel Lippmann řekl(a)...
8. ledna 2019 15:48  

Pane Soukale, poněkud si nerozumíme. Jednak jsme o ničem věcně nediskutovali (za diskusi lze těžko pokládat monolog, který si jeho autor sám moderuje), jednak schopnost zmiňovanou v článku za užitečnou považuji i nepovažuji, záleží totiž na tom, o jakou schopnost jde, jak ji lze využít, jakým způsobem byla osvojena. Obecně řečeno schopnosti získané "přes kopírák", tedy otrocky nabiflované v češtině za užitečné nepokládám. Z hlediska kognitivní vědy totiž "mysl, na rozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy)." Je tedy zcela mylné se domnívat, že myslí stoupáme jako po schodech na rozhlednu. Myšlení je natolik složité, že si nelze vybrat jeden jeho směr, říct, že je základní a že ty ostatní jsou od něho odvozené. Vámi hájená maturita bohužel takto postupuje: napřed fakta, potom mechanické vztahy a maximálně analýza (nebo, jak Vy říkáte, "přiměřená interpretace"). Když se podíváte na myšlení dětí, neomezené ještě svodidly školy, vidíte zřetelně pestrost myšlení z hlediska zájmů i jeho postupů. Mně se třeba šestiletý vnuk zeptal: Dědo, a proč já jsem já? Škola, místo, aby této "nabídky lidské mysli využila, tak ji zúží na jednu metodu - tu snadno známkami očíslovatelnou a vzájemně srovnatelnou. Plody této "výhodné" metody, pak označíme za základ a ty žáky, jejichž myšlení se ubírá cestami odlišnými, za méně inteligentní a nevzdělavatelné. Zcela mylně, ale nic jiného nám pro její obhajobu nezbývá. Ani na chvíli si nepřipustíme, že jsme za základ určili to, co vyhovuje nám! Jeho praktické využití je velice omezené. I obchodní dopis napíše snáze přemýšlivý člověk než ten, kdo si ho nabifluje podle pravidel před maturitní písemkou a potom bohorovně jeho pravidla zapomene.
Nerad Vás, pane Soukale, vtahuji na stránky webu, který nemáte rád. Omlouvám se za to.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. ledna 2019 17:54  

Pane Lippmanne, s vámi citovanými tvrzeními lze do určité míry souhlasit, ale to co z toho vyvozujete už je zase jen nějaká interpretace, s níž prostě při nejlepší vůli nemohu souhlasit.

Vaše intepretace opět vede k relativizaci, tentokráte mysli. Ano, způsob jejího fungování je složitější, než co umíme modelovat třeba prostřednictvím neuronových sítí, nebo celulárních automatů, ale to neznamená, že proces učení se nejde "nějakým směrem", nebo ještě lépe, že jakýkoliv směr lze považovat za učení se, nebo dokonce za myšlení. To, co neustále pomíjíte a to prakticky ve všem, je něco, čemu se říká zpětná vazba. Její nepochopení je u lidí většinou způsobeno nedostatečnou schopností zobecňovat. Mozek se učí z omylů a z úspěchů. Pokud s tímto souhlasíte, pak si musíme jasně říci jednu základní věc - je potřeba předem vědět, co je omyl a co je úspěch. A to je podstate tzv. supervised learning. Ostatně způsob odhadu parametrů v neuronové síti je dán tzv. backpropagation algoritmem, který upravuje váhy na základě pozorovaného úspěchu, či neúspěchu. Mozek se může učit pouze tehdy, pokud ví, co je úspěch a co neúspěch a v tomto smyslu tedy jde o proces stoupání vzhůru po schodech rozhledny. Byť ty schody jsou čímdáltím menší a to tak, že i pro konečně velkou rozhlednu jich je třeba nekonečně mnoho. Nelze souhlasit s paradigmatem, že proces učení a poznání, je jakákoliv předem ničím neomezená činnost mozku. Myšlení samo o sobě můžeme klidně prohlásit za předem neomezené, ale pak si také musíme říci, že učení je proces kultivace myšlení takový, který snižuje míru neúspěchu/omylu a zvyšuje míru úspěchu. Pokud tvrdíte, že obecně neumíme říci, co je úspěch a co neúspěch, tak ano - neumíme. Nevidím ale jediný důvod, proč to popírat v těch omezených oblastech, ve kterých to říci jednoznačně umíme. A to není jen nějaká vyšší matematika, ale každodenní činnosti. Třeba - mám žízeň má vést k tomu, že se napiju. Pokud to vede k tomu, že si naliji vodu do skleničky a tu si pak vyleju na hlavu, tak to také není možné považovat za úspěch a je třeba se podrobiti dalšímu učení, případně léčení.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. ledna 2019 18:13  

Otázka tedy zní takto: Proč bych si kvůli tomu, že neznám odpověď na otázku, proč já jsem já, měl lít vodu na hlavu?

Tajný Učitel řekl(a)...
8. ledna 2019 19:10  

Myslím, že jde o nedorozumění. Nejde snad o zrušení písemné části maturity z čj, nýbrž o zrušení její centralizované podoby.

Karel Lippmann řekl(a)...
8. ledna 2019 20:29  

Je velmi pravděpodobné, že jde o nedorozumění, protože společná část maturity, kterou má v rukou Cermat, je většinou mylně nazývána státní. To ale nic nemění na tom, že existuje značný tlak, aby slohové práce od zadání až po opravu zůstaly pod anonymní a bůhvíkým ovlivňovanou centrální kuratelou.
Mám nutkavou potřebu (omlouvám se za ni) odpovědět výjimečně i panu Doleželovi. Lít vodu (nejlépe hodně studenou) na hlavu byste si mohl třeba proto, abyste zchladil svou mysl, když Vám do ní, věřte, že nerad, vstoupím.

Tomáš Feřtek řekl(a)...
9. ledna 2019 10:43  

Je to tak, jak je tu opakovaně popsáno. Pro jistotu jsem to ještě ověřil u MŠMT. Nejedná se o zrušení slohů, ale o zrušení ingerence státu do ?zadávání? a hodnocení slohů. Zůstaly by součástí profilové části maturity. Takový novinářský hoax.

Josef Soukal řekl(a)...
9. ledna 2019 11:08  

Pane Lippmanne,

nevím, za kterých okolností je možné považovat nějakou schopnost za neužitečnou, praktiky zajímá pouze to, zda obchodní dopis napsat umíte. Je přitom úplně lhostejné, zda Vám k tomu stačilo zběžně se seznámit s pravidly, nebo zda jste si musel tato pravidla natlouct do hlavy. Nacvičování či přímo biflování nahrazuje jiné způsoby učení tehdy, nejsme-li v dané chvíli schopni dobrat se potřebné schopnosti jinak. Stejné je to i s maturitou – navzdory tomu, co implikují Vaše tvrzení, se část žáků na maturitu vůbec nebifluje, a přesto ji úspěšně složí, ba dokonce často ji složí daleko lépe než ti, co se jen či hlavně biflují. Některé úlohy didaktického testu, publikované ukázky písemných prací – a jistě i ústní některá ústní vystoupení – jsou dokladem toho, že žák nepředvádí pouze znalost faktů či jejich mechanickou aplikaci, ale tvořivé myšlení a práci s jazykem. Už tyto prosté skutečnosti činí Vaše tvrzení týkající se maturity irelevantními.

Karel Lippmann řekl(a)...
9. ledna 2019 11:58  

"Je přitom úplně lhostejné, zda Vám k tomu stačilo zběžně se seznámit s pravidly, nebo zda jste si musel tato pravidla natlouct do hlavy."

Jako charakteristika Vašeho přístupu ke vzdělání tohle úplně stačí, pane Soukale. Velice relevantní. Nemáte ale absolutně žádné právo tohle vnucovat druhým prostřednictvím konkrétní podoby maturity.

Že se objeví některé dobré slohy i dobré výkony při ústní zkoušce to je jistě pravda. Jenže pouze relativní. A podle Vašich kritérií. Podle mých ne. A jde také o množství kvalitních výkonů vzhledem k těm průměrným. P

Příliš se, pane Soukale, pasujete do role neomylného rozhodčího.

Josef Soukal řekl(a)...
9. ledna 2019 12:15  

Ale pane Lippmanne,

co se mi to zase snažíte podsouvat? Že upřednostňuji biflování, nebo že ho dokonce někomu vnucuji? Že tvrdím, že dnešní masa maturantů produkuje masu dobrých výkonů? Jednak jsou Vaše vývody nesmyslné, jednak se vyhýbají podstatě mých sdělení. Na vyvracení Vašich záměrných dezinformací nemám čas ani náladu. Myslím, že je nejvyšší čas, abych tento web - mimochodem, nemám ho v oblibě proto, že jeho editor někdy není schopen unést, když přispěvatelé myslí "po svém", tedy v rozporu s jeho názory (což Vám zjevně nevadí) - opět opustil.

Karel Lippmann řekl(a)...
9. ledna 2019 12:54  

Pane Soukale, jestli si myslíte, že např. s Vámi sympatizující pan Doležel nemyslí po svém...

Dále jen jednoduchý sylogismus: 1)Společná část maturity ověřuje především nabiflované vědomosti a myšlenkové dovednosti (několikrát potvrzeno odborníky Cermatu).
2) Pan Soukal podporuje existenci této maturity.
3) Pan Soukal podporuje ověřování ... (viz 1)

"Že tvrdím, že dnešní masa maturantů produkuje masu dobrých výkonů?"
A kde jste přišel na to, že Vám tohle tvrzení vkládám do úst?

Na vyvracení Vašich záměrných dezinformací nemám čas ani náladu, říkám pro změnu já.

Josef Soukal řekl(a)...
9. ledna 2019 13:12  

Jen k jedné věci a opravdu naposledy: Pokud věříte nesmyslu, který uvádíte v bodě 1), pak to osvětluje, proč se Vaše "myslet po svém" nevejde do světa standardního uvažování.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. ledna 2019 13:22  

"Nemáte ale absolutně žádné právo tohle vnucovat druhým prostřednictvím konkrétní podoby maturity."

Ale má, pane Lippmanne, má. Budete se s tím muset smířit. Váš neměřitelný, blábolivý, neužitečný, neověřitelný a nepozitivistický přístup prostě na plné čáře prohrává. Snad byste se měl pokust zamyslet (jste-li toho schopen), proč tomu tak je, namísto abyste tady zase pořádal přehlídku všech vašich kognitivních omezení a manipulací.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. ledna 2019 13:30  

"Společná část maturity ověřuje především nabiflované vědomosti a myšlenkové dovednosti (několikrát potvrzeno odborníky Cermatu)."

Tohle mi připomíná situaci, kterou jsem zažil v USA na střední škole. Dostal jsem se do sporu s několika žáky při hodině matematiky. Ptal jsem se, proč něco platí. A oni odpovídali, že to je napsané v učebnici a je kolem toho červený rámeček. Snažil jsem se jim vysvětlit, že to opravdu, ale opravdu není odpověď na moji otázku, ale oni vůbec nechápali, co po nich chci. A totéž platí pro pana Lippmanna. On prostě nechápe, co to znamená něco dokázat, či potvrdit, protože sám právě není schopen ničeho jiného, než biflování a interpretace. Pochopit, že tvorba názorů není cílem vzdělávání, je v jeho případě prakticky nemožné, protože on nic jiného nezná a interpretaci považuje za jednu z nejvyšších intelektuálních činností. Inu, co se dá dělat. Do půllitru litr nenaleješ.

Karel Lippmann řekl(a)...
9. ledna 2019 17:10  

Pane Soukale, také opravdu naposledy.
Vaše slova:
"Je přitom úplně lhostejné, zda Vám k tomu stačilo zběžně se seznámit s pravidly, nebo zda jste si musel tato pravidla natlouct do hlavy. Nacvičování či přímo biflování nahrazuje jiné způsoby učení tehdy, nejsme-li v dané chvíli schopni dobrat se potřebné schopnosti jinak."

Moje slova:
Jako charakteristika Vašeho přístupu ke vzdělání tohle úplně stačí, pane Soukale. Velice relevantní. Nemáte ale absolutně žádné právo tohle vnucovat druhým prostřednictvím konkrétní podoby maturity.

Vaše slova:
"Ale pane Lippmanne, co se mi to zase snažíte podsouvat? Že upřednostňuji biflování, nebo že ho dokonce někomu vnucuji?"

Moje slova:
"Že se objeví některé dobré slohy i dobré výkony při ústní zkoušce, to je jistě pravda. Jenže pouze relativní. A podle Vašich kritérií. Podle mých ne. A jde také o množství kvalitních výkonů vzhledem k těm průměrným."

Vaše slova: "Že tvrdím, že dnešní masa maturantů produkuje masu dobrých výkonů?"

Výmluvné doklady "standardního uvažování".



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.