Vztek a zuřivost? Přirozená reakce na současný život, říká psychoterapeut

Psychoterapeut Pavel Špatenka považuje stupňující se naštvanost, frustraci a agresivitu lidí za zcela přirozenou. „Pokud vezmete člověka a zavřete ho do místnosti, z níž se sám nedostane, bude chvíli sedět a koukat. Postupně v něm začne narůstat pocit bezmoci a vztek a nakonec jej uvidíme, jak zuřivě lomcuje klikou, kope do dveří a snaží se dostat ven na svobodu,“ říká Špatenka Seznam Zprávám. 

Nevzdělané děti stojí Česko 18 miliard ročně, vyplývá ze studie CERGE. V jednom ročníku jich je 20 tisíc

Pokud by se zvedla úroveň nejslabších žáků, vyplatilo by se to nejen jim samotným v podobě lepší práce a vyšší kvality života, ale i státu. Podle propočtů ekonomů z institutu CERGE by to Česku v dlouhodobém horizontu přineslo nejméně 18 miliard ročně na dodatečném přírůstku HDP. „Takže investovat jakoukoli sumu pod 18 miliard za rok se státu vyplatí,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů nové studie, kterou mají Hospodářské noviny exkluzivně k dispozici. 

Veronika Valíková: Při distanční výuce hloupnou hlavně učitelé a politici

„Je pravděpodobné, že školy se hned tak neotevřou. První třídy na distanční výuce jsou samozřejmě problém, ale spustit počítač a vstoupit do vhodné aplikace se dnešní děti učí rychle... Proč učitelé nižších ročníků škol nemají k dispozici lepší technologie, které jsou dosažitelné třeba za pětistovku na měsíc? A proč učí prvňáky přes počítač kroužit krasopisné vlnovky do písanek, když je mohou učit psát přímo na klávesnici počítače?,“ píše češtinářka Veronika Valíková pro MF DNES. 

Vlak je příliš rozjetý, rozvolňovat se hned tak nebude. Nemít děti ve škole je to nejdražší opatření, tvrdí Jurajda

„Do druhého říjnového týdne jsme téměř nesnížili vzájemné kontakty. Lidé se setkávají, nezůstávají pracovat doma, dojíždějí hromadnou dopravou. Pokud budeme všichni disciplinovaní, můžeme se o nějakém rozvolňování začít bavit. Ale musíme mít zároveň ta dobrá data a nové přístupy, jak mít epidemii pod kontrolou, třeba nové metody testování. Nestačí prostě jen zavřít, otevřít. Nemít děti ve škole je to nejdražší opatření. Ale na rozvolnění musíte mít podklady, na jakém principu něco uděláte," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Štěpán Jurajda, profesor ekonomie institutu CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády. 

Vláda schválila novou Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která pomůže školám, žákům i učitelům

Vláda schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky. 

Bořivoj Brdička: Jsem, či nejsem neoludditou?

Dnes v době pandemie a nástupu umělé inteligence lze konstatovat, že dochází ke stále většímu nahrazování rutinní manuální práce stroji (viz např. Jak pandemie pomáhá nahrazovat lidskou práci roboty). Strach z tohoto vývoje nutně musí mít především nekvalifikovaní dělníci. Problém, který měli luddité, je tedy dnes mnohem závažnější. 

Výuka se má změnit, vláda schválila vzdělávací strategii

Výuka ve školách by se měla víc zaměřit na získávání dovedností a vědomostí pro život v 21. století, zároveň by se měly snížit nerovnosti v přístupu ke vzdělávání. Počítá s tím strategie vzdělávání do roku 2030, kterou dnes podle informací ministerstva školství schválila vláda. Materiál podle ministerstva reaguje jak na dlouhodobější problémy, tak na aktuální situaci kolem pandemie koronaviru, kvůli které školy musely dočasně přejít na výuku na dálku. Informuje ČTK. 

Julie Hrstková: Pandemie koronaviru nesmí zabít šance dětí na budoucnost, je nutné brát v potaz i psychické zdraví

„Izolace, sociální distanc, ale také extrémní nejistota, jež se týká délky omezení (pár dní bez školy i kamarádů je v pohodě, pár týdnů už je nuda a pár měsíců je k nepřežití), vede podle mnoha nových studií k rozvoji depresí, úzkostí, psychotických poruch i posttraumatické stresové poruchy. Čínské zkušenosti z počátku roku publikované v respektovaném časopise JAMA (časopis Americké lékařské asociace) potvrdily prudký růst sebevražedných tendencí a sebepoškozování mezi mladými lidmi, kteří zažili lockdown,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny. 

Jaroslav Mašek: Hybridní školní rok jako standard budoucího vzdělávání

Učit online se dlouhodobě nedá. S tímto názorem jsem se u učitelů v posledních týdnech setkal několikrát. To, že budou opět muset přejít na několik měsíců do plně distanční výuky, si jednoduše nedovedou představit a rovnou říkají, že takto učit zkrátka nejde. Argumentují například tím, že žáci doma nemají potřebné softwarové vybavení nebo že jim chybí dostatečné technické vybavení (mobilní telefon a data, počítač, atd.) a v neposlední řadě také tím, že danou látku nikde na internetu nenajdou a bez jejich výkladu a interakce ve třídě ji nepochopí nebo se nenaučí. 

Jsou tu velké problémy, ale naší povinností je naděje. S eko-pedagogem o environmentálním žalu a indoktrinaci ve školách

„Já osobně environmentálním žalem netrpím, ale lidé jsou různí a byl jsem na různých debatách s psychology a psychoterapeuty, kde se toto téma řešilo, a ti potvrzují, že na některé lidi opravdu zprávy o stavu životního prostředí dopadají těžce. Když se teď nad tím zamýšlím a vrátím se v myšlenkách někam do brontosauřích začátků, tedy do svého mládí, tak si ale vybavuju, že určitým mobilizačním impulzem pro nás byly i smutné vjemy jako schnoucí lesy v severních Čechách nebo „černý trojúhelník“ a statistiky o tom, o kolik lidí více umírá kvůli znečištění vzduchu a tak podobně. Takže určitou účinnost špatným zprávám se dá přiznat,“ říká Jiří Kulich v rozhovoru pro EDUzín. 

Na vysněnou školu se dostane méně dětí

Míst na středních školách je sice dost, na těch nejvíce žádaných se však zvýší konkurence, protože do věku středoškoláků dospěly populačně silné ročníky. Střední školy budou muset absorbovat demografický nárůst. Zatímco v roce 2003 se narodilo asi 94 tisíc dětí a v letošním nástupním ročníku 2004 celkem 98 tisíc, o tři roky později už 115 tisíc a v roce 2008 dokonce 120 tisíc dětí. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Michal Kaderka: Internet nemůže být tabu. Škola se po krizi musí změnit

„Bohužel české školy jdou příliš často opačným směrem. Fakticky se snaží připravovat děti na situaci, v níž nebudou mít internet na dosah. Přitom jedinou takovou situací je dnes v jejich životě jejich škola. Reálný svět už nikoli,“ komentuje Michal Kaderka pro Seznam Zprávy.

Plaga: Školství se musí změnit, aby připravilo žáky na rychlé společenské změny

Česká republika měla už v minulosti skvělé strategie vzdělávání, nejtěžší je ale přetavit je v konkrétní a reálné výsledky, domnívá se ministr školství Robert Plaga. Školství se podle něj musí proměnit, aby připravilo žáky na rychlé společenské změny. O situaci českého školství nebo opatřeních proti koronaviru debatoval se zástupci opozice v pořadu Události, komentáře ČT.

Ivan Rynda: Přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit

„Docela se bojím zadlužení a optimismu, že se z krize jen proinvestujeme. Podle mého soudu přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit. Tím mám na mysli úspory všude tam, kde je to jen trochu možné. A začít bychom měli u dopravy a energetiky, kde nám současná krize ukázala, že to v principu možné je,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Ivan Rynda, vysokoškolský učitel a zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie UK.

Jakub Drbohlav: Restart Česka: Vzdělání na prvním místě. Učitelé budou brát jako ve Finsku. Hned.

Neuplynulo ani deset let a je tu další krize. Zdravotně jsme první vlnu epidemie zvládli − dlouhodobě a ani střednědobě to ale nebude stačit. Potřebujeme plán, jak restartovat Česko. Plán, na kterém může být shoda. Plán, se kterým můžeme začít už zítra. Plán, který nám pomůže i v nejbližší době, kdy se budeme muset naučit žít s covidem-19. A především plán, který nás nasměruje do další dekády. Ale tentokrát ne jako pobíhající bezhlavé kuře, ale jako zemi, která systematicky řeší svoje dlouhodobé problémy a investuje do budoucnosti. Nabízím proto následujících 5 bodů.

Ludmila Kovaříková: Integrované kurikulum

Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, samotnou podstatu vzdělávání, výukové metody a další náležitosti ovlivňují vlny novinek přicházející s vývojem technologií. Jedna z opakujících se otázek poslední doby se proto ptá, jak se můžeme připravit nejen na další vlnu, ale také jak připravit studenty na život ve světě, kde tyto změny budou naprosto běžné…

Bořivoj Brdička: Vyvede nás Stříbrná nit z nejistoty pandemie?

Přehled chytrých myšlenek špičkových světových odborníků oboru vzdělávací technologie, kteří se snaží najít poučení ze současné situace převládajícího online vzdělávání. Hlavní sdělení: „Rozhodnutí, které za normální situace zabere roky přemýšlení, je teď realizováno v řádu hodin. Neověřené či dokonce nebezpečné technologie jsou nuceně zaváděny do praxe, protože riziko nedělat nic je vyšší. Celé státy slouží jako pokusná morčata v obrovském sociálním experimentu. Co se stane, když všichni pracují z domova a komunikují jen na dálku? Co se stane, když školy i celé univerzity přejdou na online vzdělávání? Za normálních okolností by vlády, firmy či správní rady nikdy s něčím takovým nesouhlasily.“...

Sociologové: Žádná společnost blahobytu takovéhle výzvě nečelila, svět se hodně změní

Sociolog Stanislav Holubec z Akademie věd si myslí, že v nejbližší době bude velkým dilematem, zda uvolnit ekonomiku a obětovat část lidských životů, nebo jestli poškodit ekonomiku. "Jedno i druhé je v rámci velkých dějinných událostí nebezpečné a oboje může vést k řetězci dalších katastrofických událostí," říká pro online deník Aktuálně s tím, že ekonomický úpadek přináší riziko nástupu autoritativních režimů.

Výuka po koronaviru? Vzal bych žáky na hory a nechal je povídat, říká učitel Tomáš Chrobák

„Mně se líbí ta myšlenka dobrovolné docházky do školy. Já už se na výuku moc těším. Ideálně bych je nejradši vzal někam na hory na chatu, kde bych nejdřív děti nechal, ať se dva dny jenom spolu baví a ze všeho se vypovídají, a pak bych je teprve začal učit. Jenže to asi nepůjde, budeme muset být ve škole. Ale i tam se s nimi chci nejdříve jen bavit o tom, čím si prošly a co to pro ně znamenalo,“ říká učitel Tomáš Chrobák v rozhovoru pro online deník Aktuálně.

Bořivoj Brdička: Gartner: 10 důvodů, proč technologie mění to, co znamená být člověkem

Známá americká poradenská agentura Gartner vydala zprávu o vlivu technologií na život lidí, která by nás měla zajímat. Obsahuje 10 strategických důvodů pro změnu: