Výši rozpočtu pro odborné školy ve Finsku ovlivní hodnocení žáků a zaměstnavatelů

Součástí finské reformy školství se stal v roce 2018 nový systém financování odborného vzdělávání a přípravy. Finsko bude nově rozdělovat finance pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy i na základě zpětné vazby žáků. Zavádění reformy bude postupné, v celé míře vstoupí v platnost v roce 2022. Informuje blog Pro vzdělávání.

Pravoslav Němeček: Již od té doby, co začala inkluze naplno platit, říkáme, že je nutné snížit počet žáků ve třídách

Až 66 procent kantorů uvedlo jako překážku, nebo dokonce významnou překážku ve společném vzdělávání přeplněné třídy. „Učitelé říkají, že optimální počet žáků ve třídách by byl okolo dvaceti,“ sdělila Lucie Plešková z Nadace OSF, která se podílela na průzkumu "Rok poté − dopad reformy společného vzdělávání". Základní školy, které Lidové noviny oslovily, se k tomuto názoru přidávají.

Václav Mertin: „Výchovy“ ve škole by měly sloužit k radosti

„Kdyby učitelé nebyli nuceni neustále se zabývat financováním, navyšováním administrativy, organizačními změnami, ochranou osobních dat, vstřebáváním změn vyhlášek a dalšími primárně nepedagogickými záležitostmi, mohli by si položit otázku, k čemu jsou dnes vlastně ve školách „výchovy“. Rád bych se k této diskusi přidal, protože za léta praxe jsem získal vcelku vyhraněný názor,“ píše Václav Mertin v aktuálním vydání časopisu Školní poradenství v praxi.

Změny osnov v české škole: Pozemky a dílny? Branná výchova? Jaká je budoucnost českých škol?

„Já bych se soustředila na snižování počtu žáků ve třídě a zlepšení financování našich škol. Třeba důvod, proč naše školy více nevyužívají projektové vyučování. To není něco, co by bylo sprosté slovo. Nebo co by naši učitelé neznali. Nebo proč třeba více nevyjíždí mimo školu do vědeckých center. Bohužel to jsou peníze, co jim v tom brání,“ řekla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v diskusi České televize na téma „Budoucnost české školy“. Spolu s poslancem Martinem Baxou, ředitelem školy Jiřím Zajíčkem a majitelem střední školy Ondřejem Kaniou diskutovali o změnách osnov, plánech na opětné zavedení branné výchovy a pozemků a dílen nebo financování škol a platech učitelů.

Robert Čapek: Co udělat pro učňovské školství? Za prvé: Zasaďme se o zrušení státních maturit

„Na učiliště nechodí jen žáci bez motivace, ale i kreativní, manuálně zruční, výborní pozorovatelé s nadáním pro řemeslo a pro život. Proti takovým jsou mnozí gymnazisté uvadlé květinky,“ říká dlouholetý pedagog Robert Čapek v reakci na sloupek Tomáše Feřteka s názvem Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství. „S tím, co napsal kolega, souhlasím. Ale chybí tam polovina argumentů,“ říká Čapek. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Klaus ml. slibuje legislativní smršť ve školství – chce demontovat všechny „školské“ zákony minulé vlády

Každý týden nový zákon, slibuje Václav Klaus mladší legislativní smršť ve školství. Nadsázka to je jen mírná. Tento týden má vláda na programu projednávání první novely školského zákona, kterou připravil, další dokončuje. Nejde mu však o zavádění novinek. Naopak. Chce postupně demontovat zákony, které parlament přijal v minulém volebním období. Zejména povinnou školku pro pětileté děti a záruku místa ve školce pro děti dvouleté. A také nepopulární pamlskovou vyhlášku, i nový systém financování škol. Informuje MF DNES.

Asociace ředitelů ZŠ: Pozor na zavádějící informace Pedagogické komory k financování škol

Dopis z autorské dílny Pedagogické komory k novému systému financování je velmi nekorektní a zavádějící. Vedoucí pracovníci obecních základních škol i běžní pedagogové, kteří o navrhovaném systému mají zběžné nebo nedostatečné informace, jsou obelháváni a postaveni jen k některým informacím – navíc vytrženým z kontextu. Dopis je plný nepřesností a dezinformací, a proto zde uvádíme údaje z dopisu PK na pravou míru.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Stanovisko Asociace ředitelů základních škol ke změně financování škol

Na základě informací z jednání zástupců asociací a ostatních institucí k problematice změn financování regionálního školství dne 7. 2. 2018 na MŠMT zasíláme následující stanovisko: 1. AŘZŠ jednoznačně podporuje změnu financování dle principů a parametrů uvedených v části 14 zákona č. 561/2004 Sb. s účinností od 1. 9. 2018.

Nový systém financování škol přijímají mnozí ředitelé s rozpaky. Obávají se zhoršení kvality výuky

Mnozí ředitelé zvláště středních škol v Moravskoslezském kraji podle zjištění České televize přijímají se skepsí nový školský zákon. Systém má podle navrhovatelů z ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT) vést ke spravedlivějšímu financování škol, a to tak, aby si z obav o zajištění peněz nemusely přetahovat žáky. Informuje Česká televize.

Václav Klaus mladší: Nemá každý nárok chodit do školy s ostatními. Tahle lidská práva neuznávám

„Když vezmete školský zákon, tak tam máte jeden nesmysl za druhým. Ještě vážnější než ty školky je novela financování regionálního školství. Chtěl bych dosáhnout jejího odložení a vyvolat velkou společenskou diskusi na dané téma,“ říká předseda školského výboru sněmovny Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Lidové noviny.

Novela, která podle nového zákona upravuje financování škol, je v připomínkovém řízení

Ministerstvo školství předložilo k mezirezortnímu připomínkovému řízení Návrh novely vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Důvod předložení: „Přijetím zákona č. 101/2017 Sb. kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolní, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, dochází od roku 2019 k podstatným změnám v normativním financování škol a školských zýařízení zřizovaných krajem, obcí, nebo svazkem obcí. Cílem předkládané novely je uvedení vyhlášky do souladu s platným zněním zákona.“

Školy v letošním roce čeká drahé GDPR i přípravy na nový rozpočet

Zatímco rok 2017 přinesl povinnou školku pro pětileté děti, boj o kariérní řád nebo demisi ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD), příští rok se nejspíš žádná bouře konat nebude. Přesto školství čeká několik změn. Redakce iDNES.cz se podívala na ty nejzásadnější z nich.

Ministr Štech bilancoval výsledky MŠMT

Systematické zvyšování platu pedagogů i nepedagogů, navýšení rozpočtu pro vysoké školy, podpora předškolního vzdělávání, zvyšování kapacit MŠ a ZŠ, přímá podpora sportování dětí a mládeže, to jsou hlavní kroky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za poslední čtyři roky.

Krajský radní ke slučování škol: Změny ve školách o práci pedagogy nepřipraví

„Pokud dokončíme, co krajští zastupitelé schválili, ředitelé stanoví způsob přijímání do jednotlivých oborů a pochopitelně zpracují učební plán. Budou spolupracovat se stávajícími pedagogy a mohu skutečně ujistit, že žádnému z nich nehrozí propuštění. Naopak se s nimi počítá,“ říká k plánovanému slučování škol v Karlovarském kraji radní pro školství Jaroslav Bradáč. Rozhovor přináší MF DNES.

Někteří politici chtějí po volbách do školství nalít až 70 miliard navíc, podle jiných je potřeba podívat se i na zbytečně utrácené peníze.

Málo peněz na platy i provoz škol. Málo budoucích učitelů se zájmem o obor. Hodně unavených kantorů a v důsledku nepozorných žáků. Hlavní problémy tuzemského vzdělávání se jmenují nedostatek peněz a motivace. Už nyní chybí tisíce učitelů. Mladí o tuto profesi nemají zájem. „Vědělo se to dávno, že směřujeme k okraji propasti,“ pronesl na konci minulého týdne ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Aby se situace dostala do normálu, je podle něho nutné sehnat 70 až 100 miliard navíc. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Oceněná „matikářka“ a zástupkyně ředitelky: Funguji jako „přenašeč informací“ mezi ředitelnou a sborovnou

„Její hodiny jsou plné nápadů, matematika v osmém a devátém ročníku je pro žáky jedno velké dobrodružství,“ uvádí text nominace Hany Pilařové na cenu Zlatá karabina za mimořádný počin. S „matikářkou“ a zástupkyní ředitelky malé základní školy přináší rozhovor aktuální číslo časopisu Řízení školy.

Ondřej Šteffl: Na konci působení Kateřiny Valachové se učitelům nežije líp

„Zájmy učitelů Valachová hájila s mnohem větším halasem než její předchůdci. Platy se jim zvýšily. Jenže ve výsledku méně než všem ostatním státním zaměstnancům od hasičů přes policisty až po úředníky. A poměr platu učitele k průměrnému platu jiného vysokoškolsky vzdělaného člověka se opět zhoršil,“ píše Ondřej Šteffl v komentáři pro Hospodářské noviny.

Ondřej Šteffl: Fakta o financování soukromých škol (Aktualizace - dodatek, 15:30)

Na každém žákovi, který přejde do nové soukromé školy, ušetří veřejné rozpočty kolem 20 000 Kč ročně v prvních letech. A pak ušetří každý rok asi 5000 Kč u základní a asi 10 000 Kč u střední, pokud škola s úspěchem projde kontrolou České školní inspekce.

Ministryně Valachová jednala s rektory o změně financování VŠ

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová jednala s rektory o připravovaných změnách ve financování vysokých škol. O novém modelu financování veřejných VŠ, který by měl začít platit od roku 2018, diskutovala ministryně se zástupci předsednictva České konference rektorů a se zástupci regionálních univerzit.