Stanovisko SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

„SKAV jednoznačně podporuje nasměrování hlavních strategických cílů naší školské politiky na budování kompetencí pro všechny oblasti života a snižování nerovností. Dokument obsahuje i mnoho dalších záměrů, které podporujeme – redukce učiva, školy jako učící se organizace ad. Zároveň ale považujeme za nezbytné odstranit některé významné nedostatky – především nevyvážené pojetí změn v současném světě a návazně cílů a obsahu vzdělávání, včetně klíčových kompetencí, a zúžené pojetí revizí RVP (dominantně „poznatkově“ a „předmětově“ orientované),“ píšou mimo jiné autoři Stanoviska SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Přinášíme celý text.

Petr Pabian: Jak učinit kompetence skutečným cílem vzdělávání

„Vstupní text pro Strategii 2030+ deklaruje, že prvním ze dvou hlavních cílů strategie vzdělávání má být zaměřit se „více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život“ (SC1). Přitom důraz na získání klíčových kompetencí položila už Bílá kniha v roce 2001. Následně i RVP pro základní vzdělávání ustavil klíčové kompetence (dále KK) jako cíl vzdělávání. Proč se tedy po dvou desetiletích, kdy jsou kompetence v českém vzdělávání prioritou, musí i nová strategie stále zaměřovat „více na získání kompetencí“?,“ píše Petr Pabian na blogu EDUin.

On-line seminář 6.2.: Mapy učebního pokroku klíčových kompetencí ve výuce ZŠ

Inovativní český vzdělávací koncept Škola Můj Projekt integruje vyučovací předměty do tematických celků, nabízí výuku v projektech a zcela přirozeně rozvíjí u žáků klíčové kompetence, které vyžaduje RVP ZV. Spoluzakladatelka konceptu Andrea Vedralová se již podruhé podělí o inspiraci a výukové tipy.

Bořivoj Brdička: Dokáže škola držet krok s technologiemi?

Jedním ze závažných trendů je, že navzdory očekávatelnému zvyšujícímu se počtu nezaměstnaných budou firmy stále obtížněji hledat kvalifikované pracovníky. Závěr je jednoznačný. Je třeba, aby absolventi škol měli potřebné schopnosti (technologie využívat), a úplně všichni musí být schopni se opakovaně rekvalifikovat a učit stále něco nového. Jak by tedy mělo školství na současné vývojové trendy reagovat? Bez změn se jistě neobejde.

Petr Kukal: Problém školství vidím v tom, že cílem vzdělávání se staly vágně formulované klíčové kompetence

„Cílovými kategoriemi vzdělávání se místo znalostí a dovedností staly vágně formulované klíčové kompetence. Dělám teď tiskového mluvčího největší humanitní fakulty v zemi, denně se setkávám se špičkovými odborníky ve svých oborech. Archeology, egyptology, lingvisty, historiky. A vidím jasněji než kdy jindy, že bezpečná poznatková základna, která není na žádných externích úložištích, ale v hlavě, je nezbytným předpokladem pro jakýkoli intelektuální výkon. Sama o sobě ho pochopitelně nezajistí, je třeba mít i schopnost vidět souvislosti, věci kriticky posuzovat a tak dále, ale bez pevného bazálu znalostí nelze nic z toho uplatnit. Je to základní podmínka,“ říká v rozhovoru pro časopis Rodina a škola Petr Kukal, který je znám jako „básník českého Twitteru“. Zároveň je Petr Kukal i skutečným básníkem, autorem deseti literární kritikou ceněných sbírek. A v neposlední řadě je to i vystudovaný učitel.

Jaroslav Jirásko: Jsou klíčové kompetence ve vzdělávání pitomost?

„Tak jsem si přečetl, že členka školského výboru parlamentu Zuzana Majerová Zahradníková považuje za pitomost, aby školy vybavily žáky kompetencemi. A hned se mi zvedl tlak. Zdá se, že tady je potřeba něco vysvětlit nejen laikům, ale i těm, kteří si myslí, že jsou odborníci. A možná je potřeba to opakovat stále dokola. Nakonec i mnoho učitelů pořád ještě neví, co to ty kompetence jsou a kde se ve škole vzaly. Tam přece patří učivo neboli látka, která je na konci roku „probraná“,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko pro server Rodiče vítáni.

Andrea Vedralová: Známky nejsou v souladu s principy, které na školách zavádíme, obzvláště ne hodnocení 1 až 5

„Pro nás nejsou nejdůležitější konkrétní metody. Tím se možná lišíme od dalších typů inovativních nebo alternativních škol, jelikož si myslíme, že k dosažení určitého cíle můžeme dojít pomocí různých metod. Pro nás jsou tedy důležité cíle, hodnoty a systematičnost hodnocení... Na prvním stupni se jedná o slovní hodnocení, vrstevnické hodnocení a sebehodnocení, přičemž děti se do jisté míry od první třídy a intenzivně od třetí třídy podílejí na přípravách měsíčních plánů. Na druhém stupni přichází kombinace s procentuálním hodnocením. Známky jednoduše nejsou v souladu s principy, které na školách zavádíme, obzvláště ne typické hodnocení pomocí stupňů 1 až 5,“ říká zakladatelka vzdělávací koncepce Škola Můj Projekt Andrea Vedralová v rozhovoru pro magazín Perpetuum.

ČŠI: Jedním z častých problémů v českých základních školách je rezignace na rozvoj klíčových kompetencí

„Významná část učitelů považuje vymezení „klíčových kompetencí“ (KK) v RVP ZV za příliš obecné, málo srozumitelné nebo v praxi obtížně uchopitelné. Tato skutečnost představuje riziko pro skutečné dosahování požadavků RVP ZV ve škole. Nástroje hodnocení KK žáků dosud nebyly na centrální úrovni vytvořeny. Jejich tvorba a využívání vycházely dosud z iniciativ jednotlivých škol, nebo dokonce jednotlivých pedagogů. Efektivní zpětná vazba žákům, respektive hodnocení míry, do které jsou jejich KK rozvinuty, spojené s informací, jak dále postupovat v učení, pak představuje pro učitele složitý praktický problém, jehož neřešení ohrožuje efektivitu vzdělávání v celém jeho průběhu,“ píšou autoři dokumentu Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí. Přinášíme některé podstatné teze analýzy.

Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí

Česká školní inspekce zveřejňuje Analýzu zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV.