Psychologové varují před nárůstem odkladů školy kvůli epidemii

Psychologové z České společnosti pro neurokognitivní rehabilitaci varují před možným nárůstem počtu odkladů povinné školní docházky kvůli současné epidemii covidu-19. Podle nich kvůli uzavírání škol nyní o odkladu uvažují i rodiče, kteří by své děti za normálních okolností do školy poslali. Společnost to uvedla ve své tiskové zprávě. Česko se podle odborníků už nyní řadí k zemím s největších počtem odkladů na světě. Informuje ČTK. 

Radka Kvačková: Letos se u zápisů děti neobjeví. Poradny pracují v omezeném režimu, ale odkladů asi neubude

Psycholog Václav Mertin míní, že v případě poruch učení odklad pomoci může, v případě poruch chování většinou ne. Když se ho jako dětského psychologa zeptáte, jaký je jeho názor na zneužívání odkladů, mluví tak, jak se od psychologa očekává: „Až základní škola přijme, že má povinnost akceptovat všechny děti téměř bez ohledu na stupeň jejich připravenosti a bude se k nim adekvátně chovat, problémy s odklady zmizí. Dokud tomu tak není, odklady přinášejí prospěch prakticky vždy.“ Tématu se věnují Lidové noviny.

Odklad docházky: hit českého školství. Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně.

Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy. Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky. Učitelé i odborníci z pedagogickopsychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Prvňáků s odkladem přibývá, přesun zápisů na duben podle odborníků nepomáhá

„Podle informací, které mám od kolegů a kolegyň, mohu potvrdit, že trend odkladů roste,“ říká pro Českou televizi prezidentka Asociace ředitelů základních škol a ředitelka základní školy v Plzni-Božkově Hana Stýblová. Zatímco před pěti lety bylo v prvních třídách zhruba 21 a půl tisíce dětí, kterým bylo sedm a více let, letos jich je bezmála 25 tisíc. Ministerstvo školství přitom chtělo odložené nástupy do školy omezit přesunutím zápisů do prvních tříd z ledna na duben. Letošní zápisy začínají v pondělí.

Odkladů školní docházky přibývá skutečně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže, říká speciální pedagožka

„Odkladů přibývá skutečně hlavně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže. To znamená, že před nástupem do školy nejsou tak zralé ve všech oblastech, jak by měly být. Upozorňují na to učitelky ve školce a znatelněji se to rodiče dozvědí, když jdou k zápisu, a tam jim řeknou: nezvažovali jste odklad? Největší důvod, se kterým se v poslední době setkávám, je problematická výslovnost u dětí a chudá slovní zásoba,“ říká speciální pedagožka Hana Imlaufová v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Odklady poškozují šestileté děti. Mohou u nich vyústit v odpor vůči vzdělávání

Odklady školní docházky jsou trvalou součástí české vzdělávací praxe. Jejich podíl tvoří zhruba pětinu populačního ročníku. Rodičům stačí předložit řediteli ZŠ žádost s doporučením školského poradenského zařízení a odborného lékaře či klinického psychologa. Důvodem odkladů bývá nejčastěji nezralost dítěte, logopedické nedostatky nebo potíže dítěte s udržením pozornosti. Reportáž přináší Deník.cz.

Radka Kvačková: Odklad odkladu nepomohl

„Když ministerstvo školství posouvalo zápisy do prvních tříd z konce ledna na duben, slibovalo si od toho snížení počtu odkladů školní docházky. Celkem právem. Malé děti se vyvíjejí v řádu měsíců a na jaře už mohou být o důležitý kus dál než v zimě. Jenže se stala zvláštní věc: Odkladů nejenže neubylo, ono jich dokonce přibylo, a to nemálo. Čím to může být?,“ ptá se Radka Kvačková v Lidových novinách.

Pozdější zápis ani povinný rok školky počet odkladů nesnížily. Naopak jich výrazně přibylo

Dětí s odkladem školní docházky skokově přibylo. Do první třídy nenastoupilo o 7 tisíc dětí víc, než to bylo o rok dřív. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Loni přitom šly děti poprvé k zápisu do 1. třídy později – místo na přelomu ledna a února až v dubnu. Počet odkladů mělo pomoct snížit posunutí zápisu až na jaro, ale také zavedení povinného posledního roku školky. Informuje Česká televize.

Ústavní soud se zastal dívky, jejíž rodiče se nedokázali dohodnout, kam nastoupí do první třídy

Konflikt rodičů nemůže být důvodem k dodatečnému odkladu povinné školní docházky, rozhodl Ústavní soud. Zastal se tak dívky, která po rozchodu rodičů nastoupila do dvou základních škol ve dvou městech. Poté se však na návrh matky musela dokonce vrátit do mateřské školy. Informuje ČT.

Ředitel základní školy k posunutí zápisů: Změna nepomohla vůbec ničemu

Posuneme lednové zápisy do prvních tříd základních škol až na duben a sníží se tím počet dětí s odkladem. Podle odborníků totiž předškoláci udělají za tři měsíce značný pokrok ve vývoji. To byl hlavní argument, kterým ministerstvo školství obhajovalo tuto změnu ve školském zákoně, podle níž letos proběhly první zápisy. Podle ředitelů základních škol na Vysočině se však kýžený efekt nedostavil. „Odkladů máme letos naopak o něco víc,“ pousmála se Jana Bernardová, ředitelka základní školy na Palachově ulici ve Žďáru nad Sázavou, a zároveň připomíná, že ani ředitelé z dalších škol ve městě snížení odkladů školní docházky nezaznamenali. Reportáž přináší MF DNES.

Začínají zápisy dětí do prvních tříd. Posun zápisů na duben má snížit množství odkladů

Začínají zápisy dětí do prvních tříd základních škol, které se letos poprvé konají v dubnu. Podle odhadů ministerstva školství by k nim mělo přijít asi 138.000 dětí. Jejich počet nejspíš poprvé za deset let meziročně klesne, a to přibližně o 7000. Loni se podle ministerstva k zápisům do prvních tříd hlásilo zhruba 145.000 dětí.

Psycholog Václav Mertin k odkladu zápisů do prvních tříd: Z hlediska poradenského systému se nic nemění

Škola zralost dítěte neposuzuje, to dělají poradny a jejich kapacita se nenavyšuje, takže je celkem lhostejné, že se termín zápisů posunul na duben – poradny musí začít s posuzováním už nyní a rozumný rodič nebude problém odkládat na duben, říká v rozhovoru pro Český rozhlas psycholog Václav Mertin k tématu, zda posun zápisů do prvních tříd sníží počet odkladů. „Myslím, že na ministerstvu možná ani nevědí, jak to posuzování zralosti probíhá. Oni myslí, že přijde dítě do školy, k zápisu a tam už rovnou řekne přinese všechny papíry a řekne se, zda bude odklad. Ale tohle, takhle to nikdy nebylo. Takže vlastně z hlediska poradenského systému se vůbec nic nemění,“ dodává Mertin.

Přípravná třída je šancí pro prvňáčky s odkladem, připraví je do školy

Půl roku trvalo Anně Petrčkové, zástupkyni ředitelky základní školy Na Celně, než připravila pevné stavební kameny pro zrod přípravné třídy základní školy pro děti, které dostanou odklad od vstupu do první třídy. S nabídkou obešla všechny mateřské školy, místní pediatry v Mladé Boleslavi a oslovila s informací i školská poradenská zařízení, poté se již čekalo, zda bude zájem ze strany rodičů. Reportáž přináší Boleslavský deník.

Výuka v multikulturní Vídni očima moravských učitelů: Za naše školství se nemusíme stydět

„Za naše školství se nemusíme stydět“, shodlo se 10 učitelů z Moravskoslezského kraje, kteří začátkem listopadu 2016 absolvovali v rámci projektu Global Schools třídenní studijní cestu do Vídně. Své postřehy zachytili někteří z nich v krátkých zápiscích. Ukázky z nich přinesl server Varianty.cz.

Daniel Hůle: Nechat propadnout žáka je nemorální

Projít úspěšně první třídou základní školy není taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Do druhé třídy se v České republice nepodaří probojovat zhruba jednomu dítěti ze sta, vyplývá ze statistik ministerstva školství. Analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle v rozhovoru pro Lidové noviny poukazuje na to, že jde v rámci Evropy o raritu. Ve Skandinávii či v některých západoevropských zemích se totiž na základní škole nepropadá vůbec.

Příčiny odkladů podle psycholožky: Školy jsou příliš zaměřené na výkon

Podle údajů ministerstva školství tvořily odklady 10,9 % z celkového počtu zapisovaných dětí pro školní rok 2016/2017. Častěji bylo o odklad požádáno u chlapců, celkem u 11 233, dívek s odkladem bylo 5406. Drtivá většina dětí s odkladem byla přitom bez postižení. Děti s nějakým handicapem, například s mentálním nebo tělesným postižením, s více vadami, autismem nebo poruchami učení, tvořily méně než desetinu všech odkladů. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Zdeněk Sotolář: Moc odkladů školní docházky aneb Odborníci radí odborníkům

„Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný, doporučují odborníci,“ a dodávají, „ že by podíl odkladů školní docházky neměl překročit dvě procenta populačního ročníku.“ U nás však mělo odklad 19,5 procenta. A to je příliš. Proč však článek tak rychle pospíchá naservírovat čtenářům závěr, že „je třeba změnit přístup škol“? „Ty by měly přijmout zodpovědnost za to, že díky podpoře umožní úspěch ve vzdělávání každému dítěti včetně těch, která mají problémy s řečí nebo pozorností.“ Jsou to však opravdu školy, které tak usilovně odhánějí žáky od nástupu školní docházky?

Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný. Škola by měla být připravena na dítě, nikoli dítě na školu.

Pozdější nástup do základní školy by měl být podle odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze výjimečný. Měl by se týkat maximálně dvou procent dětí ročníku. Doporučují to v publikaci Spravedlivý start, jejíž závěry na konferenci o předškolním vzdělávání prezentoval David Greger. Ministerstvo školství informovalo, že ve školním roce 2015/2016 mělo odklad 19,5 procenta dětí.

Přečtěte si: Příliš staří na základní školu. České děti nastupují pozdě do první třídy

Naše děti sedí v lavicích základní školy ve věku, kdy například Edison dávno vydával vlastní noviny. Téměř šestiletý Kristian byl v lednu u zápisu do první třídy, jeho matka však ještě pořád váhá, jestli by přece jen ne měla zažádat o odklad školní docházky. Chlapci bude šest až v květnu a ona tuší, že by ve třídě patřil k nejmladším.

Václav Mertin: Odklady jsou reakcí rodičů na stav školského systému

Samotný odklad školní docházky pokládám za systémově špatné opatření. Vzhledem k tomu, že náš školský zákon deklaruje povinnost školní docházky pro všechny děti a současně požadavek individuálního přístupu, mělo by nastoupit každé dítě, které naplní věkové kritérium. Umím si představit, že cca 0,5 % dětí by dál dostávalo odklad a nastupovalo později, protože jejich odchylky jsou tak výrazné, že přesahují obvyklé možnosti současné školy a je velká pravděpodobnost, že během ročního odkladu dojde k podstatnému zlepšení. A naopak zcela zanedbatelný dílek procenta populace dětí by mohl nastupovat do školy dřív, než ukládá zákon.