Ondřej Šteffl: Lékaři a učitelé, pedagogika a medicína

„Srovnávat kvalifikaci lékaře a učitele je nesmysl. Mnozí to ale dělají, většinou proto, že si celou věc nepromysleli a neznají souvislosti. Další proto, že jim to dodává sebevědomí, které jim bohužel chybí. A nejhlasitější jsou pak ti, co se těm naposled jmenovaným chtějí zalíbit. Čirý populismus,“ shrnuje Ondřej Šteffl svoji úvahu o rozdílech mezi přípravou učitelů a lékařů. 

„Příběh“ kurikulární reformy a pedagogický výzkum

"Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo,“ cituje skupina EDU 2030+ ze studie Stanislava Štecha na svém profilu na Facebooku.

Iva Stuchlíková: Za chvíli se nebudeme ptát, jestli jsou učitelé kvalitní, ale budeme rádi, když se před tabuli někdo postaví

„Vzdělávání je velmi komplexní proces, o jehož kvalitě rozhodují učitelé, a ne už tolik třeba materiální zajištění výuky,“ vysvětluje Daniel Münich, spoluautor studie o kvalitě práce učitelů, vzdělanosti a budoucí prosperitě České republiky, kterou zveřejnil Institut pro ekonomickou analýzu (IDEA). Potvrzuje to podle něj i řada vědeckých prací v různých zemích. Tématu se věnuje MF DNES.

Studie: Sociální vědy ztrácejí krok. Extrémní zaostávání vidíme u oborů s vazbou na školství, varují autoři nové aplikace

Nová aplikace, kterou právě spustili vědci z think tanku IDEA, vizualizuje v desítkách vědních oborů kvalitu publikačních výstupů zemí OECD a porovnává ji i s investovanými penězi. Odhaluje, jak jsou které obory v různých zemích silné – anebo mizerné. To vše s korektivem velikosti země i vkládaných peněz do vědy. „Co v rámci zemí EU z někdejšího „východu“ bije do očí, je malý objem kvalitních publikačních výkonů společenských věd. Extrémní zaostávání vidíme u oborů s vazbou na školství a vzdělávání, včetně psychologie,“ říká Lidovým novinám jeden z autorů aplikace Daniel Münich.

Jak studenty v hodině lépe zaangažovat? Jak si lépe pamatovat?... A další tipy z výzkumů

Výzkumem podložené tipy na zefektivnění výuky přináší server Edutopia. Na první pohled některé z nich působí bizarně či samozřejmě, jiné seriosně. Například: Soustředění po multitaskingu na síti pomáhá devět hlubokých nádechů nebo pohled do zeleně (i na fotce). Nebo: Jmenovitý pozdrav každého žáka spolu s nějakou pozitivní zprávou hned na začátku zvýší zaujetí dětí po celou hodinu o 27 %. Nebo: Při nudném výkladu si informace lépe pamatují ti, kdo si u toho kreslí.

Výzkum učitelského vyhoření

Až do konce února mohou zájemci vstoupit do výzkumu učitelského vyhoření, který realizuje tým katedry psychologie Pedagogické fakulty UK. Autoři výzkumu se na učitelky a učitele obracejí následujícím textem: „Vážená paní učitelko, Vážený pane učiteli, děkujeme Vám za ochotu vstoupit do výzkumu „Vyhoření učitelů a učitelek základních škol“. Jeho cílem je zjistit, jaké je riziko syndromu vyhoření mezi českými vyučujícími, a dále jeho souvislosti s tím, jakými způsoby člověk obvykle zvládá stresové situace a jaké má pracovní podmínky. Díky tomu bude mít výzkum praktické výstupy, které pomohou zlepšit učitelskou přípravu a pracovní podmínky. Zároveň nám to umožní porovnat pracovní podmínky učitelů a lékařů, u nichž již výzkum proběhl.

Kateřina Valachová o rušení středních škol a novém systému financování. Daniel Münich: Plány jsou v Česku založeny jen na dojmech.

Na středních školách v Česku je o třetinu míst víc než mladých lidí, kteří by na nich mohli potenciálně studovat. Jejich kvalitu přitom nikdo nekontroluje. „Jeden starosta mi říkal, že je u nich střední škola, kde se k maturitě dostal jediný student. Taková škola nemůže mít v našem systému místo. I když je to nepopulární, je třeba si přiznat, že financujeme i nekvalitní školy,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová na Fóru Hospodářských novin při debatě o změnách financování regionálního školství. Druhým diskutujícím byl ekonom Daniel Münich.

Oceněné pedagogické výzkumy

Ceny za výzkumné pedagogické publikace z uplynulých dvou let udělila na své výroční konferenci Česká asociace pedagogického výzkumu. Informuje o tom Dominik Dvořák na stránkách EDUin.cz.

Kateřina Lojdová: Není nekázeň jako nekázeň. Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě

Výzkumný článek popisuje podoby rezistentního chování žáků 2. stupně základní školy, které zachytili studenti učitelství ve svých denících v průběhu dlouhodobé praxe. Jedná se o chování, které může reprezentovat specifickou podobu nekázně.

Přečtěte si: Geografická izolace školy zhoršuje studijní výsledky

Podle nedávného výzkumu anglické nadace The Future Leaders Trust zaměřené na vzdělávání dětí bez rozdílů má geografická izolace školy vliv na studijní výsledky sociálně znevýhodněných dětí. Studie ukazuje, že s každým kilometrem vzdálenosti k nejbližší sousední škole klesá podíl dětí dosahujících pěti nebo více celkových známek A až C (nejlepší až průměrné známky).

Z. Šalamounová, J. Bradová, K. Lojdová: Mocenské vztahy mezi začínajícími učiteli a jejich žáky

Předložená teoretická studie se zabývá konceptem moci ve školní třídě. Jejím cílem je analyzovat koncept moci prostřednictvím jeho ústředních vlastností, a hlouběji tak porozumět jeho definici. V návaznosti na to poukazujeme na intervenující faktory, jež se do podoby mocenského uspořádání ve třídě promítají a které mohou zastávat významnou roli v mocenském uspořádání ve třídách začínajících učitelů a potažmo také studentů učitelství.

Bohumil Kartous: Největší neštěstí je mít bezduchého učitele

"Častá vize je 40 let v jednom kabinetu a následný přesun rovnou do krematoria," říká o perspektivě budoucího českého učitele Tomáš Bederka, jeden z těch studentů, kteří potvrzují výjimku o apatické generaci vysokoškolských studentů. Sám založil studentský spolek Agora na Pedagogické fakultě UK v Praze a snaží se s jeho pomocí rozhýbat stojaté vody v této "zapomenuté" části akademického světa. Zdá se mu, že na VŠ přichází nová generace studentů, z nichž alespoň někteří se nechtějí smířit s rolí mrtvých ryb plujících s proudem. V následujícím rozhovoru poukazuje na objektivní bariéry, které brání tomu, aby se z učitelství stalo v ČR respektované a požadované povolání, ale i o tom, jak velký vliv mohou mít studentské spolky na rozvoj vysokého školství nebo jak absurdně je v ČR zablokován výzkum v oblasti pedagogiky.

Thomas C. Reeves: Pohádka o technologické reformě školství

Zamyšlení nad postupem zavádění technologií do výukového procesu s návrhem řešení prostřednictvím zapojení moderních metod výzkumu.