Bořivoj Brdička: Jsem, či nejsem neoludditou?

Dnes v době pandemie a nástupu umělé inteligence lze konstatovat, že dochází ke stále většímu nahrazování rutinní manuální práce stroji (viz např. Jak pandemie pomáhá nahrazovat lidskou práci roboty). Strach z tohoto vývoje nutně musí mít především nekvalifikovaní dělníci. Problém, který měli luddité, je tedy dnes mnohem závažnější. 

Bořivoj Brdička: Jak pandemie pomáhá nahrazovat lidskou práci roboty

Množí se zprávy o tom, že na mnoha místech dochází v důsledku pandemie k urychlení již dříve existujících záměrů místo lidské práce nasazovat roboty. Důvodem přitom není jen častější neschopnost zaměstnanců dostavit se do práce. Realita je taková, že i tam, kde zákazníci dříve dávali přednost kontaktu s živým člověkem, dnes preferují stroj. Nahrazování se týká v první řadě těch profesí, které nevyžadují žádnou příliš sofistikovanou činnost – např. uklízeč(ka) v nemocnici (či ve škole), pokladní v supermarketu, skladník apod. 

Robotizace nejvíc ohrozí makléře, kuchaře či dělníky v autoprůmyslu, tvrdí čeští odboráři

Zatímco podle celosvětových analýz ohrožuje nadcházející robotizace a digitalizace nejčastěji pracovníky telemarketingu, modelky, pokladní nebo třeba kuchaře, v Česku může být situace jiná. Odboráři očekávají výrazný úbytek míst ve výrobě motorů do aut nebo v oblasti elektrotechnického průmyslu. "Úbytek v našich tradičních profesích bude obrovský," řekl předseda odborového svazu KOVO Jaroslav Souček. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.

Josef Veselka: Zdanění robotů je hloupý nápad, na který doplatíme. Omezit rozvoj technologií zdaněním je tmářství

„Minulý týden se v tisku objevily spekulace sociálních demokratů, že by každý robot měl být v budoucnosti zdaněn, protože jejich zaváděním budou lidé přicházet o práci, a tudíž nezbude, než aby se o ně postaral stát. Ve spoustě pseudoproblémů plnících současná média se mi toto téma zdá být velmi důležité…,“ píše Josef Veselka v Hospodářských novinách.

Michal Šoltés: Místo zdanění robotů řešme vzdělávání

„Z toho, co zatím víme, vyplývá, že na robotizaci tratí zaměstnanci, kteří vykonávají rutinní činnost, tedy profese, jež lze roboty nahradit. Naopak majitelé robotů či zaměstnanci, kteří se věnují nerutinní práci, na robotizaci získávají. Může jít o vysoce abstraktní, odborné profese, které se často s roboty doplňují, ale například i o pozice v sociálních a zdravotních službách. Robotizace zkrátka vytváří vítěze a poražené a zvyšuje nerovnost v příjmech, bohatství a v životní úrovni,“ píše Michal Šoltés v Hospodářských novinách.

Deset výzev, kterým bude svět čelit v letech 2020–2030 podle časopisu Respekt

Připravit školství pro éru umělé inteligence: Důsledky nástupu umělé inteligence a robotů do většiny profesí, který může trvat zhruba dvě dekády, tedy přesně neznáme. Izraelský historik Yuval Harari říká, že poprvé v dějinách nevíme, jaké dovednosti a znalosti budou potřebné za dvacet let. Státy se přesto musí na nadcházející proměnu připravit, zajistit, aby technologickou revolucí prošly úspěšně. Zásadně důležitá bude proměna školního vyučování tak, aby ze škol vycházeli kreativnější, samostatnější, v moderních problémech lépe se orientující mladí lidé, než jak se to děje dnes.

Školství a byznys hledají ideální model spolupráce. Zatím marně

Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům. Podle experta na vzdělávací politiku Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy si firmy v posledních deseti letech uvědomují, že úzce odborné dovednosti rychle zastarávají, a navíc je mohou relativně rychle naučit přímo v podniku. „Naopak požadují od absolventů dovednosti a osobnostní rysy, které se formují dlouhodobě, jako je jazyková vybavenost, samostatné myšlení, odpovědnost, schopnost komunikace, práce v týmu a podobně,“ říká. Úspěšní podnikatelé si však často myslí, že v tomto směru tuzemské školy zaspaly dobu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Slavný futurolog: Brzy budeme experimentovat s věčným mládím, kapitalismus skončí

„Největšími hybateli změny budou ženy a mladí lidé. Už se to děje na Novém Zélandu, v Dánsku, teď nejnověji v Evropské komisi. Ženy mají podle mnoha výzkumů vyšší emoční inteligenci. Rychleji se přizpůsobují novým situacím. Nejsou fixované na nějaké konkrétní území. Což jsou všechno vlastnosti, které bude lidstvo v budoucnu potřebovat,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně německý futurolog Gerd Leonhard.

Na ústecké základce začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot Ruby

Poprvé v Česku a zatím jen na ústecké Základní škole Neštěmická začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot. Nový pomocník má dětem a pedagogům přiblížit v rámci vyučování možnosti digitálních technologií. Informuje iDNES.

Novozélanďané v Praze představili digitální asistenty, kteří čtou emoce a reagují na ně. Nabídnout je chtějí i školám

Pokud se například klient usměje, úsměv mu oplatí. Pokud nakrčí obočí, zeptá se, z čeho je zmatený. Když člověk před počítačem uhne pohledem, digitální asistent se ujistí, zda má o téma nadále zájem. Pokud má člověk před počítačem smutný výraz, robot změní tón a nahodí soucitný výraz. Reportáž o „humanoidech“ přinášejí Hospodářské noviny.

Ondřej Neff: Kybernetika a učitel. Roboti přicházejí a nevyhnou se ani školám. Důležitost kantorů ale nepoklesne

„Idea robotického učitele vychází z předpokladu, že učitel je tu od toho, aby předal mladé generaci informace, aby je něčemu naučil. Skutečnost je taková, že učitel je tu od toho, aby ho žáci měli rádi, vážili si ho a nechali se strhnout jeho příkladem. Pokud je učitel dobrý, takhle to funguje,“ píše Ondřej Neff v Lidových novinách.

Martin Wichterle: Pokud budeme jen levní námezdníci, budeme pouze čekat, až nás roboti sežerou

„Změna je každým dnem a rokem tak výrazná, že budou vznikat nové pozice, které si dnes ani neumíme představit. Roboti způsobí nezaměstnanost, pokud tento stát a průmysl nebudou vědět, co se sebou. Pokud si nebudeme umět stanovit výzvy a na trh dodat kvalifikovanou pracovní sílu, může to být problém,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Martin Wichterle, podnikatel, člen staré podnikatelské rodiny a vnuk vynálezce kontaktních čoček hodlá změnit český průmysl.

Michael Šebek: O své budoucnosti víme daleko méně než dřív

"Budoucnost už není, co bývala," směje se 64letý vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické. Těmto změnám by se podle něj mělo přizpůsobit i vzdělávání, které musí být "future-proof", tedy odolné vůči budoucnosti. "Místo specialistů budeme muset vychovávat generalisty. Už nyní se ukazuje, že roboti a umělá inteligence nás porazí právě ve specializaci. Naše výhoda budou jiné schopnosti, třeba kritické, tvůrčí a logické myšlení," říká Šebek pro Hospodářské noviny. .

Michael Šebek: Ve většině současných oborů nás nahradí roboti. Jejich nástup zvládnou ti, kdo se dokážou změnit

„Musíme si prostě zvyknout na fakt, že to, co nás čeká, je nejisté. Věci kolem nás se mění rychle už dlouho, ale rychlost změny se zvyšuje. Jedním z jejích aspektů bude například ústup od specializace. Ta nebude potřeba už proto, že nevíme, nač se specializovat - je nesmysl se domnívat, že každý bude do konce života dělat totéž, s čím začínal. Stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor kybernetiky a vynálezce Michael Šebek

Tomáš Feřtek: Čeká nás renesance ruční práce. Ochoty pracovat rukama nedosáhneme restrikcí nevzdělaných

„Aktuálně nejsou ohroženy ani tak manuální práce jako práce intelektuální. Prostě v tuhle chvíli umí stroje už nejen počítat, ale také číst, analyzovat a mluvit a vytvářet grafy. Naučit robota sestavit židli je pořád docela oříšek, ale analýzu právních dokumentů zvládá umělá inteligence vcelku brilantně a telefonovat se právě učí,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Julie Hrstková: Česko má sice dobré školy, ale na budoucnost žáky nepřipravují

„Pokud shrneme žebříčky dohromady, zdá se, že Česká republika má sice dobré školy a dokáže reálně prosadit povinnou školní docházku. Budoucnost ale vidí zaměstnavatelé černě, protože školy nedokážou připravit děti na budoucí zaměstnání,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách. Hrstková uvažuje například o úrovni školství, zdravotnictví nebo kvalitě života v Česku na základě různých mezinárodních srovnání.

Lukáš Kovanda: Učitele nelze odměňovat dle produktivity, skončili by nuzně

„Známá ekonomická poučka říká, že mzdy rostou v závislosti na růstu produktivity. To platí třeba v průmyslu... I díky robotizaci mnohonásobně stoupla hodnota, kterou zaměstnanec automobilky za jednotku času vytváří. To otevírá značný prostor k růstu mezd. Co ale třeba takový učitel na základní škole?,“ píše ekonom Lukáš Kovanda v Hospodářských novinách.

Nečekejte, až přijde robot a nahradí vás. Přeškolte se včas, radí kybernetik Mařík

Proměnit se musí i školství. „Místo hluboce teoretických předmětů musíme zavádět předměty užitečné pro průmyslovou praxi, kde se každý student bude moci s robotem seznámit a naučit se řešit s ním reálné úlohy,“ říká kybernetik Vladimír Mařík v rozhovoru pro Magazín Leonardo.

Pavel Kysilka: Jedním z hlavních problémů českého školství jsou rodiče. Jsou konzervativní, brání se změnám

„Naše školství převážně stojí na biflování faktů. Trochu je to v pořádku, musíte mít v hlavě nějakou materii. Ale jen do jisté míry. Začínáme však hrozně zaostávat při výchově k sociálním dovednostem, schopnosti spolupracovat, vzájemně komunikovat, a to i v cizím jazyce. Či kooperovat s lidmi rozdílných kultur. To dohromady se pro byznys ukazuje jako rozhodující. Nebo aby žáci a studenti uměli vyhledat a vytřídit informace, aby rozpoznali ty, které jsou důležité. V tom naše školství selhává,“ říká Pavel Kysilka v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Pavel Kysilka: Do školství musíme přilákat nejlepší z nás

„Platový skok je nezbytný, ale nestačí. Musíme umět přilákat do školství nejlepší z nás, jako je to v severských zemích nebo v Singapuru,“ soudí Kysilka a po ruce má i plán, jak to udělat: „Ze státní správy by se mohlo propustit 75 procent úředníků, jejich agendu zdigitalizovat nebo zrušit. A to by stačilo na opravdu znatelné zvýšení kantorských platů.“ O přednášce Pavla Kysilky informuje Deník.cz.