Bořivoj Brdička: Podle McKinsey mohou technologie převzít nejméně čtvrtinu práce učitele

Výzkumníci McKinsey se pokusili zkoumat jednotlivé činnosti zvlášť z pohledu potenciálu možné automatizace. Přitom hned na začátku konstatují, že nahrazení učitelů stroji vůbec nepřichází v úvahu, protože některé činnosti vůbec automatizovat nelze. Je to především výchova (např. budování pozitivního klimatu ve třídě) a poradenství (koučink). U ostatních určitou míru možné automatizace nalezli. Nejvyšší potenciál podle nich má administrativa, příprava na výuku a hodnocení výukových výsledků. Všechny tyto činnosti může podle nich již dnes přibližně z poloviny zastat stroj. Určitý menší potenciál má výuka a vlastní studium. Dohromady to dělá z oněch 50 hodin celých 13, o něž by učitel mohl rozšířit svůj přímý osobní vliv na žáky.

Pokud stát nepodpoří učiliště, za deset let nebude mít kdo pracovat rukama, říká šéf Skansky Jurka

"Odhaduji, že více než třetině dělníků je přes 55 let. V tom vidím problém nejen českého stavebnictví, ale obecně českého průmyslu. Jsem přesvědčen, že pokud nedojde k nějakému zásahu státu ve smyslu podpory učňovského nebo středního školství, tak tu za deset let nebude mít kdo pracovat rukama," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Michal Jurka, prezident společnosti Skanska Česká republika a Slovensko.

Martin Wichterle: Pokud budeme jen levní námezdníci, budeme pouze čekat, až nás roboti sežerou

„Změna je každým dnem a rokem tak výrazná, že budou vznikat nové pozice, které si dnes ani neumíme představit. Roboti způsobí nezaměstnanost, pokud tento stát a průmysl nebudou vědět, co se sebou. Pokud si nebudeme umět stanovit výzvy a na trh dodat kvalifikovanou pracovní sílu, může to být problém,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Martin Wichterle, podnikatel, člen staré podnikatelské rodiny a vnuk vynálezce kontaktních čoček hodlá změnit český průmysl.

Tomáš Feřtek: Čeká nás renesance ruční práce. Ochoty pracovat rukama nedosáhneme restrikcí nevzdělaných

„Aktuálně nejsou ohroženy ani tak manuální práce jako práce intelektuální. Prostě v tuhle chvíli umí stroje už nejen počítat, ale také číst, analyzovat a mluvit a vytvářet grafy. Naučit robota sestavit židli je pořád docela oříšek, ale analýzu právních dokumentů zvládá umělá inteligence vcelku brilantně a telefonovat se právě učí,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Diskuse: Automatizace vyžaduje nový styl a obsah vzdělávání

„Úplně na začátku bude potřeba změnit myšlení lidí, aby si uvědomili, že tento způsob už opravdu přestává fungovat, že parní pohon už není technologií pro nové tisíciletí a musí se vymýšlet jiné ‚pohony‛ a ‚zdroje energie’, jiné školství,“ vysvětloval Daniel Münich v rámci diskuse o tom, jaké školy a učitele vyžaduje současnost a blízká budoucnost.

Ve vzdělání nám neujíždí vlak, ale hyperloop. Testem základů angličtiny neprojde třetina uchazečů, stěžuje si firma z Ústí

"Pomůže nám vzdělávání obstát v konkurenci?" byl název debaty, kterou kterou pořádal Aspen Institute v Ústí nad Labem. Debaty se účastnili zástupci firem, učitelé i teoretici. Zástupce ústecké firmy Adler International například mluvil o tom, že je velmi nesnadné sehnat zaměstnance mezi absolventy středních škol – mezi překážkami jmenoval nereálné představy o výši platu a nedostatečnou znalost cizích jazyků. Testem, který ověřuje pouze základy angličtiny, neprojde 30 až 40 procent uchazečů. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

O vyučené řemeslníky je enormní zájem. Bude to tak i za deset let?

Dnes se o řemeslníky firmy perou. Ale jak tomu bude za deset dvacet let? „V budoucnu bude situace komplikovanější, poroste náročnost obsluhy vybavení pracovišť, a bude nutné, aby absolventi byli schopni tato zařízení kvalifikovaně ovládat. To vyžaduje připravenost na vyšší úrovni, nepůjde jenom o manuální dovednosti, ale o zvládnutí dovedností intelektuálních, o schopnost učit se ovládat složité systémy, nastavovat je a kontrolovat,“ říká v reportáži iDNES.cz analytik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.

Hrát si s mobilem nestačí. Polovině škol chybí IT vybavení, varuje expert

Ačkoli budoucnost patří digitalizaci a automatizaci, což bude vyžadovat hlubší technické znalosti, základním školám mnohde chybí potřebné vybavení i kvalitní kantoři. „Dětem nestačí hrát hry a chatovat na sociálních sítích,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.

Vojtěch Berger: Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

"Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," píše Vojtěch Berger pro server HlídacíPes.org.

Střední školy se musí změnit. Česko má příliš odborných škol na úkor všeobecného vzdělání.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česko a Slovensko k zemím, jichž se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. Z její červencové analýzy trhu práce vyplynulo, že se má týkat kolem 45 procent pracovních pozic. Nejvíce by se o místo měli bát zaměstnanci se střední kvalifikací v technickém odvětví. Jejich pracovní pozice nebudou vyžadovat jen drobnou obměnu kvalifikace, ale spíše diametrálně jiné dovednosti a převážně vyšší vzdělání. Na tyto předpovědi by měly školy reagovat, to se ale zatím příliš neděje. Tématu se věnuje konference Kam kráčíš Česko. Informují Hospodářské noviny.

Šéf technologické firmy: Školy musí učit jinak

„Tomu projektu říkáme Future of the Work, tedy Budoucnost práce. Vycházíme z toho, že vlastně nějakých šedesát až sedmdesát procent profesí, které budou dnešní děti vykonávat, ještě neexistuje. Nicméně školství učí stále stejným způsobem a v nejbližší době pořád učit bude. Když si dnes děti řeknou „chci být pilotem“, tak je to super – ale možná piloti nebudou existovat. Chceme je dovést k tomu, aby uvažovaly jiným způsobem: co je důležité a co ne, které profese jde jednoduše zautomatizovat a u kterých to nepůjde. O tom se chceme s dětmi zábavným způsobem bavit. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců… Nejde jen o to, téma představit, chceme diskusi,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Lukasík, který vede ostravské Tieto zaměstnávající více než 2300 lidí. Vysvětluje, jak efektivní může být dlouhodobý kontakt se studenty, či dokonce už i s žáky základních škol. Od něj vede přímá cesta ke stážím a často i k získání kvalitního zaměstnance..

Vzdělávat pro budoucnost: Jak sdílet bohatství ve světě, kde většina lidí nebude muset pracovat

Deník The New York Times představuje výsledky průzkumu, který se ptal 1408 pracovníků v technologiích a ve vzdělávání, zda v příští dekádě očekávají změnu vzdělávání, které by umělo připravit žáky na automatizovanou budoucnost. Na průzkum upozorňuje server scio.cz.

Jaroslav Žákech: Využití PLC k výuce základů algoritmizace a programování

Článek popisuje možné nasazení programovatelných logických automatů, které se na technických školách nacházejí za účelem výuky zaměřené na automatizaci procesů v reálném čase, pro výuku základů algoritmizace, která patří k povinným položkám učebních plánů všech středních škol.

Bořivoj Brdička: Přichází druhá počítačová revoluce

Zpráva o nejnovějším vývoji v oblasti umělé inteligence, která se dostává na úroveň, kdy bude schopna s lidmi spolupracovat. Tento vývoj přinese další revoluční změny na trhu práce a má vliv i na školství.