Talnet otevírá nabídku T-kurzů a T-exkurzí

Pro zvídavé, nadané či jen pro žáky se zájmem o obor připravil program Talnet, který realizuje Národní pedagogický institut, novou nabídku zajímavých T-kurzů a T-exkurzí. T-kurzy se uskuteční online od října do května školního roku 2020–2021.

Sedmdesát tisíc žáků letos soutěžilo v logické olympiádě. Takto se vyhledávají nadané děti

Cílem Logické olympiády je objevit skryté talenty a vytáhnout je na světlo. V průběhu všech ročníků se zapojilo už půl milionu dětí. „Je poměrně běžné, že takové nadané dítě, které třeba nemá ideální rodinné zázemí a navštěvuje běžnou základní školu, vlastně mívá spíš nálepku potížisty, protože se nudí a zlobí. A pak najednou, když učitel děti nechá při hodině vyplnit online test prvního kola, takové dítě může zazářit,“ popisuje v reportáži magazínu Rodiče vítáni koordinátorka Zuzana Poláková. Dalšími nečekanými vítězi pak bývají děti plaché, introvertní, které by se nikdy nepřihlásily například do klasické olympiády z matematiky nebo jazyků.

Stanislava Korcová: Honzík a Numeráčci aneb Vyhledávání dětí s matematicko-logickým nadáním v předškolním věku

Aktivita s názvem Honzík a Numeráčci byla určená pro děti s povinnou předškolní docházkou, které rády řeší zajímavé matematické a logické úlohy. Pomocí milého příběhu s netypickými hlavními hrdiny jsme děti motivovali k vypracování úloh, které byly odstupňovány do tří úrovní obtížnosti. Prvního kola aktivity se zúčastnily všechny děti dané věkové kategorie, které měly zájem, popřípadě i děti mladší. Druhého kola se zúčastnily děti, které úspěšně zvládly první kolo. První dvě kola probíhala v domovských mateřských školách, ve známém prostředí se známými lidmi. Třetí kolo se konalo v organizující mateřské škole (MŠ Ostrava Varenská 2a, p. o.) a zúčastnily se ho děti, které úspěšně zvládly úlohy druhého kola a prokázaly tak jistou míru nadání v matematicko-logické oblasti.

Jitka Adamová: Inspirace, jak vytvořit systém podpory nadání v mateřské škole

Velká část mateřských škol má již strategii podpory nadání zahrnutou ve svém školním vzdělávacím programu, některé školy podrobně popisují v tomto dokumentu i vytvořené podmínky, které přispívají k co nejširšímu využití a stimulaci potenciálu všech dětí, tzn. i dětí nadaných. Na základě hospitační činnosti ČŠI se navíc ukazuje, že v naprosté většině se mateřské školy snaží v co největší možné míře individualizovat pedagogické přístupy a respektovat specifika jednotlivých dětí. Přesto se dá říci, že kvalitní systémová podpora rozvoje nadání a dětí nadaných se nachází ještě na počátku dlouhé cesty a že se v mateřských školách v této oblasti objevuje ještě mnoho „bílých“ míst a prostoru, které ukazují na nedostatek zájmu o tak důležité téma.

Školy se věnují hlavně podprůměrným žákům, ty nadané zanedbávají

Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně. Reportáž přináší deník Aktuálně v rámci projektu Chytré Česko.

Recept na péči o nadané děti

Jako první v celé České republice se Moravskoslezský kraj pouští do systémové podpory nadaných dětí. V nadcházejícím školním roce nechá vyškolit vybrané učitele všech jím zřizovaných středních škol, aby uměli talentované žáky rozpoznat a naučit se s nimi lépe pracovat. Reportáž přináší MF DNES.

Trénink mozku, ale i schopnosti spolupracovat a zvládnout své emoce. Reportáž ze školy, kde se věnují nadaným dětem

V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

V podpoře nadaných žáků jsme pozadu, říká odbornice na jejich rozpoznávání

„U nás přetrvává obrovské množství mýtů o nadaných. Že nadaný si pomůže sám, že nadaný nepotřebuje pochválit, že nadaný vlastně nepotřebuje nic. To ale není vůbec pravda. Nadané dítě potřebuje chválit více než průměrný člověk, protože může být nejisté a váhá nad svými schopnostmi. Navíc se nadání dědí, takže takové dítě se v rodině nemá s kým srovnat a nepozná, co je standard a co je, řekněme, nadstandard. Když jezdíme po konferencích, tak vidíme, že asijské státy už dávno stavějí pro nadané podpůrné týmy. Pochopili, že pokud podpoří své talenty, získají „mozky“, které mohou například hýbat ekonomikami států,“ říká v rozhovoru pro iDNES Jana Škrabánková z ostravské univerzity, která se práci s mladými talenty věnuje už 26 let.

MŠMT: Mírně přibylo žáků, které školy registrují jako nadané

V základních školách mírně přibylo žáků, které pedagogické poradny označily za nadané. Zatímco loni jich bylo 1881, v aktuálním školním roce je to 2244 dětí. Zároveň ale mezi nimi klesl počet mimořádně nadaných, a to o 222. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Množství nadaných žáků by podle odborníků ale mohlo být ve skutečnosti asi padesátkrát větší, než ukazují statistiky. Informuje ČTK.

Stát nepodporuje mimořádně nadané děti. Inkluze nepomohla

Nadané děti, které se dostanou k psycholožce Šárce Portešové, obvykle ještě na prvním stupni vystřídají tři nebo čtyři školy. To protože jejich rodiče řeší stejný problém, na jaký narážejí i rodiče handicapovaných. Ne v každé škole se dokážou o jejich dítě postarat. „Bývají to časní čtenáři, kteří ve škole první roky doslova proseděli, když se jejich spolužáci učili, co oni už dávno uměli,“ vysvětluje psycholožka. Z nudícího se nadaného dítěte se pak často stane průměrný žák. Tématu se věnuje MF DNES.

On-line seminář 18.4.: Diferencovaná výuka aneb Jak pracovat s nadanými žáky v běžné třídě

Problematika existence nadaných žáků si již ve většině českých škol získala zaslouženou pozornost. O jejich odlišných edukačních potřebách se také hovoří. Učitelům se dostaly do povědomí informace o nutnosti adekvátní podpory nadaných žáků. Jaká ale tato podpora konkrétně je, v čem spočívá? Jaké jsou konkrétní kroky a náměty pro práci s nadanými žáky v běžné třídě? Jana Škrabánková připravila webinář, který bude formou otázek a odpovědí z praxe formulovat zásadní body práce s nadanými žáky.

České školy neumějí pracovat s nadanými dětmi, tvrdí odborníci

"Chybí systematická příprava učitelů pro práci s nadanými dětmi. Pokud se najde výjimka, kdy škola umí a chce pracovat i s mimořádně nadanými dětmi, není pro to dostatečná finanční podpora," říká předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková. Ve školách je podle ní řada dětí, které nepracují na úrovni svých možností a ve výuce se nedozvídají nic nového. Nadané děti přitom vyžadují větší pozornost, citlivý přístup i větší množství podnětů. Tématem se zabývá deník Aktuálně.

Co ukázal Matematický klokan: nejúspěšnější nebývají jedničkáři. Netypická soutěž odhalí talenty, které učitelům unikají

„Soutěž má dva hlavní cíle. Jedním z nich je popularizace matematiky, a to nejen mezi žáky, ale i mezi jejich rodiči, prarodiči a celou veřejností. Jde o to dopřát každému žákovi aspoň dílčí radost z toho, že správně vyřešil několik matematických úloh bez ohledu na své výsledky v hodinách matematiky,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni zakladatel české verze „Matematického klokana“ Josef Molnár z Katedry algebry a matematiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Psycholožka Šárka Portešová: Nadané děti narážejí na systém, který na ně není připraven

„Problém je v tom, že se děti až příliš často učí jen kvůli tomu, aby dostaly dobré známky, zájem o to, co se učí, vlastně nemají. A to pro ně z řady důvodů není dobré. Pokud převládá vnější motivace, pro další vývoj dítěte je to riziko. Tak například když se jim nedaří a známky najednou nejsou podle jejich představ, mívají silný pocit selhání, jsou přesvědčeny, že jejich hodnota v očích ostatním klesla. Problém je také, že investují energii do známek, místo aby ji investovali do učení se toho, co je zajímá,“ říká Šárka Portešová z Katedry psychologie Masarykovy univerzity v Brně. Rozhovor přináší iDNES.cz.

Nadané děti nemají ve školách dobrou podporu, shodli se odborníci

Nadané děti v Česku nemají ve školách dobrou podporu. Učitelé na jejich vzdělávání nejsou systematicky připravováni a mnoho z nich neví, jak talent dítěte rozvíjet. Shodli se na tom účastníci konference Fenomén nadaných dětí, kterou v Poslanecké sněmovně pořádala vzdělávací organizace EDULAB. Stát na podporu nadaných žáků dává 0,25 procenta z peněz, které jsou určeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, uvedla Ivana Blažková z oddělení speciálního vzdělávání ministerstva školství. Informuje ČTK.

Průzkum: Jen necelá polovina škol našla speciálního pedagoga nebo asistenta pedagoga „bez větších potíží“

Speciálního pedagoga hledalo loni v červnu až 65 procent ředitelů, asistenta pedagoga pak 84 procent. Bez větších obtíží je našla jen necelá polovina. Lépe se tyto pozice dařily obsazovat školám z Prahy a dalších větších měst, stejně jako se to lépe dařilo větším školám. Nedostatek specialistů pro společné vzdělávání nadaných i postižených dětí v rámci běžných tříd potvrzuje i nový průzkum agentury Nielsen Admosphere, který mají Hospodářské noviny k dispozici.

Konference Vzdělání pro budoucnost

Mensa ČR, Svět vzdělání, Národní institut pro další vzdělávání a Nakladatelství Fraus společně pořádají konferenci Vzdělání pro budoucnost, která proběhne ve dnech pátek 2. 3. 2018 a sobota 3. 3. 2018 v Praze.

Společné vzdělávání? Nadaní žáci stále zahálejí

Inkluze neměla pomoci jen tělesně nebo mentálně handicapovaným, ale i mimořádně nadaným dětem. Tabulkově se jejich počet zdvojnásobil. Realita takzvaného společného vzdělávání je ale podle rodičů stále taková, že se žáci s vysokým intelektem v hodinách velmi nudí. A polovina má individuální vzdělávací plán. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Irena Hošková: Umíme rozpoznat nadání u dětí?

„Když rodiče přivádějí své dítě do školních lavic, přejí si, aby bylo spokojené, zdravé, aby jej škola bavila, rozvinula jeho zájmy a také dobře připravila pro budoucí život. Každé dítě ale potřebuje pro svůj osobní rozvoj trošku něco jiného, jinak nebo jindy. A tady začíná skutečné umění pedagoga - rozpoznat nadání dítěte, rozvíjet ho a všemi silami o něj pečovat, vytvářet podmínky pro jeho růst, měnit informaci ve znalost a znalost ve vědění a dělat to tak, aby dítě neztratilo radost z poznání a udrželo si dlouhodobý zájem, aby nepřišlo o nic ze své dětské tvořivosti a kreativity a aby mělo možnost v praxi uplatnit rozvinutý potenciál,“ píše Irena Hošková v lednovém čísle časopisu Řízení školy.

České školy nedokážou spolehlivě rozpoznat mimořádně nadané žáky. A když je poznají, nevědí, co s nimi

Vysoká inteligence se nezřídka pojí s poruchou - některé zdroje uvádějí, že mimořádně nadaných dětí s nějakým handicapem je v populaci až deset procent. Může jít o tělesné postižení, autismus, Aspergerův syndrom, poruchu učení nebo chování spojenou s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Příběhy dětí s dvojí výjimečností zasáhly už v době studia psycholožku Ivanu Smítkovou, která nastoupila do plzeňské pedagogicko-psychologické poradny jako krajská koordinátorka pro mimořádně nadané děti, natolik, že o nich napsala diplomovou práci. A dnes vede spolek ANA, který představuje jedno z mála míst, kde mohou nalézt pomoc a podporu. Pro řadu lidí i pedagogů je spojení handicapu a vysokého nadání zkrátka nepochopitelné. Reportáž o problémech mimořádně nadaných dětí ve škole přináší týdeník Euro.