„V posledních zhruba 15 nebo 20 letech se v mnoha zemích školy až příliš zaměřují na dosažené výsledky, aby jejich studenti byli soutěživí. Především v jazycích a matematice. Jednotlivé státy jsou posedlé tím, jak vysoko se umístí v kdejakých žebříčcích v porovnání s jinými zeměmi... A země, kde wellbeing je u mladých lidí na nejnižším stupni, jsou přesně ty, které kladou největší důraz na výsledky školního zkoušení. Jsou to země jihovýchodní Asie a Velká Británie. Tahle soutěživost způsobuje u mladých lidí mnoho psychických potíží, které vedou dokonce k sebevraždám. Středoškolští studenti ve Velké Británii jsou nejnešťastnější z celé Evropy,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské nviny Andy Hargreaves, profesor renomované katolické univerzity Boston College a jeden z nejuznávanějších teoretiků vzdělávání na světě.
Díky covidu se opět ukázalo, jak jsou školy potřebné, nejen kvůli vzdělávání, říká přední světový odborník
Průzkum mezi asistenty pedagoga vypovídá o celkovém stavu ve školách
Věnovali se dětem, které se v důsledku uzavření škol a přechodu na online výuku ocitly bez přístupu ke vzdělávání, komunikovali s rodiči a poskytovali podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Po znovuotevření škol v loňském školním roce jich polovina ve školách zastoupila učitele a pětina se aktivně podílela na rozhodování o podobě distanční výuky. Přesto se cítí nedoceněni a stát má tendenci jejich pozici ještě „seškrtat“. Bez asistentů pedagoga by školy zvládly současnou situaci spojenou s pandemií podstatně hůře, přesto je jejich pozice v systému stále vratká, ukázalo aktuální online šetření mezi téměř 800 asistenty pedagoga, které provedl vzdělávací program Varianty organizace Člověk v tísni.
Školy trápí nerovnost v kvalitě i přetíženost ředitelů. O stavu českého školství přijdou diskutovat přední experti
České školství se musí zásadně proměnit, jinak bude společnost čelit velkým problémům. Až 50 procent současných profesí se dá plně automatizovat, člověka v nich tedy může nahradit některý typ stroje. Aby se lidé na trhu práce udrželi, musí se učit nové dovednosti. Dalším alarmujícím faktem je, že ředitelům škol až polovinu pracovního času zabere administrativa a zajištění provozu školy, místo aby se věnovali pedagogickým tématům. Vyplývá to z průzkumu společnosti McKinsey & Company, který prezentovali řečníci konference o vzdělávání PREF Conference 2020, která se uskutečnila 26. listopadu. Informují Hospodářské noviny.
Nevzdělané děti stojí Česko 18 miliard ročně, vyplývá ze studie CERGE. V jednom ročníku jich je 20 tisíc
Pokud by se zvedla úroveň nejslabších žáků, vyplatilo by se to nejen jim samotným v podobě lepší práce a vyšší kvality života, ale i státu. Podle propočtů ekonomů z institutu CERGE by to Česku v dlouhodobém horizontu přineslo nejméně 18 miliard ročně na dodatečném přírůstku HDP. „Takže investovat jakoukoli sumu pod 18 miliard za rok se státu vyplatí,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů nové studie, kterou mají Hospodářské noviny exkluzivně k dispozici.
Odborníci: Je třeba větší podpora ředitelů i znevýhodněných žáků
Pandemie zdůraznila a zvětšila nerovnosti k přístupu ke vzdělání a potíže znevýhodněných žáků. Je třeba nastavit systém, který bude investovat do podpory kvalitních ředitelů a věnovat se každému dítěti tak, aby překonalo své slabší stránky a využilo silnější. Na konferenci Aspen Institutu Central Europe (AI) Kam kráčíš, Česko 2020 to zaznělo v debatě zástupců výzkumné i vzdělávací sféry, neziskových organizací, ministerstva školství i komunální politiky. Informuje ČTK.
Na co bychom se měli lépe připravit pro případ, že se znovu uzavřou školy?
Vědci z University College London (UCL) zmapovali dopad jarního uzavření škol na různé oblasti lidského života. Jejich síť dopadů ukazuje, kde je třeba přijmout systémové změny pro případ, že by bylo třeba v budoucnosti třeba tento krok zopakovat. Cílem je především zbytečně nezvyšovat nerovnosti v přístupu ke vzdělání. EDUin nabízí jejich logický model v české lokalizaci.
„Dítěti z Anglie by kvůli neznalosti jazyka nehrozila diagnóza mentálního postižení. Romovi ano,“ říká Jitka Votavová
„Z naší praxe vyplývá, že školy jsou stále v malé míře ochotné respektovat odlišné sociokulturní podmínky, ze kterých některé děti přicházejí. To, že je to nastavené na průměrné hodnoty, že dítě, které přijde do první třídy umí česky, umí písmenka abecedy, vyjmenovat barvičky a tak dále — to je základ, ale zároveň řada dětí neumí česky natolik, nakolik umí svůj mateřský jazyk. A to nemluvím jen o romských dětech. Když se sem přistěhuje rodina z Anglie, která umí jenom anglicky, tak tomu dítěti přece nehrozí, že by bylo diagnostikované s lehkým mentálním postižením,“ říká v rozhovoru pro online deník E15 Jitka Votavová ze společnosti Romea.
Placené výběrové třídy jsou zhoubou českého školství, říká Straková
České školství nabízí sice vzdělávání zdarma pro všechny, už na základních školách si ale rodiče mohou zaplatit lepší výběrové třídy. Podle Jany Strakové z Pedagogické fakulty UK je taková praxe zhoubná. Rozhovor přináší Seznam Zprávy.
Nerovnosti ve vzdělávání přetrvávají. Není vůle to změnit, shodují se odborníci
V českém školství přetrvává pohled, že je děti nutné co nejdříve rozdělit na dobré a špatné a každé skupině se věnovat zvlášť. Právě proto ale v Česku nemají děti stejnou šanci na vzdělání a koronakrize to jen potvrdila. Reportáž přináší Seznam Zprávy.
Nadace České spořitelny dává 30 milionů na boj s koronavirovou krizí - hlavně na podporu nejohroženějších dětí
Speciální fond Nadace České spořitelny cílí na podporu nejohroženějších dětí ve školním a předškolním věku a jejich rodin, které se v důsledku koronavirové krize dostaly do existenčních problémů, čelí dalšímu zhoršování sociálních problémů a vzdělávací izolaci. Prostředky jsou určeny především na podporu učení ohrožených dětí jak na straně rodiny, tak školy, psychosociální a materiální podporu. Nadace zde alokovala 25 milionů Kč. Dalších pět milionů pak poskytla jako podporu svým stávajícím partnerským organizacím na zachování kontinuity jejich činnosti a distanční způsoby práce v době krize COVID_19.
Daniel Prokop: Bojím se, že nový stav posílí také to špatné v českém vzdělávání
„V týdnu po uzavření škol a přechodu na různé typy vzdáleného a domácího učení jako by zavládla mezi progresivními silami českého vzdělávání naděje. Nepovede tenhle mimořádný stav – který bude zřejmě trvat poměrně dlouho – k tomu, že se naučíme nové didaktické postupy, online učení, lepší práci s domácími úkoly i s rodinou žáka a zelektronizujeme procesy ve školách? Ano, k některým těmto pozitivním posunům jistě dojde a musíme změněnou situaci maximálně využít. Ale bojím se, že nový stav posílí také to špatné v českém vzdělávání,“ píše Daniel Prokop v deníku Právo.
Radka Hrdinová: Virus školské nerovnosti
„Už po dvou týdnech po zavření škol je v každém případě jasná jedna věc, a totiž, že neovlivní výuku všech dětí do stejné míry. Není to jen český problém. Kdo si na zahraničních zpravodajských serverech sem tam otevře článek věnující se vzdělávání za časů pandemie, pravděpodobně si totéž přečetl v textech věnujících se učení dětí v Hongkongu nebo v severní Itálii. Pro české školství to ale platí dvojnásob, nerovné možnosti vzdělávat se je u nás dlouhodobě citlivé téma i bez pandemie a uzavřených škol,“ píše Radka Hrdinová ze společnosti EDUin v MF DNES.
Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství, … aneb proč je třeba zrušit víceletá gymnázia, část 3
„Nerovnosti nejsou nespravedlivé, pokud jsou legitimní. Jana Straková, z jejíž výzkumů zde ve velké míře čerpáme, ale i mnozí jiní autoři, se již téměř dvacet let snaží dokázat, že nerovnosti, které jsou generovány přítomností víceletých gymnázií v našem vzdělávacím systému, legitimní nejsou. Zdá se až neuvěřitelné, že ve světle na tvrdých datech založených důkazů, které opakovaně předkládá (naposledy v roce 2017 jako spoluautorka unikátní longitudinální studie CLOSE, která potvrdila předchozí zjištění), můžou ještě instituce jako víceletá gymnázia v českém školství přetrvávat. Přesto je tomu tak,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu.
Prokop: Vzdělání je závislé na tom, kde se narodíte. Lidé bez střední stojí miliony
Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje. Rozhovor přináší DVTV.
Kam směřuje české školství? Bude důležité zmenšit objem učiva, říká Jaromír Beran z ministerstva
O tom, kam kráčí české školství, se mluví neustále. Teď ale přišla doba, kdy je potřeba hodit to takzvaně na papír a vytvořit na dané téma oficiální dokument. Říká se mu Strategie 2030 a zatím si můžeme přečíst jakýsi výkop, který pro ministerstvo školství vytvořila osmičlenná skupina jím jmenovaných expertů jako základ široké diskuse. Lidové noviny přinášejí rozhovor s ředitelem kanceláře ministra školství Jaromírem Beranem o tom, co by mohlo veřejnost v této souvislosti zajímat.
David Klimeš: Z rozdílů mezi školami jsou propasti. Některé kraje už „opustily“ republiku
„Vystoupení Česka z Evropské unie nehrozí, odchod Ústeckého a Karlovarského kraje ze svazku s republikou je realitou. Alespoň ve školství. Jinak se totiž výroční zpráva České školní inspekce interpretovat nedá. A její závěry potvrzuje i nové mezinárodní šetření žáků devátých tříd a prvních ročníků středních škol PISA 2018. Rovnostářské Česko pořád příliš spoléhá na svou homogenitu a vůbec nechápe, že místo plošného přilepšování všem je teď nutné hodně rychle pomoci nahoru hlavně ohroženým. Bez toho se výsledky země jako celku nezvednou,“ píše David Klimeš pro deník Aktuálně.
Stanovisko SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+
„SKAV jednoznačně podporuje nasměrování hlavních strategických cílů naší školské
politiky na budování kompetencí pro všechny oblasti života a snižování nerovností.
Dokument obsahuje i mnoho dalších záměrů, které podporujeme – redukce učiva,
školy jako učící se organizace ad. Zároveň ale považujeme za nezbytné odstranit
některé významné nedostatky – především nevyvážené pojetí změn v současném
světě a návazně cílů a obsahu vzdělávání, včetně klíčových kompetencí, a zúžené
pojetí revizí RVP (dominantně „poznatkově“ a „předmětově“ orientované),“ píšou mimo jiné autoři Stanoviska SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Přinášíme celý text.
Připravuje se plán pro příští dekádu českého vzdělávání. Co na něm pochválili, a co kritizovali odborníci u kulatého stolu?
„Máme problémy s funkční gramotností, i v dospělé populaci,“ řekl na kulatém stole SKAV a EDUin Jiří Nantl. Snížit nerovnost ve vzdělávání považuje za správně stanovenou prioritu, která by měla tento palčivý problém zmírnit: „Jsme poměrně kompaktní země a nedává smysl, že jen sto kilometrů od Prahy, v Ústeckém nebo Karlovarském kraji, je v některých oblastech vzdělávací systém na úrovni lepší rozvojové země.“
,Nemají kde spát, natož se kde učit.' Projděte si unikátní mapu vzdělávacích podmínek v Česku
Studijní úspěchy českých dětí úzce souvisejí se sociálními problémy, jakými jsou exekuce či bytová nouze. Ukázala to analýza sociologů agentury PAQ Research, kteří se zaměřili na jednotlivé regiony Česka. Z interaktivní mapy, kterou připravil server iROZHLAS.cz, vyplývá, že nepříznivé vzdělávací podmínky jsou zhruba ve třetině z 206 obcí s rozšířenou působností. V řadě z nich je pak neúspěšnost vyšší, než by odpovídalo sociální situaci.
Nerovnosti ve vzdělávání začínají už u předškoláků. Sami učitelé nemohou důsledky sociálního vyloučení zvládnout
Lepší vzdělání než rodiče získá asi jen pětina dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vliv socioekonomického statusu rodiny na výsledky dětí se navíc od roku 2006 v Česku zvyšuje. Panují tady zároveň velké rozdíly v kvalitě škol mezi jednotlivými regiony. Nejhorší výsledky mají děti v chudších krajích, jako jsou Karlovarský a Ústecký. Řešit tento problém je potřeba už v předškolním věku dětí. Rodiče žijící v prostředí chudoby a sociálního vyloučení své potomky totiž často neposílají do školky. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.