EDUin: O investicích z Národního plánu obnovy stále není jasno

Vláda dokončuje podobu Národního plánu obnovy. Premiér Andrej Babiš už první návrh strategického dokumentu na podzim představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. EDUin už dřív upozorňoval, že vláda chce evropské peníze místo do vzdělávání investovat do betonu. A stále platí, že není jasné, jestli vláda plán změní. A zda výdaje do oblasti vzdělání budou násobně vyšší než v původním návrhu. Právě školství si přitom současná vláda při svém jmenování stanovila jako prioritu. 

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2019/2020 - Výroční zpráva ČŠI

Mezi Pozitivními zjištěními pro základní vzdělávání autoři výroční zprávy ČŠI uvádějí: 

■ Zvyšují se veřejné výdaje na základní vzdělávání. 

■ Převažují dobré materiální podmínky podporující účinnost vzdělávacího procesu a trvalá snaha o jejich zlepšování. Investice realizované zřizovateli i využívání grantových a projektových programů dlouhodobě zlepšují podmínky pro rozvoj škol v různých oblastech. 

■ Pokračuje příznivý průměrný počet žáků na třídu v základních školách, který je předpokladem pro individualizaci ve vzdělávání. 

Lékařské a pedagogické fakulty získají půl miliardy na obnovu vybavení

Pedagogické a lékařské fakulty budou moci v příštím roce získat dotaci na obnovu svých budov a vybudování moderního prostředí pro výuku. V nové dotační výzvě rozdělí Ministerstvo školství na tyto účely další půl miliardy korun. O dotaci se mohou školy ucházet do 31. října 2021. 

Škola za časů korony? Pro Finsko žádný problém, žáci téměř nepoužívali papír už před covidem

V Evropě se zhoršuje situace ohledně koronaviru a s tím přicházejí v platnost různá nařízení. Jedním z těch diskutovaných je i omezení školní docházky. Pozitivní zkušenost má s on-line výukou Finsko, a to proto, že do digitalizace již léta investuje. Jak si vede v porovnání s Českem, čím může jít příkladem? Lidovky upozorňují na reportáž týdeníku Die Zeit. 

EDUin: Místo do vzdělávání chce vláda nalít miliardy do betonu

Když se současná vláda ujímala moci, označila resort školství za svou prioritu. Nyní má příležitost ukázat, jak vážně to myslí. Příští týden bude rozhodovat o návrhu na změny v alokaci finančních prostředků z evropských fondů pro programové období 2021‒2027. Vážně hrozí, že školství přijde ve srovnání s minulým obdobím o téměř polovinu peněz určených na rozvoj. 

Učitel Václav Fiala: Učitelé by se měli přestat brát tak vážně

„Učitelům bych asi chtěl říct, aby se nebrali moc vážně. Není tragédie, když se ve výuce něco nepovede, nebo když se spletu. Není tragédie, když mám chybu na tabuli nebo mi něco upadne. Pokud se učitel bere příliš vážně, nedokáže si ze sebe udělat legraci, tak to škodí. Učitel může být špičkou ve svém oboru, ale pak je problém, když to neumí prodat,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Václav Fiala, učitel chemie a biologie, který letos zvítězil v soutěži Global Teacher Prize CZ.

Daniel Münich: Návrh vzdělávací Strategie 2030+ žádnou strategií není

„Strategii dělá strategií to, že je více než výčtem problémů, seznamem nejasných opatření s vágně definovanými cíli. S touto strategií to dopadne jako se všemi našimi strategiemi v minulosti..., tedy nijak," píše Daniel Münich na svém profilu na Facebooku.

Plaga bude chtít miliardu na neinvestiční výdaje škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) bude chtít pro příští rok navýšit prostředky z rozpočtu na neinvestiční vybavení škol o miliardu. Školy by peníze mohly použít na školení či pomůcky, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce Podle místopředsedy sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Lukáše Bartoně (Piráti) jsou však peníze třeba ještě v tomto roce. Zhruba 15 procent žáků se totiž nemohla v době koronakrize kvůli nedostatečnému technickému vybavení účastnit on-line výuky. Informuje ČTK.

Vláda projedná peníze na opravy školek a škol

Zvýšením finanční částky v programu na opravu škol a školek v malých obcích do 3000 obyvatel o 3,1 miliardy korun nebo úpravou zákona o bankách se bude dnes zabývat vláda. Informuje ČTK.

Problémy vysokých škol se prohlubují, říká Daniel Münich

Vysoké školy v Česku trpí nedostatkem peněz, obrovským podílem neúspěšných studentů, nerovným přístupem ke vzdělání a řadou dalších problémů, které se navíc v posledních letech prohlubují. Podle ekonoma a experta na vzdělání Daniela Münicha na to doplácí celá česká společnost i ekonomika. A světlo na konci tunelu bohužel stále není vidět. Rozhovor přináší týdeník Ekonom.

Michal Černý: Dejme reformě financování šanci

„Uvidíme, jak se osvědčí reforma. Zatím se nedaří systémově financovat některé pedagogické i nepedagogické pozice, jako jsou třeba školní psycholog nebo správce IT. Otazník visí nad financováním nepovinných předmětů. Určitě se toho objeví víc, ale osobně bych dal té reformě šanci. Její velkou devízou by měla být větší spravedlnost, učitelé ve srovnatelných školách napříč republikou by měli být placeni přibližně stejně, což za předcházejícího systému rozhodně neplatilo, říká v rozhovoru pro Týdeník školství prezident Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý.

Petr Honzejk: Návod, jak opravit Česko. Vybrat nejlepší řešení ze světa, netrestat děti mizerným školstvím, nebránit se trendům

„Celá léta se dokola mluví o tom, že Česká republika má být „zemí pro budoucnost“. Jenže nějak to pořád nefunguje. Za třicet let jsme se nedokázali vrátit na pozici, kterou jsme měli v mezinárodním srovnání za první republiky. A ani teď to nevypadá, že bychom se, pokud jde o řešení výzev budoucnosti, mohli dostat dál než na verbální rovinu. Proč to tak je? A co udělat, aby se to změnilo?,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Daniel Prokop: Českému školství chybí ročně okolo 40 miliard… Ale zdroje jsou.

„Českému školství chybí ročně okolo 40 miliard, sociální služby jsou podfinancované, chybí investice do infrastruktury a chudých regionů, stagnuje digitalizace veřejné správy... Zdroje ale – řečeno legendárním výrokem Vladimíra Špidly – jsou. Jen ne v místech, kam jsme zvyklí se dívat.“ Deník Právo přináší kapitolu z knihy sociologa Daniela Prokopa Slepé skvrny. O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti.

Ministr Plaga: Absolutně klíčová je pro mě podpora učitelů a ředitelů

„To, co je pro mě osobně důležité, tak je právě změna obsahu vzdělávání. Absolutně klíčová je pro mě i osobně podpora učitelů a ředitelů škol, protože jestli se s něčím potkávám, tak jsou to ředitelé, kteří jsou ztraceni v administrativě a necítí podporu, stejně tak ani učitelé. A my musíme k ředitelům dostat jak pedagogickou, tak administrativní nebo právní podporu, tu pedagogickou pak až na úroveň učitelů. To je největší výzva, kterou já v tom dokumentu z toho hmatatelného pohledu učitelů vidím a myslím, že musí být společně s navýšením financí a atraktivity učitelského povolání prvním krokem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr školství Robert Plaga.

Školy musí dostávat o procento HDP navíc, vyzývá senátor Růžička

Necelá čtyři procenta HDP, která Česko na vzdělání ročně dává, zaostávají za průměrem unie. Ten je kolem pěti procent. "V Česku by to mělo být 4,5 až pět procent," uvedl Růžička. Nárůst o procento by podle něj pro školství znamenal výrazný skok. Uvedl to na festivalu PREF.

Petr Honzejk: Stávka je tu. V čem mají školské odbory pravdu a co zpackaly

„Ač je školským odborům možné vytýkat zpackanou taktiku, mizerné načasování, podivný oficiální důvod, nic to nemění na tom, že v základní věci mají pravdu: S českými učiteli se stále nezachází tak, jak by zasloužili. Pokud vláda tvrdí, že je školství její jednoznačnou prioritou a v programovém prohlášení vzletně píše, že "bez kvalitního školství nemá národ budoucnost", měla by alespoň držet slovo,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Vyspělé země rozdíly mezi školáky stírají, v Česku je prohlubujeme, varuje sociolog

Nedostatek peněz a učitelů, ale také nedotažená inkluze, segregace dětí na školách nebo výrazné regionální rozdíly jsou podle sociologa Daniela Prokopa hlavními důvody zaostávání českého školství. "Jiné evropské země dokážou pomocí školky a školy úspěšně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, my je naopak prohlubujeme," varuje v rozhovoru pro projekt Chytré Česko deníků Aktuálně a Hospodářské noviny.

Tomáš Feřtek: Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je jich nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni,“ říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro časopis Svět neziskovek.

Julie Hrstková: Politici překypují nápady, jak vylepšit vzdělání. Realita ale potvrzuje jeho úpadek

„Debata o školství tak trochu začíná připomínat debatu o vejci a slepici, a co bylo dřív. Jestli je lepší zavést testování (maturitní, průběžné), nebo zda je lepší nejdřív zlepšit výuku. Problém je, že tato debata trvá mnoho let a kvalita škol se čím dál víc diferencuje. Pokud současná situace bude trvat i nadále, může se české školství v některých regionech přiblížit třeba tomu jihoafrickému, kde je podle UNESCO sice 93 procent gramotných, ale osm z deseti devíti- až desetiletých dětí má problém se čtením a porozuměním textu,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Projekt Chytré Česko: České školství je v krizi

„Propad výsledků (v matematické a přírodovědné gramotnosti) o 15–20 bodů mezi lety 2006 a 2015 znamená propad z významně nadprůměrných pozic v rámci OECD do pozic průměrných,“ citát ze studie Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka uvádí nový projekt Chytré Česko. Deník Aktuálně a Hospodářské noviny v něm chtějí mapovat hlavní problémy českého školství a hledat jejich řešení.