‚Nebereme postiženým dětem asistenty.‘ Ministerstvo hájí kritizovanou novelu inkluze, zrušit ji neplánuje

„Ministerstvo nepředstavilo žádná konkrétní data, která by vysvětlovala, proč se rozhodlo k takto zásadnímu kroku s obrovskými riziky a potenciálně velmi negativními důsledky vzdělávání mnoha tisíců dětí v zemi. S rodiči dětí nebyl tento návrh diskutován, neví o něm ani většina škol nebo třeba profesní asociace, nepředcházela mu odborná diskuse,“ kritizovala návrh změn „inkluzivní vyhlášky předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková pro Český rozhlas Plus. Server iROZHLAS požádal ministerstvo školství o vyjádření, na základě čeho k návrhu dospělo. 

Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se předsedkyně odborné společnosti

Podle návrhu novely vyhlášky o inkluzi by některé skupiny handicapovaných dětí mohly přijít o podporu asistenta pedagoga. Ministerstvo chce zúžit nárok jen na druhy handicapů, které se týkají zejména mentálního postižení nebo poruch chování. Nově by tak o podporu mohly přijít například děti s tělesným postižením. Předsedkyně odborné společnosti Klára Laurenčíková ale protestuje. „Navrhované změny jsou naprosto skandální,“ říká ve Speciálu Plusu.

EDUin: Inkluzivní vyhláška – Nepromyšlená snaha ušetřit ublíží dětem a zkomplikuje práci školám

Ministerstvo školství v návrhu vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ustupuje od hledání cesty, jak zajistit individuální posouzení potřeb konkrétního dítěte, a vrací se ke “škatulkování” podle diagnóz. To jde zcela proti principům inkluze a proti úsilí vytvářet pro každé dítě takové podmínky, aby se mohlo individuálně rozvíjet na maximum svých možností.

Návrh vyhlášky, kterou se mění „inkluzivní vyhláška“ 27/2016

„Analýza zjištění ČŠI a statistických dat týkající se doporučování a následného poskytování podpůrných opatření v běžných třídách dokládá, že tato PO nejsou vždy využívána účelně a v souladu s původním záměrem jejich nastavení v legislativním předpise. Společné vzdělávání nadále komplikuje administrativa související s poskytováním PO. Záměrem předkladatele je nadále zjednodušovat administrativní procesy spojené se vzděláváním žáků se SVP, zajistit rovný přístup při doporučování a poskytování PO a jejich účelné využití v souladu s původním záměrem jejich nastavení ve školské legislativě,“ píšou autoři návrhu, který je právě v připomínkovém řízení. .

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Hodnocení – 4. díl

Hodnocení funguje jako zpětná vazba a dává žákovi možnost korigovat zjištěné nedostatky. Zpětnou vazbu je však třeba zaměřit pozitivně v průběhu daného procesu učení. Je třeba najít určitou oblast, kterou je možné vypíchnout, kladně ohodnotit. Pokud mají žáci např. při kooperativní výuce rozdělené role (asistovaný žák např. měří čas, donese skupině pomůcky), ohodnotíme ho směrem ke skupině, jaký měla jeho práce pro skupinu přínos. Prostřednictvím motivujícího hodnocení se upevňuje vztah mezi žáky navzájem a mezi žákem a učitelem. U žáků, zvláště u asistovaných, je důležité hodnotit nejen výsledky, ale i samotný proces učení. V průběhu hodiny žák uslyší, uvidí, popř. ucítí dotykem ruky (např. na rameno) několik hodnocení své práce. Na hodnocení žáka se podílejí učitel a určitou měrou i AP, záleží na domluvě s vyučujícím.

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Intervence a IVP – 3. díl

Mnoho žáků, převážně na druhém stupni, kvituje pomoc Asistenta pedagoga (AP) v hodinách, kdy AP danému tématu rozumí (výhodou je např. umět základy cizího jazyka). Tuto žádost jsme zaznamenali u samotných učitelů na 2. stupni. Jejich argumentace byla ta, že přítomnost AP, který neumí v dané hodině poradit s látkou, jim v hodině není platná. Ale odpovědnost za vzdělávání žáků nese učitel. Nicméně po tomto zjištění jsme rozdali žákům s podporou AP dotazníky, kdy jsme chtěli znát jejich názor na to, jestli dávají přednost jednomu AP ve třídě, nebo by raději na různé předměty AP střídali, a to tak, aby byl AP „odborníkem“ na daný předmět.

Inkluze speciální školství nezničila

Varovná proroctví různých odborníků a politiků se nepotvrdila. Začleňování postižených dětí do běžných škol speciální školství nezlikvidovalo, v běžných školách se výuka nerozvrátila a výsledky se nezhoršily. Vyplývá to z analýzy ministerstva školství, ale i z poznatků České školní inspekce, která přitom nezastírá, že školy problémy mají a mnozí učitelé ocení změnu vyhlášky. Informuje deník Právo.

Lada Fachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Asistent pedagoga – 2. díl

Stejně jako pedagogové mají své výukové metody, „rituály“ ve výuce, tak i AP mají různé přístupy k žákům. V naší škole se snažíme zkušenosti AP sdílet na pravidelných schůzkách. Nelze vždy vše aplikovat u všech asistovaných žáků. Záleží jak na osobnosti učitele, AP, žáka, tak na doporučení z PPP. Velmi kvitujeme návštěvy z řad odborníků u asistovaných žáků, kdy společně řešíme přístupy k žákovi. Jako příklad různých možností uvádím psaní tolik diskutovaných diktátů. Mají je žáci s různými úlevami vůbec psát? Nemají pravopisné jevy pouze doplňovat? Jak tedy na to? Střídáním různých možností lze dosáhnout jak netradiční výuky, pro asistované žáky „neúnavné“, že je stále stejná, tak i možného zajištění prospívající klasifikace.

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl

Někteří zákonní zástupci vidí problémy svých dětí, chtějí je řešit a spolupracovat se školou – toto je ideální stav. Jiná situace může nastat, když rodina nevidí či nechce problémy svého dítěte vidět. Tento pasivní, negativní přístup může pramenit z různých důvodů. Rodina nechce, aby žák měl nějaké úlevy. Domnívá se, že to jejich dítě „nějak zvládne“, různě neúspěchy omlouvají, vymlouvají se a maskují je i vlastním selháním.

Martin Šimáček: Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky. (Legislativní návrat k systémové segregaci)

„Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných. Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky,“ píše Martin Šimáček na svém blogu.

Pedagogicko-psychologické poradny pracují pod tlakem rodičovských požadavků i narůstající administrativy

„Letos jsme zaznamenali především vysoký zájem o rediagnostiku žáků, kteří se hlásí na víceletá gymnázia. Je to dost zarážející, neboť právě tento typ školy klade na žáky zvýšené studijní nároky. Někteří rodiče pro ně už dopředu žádají úlevy, jako by ani nechtěli spolu s dětmi hledat způsob, jak zlepšit výsledky školní činnosti, ale spíš způsob, jak omluvit, že to nejde. Lenost a nevychovanost se snaží zakrýt poruchou pozornosti (ADD nebo ADHD) a výukové nedostatky poruchami učení,“ říká v reportáži Lidových novin Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Lada Flachsová: Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze II.

Vzhledem k tomu, že někteří AP – bez pedagogického vzdělání – mají pouze kurz pro AP, nemohou obsáhnout metodiku přístupů ke všem žákům s různými diagnózami. Tento široký obzor bývá velmi často uzavřen i vystudovaným pedagogům. V rámci vhodné péče k žákům koordinátor vytipovává další vzdělávání pro AP. Po absolvování kurzu na následném setkávání všech AP dochází k informování ostatních o obsahu semináře.

Lada Flachsová: Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze I.

Vzhledem k narůstání počtu žáků, kteří potřebují pomoc asistenta pedagoga (AP), a tím rozrůstání skupiny AP, jsme na naší škole přistoupili k vytvoření místa koordinátora inkluze. Tato osoba má na starosti všechny AP na škole. Pravidelné schůzky všech AP a koordinátora se staly součástí plánování jeho práce. Práce koordinátora inkluze má několik fází: přípravná, fáze vedení, průběžná spolupráce, fáze hodnocení.

Příliš chytří na školu. Nejen handicapovaní, ale i mimořádně nadaní žáci potřebují podle některých názorů asistenta

Právnička Veronika Doležilová, která je jednou z vůdčích postav sdružení Rodiče za inkluzi, připomíná, že nový systém pro používání podpůrných opatření upustil od kritéria zdravotního postižení nebo zdravotního či sociálního znevýhodnění a zavedl kritérium „naplnění vzdělávacího potenciálu“. Z toho podle ní plyne, že na podpůrná opatření včetně asistenta mají nárok i děti, jimž k naplnění jejich vzdělávacích možností běžná výuka nevyhovuje. Tedy například i mimořádně nadané, které by se při hodinách nudily tak, že by jim to školu zošklivilo. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Johanna Wahlman: Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují

„Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují. Denně se to mění, protože musíme reagovat na všechny potřeby, které děti mají. Všichni učitelé vyučují všechny žáky ve škole a všichni jsme ochotni všem žákům pomoci. Máme za tím účelem sestaven speciálně pedagogický tým (učitelé speciálních tříd a speciální pedagogové), kde hovoříme o všech problémech, se kterými se setkáváme, a o všech úspěších, kterých jsme se žáky dosáhli; během těchto našich setkání sdílíme své poznatky. Pak máme ještě tým welfare a máme zpracovaný plán, jaké vytvoříme podmínky pro blaho a zdraví žáků,“ říká finská speciální pedagožka Johanna Wahlman v rozhovoru pro časopis Řízení školy.

Jan Konopásek: Vzdělávání bez předsudků. (Inkluzivní systémy přináší moderní způsob vzdělávání pro všechny děti.)

Řada dětí bývá na začátku svého života vyloučena z běžných škol, kvůli postižení, rase, jazyku, náboženství, pohlaví nebo chudobě. Přitom školní nebo volnočasový kolektiv je pro dítě důležitou zkušeností pro růst, učení a rozvíjení se v raných letech života. Dítě by po dosažení školního věku mělo jít do školy a zažít přijetí mezi své vrstevníky, a to i bez ohledu na své případné odlišnosti. Společné vzdělávání různých nebo rozmanitých dětí může totiž být prospěchem pro všechny zúčastněné, a to je základní kámen vzdělávání bez předsudků nebo také inkluzivního vzdělávání.

On-line seminář 6.12.: Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II.

Máte nebo budete mít ve škole žáka vyžadujícího zvláštní péči? Potřebujete mít základní přehled o tom, jak s žákem pracovat nebo jak mu přizpůsobit podmínky ve třídě? To jsou témata setkání, které připravil lektor Jiří Merta.

Připravuje se významná změna „inkluze“. Ministerstvo školství předložilo novelu do připomínkového řízení

„Analýza společného vzdělávání přinesla mnoho poznatků o tom, že ne zcela efektivně funguje předpokládaný princip sdílení podpůrných opatření (nejen u asistentů, ale například u pedagogické intervence). Dále došlo k přetížení školských poradenských zařízení zejména v souvislosti s rediagnostikou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Náběh společného vzdělávání komplikovala nová administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními. Ze zjištění ČŠI vyplynulo, že v mnoha případech byl žák vzděláván asistentem pedagoga, učitel se věnoval pouze ostatním žákům. ČŠI rovněž identifikovala potřebu zjednodušit administrativní procesy spojené s poskytováním podpory všech stupňů,“ zdůvodňují autoři hlavní principy navrhované novely. Přinášíme celý text této kapitoly návrhu.

Střední škola, přijímací řízení, inkluze a podpůrná opatření

O inkluzi na základních školách už byly popsány haldy papíru. Ale jak se postupuje na středních školách a u přijímacího řízení? To je jedno z témat přílohy Střední škola MF DNES.

ČŠI: Tematická zpráva - Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání

„Česká školní inspekce zároveň poukazuje na velké rozdíly v přístupu k využití dané pozice v rámci jednotlivých škol, kdy účinnost spolupráce často závisí na vzájemném vztahu mezi konkrétním pedagogem a jeho asistentem. Někteří učitelé navíc nejsou zvyklí s asistenty pracovat. Spolupráce tak může být pouze formální a v důsledku neefektivní. Jiní vyučující naopak přenechávají velký podíl práce se žáky se SVP právě asistentům pedagoga… V hospitované výuce byly v pětině hodin v ZŠ zaznamenány situace, kdy vzdělávání žáka se SVP bylo zcela ponecháno na asistentovi pedagoga, což je nežádoucí,“ píše se v „Tematické zprávě - Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání“. Přinášíme „Shrnutí hlavních zjištění“.