CVVM: 30% lidí v Česku souhlasí se segregací romských dětí na základních školách

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách. 

Jan Moláček: Pomyslný míč není na romské straně hřiště. S diskriminací musí skoncovat většinová společnost

„V českém rasismu se ustálila jakási svatá trojice tvrzení pokládaných za věčné, nezpochybnitelné pravdy... Romové nečelí diskriminaci, protože jim zákony zaručují rovné zacházení. Když se jim ho v praxi nedostane, není to diskriminace, ale jejich vlastní chyba a špatná zkušenost na straně majority. Změnit to mohou jedině oni sami, společnost už svůj úkol splnila tím, že diskriminaci formálně zakázala,“ píše Jan Moláček pro Deník N.

„Dítěti z Anglie by kvůli neznalosti jazyka nehrozila diagnóza mentálního postižení. Romovi ano,“ říká Jitka Votavová

„Z naší praxe vyplývá, že školy jsou stále v malé míře ochotné respektovat odlišné sociokulturní podmínky, ze kterých některé děti přicházejí. To, že je to nastavené na průměrné hodnoty, že dítě, které přijde do první třídy umí česky, umí písmenka abecedy, vyjmenovat barvičky a tak dále — to je základ, ale zároveň řada dětí neumí česky natolik, nakolik umí svůj mateřský jazyk. A to nemluvím jen o romských dětech. Když se sem přistěhuje rodina z Anglie, která umí jenom anglicky, tak tomu dítěti přece nehrozí, že by bylo diagnostikované s lehkým mentálním postižením,“ říká v rozhovoru pro online deník E15 Jitka Votavová ze společnosti Romea.

Jan Moláček: Křečkův návrh na rasovou segregaci. (Jen krůček od škol či nemocnic „jen pro bílé“)

„Někdy je potřeba režim trpělivého a úmorného čekání na konec funkčního období opustit. Třeba když veřejný ochránce práv přejde od nečinného tolerování diskriminace k jejímu aktivnímu obhajování a prosazování. Stanislav Křeček tak učinil v komentáři pro deník Právo, který publikoval také na svém blogu. Mimo jiné v něm doporučil Romům, kteří narazí na diskriminaci při hledání zaměstnání nebo bydlení, aby si pomohli sami,“ píše Jan Moláček v Deníku N.

Maďarský soud nařídil zaplatit romským dětem odškodné za segregaci ve škole

Maďarský nejvyšší soud potvrdil verdikt soudu nižší instance, podle kterého romské děti z města Gyöngyöspata mají nárok na odškodnění za segregaci ve škole. Podle rozsudku škola v Gyöngyöspatě na severu Maďarska, městský úřad a místní školský úřad mají rodinám 60 romských dětí vyplatit celkem 100 milionů forintů (7,8 milionu korun) za to, že děti byly oddělovány od ostatních žáků a dostávalo se jim horšího vzdělání. Informuje ČTK.

Otevřený dopis ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové

Vážená paní ministryně, otevřeně jste v rozhovoru pro Právo vyzvala, »jestli má někdo lepší způsob (než Vy), jak zajistit, aby děti do školy chodily, tak sem s tím«. My jeden máme. Zajistěte, aby školy dodržovaly platnou legislativu. To postačí, aby do škol žáci chodili ochotněji než dosud. 

Co se děje, když je ve třídě pět romských dětí? Do Česka se potichu vrací segregace

Základní škola v Rotavě na Sokolovsku je nově opravená. Dokončuje i projekt na nové vybavení za 7,5 milionu korun. Přesto místní rodiče raději vozí své děti do vedlejších Kraslic. Nechtějí totiž, aby chodily do stejné školy jako Romové z místní sociálně vyloučené lokality. Kapacita rotavské základní školy tak zůstává naplněná jen ze třetiny. Zkušenost obce na Sokolovsku je vzorovým příkladem přetrvávající segregace základního školství v Česku, na což opakovaně upozorňují odborníci. Stačí totiž pět, ale i méně romských žáků na třídu, a rodiče těch ostatních začnou své děti přesouvat do jiné školy. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Lucie Trlifajová: Bez kvalitního veřejného školství vytváříme skupiny, které už od dětství vidí, že nemají šanci se uplatnit

„Kdybyste se mě zeptala, do jaké oblasti bych masivně investovala, řekla bych okamžitě vzdělávání. K situaci negativně přispívá i to, že když z veřejného školství odcházejí ti lépe situovaní, oslabují ho a nechávají v něm ty bezbrannější, kteří nemají dostatek času, energie nebo i sociálního kapitálu, aby se jeho kultivaci věnovali. Kvalitní veřejné školství je přitom klíčová věc, jinak vytváříme skupiny, které už od dětství vidí, že budou mít, a často i mají, jen minimální možnost se uplatnit. Je to problematické i pro ty lépe situované, kteří vyrůstají odtržení od reality části společnosti,“ říká v rozhovoru pro Právo sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Daniel Prokop: Vzděláváním k nerovnosti a neporozumění

„Největší problém českého vzdělávání jsou nerovnosti. A nejde o nějaký tlak na rovnost výsledků. Řeč je o nerovnosti šancí a v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Nerovnosti ve školství narůstají do takových rozměrů, že demotivují velkou část učitelů a studentů, kteří jím procházejí, a zhoršují jeho celkovou kvalitu. Do vzdělávání dáváme ročně zhruba o 50 miliard méně, než by bylo pro zemi naší ekonomiky běžné. Ve srovnávacích testech jsme přitom zhruba v průměru OECD. Problém ale je, že na tuhle průměrnou muziku za málo peněz nedosáhne zdaleka každý,“ píše sociolog Daniel Prokop pro Hospodářské noviny.

Magdalena Karvayová: Diskriminace romských dětí v českém školství přetrvává, jen se „převlékla“ do jiného kabátu

Ač byla jedničkářka, jeden z učitelů jí řekl, že na speciální škole mezi „její rasou“ jí bude lépe. Magdalena Karvayová vystudovala vysokou školu a dnes pomáhá romským rodičům, aby jejich děti získaly plnohodnotné vzdělání a aby segregace z českého školství jednou provždy zmizela. Rozhovor s Magdalenou Karvayovou přináší časopis Romano vod´i.

Saša Uhlová: Problém segregace dětí začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.

„Když mluvíme o segregaci ve vzdělání, máme většinou na mysli střední školy, kde se na víceletých gymnáziích soustředí děti z lepších rodin prostě proto, že jejich rodiče mají vzdělání, přehled nebo ambice. Děti se tak v páté třídě rozdělí a v dospělosti se pak lidé z různých vrstev neznají. Takto se prohlubují příkopy ve společnosti – ty příkopy, o kterých poslední roky vedeme tolik debat a lámeme si hlavu, co máme dělat, aby nebyly. Jenže celý problém se segregací začíná zjevně mnohem dřív a vůbec se nemusí jednat o ambiciózní rodiče, kteří by chtěli pro své děti co nejelitnější vzdělání,“ píše Saša Uhlová v komentářovém deníku A2larm.

Průzkum: Situace Romů se zlepšuje, pořád je ale horší než u Čechů

Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA)… Po skončení školní docházky hodně romských školáků ve studiu už nepokračuje. V roce 2011 to bylo 72 procent mladých Romů a Romek, v roce 2016 pak 57 procent. U ostatních se podíl za sledované období zvedl z pěti na sedm procent. Informuje ČTK.

Výzkum: 80% české veřejnosti podporuje začleňování romských dětí do běžných tříd

Zhruba čtyři pětiny českých rodičů je pro to, aby byly romské děti začleňovány do běžných tříd základních škol (třetina je určitě pro, další polovina za splnění určitých podmínek). Téměř 90 % veřejnosti je proto, aby se do běžných škol integrovaly děti, jejichž rodiče dosáhli nejvýše základního vzdělání. Vyplývá to z výzkumu společnosti Median, který si loni nechala zpracovat nezisková organizace Člověk v tísni.

Cesta ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

Kancelář ombudsmanky v letošním roce realizovala výzkum, v němž zjišťovala problémy škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků, jsou otevřené společnému vzdělávání nebo se snaží poskytovat kvalitní vzdělání všem bez ohledu na etnicitu. Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.

Rodiče dětí s postižením píšou Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť: Možná nevíte, co to inkluze je

Vážené dámy a pánové, vážený pane Pilaři, Možná nevíte, co to inkluze je, možná jen nechcete změnit svůj pracovní styl a podmínky a učit děti s postižením společně s ostatními. Možná si nedovedete představit svoje působení v jiné škole, než speciální. Možná, že nevěříte ve schopnosti učitelů běžných škol. Je to ale dostatečný důvod k tomu, abyste odmítali se na inkluzi podílet a zastrašovali rodiče, kteří si pro své dítě cestu inkluze vybrali? Svým vystupováním jednáte proti zákonům, právům a zájmu našich dětí.

IPSI: Novela klíčové vyhlášky hrozí otevřením prostoru pro segregaci desítek tisíc dětí ve vzdělávání

"Po půl roce váhání předložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do vnějšího připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných žáků. Návrh zcela mění dosavadní kurz. Místo aktivní podpory společného vzdělávání otevírá ministerstvo legální cestu segregovanému vzdělávání dětí s postižením a zhoršení podmínek pro jejich vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Novelu charakterizuje návrh na vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje předností vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu," píše Institut pro sociální inkluzi v úvodu série textů k návrhu nové vyhlášky. Se souhlasem institutu přinášíme dva úvodní díly.

Ministerstvo nutí školy vykazovat počet romských dětí. Ředitelům to vadí

Ředitelé škol musí každý rok vykazovat, kolik romských dětí k nim chodí. Neví ale, jak si s evidencí poradit, a někteří to považují za diskriminaci romských dětí. Údaje slouží jako důkaz Evropské unii, že se daří romské děti integrovat do běžných škol. Reportáž přináší iDNES.cz.

Budoucí prvňáčci musí v Rakousku udělat test z němčiny, rozhodl parlament

Před nástupem do první třídy budou muset děti v Rakousku prokázat znalost němčiny. Zákon, který zavádí testy z jazyka, schválili poslanci vládní koalice tedy lidovců (ÖVP) a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Novinka začne platit od nadcházejícího školního roku 2018/2019, napsal server deníku Kronen Zeitung. Norma současně zpřísňuje postih za zanedbávání školní docházky. Informují Novinky.cz.

Romy tu nechceme, bouří se lidé

Začátkem příštího týdne se do areálu bývalé léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci začne stěhovat asi sto chudých lidí z ilegální ubytovny v Šámalově ulici, kteří musejí pryč kvůli dluhům provozovatele. Proti záměru města se ale bouří obyvatelé z okolí i někteří zastupitelé městské části Brno-střed, pod niž lokalita spadá. Hlavní důvod? Vadí jim, že jde o Romy. Informuje MF DNES.

„Evropa: Na kterých dětech záleží?“ Dokument mapuje zkušenosti romských dětí z Česka a Slovenska

„Rodič chce, aby dětství potomka bylo šťastné a bezstarostné a mí rodiče se museli nějakým způsobem vyrovnat s tím, že jejich vizáž znepříjemňuje můj život ve škole. Každý romský rodič se s tím musí vyrovnávat a ten pocit beznaděje, který to musí doprovázet, je naprosto šílený,” popisuje Edita Stejskalová. „Učitelce jsem začala vadit natolik, že si začala zvát mámu čím dál častěji do školy a říkala jí, že by bylo vhodnější, kdybych chodila na zvláštní školu, že se do školy nehodím a učivo nezvládám. Máma ale nesouhlasila a souhlas nedala. Paní učitelka mě ale přesto jednou vytáhla ze třídy a dovedla mě bez souhlasu rodičů k diagnostickému testování. Přitom od páté třídy jsem začala prospívat s vyznamenáním, šla jsem na gympl a pak na vysokou školu. A vlastně jsem se nakonec učila sama doma,” dodává Stejskalová. O dokumentu „Evropa: Na kterých dětech záleží?“ informuje na svém webu Hate Free Culture.