Dětí s trápením a psychickými problémy v krizi přibylo. Pomoc často není po ruce

Duševních problémů dětí a mladých v koronavirové krizi přibylo. Pomoc ale není vždy dostupná. Odborníci, kteří by se jim věnovali, schází jak v ordinacích, tak ve školách. Problémem je také nedostatečná prevence. Neziskové organizace apelují na stát, aby přišel s plánem, jak se o děti v případě druhé vlny epidemie postarat. Reportáž přináší Deník N.

Na psychiatra čekají děti i půl roku. Mladé lékaře obor netáhne

V Česku chybí asi polovina potřebného počtu psychiatrů pro děti a dorost. V některých regionech tak rodiče s dětmi čekají na návštěvu u specialisty až půl roku. Zmenšit zátěž by mohly nově vznikající specializované skupiny, které mají zaručit, že pedopsychiatři se budou věnovat jen vysoce specializované práci. Informuje iDNES.

Někteří rodiče si nechtějí připustit, že jejich dítě má duševní obtíže. Najít pomoc je složité, míní odbornice

„Během protiepidemických opatření vyšlo více na povrch, že celková péče o jedince s duševními potížemi je opravdu nedostatečná. Na základě toho jsme společně s platformou Youth, Speak Up! napsali otevřený dopis pro ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s námi o tom komunikovaly. V něm jsme se zaměřili na péči o děti a mladistvé v současné situaci po rozvolnění pandemických opatření,“ říká v rozhovoru pro Lidovky Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši.

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let. Dětských psychiatrů je kritický nedostatek

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen při autonehodách. Většina z těch, kteří si v loňském roce sáhli na život, přitom trpěla psychickou poruchou…. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo důraz na prevenci. Nově vzniklá Rada vlády pro duševní zdraví například přišla s nápady, jak ji posílit na školách. Resort společně s Národním ústavem duševního zdraví také vytvořil program pro druhé stupně základních škol, který má šířit osvětu ohledně mezilidských vztahů, duševní pohody a vnímání vlastního těla. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Dětských psychiatrů je málo. Akutní případy proto často řeší tak, že děti posílají do nemocnic a psychiatrických léčeben

V současnosti je v celém Česku jenom 70 ambulantních ordinací dětských psychiatrů, které poskytují nemocným dětem péči hrazenou pojišťovnami. Čekací lhůty jsou v nich od dvou měsíců až do půl roku. Dětí a dorostenců, kteří by potřebovali jejich pomoc, je přitom odhadem asi 150 tisíc, uvedl včera na tiskové konferenci Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a předseda sekce dětské psychiatrie v Psychiatrické společnosti. Informují Lidové noviny.

I dnes jsou učitelé, podle nichž je ADHD výmysl, říká dětský psychiatr

Pod zkratkou ADHD se skrývají poruchy pozornosti, hyperaktivita a impulzivita. Podle dětského psychiatra je takové dítě často považováno jen za nevychované. „I dnes jsou učitelé, podle nichž je to výmysl, a věří, že kdyby tady byl pan učitel Hnízdo, žádné ADHD by nebylo,“ říká v rozhovoru pro MF DNES uznávaný pedopsychiatr Vítězslav Kouřil.

Liberecký muzikál slibuje podívanou o šikaně. Odborníci z poradny a dětské psychiatrie ale školám návštěvu rozmlouvají

Téma šikany je kostrou příběhu O vílách a králi draků, v předpremiéře uvedlo herecké studio libereckého Šaldova divadla. Pohádkový muzikál inspiroval příběh dívky Julie, jež před čtyřmi lety spáchala sebevraždu. Jedním z důvodů byla šikana, které 13letá školačka čelila. Učitelům hra dává možnost se na základě emocemi nabitého prožitku s dětmi o šikaně, jejích příčinách a důsledcích bavit. Je ale otázka, zda se s dětmi na představení vypraví. Odborníci z poraden je od toho odrazují. Reportáž přináší Deník.cz.

Učitelům přibývají problémy s žáky s duševní poruchou

Dětí, které psychiatrické problémy mají, ve školách přibývá. Před učiteli stojí hned dvojí úkol. Na jedné straně by měli být schopni „vidět“ děti, které potřebují akutní pomoc. Na druhé straně by měli umět děti diagnostikované například s poruchami chování a dalšími psychiatrickými obtížemi zapojit do vyučování. Tématu se věnuje MF DNES.

Sociální sítě zkreslují realitu. Jsou nebezpečné hlavně pro děti

Jak děti poznají, že by se měly pro psychologickou pomoc obrátit na odborníka? Co pomáhá udržovat dobré duševní zdraví? A existuje „zdravý stres“? To jsou témata úvah Marie Salomonové v pořadu Výzva Televize Seznam.

Angličtinářka mi řekla, ´to máš z toho, že nežereš´, vzpomíná dívka trpící anorexií

„Mě nejvíc ubíjí průpovídky typu: „Anorexie? Tak se najez přeci!“ Nebo: „Proč si nedají něco k jídlu, když vědí, že jsou vyhublé a umírají? To anorektičky nevědí, že se mají najíst?“ A to je právě ta pointa – ony to nevědí. To je třeba zdůraznit. Navíc člověku se zlomenou páteří také neřeknete, ať to rozchodí,“ říká Lucie Halbrštátová v rozhovoru pro iDNES. Lucie od patnácti let trpí mentální anorexií. Dnes je jí jedenadvacet, studuje práva na UK a snaží se pomáhat ostatním, kteří trpí stejnou nemocí.

Pokud dítě přijde s duševní poruchou, má ji v drtivé většině i rodič, říká psychiatr Jaroslav Matýs

V České republice je podle předsedy Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslava Matýse nedostatek dětských psychiatrů. Může za to nedostatečné finanční ohodnocení, nadměrná zátěž a těžká práce nejen s dětmi, ale i s rodiči. „Je to taková dvojí terapie, kde v rámci vstupu do rodinného schématu vedeme rodiče, aby se sebou něco dělali,“ vysvětluje Matýs v rozhovoru pro Radiožurnál.

Na dětského psychiatra se čeká i půl roku. Lékařů přibývá, ale nestačí to

Děti s poruchou pozornosti, úzkostnými stavy a fobiemi plní ordinace pedopsychiatrů. Podle statistik až devět procent českých dětí trpí ADHD, téměř dvě procenta autismem a procento schizofrenií. Dětských psychiatrů je přitom stále málo, objednací lhůty se často šplhají do řádu měsíců. Reportáž přináší iDNES.cz.

Na psychiatra pro děti se čeká měsíce. Vzniknou nová centra

Školáků, kteří potřebují pomoc odborníka, skokově přibývá. Podle odhadů Asociace dětské a dorostové psychiatrie už se takových dětí najde kolem stovky tisíc. K lékaři se však nakonec dostane jen zhruba polovina z nich, konkrétně 63 tisíc. „Najít odborníka je skutečně problematické, a to po celé zemi,“ potvrzuje lékařka Národního ústavu duševního zdraví Dita Protopopová. Reportáž přináší Deník.cz.

Psychiatr Michal Goetz: Zhruba 13 procent dětí od 8 do 15 let trpí duševním onemocněním

„Nejen rodiče, ale i další rodinní příslušníci, často považují duševní onemocnění za něco, co jejich dětí samozřejmě nemůže týkat a návštěvu odborného lékaře tak odkládají, či přímo odmítají,“ popisuje problematickou situaci předseda kongresu a viceprezident organizace IACAPAP MUDr. Michal Goetz, Ph.D. z Fakultní nemocnice v Motole. Psychickému zdraví a s ním spojeným poruchám se minulý týden věnoval světový kongres dětských psychiatrů a spolupracujících odborností International Association for Child and Adolescent Psychiatry and Allied Professions (IACAPAP).