Online diskuse 10.12.: Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

U příležitosti Mezinárodního dne lidských práv pořádá ČOSIV online diskuzi věnovanou tématu. V této diskuzi chce přiblížit hlavní dopady pandemie a s ní spojených opatření na běžný život dětí, na to, jak se dotýká jejich základních práv i jejich duševního zdraví. Nechce však jen mluvit o dětech bez dětí samotných. Chce proto v diskuzi nechat i zaznít hlasy dětí. 

Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se předsedkyně odborné společnosti

Podle návrhu novely vyhlášky o inkluzi by některé skupiny handicapovaných dětí mohly přijít o podporu asistenta pedagoga. Ministerstvo chce zúžit nárok jen na druhy handicapů, které se týkají zejména mentálního postižení nebo poruch chování. Nově by tak o podporu mohly přijít například děti s tělesným postižením. Předsedkyně odborné společnosti Klára Laurenčíková ale protestuje. „Navrhované změny jsou naprosto skandální,“ říká ve Speciálu Plusu.

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny „inkluzivní vyhlášky“

Navrhované změny omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále žáci se SVP) na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem vylučujícím z podpory plošně celé skupiny žáků na základě druhu jejich znevýhodnění. Zásadní podpůrná opatření spočívající ve speciálně pedagogické intervenci a využití asistenta pedagoga bude totiž možné poskytnout jen některým žákům se SVP a to podle druhu jejich znevýhodnění, nikoliv na základě individuálního posouzení jejich vzdělávacích potřeb, jak stanoví školský zákon.

Inkluze učí děti vnímat jinakost, navzájem se obohacují, míní expertka

Inkluzivní vzdělávání děti učí spolupracovat s ostatními, navzájem se obohacují, myslí si předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. „Inkluze znamená možnost přijetí všech dětí ze spádové oblasti do běžné školy, zároveň počítá ale s tím, že děti, které potřebují opravdu speciální vzdělávání, jej dostanou. Všechny děti se vzdělávají svým tempem, svým vlastním způsobem, o tom je inkluze,“ vysvětlila v pořadu iDNES Rozstřel Laurenčíková.

EDUin: Harmonogram pro otevírání škol nepočítá s dětmi, které návrat potřebují nejvíce

EDUin se připojuje k otevřenému dopisu ČOSIV a vyzývá ministra školství, aby otevřel všechny speciální školy a třídy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona (a to včetně 2. stupně a středních škol) a umožnil dětem se zdravotním postižením co nejrychleji návrat do škol. Do školy se vrátili maturanti a žáci 9. tříd a za dva týdny se k nim budou moci přidat i děti, které navštěvují 1. stupeň základní školy. S těmi, kdo to potřebují nejvíce, se ale nepočítá. Škody, které dlouhý výpadek výuky způsobí, přitom mohou být nenapravitelné.

Připomínky ČOSIV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

„Přestože škola sama nemůže vyřešit příčiny v rodinném prostředí dítěte, má díky skutečnosti, že v ní děti tráví významnou část dne, možnost podporovat jejich well-being a duševní zdraví více než kterákoliv jiná instituce. Je-li škola prostředím, které dítěti dává jistotu, je strukturované a předvídatelné, nabízí přijetí, uznání a úctu ze strany spolužáků i vyučujících, vytváří vhodné podmínky pro učení všech dětí, i těch, jejichž základní potřeby nejsou z různých důvodů naplňovány v prostředí rodiny,“ píšou autoři připomínek ke „Strategii 2030+“ za Českou společnost pro inkluzivní vzdělávání. Přinášíme celý text.

Školám přibyly tisíce asistentů. Pořád nestačí

Boom pokračuje. Od novely zákona o inkluzi se řady asistentů pedagoga rozrostly do konce minulého školního roku na 21 039. Přibylo jich 3314. Ještě ve školním roce 2016/17 jich bylo ve všech mateřských, základních a středních školách 13 299. A v tom předchozím 10 382. Podle odborníků ale potřeby škol a jejich žáků stále ještě nejsou nasyceny. Reportáž přinášejí Novinky.

Stanovisko ČOSIV k zavedení možnosti hrazeného pobytu nezletilých dětí v diagnostickém ústavu bez rozhodnutí soudu

„Očekávání, že dočasné umístění dítěte mimo rodinu může bez dalších opatření vyústit v eliminaci problémového chování dětí je v naprostém rozporu s poznatky vědy i praxe. Skutečně účinná jsou jedině komplexní řešení, které zahrnují celou škálu opatření zaměřených na podporu dítěte, jeho rodiny i školy, ve které se vzdělává,“ píšou za ČOSIV Klára Laurenčíková a Lenka Felcmanová.

Seminář: Jak předcházet problémovému chování žáků

Seminář se bude věnovat představení výzkumně ověřeného konceptu prevence a intervence zaměřené na problémové chování žáků Positive Behavior Intervention and Support (PBIS). Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí, cílenou intervenci u žáků se závažnými problémy v chování i podporu zapojování rodičů žáků. Koncept PBIS je diferencován do tří úrovní intervence, přičemž velmi intenzivně je řešena úroveň preventivní. Efektivita PBIS byla ověřena mnoha výzkumnými studiemi.

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

Ministerstvo školství předložilo do připomínkového řízení novelu vyhlášky o společném vzdělávání. Podle ministerstev zahraničí a spravedlnosti nejsou možná některé navrhované změny v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Ministerstva také požadují, aby MŠMT odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu. Informuje ČTK.

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Klára Laurenčíková

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol, říká Laurenčíková. Rozhovor přináší DVTV.

Přibývá žáků s problémovým chováním. Školám pomohou lektoři

Diagnózu pojmenovanou jako porucha chování má podle posledních údajů přes 9200 žáků základních škol. Tato porucha v sobě ukrývá podle pedagogicko-psychologických poraden širokou škálu projevů. Takoví žáci mají narušený vztah k okolí i k sobě, trpí depresemi, nesoustředí se, jsou impulzivní, nemají motivaci se snažit. Dopouštějí se pak šikanování spolužáků, vandalismu, utíkají ze školy i z domova a častěji sahají po drogách. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) proto začíná školit lektory, kteří by s takovými žáky přímo ve škole pomáhali. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Klára Laurenčíková: Rodiče mají mít možnost se rozhodnout, kam dítě dají

„My bychom si samozřejmě přáli, aby třídy byly ještě pestřejší a aby i děti, které potřebují intenzivnější podporu, ji ve školách nacházely. Rodiče by za všech okolností měli mít možnost svobodně se rozhodnout, zda své dítě pošlou do běžné spádové, nebo do speciální školy. Nesmějí mít jedinou vynucenou volbu jako v minulých letech, kdy pro své dítě s těžším handicapem marně hledali školu blízko svého bydliště, přičemž slýchali jediný argument: Nemáme pro zajištění potřeb vašeho dítěte podmínky, musíte jít jinam,“ říká Klára Laurenčíková v rozhovoru pro Deník.cz. Rozhovor se konal u přílkežitosti zveřejnění výsledků výzkumu "Rok poté − dopad reformy společného vzdělávání".

Analýza: Poruchy chování v základním školství v datech

Přestože se může zdát, že počet žáků s problémy v chování narůstá, ve skutečnosti je dlouhodobě setrvalý. Došlo však k výrazné proměně v oblasti diagnostiky, kdy je ve školství častěji než dříve udělována diagnóza poruchy chování. V následujících několika letech bude zajímavé posoudit, jak se do vývoje počtu žáků s diagnózou poruchy chování promítne skutečnost, že primární odpovědnost za zjišťování této diagnózy pro oblast školství byla ze školských poradenských zařízení přenesena na lékaře (dětské psychiatry) a klinické psychology. Analýzu představuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Analýza: Dopad umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu

Cílem studie bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. Metaanalýzu University of Manchester připomíná ČOSIV.

ČOSIV odpovídá na otázky České školy k ročnímu bilancování inkluze

„Ukazuje se, že pro rozvoj inkluzivní školy jsou klíčové především metody a formy práce učitelů. Menší počet žáků ve třídě jistě může usnadnit individualizaci práce, bez znalostí efektivních metod výuky stavějících na odlišných individuálních potřebách žáků při učení však není všespásný. Snažíme se proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami postupně měnit obsah vzdělávání, aby budoucí učitelé byli lépe připraveni na práci s různorodou skupinou,“ říká Lenka Felcmanová, která za Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) odpovídá na otázka České školy.

Otevřený dopis ministru školství ve věci výběrového řízení do vedení NÚV

Vážený pane ministře, obracíme se na Vás v souvislosti s konkursním řízením na obsazení pozice ředitele/ředitelky Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen NÚV). Ředitele/ředitelku NÚV považujeme za jednu z klíčových pozic pro rozvoj školství v České republice. Je ale smutnou realitou, že v České republice je od doby ministra školství Josefa Dobeše tato pozice často spojovaná s netransparentním výběrem a nedostatečnou diskusí s odbornou veřejností o směřování NÚV a tedy celého školství.

Odbory chtějí „objektivní data“ o inkluzi. Proto spolupracují s OSF a ČOSIV

„Z tohoto důvodu Českomoravský odborový svaz pracovníků školství souhlasil se spoluprací s organizacemi OSF a ČOSIV. Jsme si vědomi, že mnoho z našich kolegů tyto organizace označuje za strůjce totální inkluze, k níž mají odmítavý postoj. Přesto, či snad právě proto bychom rádi společným postupem získali opravdu objektivní data. O výsledcích šetření by tedy nemělo být pochybováno jako o tom, co si „inkluzisté“ nebo „ti odboráři“ pro sebe vyzkoumali,“ píšou školské odbory ve zprávě o přípravě dotazníkového šetření na téma inkluze. Přinášíme celou zprávu.

Povinný rok školky je důležitý hlavně pro děti z ghett. Jejich rodičům se dojíždět nechce

Letos poprvé se musí povinně přihlásit předškolní děti do posledního ročníku mateřské školy. Ministerstvo školství novinku připravilo hlavně proto, aby se na školní docházku připravily děti ze sociálně vyloučených lokalit. Tam o ní však vědí jen málo. Existuje i alternativa – domácí vzdělávání s povinným přezkoušením. Pokud by po něm však lidé ze ghett sáhli, šlo by to podle ministerstva docela proti smyslu zákona. Reportáž přinesla Česká televize.

Ferdinand Koller: Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči

„Romští mediátoři jsou lidé z romské komunity, kteří zprostředkovávají kontakt mezi institucemi a romskými rodinami. Jejich den začíná obvykle brzy ráno, když rodiče přivádějí své děti do školy. Na místě s nimi hovoří, poskytují informace, zodpovídají dotazy, prostě jsou připraveni s rodiči hovořit o čemkoliv, co je aktuálně potřeba. Poté kontrolují, zda jsou všechny děti, které mají na starosti, ve škole. Pokud ne a zároveň i chybí omluvenka od rodičů, tak jim okamžitě volají a ptají se, proč nejsou jejich děti ve škole. Obvykle také spolupracují s učiteli přímo ve třídě, někdy podporují žáky při výuce. Jsou také přítomni na všech setkáních zástupců školy a rodičů, aby zajistili, že si obě strany rozumí,“ říká ředitel vzdělávacích programů rakouské neziskovky Romano Centro Ferdinand Koller v rozhovoru pro ČOSIV.