Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let. Dětských psychiatrů je kritický nedostatek

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen při autonehodách. Většina z těch, kteří si v loňském roce sáhli na život, přitom trpěla psychickou poruchou…. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo důraz na prevenci. Nově vzniklá Rada vlády pro duševní zdraví například přišla s nápady, jak ji posílit na školách. Resort společně s Národním ústavem duševního zdraví také vytvořil program pro druhé stupně základních škol, který má šířit osvětu ohledně mezilidských vztahů, duševní pohody a vnímání vlastního těla. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Terapeut o dětství s ADHD: Polepšit se bylo strašně těžké. Šlo to, až když jsem si dal méně ambiciózní cíle

„I když se dítě chce změnit, nechce dělat problémy, často to prostě nedokáže. Aby uspělo, někdo mu musí pomoci,“ říká terapeut a lektor Julius Bittmann, který se věnuje dětem s problémovým chováním a využívá k tomu vlastní zkušenost z dětství. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

On-line seminář 4.12.: Žák s ADHD v prostředí běžné základní školy

Cílem setkání je pomoci vyučujícím, asistentům pedagoga a rodičům pochopit specifika ADHD a možnosti modifikace symptomatiky. Další cíle: Popis terapeutických metod a strategií, jejichž pomocí lze pracovat s hyperaktivitou a impulzivitou. Základní nástin terapie problémového chování. Popis průběhu besed se spolužáky žáků s ADHD nebo autismem.

Nešťastná inkluze. Někde ji sabotují, jinde zase asistenti učitele suplují

„Inkluze je ve společnosti nepopulární a v rámci inkluze zabírají právě asistenti pedagoga největší položku. Všechno to směřuje k tomu, že se sníží počet asistentů. Funguje to tak, že některé školy nechtějí asistenty pedagoga mít. Protože v očích veřejnosti působí jako „lepší škola bez inkluzivních dětí“, říká v rozhovoru pro iDNES Alexandra Petrů z Člověka v tísni. V rozhovoru vystupuje také asistentka pedagoga Petra Kovalová.

‚Je to lump.‘ ‚U mnohých s označením ADHD by tahle laická diagnóza našich babiček seděla více,‘ říká lékař

Mezi pacienty Psychiatrické nemocnice Písek patří i lidé s ADHD. „Dříve se prostě řeklo, že dítě je lump, a neřešila se diagnóza. Myslím, že dnes u mnohých, kteří jsou označeni jako ADHD, by tahle laická diagnóza našich babiček seděla více,“ připouští Marian Koranda v rozhovoru pro Český rozhlas.

Lucie Zormanová: Inspirace pro práci s dětmi s ADHD v mateřské škole

Děti s ADHD jsou neklidné, nesoustředěné a impulzivní, nepředvídatelné. Při práci s těmito dětmi je důležité pochopit a uvědomit si jejich potřeby a na tomto základě vytvářet vhodné podmínky, vhodné prostředí pro práci s těmito dětmi. Pedagog tak vlastně pomáhá dítěti nalézt cestu, jak se vyrovnat se svou odlišností a jak rozvíjet své pozitivní, silné stránky.

I dnes jsou učitelé, podle nichž je ADHD výmysl, říká dětský psychiatr

Pod zkratkou ADHD se skrývají poruchy pozornosti, hyperaktivita a impulzivita. Podle dětského psychiatra je takové dítě často považováno jen za nevychované. „I dnes jsou učitelé, podle nichž je to výmysl, a věří, že kdyby tady byl pan učitel Hnízdo, žádné ADHD by nebylo,“ říká v rozhovoru pro MF DNES uznávaný pedopsychiatr Vítězslav Kouřil.

Co s násilím ve školách? Pomáhat, nikoliv trestat, tvrdí odborníci. Většina „problémových“ dětí sama zažila trauma

Učitelé a vychovatelé si dlouhodobě stěžují, že narůstá počet dětí, s nimiž si takzvaně „nevědí rady“. Jsou to děti, které šikanují ostatní, ničí věci, nemají před nikým respekt. Veřejnost často volá po tom, aby se na ně uplatňovala „tvrdá ruka“. Odborníci ale prosazují jiný přístup. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Denise Linke: Inkluzi máme v Německu už dlouho, ale pořád se vede ta základní debata, jestli to nebrzdí zdravé děti

„Šikanovali mě hodně a nedělejte si iluze, že se to neděje všem takovým dětem. Střídala jsem kvůli tomu školy, ale nikdy to úplně nepřestalo. V té první mě mlátili a plivali na mě, v další už to bylo lepší, to se mi jen posmívali nebo mě ignorovali. Změnilo se to až v inkluzivní škole, kam jsem přestoupila ve čtrnácti. To byl úplně jiný svět a od té doby nedám na inkluzi dopustit,“ říká v rozhovoru pro časopis Respekt německá novinářka a spisovatelka Denise Linke, která žije s kombinací Aspergerova syndromu a těžké poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD). O tom, jaké to je, napsala knihu a v předvečer Mezinárodního dne autismu přijela do Česka představit její české vydání.

Školáků s poruchou chování přibývá, učitelé ani rodiče si s nimi neví rady

Za posledních deset let se se v Česku zdesetinásobil počet dětí trpících například poruchou koncentrace nebo ADHD. Školní poradny tyto zdravotní handicapy, které mohou mít značný vliv na studijní výkony dítěte, řadí mezi vývojové poruchy chování. S takovými žáky si mnohdy nevědí rady učitelé ani rodiče. Reportáž přináší iDNES.

ADHD nepodceňujme. Zejména u dívek je často nerozpoznané, a to je může poškodit na celý život, říká známý psycholog

„Celá řada studií ukazuje, že poměr ADHD u kluků a u děvčat se pohybuje v rozpětí 2:1 až 9:1. To je obrovský rozptyl. Některé definice ADHD se totiž soustředí hodně na tu hyperaktivitu, a ta se častěji vyskytuje u chlapců, zatímco u dívek je častější ten typ s poruchou pozornosti. Taková dívka zůstává ve škole naprosto poklidná, nenápadná. Sedí někde ve třetí lavici, nedělá problémy, ale nejde jí matematika, čeština, obecně předměty, které vyžadují nějakou koncentraci pozornosti a paměť. Takže má trojky, čtyřky, postupem školní docházky je to někdy až na reparát. Všichni si říkají, ona je hodná, ale rozumu moc nepobrala,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni psycholog Radek Ptáček.

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut

Je spousta skvělých nápojů, které mají krásné barvičky, ale obsahují látky, které ovlivňují pozornost dětí, upozorňuje psycholog Martin Hofman. Za posledních deset let se počet dětí s poruchami chování ztrojnásobil. Kopíruje to ducha doby, kvůli moderním technologiím se děti učí, že pozornost udrží, jen když se rychle mění podněty, říká Hofman. Děti s ADHD podle něj patří do normálních škol. Nemůžeme je zavřít jinam a dělat, že problém neexistuje, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

David Fišer: Působení asistenta pedagoga na základní škole u žáka s ADHD

Tento text pojednává o působení asistenta pedagoga na základní škole u žáka s poruchou pozornosti a hyperaktivitou, známější spíše pod pojmem ADHD. Text je poskytnutím mých zkušeností a poznatků, které jsem nasbíral přímo z praxe. Jako asistent pedagoga pracuji u tohoto konkrétního žáka již druhým rokem a článek je zaměřen na období 6. třídy. Snažím se v něm popsat základní body či postupy, kterými se ve své práci řídím.

Psycholožka: Dítě s ADHD je „zlobivé“, ale ne nevychované

„Podle Asociace dětské a dorostové psychiatrie trpí syndromem ADHD čtyři až šest procent dětské populace. Podle statistik ministerstva školství bylo vedeno za rok 2016 0,9 procenta žáků s ADHD, před deseti lety jich bylo evidováno jen čtvrt procenta ze všech žáků ZŠ. Jak je z tohoto statistického přehledu vidět, počet dětí s touto diagnózou narůstá. Zahraniční autoři uvádějí i vyšší výskyt – až devatenáct procent,“ říká psycholožka Markéta Švamberk Šauerová v rozhovoru pro magazín Vitalia.cz.

Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím. Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ říká Věra Frajtová v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Neléčená hyperaktivita může podle odborníků dovést až na šikmou plochu

Přibližně pět procent populace trpí podle odhadů odborníků poruchami pozornosti spojených s hyperaktivitou. To znamená v Česku zhruba půl miliónu lidí. Naprosté většině z nich ale není tato porucha nikdy diagnostikována. Takto postižení lidé se přitom s obtížemi potýkají celý život. Jak se ukazuje z dlouholeté práce psychologů a psychiatrů, děti i dospělí, kteří se neléčí, mají větší sklony k užívání drog a je u nich rovněž vyšší riziko toho, že sklouznou ke kriminálním činům. Informuje deník Právo.

Učitel musí umět rozlišit nevychovanost od problému typu ADHD

„Co se ADHD týče, podle mých zkušeností je absolutní většina dětí v běžných základních školách - a je to tak dobře. Viděl jsem nemálo dětí, které se na konci povinné školní docházky výrazně zlepšily, co se symptomů nepozornosti a hyperaktivity týče, a byla za tím skvělá práce jejich učitelů, rodičů i jich samých. Zvládnout to určitě jde, prvním předpokladem je chtít, druhým pak, aby rodiče a škola spolupracovali,“ říká v rozhovoru pro Respekt.cz dětský psycholog Martin Hofman. Rozhovor se vrací k tématu, které otevřel článek „Jak zkrotit zlobivé děti“ v aktuálním vydání týdeníku Respekt.

Psycholog Tomáš Novák: ADHD není synonymum pro „malé hajzlíky“ ani výmysl farmaceutických firem

„Před rokem jsem pro server Vitalia.cz napsal text „Příznaky ADHD v dospělosti nemizí. Sorry…“ Komentáře čtenářů byly kritické. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, porucha chování s hyperaktivitou) dle některých neexistuje, termín byl vymyšlen na objednávku farmaceutických firem, jde o krycí název pro malé hajzlíky. Inu, proti gustu (a názoru) žádný dišputát. I mně se zdá lepší tradiční název lehká mozková dysfunkce. Leč projevy, jež lze zařadit pod jedno nebo druhé, existují,“ píše pro server Vitalia.cz psycholog Tomáš Novák.

Veletrh a konference: Vše pro školy a školky

Dne 10. listopadu 2016 proběhne v kongresovém centru Hotelu Olympik v Praze třetí ročník veletrhu Vše pro školy & školky rozšířeného o konference a semináře s akreditací MŠMT.

Český rozhlas: Jak se dostat z rodičovské pasti? Kupodivu docela snadno

Jak ustát tlak společnosti, která nás nutí být úspěšní, jít s proudem a sytit se materiálními věcmi? A jak to naučit naše děti? Hostem Martiny Kociánové byl na podruhé psychopatolog Andrej Drbohlav, který kromě jiného řekl: "Velké množství dětí je neklidných, hyperaktivních a nepozorných nikoliv proto, že by se jejich mozek vyvíjel pomaleji nebo nějakým způsobem deficitně a abnormálně, ale velmi často tím neklidem dávají spíše najevo, že jsou ve svém životě zejména tom rodinném nespokojení, nešťastní, nerozumí mu, nikdo jim dostatečně nenaslouchá. Že se bojí, prožívají různé strachy a nemají ve svých rodičích dostatečného partnera."