MŠMT: Pro doučování by nemělo být nutné doporučení z poradny

Doučování pro žáky zřejmě od ledna nebudou předepisovat jen pedagogicko-psychologické poradny, ale budou o něm moct rozhodovat i samotní ředitelé škol. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o inkluzi, kterou ministerstvo školství předložilo k projednání v Legislativní radě vlády. Původní návrh úpravy počítal s tím, že se kromě toho také zúží možnost využití asistentů pedagoga jen pro některé druhy handicapů. Ministerstvo od toho ale nyní ustoupilo. Informuje ČTK. 

SpoluDoma.cz -Pomocník pro rodiny s dětmi při společném trávení času a vzdělávání doma

Tyto stránky vznikly jako iniciativa týmu psychologů a speciálních pedagogů pedagogicko-psychologických poraden. Přinášejí nejčastěji řešená témata v poradnách a odpovědi na nejčastější dotazy.

Radka Kvačková: Letos se u zápisů děti neobjeví. Poradny pracují v omezeném režimu, ale odkladů asi neubude

Psycholog Václav Mertin míní, že v případě poruch učení odklad pomoci může, v případě poruch chování většinou ne. Když se ho jako dětského psychologa zeptáte, jaký je jeho názor na zneužívání odkladů, mluví tak, jak se od psychologa očekává: „Až základní škola přijme, že má povinnost akceptovat všechny děti téměř bez ohledu na stupeň jejich připravenosti a bude se k nim adekvátně chovat, problémy s odklady zmizí. Dokud tomu tak není, odklady přinášejí prospěch prakticky vždy.“ Tématu se věnují Lidové noviny.

EDUin: Novela školského zákona chce nastavit jednotné řízení školských poradenských zařízení. Navržený model je vágní

Ministerstvo školství chce výrazně posílit pravomoci škol v situacích, kdy rodiče dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami se školou nekomunikují. Nyní jsou to právě rodiče, kdo musí rozhodnout o návštěvě pedagogicko-psychologického zařízení, musí také souhlasit s opatřeními, které poradna navrhne. Nekomunikují-li rodiče, školy mají de facto svázané ruce a nemohou dítěti přiznat podpůrné opatření.

Odklad docházky: hit českého školství. Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně.

Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy. Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky. Učitelé i odborníci z pedagogickopsychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Traumatizované dítě v každé třídě, Psycholožka přibližuje problémy péče o děti, které opakovaně prožily trauma

„Zkoumala jsem děti s traumatem v osobní historii, konkrétně jsem se zabývala tím, jak je o ně postaráno v systému školství, sociální péče nebo zdravotnictví. Můj výzkum byl kvalitativní a obsahoval vzorek 150 dětí a jejich případových studií. Nehovořila jsem přímo s nimi, ale s pracovníky, kteří je měli na starosti. Ti mi dávali komplexní pohled na anamnézu i momentální situaci dítěte,“ říká psycholožka Leona Jochmanová v rozhovoru pro Lidové noviny.

Je vaše dítě zralé nastoupit do školy? Nejvyšší čas to zjistit, vybízí psycholožka

Rodiče, kteří chtějí pro své dítě odklad školní docházky, by si měli zažádat o posudek už teď. Kapacity některých psychologů jsou už vyčerpány a objednávají pacienty až na březen a duben. V dubnu se přitom koná zápis do škol, kam už by rodiče měli přijít rozhodnutí, jestli jejich dítě do školy nastoupí, nebo ne. Reportáž přináší Česká televize.

Školy se věnují hlavně podprůměrným žákům, ty nadané zanedbávají

Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně. Reportáž přináší deník Aktuálně v rámci projektu Chytré Česko.

Nešťastná inkluze. Někde ji sabotují, jinde zase asistenti učitele suplují

„Inkluze je ve společnosti nepopulární a v rámci inkluze zabírají právě asistenti pedagoga největší položku. Všechno to směřuje k tomu, že se sníží počet asistentů. Funguje to tak, že některé školy nechtějí asistenty pedagoga mít. Protože v očích veřejnosti působí jako „lepší škola bez inkluzivních dětí“, říká v rozhovoru pro iDNES Alexandra Petrů z Člověka v tísni. V rozhovoru vystupuje také asistentka pedagoga Petra Kovalová.

Liberecký muzikál slibuje podívanou o šikaně. Odborníci z poradny a dětské psychiatrie ale školám návštěvu rozmlouvají

Téma šikany je kostrou příběhu O vílách a králi draků, v předpremiéře uvedlo herecké studio libereckého Šaldova divadla. Pohádkový muzikál inspiroval příběh dívky Julie, jež před čtyřmi lety spáchala sebevraždu. Jedním z důvodů byla šikana, které 13letá školačka čelila. Učitelům hra dává možnost se na základě emocemi nabitého prožitku s dětmi o šikaně, jejích příčinách a důsledcích bavit. Je ale otázka, zda se s dětmi na představení vypraví. Odborníci z poraden je od toho odrazují. Reportáž přináší Deník.cz.

Učitelům přibývají problémy s žáky s duševní poruchou

Dětí, které psychiatrické problémy mají, ve školách přibývá. Před učiteli stojí hned dvojí úkol. Na jedné straně by měli být schopni „vidět“ děti, které potřebují akutní pomoc. Na druhé straně by měli umět děti diagnostikované například s poruchami chování a dalšími psychiatrickými obtížemi zapojit do vyučování. Tématu se věnuje MF DNES.

Pedagogicko-psychologické poradny pracují pod tlakem rodičovských požadavků i narůstající administrativy

„Letos jsme zaznamenali především vysoký zájem o rediagnostiku žáků, kteří se hlásí na víceletá gymnázia. Je to dost zarážející, neboť právě tento typ školy klade na žáky zvýšené studijní nároky. Někteří rodiče pro ně už dopředu žádají úlevy, jako by ani nechtěli spolu s dětmi hledat způsob, jak zlepšit výsledky školní činnosti, ale spíš způsob, jak omluvit, že to nejde. Lenost a nevychovanost se snaží zakrýt poruchou pozornosti (ADD nebo ADHD) a výukové nedostatky poruchami učení,“ říká v reportáži Lidových novin Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Odbornice: Nadaní čekají na vyšetření v poradně, i když není nutné

Některé školy neví, že pro mimořádně nadané děti mohou nastavit základní podporu ve vzdělávání i bez návštěvy pedagogicko-psychologické poradny. Stačí, když například ve spolupráci s logopedem, psychologem nebo speciálním pedagogem určí, jak může učitel dítě rozvíjet. Podpora mimořádně inteligentních přesto vázne a na vyšetření v poradnách někteří čekají i půl roku. ČTK to řekla zakladatelka a ředitelka nadačního fondu Qiido Miriam Janyšková. Fond podporuje vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí.

Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím. Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ říká Věra Frajtová v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Psycholožka Martina Hodovalová: Před zápisem do školy by si rodiče měli především udržet otevřenou mysl

Už od ledna pořádají školy dny otevřených dveří nebo nabízejí konzultace. Rozhodně se vyplatí nedat jen na doporučení okolí, ale jít se do školy i s dítětem podívat. Rodiče si tak mohou ověřit, zda bude škola dítěti vyhovovat, jaký je její systém a jaké má na děti požadavky. Zatímco některým rodičům a dětem třeba vyhovuje soutěživé prostředí, jiným typům je nepříjemné a nepracuje se jim v něm dobře. Zaměřit se můžete i na nabídky výuky cizích jazyků, sportovních, kulturních a dalších mimoškolních aktivit, ale třeba i na přístup učitelů. Reportáž k zápisům do prvních tříd a o tom, co by měl předškolák zvládat přináší magazín Ona Dnes.cz.

Ředitelka liberecké poradny: „Agresivity je mezi dětmi stále víc“

Problémy s chováním, agresí nebo s učením, špatné známky anebo často jen přemrštěné nároky rodičů. Různé důvody přivedou ročně do Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci tisíce dětí. Poradna jim v krajském městě pomáhá už padesát let. Posledních šest ji vede Jana Hlavová. Podle ní někdy stačí klientům i jejich rodičům dodat sebevědomí, upravit denní režim nebo je podpořit ve výchově. „Jakmile rodiče přijmou své dítě takové, jaké je, pak má rodina většinou vyhráno,“ říká. Rozhovor přináší MF DNES.

Nevěšte se, už jste v pořadí. Na vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách se čeká měsíce, odborníci chybějí.

Už čtyřicet let tu máme pedagogickopsychologické poradny, známé pod zkratkou PPP. Snad nikdy se o nich ale nemluvilo tolik jako teď, když se rozbíhá inkluze neboli společné vzdělávání dětí bez ohledu na jejich schopnosti a handicapy. Právě tyto poradny mají pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ordinovat podpůrná opatření a pomůcky. Jenže nestíhají. O důvodech, proč tomu tak je, ale i o tom, jak vlastně tyto instituce fungují, mluvila redaktorka Lidových novin s Václavou Masákovou, která v poradenství působí už 40 let. 

ČOSIV odpovídá na otázky České školy k ročnímu bilancování inkluze

„Ukazuje se, že pro rozvoj inkluzivní školy jsou klíčové především metody a formy práce učitelů. Menší počet žáků ve třídě jistě může usnadnit individualizaci práce, bez znalostí efektivních metod výuky stavějících na odlišných individuálních potřebách žáků při učení však není všespásný. Snažíme se proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami postupně měnit obsah vzdělávání, aby budoucí učitelé byli lépe připraveni na práci s různorodou skupinou,“ říká Lenka Felcmanová, která za Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) odpovídá na otázka České školy.

Rozhovor: Jak může pedagogicko-psychologická poradna poradit s výběrem střední školy

Přílohu Střední škola přináší dnešní MF DNES. Mimo jiné je v ní i rozhovor s Markétou Frýdvalskou z Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a Prahu 9. „Můžeme posoudit, pro jaký typ středoškolského studia má dítě největší předpoklady či jestli pro něj zvolený typ školy nebude moc náročný,“ říká v rozhovoru Frývaldská

České školy nedokážou spolehlivě rozpoznat mimořádně nadané žáky. A když je poznají, nevědí, co s nimi

Vysoká inteligence se nezřídka pojí s poruchou - některé zdroje uvádějí, že mimořádně nadaných dětí s nějakým handicapem je v populaci až deset procent. Může jít o tělesné postižení, autismus, Aspergerův syndrom, poruchu učení nebo chování spojenou s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Příběhy dětí s dvojí výjimečností zasáhly už v době studia psycholožku Ivanu Smítkovou, která nastoupila do plzeňské pedagogicko-psychologické poradny jako krajská koordinátorka pro mimořádně nadané děti, natolik, že o nich napsala diplomovou práci. A dnes vede spolek ANA, který představuje jedno z mála míst, kde mohou nalézt pomoc a podporu. Pro řadu lidí i pedagogů je spojení handicapu a vysokého nadání zkrátka nepochopitelné. Reportáž o problémech mimořádně nadaných dětí ve škole přináší týdeník Euro.