Tomáš Feřtek k „bilancování inkluze“: Skutečný problém je zásadně vyšší investice do lidí. Stát musí dodržet, co slíbil (Aktualizace: Publikujeme celý text)

středa 15. listopadu 2017 ·

„A jestli budete mluvit s tou Valachovou, tak jí vyřiďte, že kdybych jí dostala do ruky, tak jí za tu inkluzi přetrhnu. Vůbec nás na to nikdo nepřipravil.“ - „Není přece možné plošně nařídit všem školám inkluzi. Žádáme její pozastavení a vyhodnocení.“ To první je typický učitelský či ředitelský výrok, to druhé běžný výrok politika. Pokud se pohybujete mezi učiteli a řediteli, nemůžete než konstatovat, že nadávání na inkluzi je prakticky všeobecné. Daleko zajímavější je však doptávat se, proč jsou s onou „inkluzí“ ti či oni právě teď tak zásadně nespokojeni,“ píše Tomáš Feřtek pro server Respekt.cz.

Tomáš Feřtek (eduin.cz)
Feřtek pokračuje:

Je totiž třeba si ujasnit, co přesně se to loni 1. září změnilo. Nebyla nařízena „plošná inkluze“ ani zrušení praktických a speciálních škol, jak se větší část populace včetně té učitelské domnívá. Inkluzi jako právo rodiče vybrat si školu pro své „jiné“ dítě máme v zákoně od roku 2005, děti ze specializovaných do běžných škol tedy přecházejí už dvanáct let a počet speciálních i bývalých praktických škol se za poslední rok téměř nezměnil.

Od loňského září se ale změnil systém financování. Každé škole, která vzdělává dítě s nějakými speciálními potřebami (to může znamenat, že je dítě na vozíku, nevidomé, s vadou sluchu, po mozkové obrně, mimořádně nadané, s jednostranným talentem, s nějakou výchovnou poruchou a tak podobně), stát garantuje, že na to dostane peníze. To je dobře, protože dřív to tak nebylo. Ale aby je mohla dostat, musí každé takové dítě projít znova (či poprvé) poradnou. A poradny nestíhají.

Problémy, na něž si ředitelé stěžují, jsou především problémy spojené s přechodem z jednoho systému financování na druhý. Stížnosti na složité vycházení s dětmi se také vyskytují, ale spíš se setkáte s tím, že byť dostanete peníze, sehnat za ně přijatelného asistenta je obtížné. I přes zvýšení platu je to pořád špatně placená práce a asistentů je najednou potřeba mnohem víc. Když se učitelů doptáváte dál a oni od obecného nadávání přejdou ke konkrétním výhradám, většinou je jejich obsahem právě toto. Dlouhé čekání na posudky, víc papírování a nedostatek kvalifikovaného personálu.

Nenastalo to, o čem se před rokem a půl tolik diskutovalo, tedy příchod nezvladatelných dětí z praktických škol, které zhorší kvalitu vzdělávání. Jednak ne každé dítě, které přijde z praktické školy, znamená výchovný problém, jednak jich přešlo minimum. Momentálně udávané číslo jsou zhruba tři stovky, což je při více než čtyřech tisících základních škol opravdu malé číslo. V naprosté většině škol žádné nové dítě nepřibylo, případně jde o jedno dvě děti ve škole. Častější je, že některé děti při nástupu do první třídy směřují do běžné, ne speciální školy.

Zajímavé je sledovat, jak se proměnila rétorika těch, kteří ještě na jaře roku 2016 varovali před zkázou českého školství a přívalem tisíců nezvladatelných. Ano, i dnes zopakují, že je to nezodpovědný experiment na dětech, ale především mluví o tom, že je na školách nedostatek speciálních pedagogů a že asistenti mají obvykle jen několikatýdenní kurz a minimální kvalifikaci. A že kdybychom chtěli dělat tu inkluzi pořádně, tak… Až pozoruhodně se přiblížili tomu, co říkají dlouholetí zastánci inkluze a lidé ze škol, kde je společné vzdělávání víc než deset let běžné.

Například na debatě, která probíhala minulý týden v rámci takzvaného Festivalu pedagogické inspirace, se diskutující kromě jiného shodli, že stát by měl masivně investovat do druhého pedagoga v každé třídě. A bylo by na ředitelce či řediteli, jestli do té třídy pošle párového učitele, specialistu na děti s nadáním, asistenta nebo speciálního pedagoga. Podle toho, co opravdu v konkrétní situaci potřebuje. A to je v každé škole a třídě jiné. Řešilo by to jak problémy inkluze, tak problémy velkých tříd a zvýšilo by to efektivitu vzdělávání. Tohle by byl krok, který by opravdu pomohl a pravděpodobně by se na něm shodli i dosavadní názoroví oponenti.

A právě zde, tedy v zásadně vyšší investici do lidí, je skutečný problém. Náklady na změny financování společného vzdělávání jsou vyšší, než ministerstvo školství předpokládalo. A protože ještě rok bude probíhat nové posuzování dětí a jejich potřeb, je velmi pravděpodobné, že dál porostou. A není jisté, jestli na ně budou v rozpočtu rezervované peníze. Nejen v příštím roce, ale i v těch dalších letech. Pokud ne, je to opravdu průšvih. Tady musí stát dodržet, co školám slíbil.

I proto jsou politické výroky o pozastavení a posouzení povinné plošné inkluze nesmyslné (poslechněte si například Jiřího Miholu z KDU – ČSL v pořadu Reportéři). Jednak posouzení už máme – docela podrobnou a věcnou zprávu České školní inspekce z letošního října. Říká víceméně totéž, co je tu napsáno. A co by znamenalo „pozastavení“, to už vůbec není jasné.

Že přestaneme dávat peníze běžným školám, které nesly břímě inkluze po léta prakticky zadarmo? Že zase necháme rodiče zoufale obíhat školy a hledat takovou, která bude vůči jejich „jinému“ dítěti vstřícná? Způsobili bychom tím jediné: že ty vstřícné školy, kde počet takových dětí přesahuje i třetinu či polovinu, by byly ještě přetíženější. Jako systém máme šanci zvládnout inkluzi bez problémů. To ale neplatí o školách, na které se sesypou rodiče jako na poslední záchranu v nevstřícném systému.

Krok ke společnému vzdělávání, který jsme učinili před více než deseti lety, byl správný. Stejně jako loňská změna financování, byť se jí dá oprávněně leccos vytknout. A je na politicích a státu, aby dodrželi, co slíbili. O zásadním zvýšení investic do vzdělávání mluvili před volbami všichni.
 
Psáno pro Respekt.cz






32 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
14. listopadu 2017 16:15  

...především mluví o tom, že je na školách nedostatek speciálních pedagogů a že asistenti mají obvykle jen několikatýdenní kurz a minimální kvalifikaci. A že kdybychom chtěli dělat tu inkluzi pořádně, tak…

Není pravda.

Na potřebu speciálních pedagogů, bez kterých je inkluze po česku jen paskvilem,UPS upozorňovalo po celé dva roky. Nebylo samo. Na podivnou uplatnitelnost podivně kvalifikovaných asistentů jsem se ptal v TV ministryně Valachové. Neodpověděla dodnes. Na konferenci Inkluze 20§16 nikdo před nějakou tisícihlavou invazí nevaroval. To je otřepaná demagogie z dílny MŠMT. Mluvilo se tam právě o tom, že kdybychom chtěli dělat tu inkluzi pořádně, tak... bychom třeba tak nepospíchali.

Charlie řekl(a)...
14. listopadu 2017 16:34  

Chybou bylo už samotné přijetí zákona z roku 2005 v dané podobě a neexistence důrazné právní "bitvy" proti rozsudku D.H. vs ČR už s ohledem na to, jak rozhodl nejdříve "malý" senát a jak jeho usnesení revokoval "velký" senát. Nevím, zda by ČR spor vyhrála, ale vzdávat se a bez boje ničit systém speciálního školství, na který jsme mohli být právem hrdi, byla ničemnost.

Ale co, začínají se zvyšovat počty negramotných do 30 let, tak si za chvíli budeme moci podat ruku s takovými velikány EU jako např. Francie a odcházející GB.

Jana Karvaiová řekl(a)...
14. listopadu 2017 17:19  

No, mě by celkemdost zajímalo, zda by pan investigativní Feřtek zjistil, jestli do škol šlo více peněz přes tzv. zvýšené normativy nebo jestli těch peněz dostávají nyní více. protože to,co se stále omílá je, že nyní konečně školy dostaly peníze. To není pravda. peníze na postižené dostávaly školy formou násobků běžného normativu na žáka. Ano, bylo to v každém kraji trochu jiné a problém byl v tom, že když jste do dítě nevykázali do konce září, pak už jste měli kulové. Ale jak jsem se ptala výše - je pravdou, že dnes se na ně bere více? nejvíc je totiž žáků s SPU a na ně je nejběžnější taxou 500,- na zakoupení učebnic )speciálních) a 1 hodina PSPP týdně. To dostanou na dva roky. Smí se vykázat pouze jednou za dva roky, než je dítě vyšetřeno znovu.
Chytne se toho nějaký novinář a zjistí to.

příklad z práce - před dvěma roky bychom na dítě s Aspergerovým syndromem dostali 2,5 násobek běžného normativu. Dnes máme toto dítě ve škole zdarma ( AP sdílený, tudíž bez nároku na peníze, pomůcky žádné). Takže pane Feřteku, trochu si více ujasněte fakta, jo. Ono to není tak přesně černobílé, jak popisujete.

Jana Karvaiová řekl(a)...
14. listopadu 2017 17:20  

Chytne se toho nějaký novinář a zjistí to???

poste.restante řekl(a)...
14. listopadu 2017 18:32  

Daleko zajímavější je však doptávat se, proč jsou s onou „inkluzí“ ti či oni právě teď tak zásadně nespokojeni,

A ještě zajímavější by bylo napsat pravdu o tom, co odpověděli.
A nikoliv vlastní interpretaci, pane Feřteku.

Pepa řekl(a)...
15. listopadu 2017 7:09  

"... Inkluzi jako právo rodiče vybrat si školu pro své „jiné“ dítě máme v zákoně od roku 2005..."

To už v krátké době čtu poněkolikáté v různých článcích. Proč tedy muselo dojít k takovým změnám, které učitelskou veřejnost a zvláště její část do věci více nahlížející z vlastní praxe tak nadzvedla? Ať mi to někdo vysvětlí...

Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 12:34  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 12:37  

..."... Inkluzi jako právo rodiče vybrat si školu pro své „jiné“ dítě máme v zákoně od roku 2005..."......
Proč pan Feřtek zapomněl dodat, že právo je to pouze na výběr běžné, tedy ne specializované školy. kdyby to bylo právo opravdu vybrat si jakoukoli školu, potom by to bylo super. proto musel přijít zákon, aby to zatrhnul. Podávejte ,prosím , lidem ucelené informace a jen vámi vybrané perličky, vytržené z kontextu., ano!

Michal Komárek řekl(a)...
15. listopadu 2017 12:40  

Paní Karvaiová, PL ne, prosím... Hezký den!

Janek Wagner řekl(a)...
15. listopadu 2017 12:55  

Michale Komárku, chováte se už opravdu jako cenzorské hovado!

Datel řekl(a)...
15. listopadu 2017 13:01  

Ne hovado, to můžete něco naučit (čehý, hot, ...)a tímto to hovado urážíte, ale jako úplnej b.b.

Tomáš Feřtek řekl(a)...
15. listopadu 2017 16:22  

Pro poste restante.

Tak já se dost snažil, abych popsal, jak ti lidé reagovali, nejde jen o mou interpretaci. Ale zkusím to konkrétněji. Za ten rok jsem mluvil s řadou ředitelů a učitelů, někdy šlo o sborovnu nebo třeba dvacet ředitelů na nějakém semináři. Nejběžnější rozhovor vypadal takto.

Přišlo po prvním září více dětí s nějakými speciálními potřebami do první třídy?

Odpověď: Je jich zhruba stejně jako dříve. Kromě škol, které jsou vyhlášené tím, že tokové děti berou, je to obvykle jedno dvě děti, někdy se nějaká porucha objeví později.

Přišly k vám po 1. září 2016 nějaké děti z praktické nebo speciální školy?

Odpověď: Ne. Nebo třeba jedno. Z těch rozhovorů si pamatuji jen jednu školu v Liberci, kam přešlo asi dvanáct dětí ze školy s poruchami čtení.

Dostáváte peníze na ty děti, které prošly novým posouzením?

Odpověď: Ano, ale je s tím hodně papírování, blbý elektronický dotazník atd.

Takže všichni mají z "inkluze" hlavu v pejru, ale fakticky ne primárně kvůli dětem, ty zůstaly víceméně beze změny. Alespoň v těch školách, kde jsem se měl možnost zeptat.

Během toho roku jsem se potkal hned s několika případy agresivních dětí ve škole, kdy si s nimi škola sem tam neví moc rady, ale to ani jednou nešlo o děti s LMP, které by přišly v rámci inkluze. Většinou už na té škole byly, někdy i od mateřské školy a vždy to byly děti nadprůměrně inteligentní.

Tomáš Feřtek řekl(a)...
15. listopadu 2017 16:28  

Otázka na paní Karvaiovou.

Jak to přesně myslíte, že rodiče nemají možnost vybrat si speciální školu? Podle mě mají. Ano, pokud si vyberu třeba školu dříve praktickou nebo pro dítě s vadou sluchu, ale poradna usoudí, že dítě má na běžnou školu, tedy nemá LMP nebo vadu sluchu, tak ho tam asi nevezmou, ale jinak rodič i dnes má možnost rozhodnout, jestli půjde jeho dítě do běžné nebo specializované školy. Nebo jste tu námitku myslela jinak?

Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 17:08  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 17:29  

Myslela jsem to tak, že je dost dětí, které nevychází přesně na hranici nebo pod 70 IQ. A i když paní Zapletalová stále tvrdí, že tato hranice není rozhodující, mnoho poraden se toho drží jako klíště. A nepustí. A je dost rodičů, kteří i selským rozumem poznají, že dítě ve škole trpi, právě pro tu hraničnost a chtějí po pár letech trápení dát dítě do praktické. A nemohou.

Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 17:33  

A nyní otázka pro vás,pane Feřteku. kde pořád novináři berou tu informaci, že mělo dojít k masívnímu odlivu žáků z praktických škol po 1.9.2016. nejsem si vědoma toho, že bych to v nějakém článku četla. Pokud vím, psalo se o tom ( a psala jsem to i já), že postupně dojde k "vyhladovění" praktických škol vlivem nedoporučování do těchto škol. Což se děje, neb i my máme ve škole 3 takové žáky hezky schované za diagnozu těžké poruchy učení. jelikož s nimi pracuji v rámci reedukace a celoživotně s LMP pracuji, vidím, že to jsou děti, které do praktické patří. Bohužel, PPP se řídí hranicí 70.Přitom jsem dělala anonymní oponenturu pro NUV a právě tuhle problematiku jsme tam dost řešili, tudíž vím, o čem píšu.

Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 18:02  

Pane Komárku, nemáte právo mazat ,co jsem sem dala. Byly to zcela pravdivé informace.
Chápu cenzuru ve chvíli,kdy napíšu třeba, že od prosince učitelům seberou všem plošně 5000,- měsíčně. Ano, blbost, smažte. Ten článek z PL byl zcela pravdivý. Takže vlastně bráníte pravdě. A to jste součástí národa Jana Husa. kdyby nebyl na popel, obracel by se v hrobě. Je mi za vás hanba. Fakt. Přeháníte a ztrapňujete sám sebe.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. listopadu 2017 18:11  

"kdyby nebyl na popel,..."

Třeba se přesypává :-)

Michal Komárek řekl(a)...
15. listopadu 2017 19:34  

Paní Karvaiová, já jsem tady opakovaně psal, že Parlamentní listy nepovažuji za seriózní zdroj informací, že je naopak považuji za nedůvěryhodné štvavé médium, a že nebudu z PL přebírat texty a nechci ani jejich propagaci v diskusi. Nedávno jsem smazal odkaz na PL panu Týřovi a budu v tom důsledný. Jistě - nemohu vyloučit, že v PL vycházejí i texty, které jsou pravdivé, ale to na charakteru PL nic nemění.

"Účelem diskusního fóra je seriózní výměna informací a názorů," zní začátek Pravidel diskuse, která vytvořil pro Českou školu můj předchůdce, pan Wagner. PL se do této charakteristiky nevejdou.

Právo na mazání textů, které jsou v rozporu s Pravidly, či jinými "vyššími" normami, jako administrátor samozřejmě mám. Píše se o něm ostatně i v citovaných, mnou pouze od pana Wagnera přejímaných pravidlech. Kdybych je chtěl dodržovat důsledně, musel bych mazat mnohem více diskusních příspěvků. Děkuji! Hezký večer

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. listopadu 2017 19:40  

Co bysme si bez tebe počali, kdybys nás tak nechránil...

Vít Steklý řekl(a)...
15. listopadu 2017 20:09  

Nevím nevím, jestli si p. Komárek myslí, že Česká škola v jeho pojetí je seriózní zdroj informací.Já mám trochu odlišný názor. Doba , kdy jsem na ČŠ chodil pro důvěryhodné informace minula . Necenzurované PL jsou nyní důvěryhodnější, než plky pana šéfcenzora ČŠ.

Alles Gute řekl(a)...
15. listopadu 2017 20:31  

Od r. 2016 se na rozdíl od zavedení nového šk. zákona přihodila jedna moc důležitá věc, a to zrušení přílohy RVP ZV pro žáky s LMP. A tedy i zrušení učebního plánu pro tyto děti.
www.msmt.cz/file/38447_1_1/

A to znamená, že rodič už nemá možnost si nic jiného vybrat! Je mu v zásadě úplně jedno, na kterou školu dítě dá, protože dřívější vyšší dotace např. na hodiny praktických činností a naopak snížení počtu hodin na cizí jazyk, člověk a příroda atd. mu už NIKDO nenabídne!
Takže školy praktické se vylidní (prostě "vymřou").

Inkluze není v běžných školách problém u dětí s poruchami učení, s tělesně postiženými, sociálně znevýhodněnými. Ale je problém pro děti slepé (on ten psací stroj je hlučný https://www.youtube.com/watch?v=PKZZ1KfboM8), s LMP (neboť toto se nedá léčit a jeví se to funkční max. na 1. st.!), s poruchami chování a psychiatricky nemocnými dětmi (pojďte si učit v takové třídě, kde dítě plive, slintá, křičí, hýká, prdí, kope, nadává všem kolem a třebas i utíká ze třídy/školy a asistentka jej chytá po chodbách); a především v takové třídě buďte jeho spolužákem - to budete mít neurózu za týden, budete se bát chodit do své třídy/školy.
A teď, ať mi někdo řekne, že je to pro blaho dítěte, jeho rodiny, jeho spolužáků a jejich rodičů (pedagogy a vedení školy jsem už raději nezmínil).
Alles Gute

Jana Karvaiová řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:04  

Alles gute- trochu vás poopravím. I třídy pro LMP si mohou upravit týdenní plán a nahradit obsahy některých předmětů jinými. my to udělali. Byla to nadlidská práce a vlastně ani nevíme, jestli to máme úplně dobře. Dali jsme více na hodiny pracovek, snížili dotace na jazyk a zcela zrušily druhý jazyk s tím, že doufáme, že SPC nebude tak debilní a těm dětem to napíše do doporučení.Vytvořili jsme na prvním stupni PSPP a dáváme tam vše, co se děti potřebují doučit, a nahrazujeme jím angličtinu na prvním stupni. Opět za požehnání SPC. Ono to jde. Ale ve třídě podle §16. Na základce máme jednoho LMP a ten chudák jede podle osnov a týdenního plánu ostatních.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:10  

Pan Feřtek názorně předvedl, jak lze manipulovat "vhodnými" otázkami. Děkuji. Mám další materiál do mediální výchovy. Přidám k těm, které jsem dostal od p. Feřteka jako lektora mediální výchovy (PROMED).

Jirka řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:31  

Řešíme totéž co paní Karvaiová. Hraniční děti a jejich rodiče mají smůlu. Asi se podle korektních plánovačů dobra málo snaží. Tak je zlomíme ve jménu rovných příležitostí. Ale někdo jich má asi víc, když se na některé děti nedostává. VAROVÁNÍ70! Inkluze může ničit životy.

poste.restante řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:32  

Tak to se asi bavíte s jinými řediteli a učiteli, nežli já, pane Feřteku.
Ale spíš bych řekl, že jim kladete jen specifické otázky.
Nebudu spekulovat, zda účelově, či ne.

Dovolím si sumarizovat své postřehy.
Zdůrazňuji, že nikdy a nikdo nezpochybňoval inkluzi jako princip začleňování do výuky u dětí s motorickým a částečným senzorickým hendikepem, který lze v prostředí běžné ZŠ zvládnout. Tak, jak koneckonců probíhala už několik desetiletí.
Problematiku sociálních hendikepů nechávám také stranou, ačkoliv nyní je už zcela zřejmé, že právě rozsudek v kauze D.H. byl spouštěčem tohoto nešťastného procesu.
Výhrady se tedy týkají především "inkluze po česku" u žáků s diagnostikovanými mentálními poruchami
1. Ředitelé se dělí na
-ty, kteří chtějí mít klid a proto drží ústa a krok
- a ty, kteří se nebojí mluvit otevřeně. Tedy alespoň se mnou.
Podstatná část obou skupin by své postoje nevyslovila veřejně ani za nic.

Učitelé většinou nemají problém se strachem o "funkci" a v soukromých debatách jsou otevřenější. K zveřejnění svých názorů spolu se svým jménem by přesto většina souhlas nedala.

2. Většina těch otevřenějších v současnosti nemá problém s nárůstem počtu žáků s LMP a spol. Ani ho hned nečekali. - Na rozdíl od neustále opakovaného tvrzení, na které poukázala i kolegyně Karvaiová. Drtivá většina ale vyjadřuje značné obavy z budoucnosti. Až se to takříkajíc "rozjede naplno".

3. Naprostá většina si neumí představit práci s těmito dětmi ve stávajících velkých třídách. Myslí si, že to nebudou zvládat.

4. Ti, kteří mají zkušenosti s asistenty se většinou shodují v tom, že jsou sice užiteční, ale jejich pomoc nic neřeší a nijak nepomůže v práci učiteli samému.
Pomáhají jen tím, že se učitel sám nemusí věnovat onomu žákovi, kdykoliv ho potřebuje. A že potřebuje ho častěji je logické. Bohužel ve výukové práci asistent učitele nahradit nemůže a tudíž je i s asistentem učitelova práce výrazně náročnější.
Několik učitelů tvrdí, že jim asistent nejen nepomáhá, ale spíše musí dohlížet i na něj, aby svými "radami" a "pomocí" neškodil žákovi a jeho vzdělávání.
Většina řadových učitelů si neumí představit, jak by mohli zvládat práci s více inkludovanými dětmi, a to ani s asistenty.

5. Naprostá většina si stěžuje na nárůst administrativy, která je naprosto zbytečná a při vzdělávání nijak nepomůže. - V tom máte ve svém článku pravdu.

6. Spolupráci s rodiči hodnotí rozporně. Asi záleží hlavně na osobnosti.
S některými se spolupracuje dobře, ale někteří mají dosti nereálná očekávání.
Naprosto nejhorší je spolupráce s rodiči, kteří už na první schůzku přijdou se seznamem bodů, co všechno škola a učitel musí a na co oni mají "právo". Tam se nejedná ani tak o spolupráci jako spíše o boj.

7. Výrazná většina tvrdí, že doporučení z PPP jsou nesmyslná, nereálná a nerealistická.
"Ať mi přijde ukázat, jak mám tohle zajistit v běžné třídě".

8. Stejně tak výrazná většina si umí představit, že by u některých dětí mohlo být dosaženo pokroku, ale potřebovaly by pomoc speciálního pedagoga zde a kdykoliv.
Většina si pak klade otázku, zda není tedy lepší mít pro děti se speciálními vzdělávacími požadavky k dispozici rovnou speciálního pedagoga, nežli obyčejného učitele s občasnou výpomocí speckaře.

9. Naprostá většina hodnotí start "inkluze po česku" jako ukvapený, nepřipravený a nezajištěný.
Necítí se ani sami připraveni. A někteří přímo odmítají "přeškolení" na speciální pedagogy.
"Kdybych chtěl dělat speciální pedagogiku, tak jsem ji šel studovat. Ale já na to nemám a neumím to."
10. Nenašel jsem jediného učitele, který by současnou verzi "inkluze po česku" schvaloval. Ani jediného.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:50  

10. Nenašel jsem jediného učitele, který by současnou verzi "inkluze po česku" schvaloval. Ani jediného.

A právě proto je potřeba se ptát na takové blbosti, kolik žáků se přivalilo z praktických škol. Mlha přede mnou, mlha za mnou. A hlavně mlha nad inkliuzí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. listopadu 2017 21:53  

Pane šéfredaktore,

nešlo by to nějak zařídit, aby se snadněji opravovaly překlepy bez mazání celého příspěvku? Zrak už neslouží...

Michal Komárek řekl(a)...
16. listopadu 2017 6:07  

Pane Sotoláři, děkuji za námět. Obávám se sice, že tento systém mnoho komfortu neposkytuje, nicméně se zeptám. Hezký den!

Alles Gute řekl(a)...
16. listopadu 2017 13:12  

Re: Jana Karvaiová
Alles gute- trochu vás poopravím. I třídy pro LMP si mohou upravit týdenní plán a nahradit obsahy některých předmětů jinými. my to udělali. Byla to nadlidská práce a vlastně ani nevíme, jestli to máme úplně dobře.
***
Vám se tedy podařilo se dostat u učebního plánu na hranici bývalého RVP ZV LMP? Tj. např. Člověk a společnost 8 h., Člověk a příroda 13 h.? Nebo vzato z jiné strany učíte tyto děti ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda méně než povinných 21 h.? A 1. cizí jazyk méně než 12 h.?
Pokud ano, rád bych znal recept.

To, že lze upravit obsah vzdělávacích oblastí na "minimum", je po poslední úpravě RVP ZV zřejmé. Ale je rozdíl, zda svázání povinným učebním plánem "nutíme" učit děti s LMP fyziku, chemii, cizí jazyk v rozsahu větším, než na co "kapacitně" mají, místo abychom se s nimi mohli věnovat praktickým činnostem atd.
Děkuji
Alles Gute

Jana Karvaiová řekl(a)...
16. listopadu 2017 14:05  

Jo podařilo. K ŠVP základky jsme udělali dodatek pro specku. Upravili týdenní plány, jak to nejvíc šlo. Museli jsme samozřejmě dodržet pár věcí a dali jsme to jako poznámky a musíme si hlídat, aby nám to SPC napsalo do papírů dětí. I oni se cukají. Ale jási to obvolávala až na NUV a jde to. Je tov RVP ZV - tudíž minimální výstupy v upraveném týdenním plánu. To víte, že se nedostaneme zcela na původní přílohu, ale zvýšilijsme počty hodin pracovek co to šlo a vyrušili druhý jazyk. Boha jeho, jen ať přijde kontrola. Jen idiot může obhájit, že LMP žáci se naučí druhý jazyk. Vždyť se nenaučí ani běžné děti. I na základce by měl být druhý j azyk nepovinný. Cpeme ho do hlav dětí s dyslexií, kteří nezvládají češtinu, pak jim tam cpeme ještě anglinu a od sedmičky další jazyk. Blbost nevyššího ražení. Tohle zvládno pouze nadprůměrně inteligentní dítě (se SPU).

Jo a týdenní plán není závazný. Ne zcela. Zkuste se zamyslet, my tomu dali poctivé 3 měsíce práce a opravování ve volném čase.

Alles Gute řekl(a)...
17. listopadu 2017 11:12  

Re: Jana Karvaiová
Je tov RVP ZV - tudíž minimální výstupy v upraveném týdenním plánu. To víte, že se nedostaneme zcela na původní přílohu, ale zvýšilijsme počty hodin pracovek co to šlo a vyrušili druhý jazyk.
***
Vracím se tedy zpět ke svému původnímu komentáři …rodič už nemá možnost si nic jiného vybrat! Je mu v zásadě úplně jedno, na kterou školu dítě dá, protože dřívější vyšší dotace např. na hodiny praktických činností a naopak snížení počtu hodin na cizí jazyk, člověk a příroda atd. mu už NIKDO nenabídne… a doplňuji, ano, některé školy (které se věnovaly cíleně dětem s LMP) si upravily svou verzi ŠVP a z disponibilních hodin posílily "pracovky". Ale rozhodně nemají možnost dostat se na původní verzi UČEBNÍHO PLÁNU (která byla součásti RVP ZV LMP)! Tj. například na 2. st. Člověk a příroda min. 13 h (nyní 21 h.) a 1. cizí jazyk min. 4 (nyní 12 h.).
PS: O týdenním plánu jsem nepsal. Celou dobu píšu o povinné podobě učebního plánu (viz RVP ZV v platném znění).



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.