Další volné pokračování článků o integraci ICT do vzdělávání je zaměřeno na model „pedagogicko-technologické integrace“, který vytvořila Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO.
Integrace ICT do vzdělávání je proces dlouhodobý, který má své charakteristické rysy a prochází mnoha fázemi. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) shromáždila na základě mezinárodních a národních studií velké množství informací, které vedly k vytvoření modelu mapujícího problematiku jednotlivých stádií „pedagogického ICT mistrovství“ učitele.
Instituce i celé vzdělávací systémy ve vyspělých i rozvojových zemích procházejí v oblasti ICT ve vzdělávání několika stádii. Vzniklý model má za cíl popsat rámec pedagogicko-technologické integrace.
Model je koncipován tak, aby bylo možné určit, kterých stádií vývoje se učiteli nebo konkrétní vzdělávací instituci již podařilo dosáhnout. Popisuje celostní rámec pro určení potřeb profesního a osobnostního rozvoje učitelů na poli ICT. V různých státech prochází ICT integrace do vzdělávání mnoha stádii, fázemi a přístupy. Minimálně čtyři stádia jsou dle tohoto modelu společná: objevování, uplatňování, prolnutí a přerod.
Model vývoje integrace ICT do vzdělávání dle UNESCO.
Objevování ICT (Emerging stage)
Stádium objevování ICT stojí na úplném počátku vývoje. Typickým příkladem, kdy se škola v tomto stádiu nachází je situace, kdy jí zřizovatel nebo jiná zpravidla nadřízená instituce (MŠMT, kraj atp.) zajistí technologické vybavení. Učitelé teprve začínají objevovat možnosti, které ICT nabízejí. Zejména pro účely vedení administrativy a školní management.
Školy v tomto stádiu vývoje nejčastěji využívají tradiční, na učitele zaměřené metody vyučování. Pokud je ve školním vzdělávacím programu zmínka o využívání ICT, pak je směrována k základním uživatelským dovednostem, typicky k ovládání kancelářského balíku (typicky textový editor a tabulkový kalkulátor), zvládnutí elektronické pošty, orientaci na Internetu a k základům ovládání počítače.
Lze hovořit o tom, že hlavním cílem je základní počítačová gramotnost, tedy práce s technologiemi. Ve vzdělávání učitelů tohoto raného stádia je kladen důraz na školení v oblasti softwarových nástrojů a aplikací a na zvýšení povědomí o možnostech, které ICT všeobecně přinášejí.
Uplatňování ICT (Applying stage)
Školy, které spatřují kladný přínos využívání ICT ve vzdělávání se dostávají do druhého stádia – uplatňování ICT. Ve vzdělávacím procesu má stále svoji nezastupitelnou úlohu učitel, který si ICT bere jako pomocníka pro svoji práci. Učitelé vyhledávají takové softwarové nástroje, které je možné využít ve vyučování. Školní vzdělávací program reflektuje snahu zakomponovat používání ICT v různých vzdělávacích oblastech a předmětech za použití specifického software, např. pro kreslení, navrhování, modelování a další využití.
Toto stádium vede mnoho učitelů k tomu, že mění své zažité způsoby vyučování, mění metodiku výuky používanou přímo ve třídě. Specifické ICT nástroje (programy používané v příslušném oboru) si u učitelů postupně budují důvěru. Hlavním důvodem, proč v této fázi nemohou učitelé integrovat ICT do většiny oblastí jejich aprobačních předmětů bývá nedostatečná možnost přístupu k těmto technologiím. Typicky se jedná o problémy spojené s nedostatečným počtem počítačů (počet žáků na počítač), absencí osobního počítače v kabinetu (tzn. jeden učitel/jeden počítač), nedostatečnou kapacitou připojení k Internetu atp.
Prolnutí s ICT (Infusing stage)
Hlavním znakem stádia prolnutí je všeobecná integrace ICT do školního vzdělávacího programu. Toto stádium se nejčastěji vyskytuje u takových škol, které využívají širokou škálu počítačově založených technologií v laboratořích, běžných třídách, k vedení většiny školní agendy atp. Učitelé objevují nové způsoby využití ICT, které jim umožňují kvalitativně měnit svoji osobní výkonnost a profesní praktiky. Školní vzdělávací program mění zažité předmětové pojetí, čímž se více přibližuje reálnému světu.
V tomto stádiu ICT kompletně zasahuje ve jménu zlepšení procesu učení a organizace vzdělávacího procesu do všech aspektů učitelského povolání. Tento přístup vyhovuje aktivním a tvořivým učitelům, kteří zkoušejí uplatňovat různé vyučovací metody a styly. Často se mísí znalosti a dovednosti z různých oblastí a výsledný vzdělávací proces se nazývá projektové vyučování. Průvodním znakem tohoto stádia je potřeba učitelů sdružovat se, diskutovat, předávat si získané znalosti a zkušenosti. Mnohdy za pomoci prostředků ICT.
Jak již bylo řečeno, učitelé používají ICT ve všech aspektech svého profesního působení. Typickým příkladem je skutečnost, že i část dalšího vzdělávání učitelů probíhá prostřednictvím ICT, například e-learningu.
Přerod s ICT (Transforming stage)
Školy, které používají ICT k přeměně školy, se nacházejí ve stádiu přerodu s ICT. ICT se stávají integrální a běžnou součástí všedního pracovního života a profesního rozvoje. ICT je považováno za samozřejmost. Středem školního vzdělávacího programu se stává žák. Jsou používány na žáka zaměřené metody vzdělávacího procesu a zcela potlačeny klasické hranice předmětů. ICT je vyučováno v samostatném předmětu a jeho použití je zařazeno také do všech odborných předmětů. Škola se stává centrem vzdělávání pro svoje okolí, komunitu.
Na škole je vytvořeno komplexní edukační prostředí na bázi ICT, učitelé jsou propojeni a využívají ICT kreativním způsobem. Žáci i učitelé si zvykají na neustále se měnící vzdělávací metody, jejichž cílem je řešení individuálních vzdělávacích potřeb každého žáka.
Cílem citované studie UNESCO je dle autorů návrh praktického a realistického přístupu k ICT obsahu vzdělávání studentů a k dalšímu vzdělávání učitelů v této oblasti, který může být rychle, levně a efektivně implementován. Zvláštní zřetel byl kladen na implementovatelnost tohoto přístupu bez ohledu na geografické umístění příslušného vzdělávacího systému (tedy víceméně po celém světě) a s využitím minimálních zdrojů (finančních i lidských).
Pro české čtenáře zpracovala českou lokalizaci rozhodujících ICT kompetence učitele tohoto UNESCO modelu doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. a publikovala jej na serveru Jednoty školských informatiků.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat