Michal Zlatkovský: Psát správné - psát podle pravidel?

„Studium jazykovědy, případně přímo bohemistiky, dává tušit, že na tom něco bude. Přístupy k jazyku jsou dva - deskriptivistický, který má za to, že studium jazyka má být popisné a jen dokumentovat to, jak lidé mluví, a preskriptivistický, podle kterého se jazykovědci mají snažit najít „správnou“ formu jazyka a tu předepsat mluvčím. Čeština se tradičně drží toho druhého přístupu. Ze školy to známe všichni: odmala se musíme učit komplikovaná jazyková pravidla, od psaní měkkého i a tvrdého y po svévolně působící zákonitosti psaní čárek a velkých písmen,“ píše Michal Zlatkovský pro Týdeník ROZHLAS.

On-line seminář 24.10.: Čtení to je zábava

Jak vzbudit zájem, zvýšit výkon a zapojit žáky max. do výuky nejen v hodinách českého jazyka na 1. stupni ZŠ? Na to se pokusí dát odpověď webinář s názvem „Čtení, to je zábava“. V úvodu lektoři ukážou aktivizační činnosti zaměřené na koncentraci a pozornost a také aktivity, které mohou přitáhnout žáky ke čtení. V další části se pokusí ukázat, jak lze rozvíjet čtenářskou gramotnost ve všech předmětech, které vyučujeme na 1. stupni základní školy (výuka napříč předměty). Tyto aktivity propojí s výstupy metodického materiálu „Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání“.

Na brněnské letní škole se učí česky studenti ze 42 zemí

Studenti z celého světa se od pondělí 22. července seznamují s českým jazykem i kulturou na Letní škole slovanských studií (LŠSS), kterou pořádá Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MUNI) v Brně. Účastníci se cvičí v české gramatice i výslovnosti, mají i poznávat literaturu. Letošního 52. ročníku školy se podle organizátorů má celkově zúčastnit 135 studentů z více než čtyřicítky zemí. Informuje ČTK.

Nová metodika zlepší výuku neslyšících. Obsáhlá metodika vysvětluje, jak učit český jazyk děti se sluchovým postižením.

Národní ústav pro vzdělávání zveřejňuje publikaci Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením. Jde o historicky první a unikátní materiál svého druhu, který je vytvořen na míru přímo neslyšícím žákům. Vznikal ve spolupráci s komunitou neslyšících, učiteli a odborníky z vysokých škol. Je možné jej číst v češtině anebo sledovat v českém znakovém jazyce, a to zcela rovnocenně.

Hranice práce: Co mají společného film Apoleny Rychlíkové a balady Jiřího Wolkera

„Napíšeme na tabuli částku 12 200 do závorky (73, 20Kč) za 40 hodin práce týdně, žáci mají za úkol rozepsat nutné měsíční výdaje a vyjít právě s těmi 12 tisíci a 200 korunami (nájem, jídlo a další věci, které jsou dle jejich názoru nutný měsíční výdaj), pak se pokusí na internetu najít byt nebo pokoj nebo ubytovnu v místě, které jim učitel zadá, místo si učitel vymyslí a umístí sem jejich fiktivní pracoviště. Cena ubytování musí odpovídat položce, kterou jsou ochotni/schopni vydat žáci za nájem, pokud nenajdou ubytování v místě svého bydliště, mohou hledat v celé ČR, poté ale musí počítat s výdajem na cestování,“ učitelka Tereza Vodičková nabízí pro výuku téma „Hranice práce“.

Lenka Dohnalová, Veronika Valíková: Všechny maturitní slohové práce, které jsme považovali za podhodnocené, získaly po přezkumu výrazně vyšší počet bodů

V květnu a červnu jsme na ČŠ vášnivě diskutovali o centrálním hodnocení maturitních slohů. Konkrétní informace přinesl článek o čtveřici studentů (Vera, Madaléna, Juanito a Naty)), kteří dostali 18 - 20 bodů (trojka), ačkoli jejich práce byly na dvojku, v případě Very pak jasně na jedničku. Posléze jsme otiskly přepis dvou prací spolu s hodnocením Cermatu, rozborem a hodnocením několika učitelů blízkých Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (Vera, Madaléna). Všichni čtyři studenti se odvolali a ohodnocení jejich prací se po přezkumu výrazně zvýšilo – v jednom případě dokonce o celých 7 bodů. Nás by mělo zajímat, jak a proč k takovému pochybení došlo. Kolik studentů bylo při centrálním hodnocení skutečně poškozeno bohužel nezjistíme – odvolalo se jich něco málo přes tisíc.

On-line seminář 7. září: Měkčení (rozlišování slabik DI, TI, NI – DY, TY, NY), rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek

Lektorka Mgr. Petra Pšeničková, DiS. se tentokrát zaměří na výuku českého jazyka v 1. a 2. ročníku ZŠ. Cíle setkání: • Pomoci žákům zvládnout správné rozlišování měkkých a tvrdých slabik DI, TI, NI, DY, TY, NY • Pomoci žákům zvládnout správné rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Zvyšování kompetencí učitelů – osvojení si méně běžných aktivit pro měkčení a rozlišování délek slabik

Stanislav Zajíček: Kam s ním? (Přemítání nad účelem a smyslem středoškolské výuky literatury a českého jazyka v internetové galaxii)

Když jsem v roce 86´uzavíral svá vysokoškolská studia, měl jsem v tom jasno – budu na střední škole učit literaturu, a napomáhat tak uchovávání existence tehdy zapírané historické paměti. A přesněji řečeno, okouzlen duchem románu Den delší než století budu nebojácně ignorovat tehdy masově rozšířený modus docendi středoškolské literatury založený především na vědeckých experimentech akademika Pavlova: učitel řekne Vilém?, žák řekne Oxymóron!, učitel řekne Olbracht?, žák řekne My do vás taky, paní!, učitel řekne Sloh?, žák řekne Úvod, stať, závěr… Zkrátka, byl jsem odhodlán být jiný učitel, který to natře normalizovaným ožuvavcům! Za šest let poté jsem se před tabulí skutečně ocitl, ale to už mi výbuch času devadesátých let vzal to pyšné romantické vidění světa – já Učitel Pravdy proti Temnotám Lži. Protože pojednou vše bylo beztrestně možné a staré regule nemožné, musím si hledat novou cestu, myslel jsem si. Upřímně řečeno, nemám v tom jasno dodnes; takříkajíc ideově tápu.

Seminář: Hry, pohybové aktivity a další nápady do hodin českého jazyka

Setkání nabídne využití pohybových, motivačních a netradičních aktivit v práci s českým jazykem na 1. stupni ZŠ. Nebudou vynechány ani hry pro utužení třídního kolektivu, posílení sociálních vazeb, relaxační a protahovací cvičení, nezbytná pro dobrý rozvoj žáků. Učitelé dostanou praktické nápady, které mohou zařadit do vlastní výuky. Rovněž budou představeny i pomůcky, které si lze vyrobit při párové či skupinové práci. Účastníci získají materiály pro vlastní využití ve výuce. Cílem je poskytnout učitelům prvního stupně rozmanitou škálu nápadů, her a aktivit do hodin českého jazyka, které vedou ke zvyšování kompetencí žáků a zároveň mají motivační potenciál.

Středoškolský učitel Jiří Lukáš: Státní maturita – scestí objektivity. Smyslupnost ustupuje srovnatelnosti

„Už šest let se maturuje státně. Hlavním cílem zavedení centralizované státní maturity mělo být zvýšení objektivity zkoušky – srovnávání a srovnání všech maturantů. Všem stejně! Jak to dopadlo? Rozpačitě. Ukazuje se, že srovnávací objektivita vede k uniformitě, k omezení plurality vzdělávání,“ píše v příloze Lidových novin Orientace středoškolský učitel Jiří Lukáš.

Damir Solak: Ezop a epizeuxis

Před rokem jsem napsal článek Jidáš a poprsí Pallady, kde jsem se vyjadřoval k podobám státní maturity. Loni jsem si didaktický test zkoušel nanečisto a otázku s Jidášem i s Palladou jsem věděl.

Josef Soukal, Vladimír Stanzel: Další pokus jak „oddělat‟ novou maturitu aneb Oldřich Botlík si něco myslí

Vzhledem k nynější intenzivní kampani Oldřicha Botlíka namířené proti „nové“ maturitě považujeme za nezbytné uvést do patřičných relací alespoň část jeho tvrzení a Botlíkovy snahy jako celek. Náš komentář musel být vystavěn na řadě citací, proto přinášíme celý materiál v příloze a zde uvádíme pouze stručné shrnutí, včetně úvahy o možných pohnutkách „antimaturitního“ aktivisty.

Luděk Šnirch: O smysluplnosti ústní zkoušky z Českého jazyka a literatury

Děkuji za nádherný a pravdivý článek češtináři panu Lukášovi. Protože jak vyplývá z různých diskusí, většina diskutujících neví, jak ústní zkouška z Českého jazyka a literatury probíhá a naivně si myslí, že student 15 minut volně hovoří o knize, uvádím závaznou strukturu ústní zkoušky z Českého jazyka a literatury v délce 15 minut.

Přečtěte si: Středoškoláků je moc. Kdo se nefláká, maturitu udělá, říká češtinář

Letošní státní maturita z češtiny byla zcela v pořádku, domnívá se zakladatel Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka. Ve zkoušce podle něho mají místo i literární pojmy, jako je kritizovaný epizeuxis. „Na středních školách je bohužel řada žáků, kteří na maturitu opravdu nemají,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Asociace češtinářů: Zdařilé studentské práce – vypravování (písemná maturitní práce)

Barbora Zifčáková, studentka oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov, si vybrala pro svou maturitní práci psanou v jarním termínu letošního roku zadání č. 6: Ztráta paměti. Její práce se vyznačuje kreativním užitím retrospektivy formou střihové techniky, hutnými popisy a dialogy, střídáním přímé řeči s nevlastní řečí přímou (nověji neznačenou přímou řečí) a vytvořením časového zarámování příběhu, jehož pointa je až thrillerová.

Ondřej Šteffl: Je to marný, je to marný, je to marný

Víte, co to je epizeuxis? Nevíte. Nevadí, ono vám to také k ničemu, k ničemu, ale vůbec k ničemu nejspíš nikdy nebude. To méně zajímavé je, že to je básnická figura, jakou jsem použil v nadpisu i předchozím souvětí. To mnohem zajímavější je, že odhadem pro šest set letošních maturantů neznalost tohoto termínu rozhodla o tom, že nesložili maturitní zkoušku a část z nich skončí na úřadech práce.

Ondřej Šteffl: Je Epizeuxis k něčemu dobrá?

Otázka 28 v letošním maturitním testu z českého jazyka a literatury zněla: "Vypište z výchozího textu (František Halas: Zpěv úzkosti) jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis".

Návrh Asociace češtinářů na podobu maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury 2018+

Vzhledem k neutuchajícím diskusím na maturitní téma znovu uvádíme návrh Asociace češtinářů na podobu maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Byl publikován právě před třemi roky, a přestože mezitím nová maturita prošla určitou proměnou, podle našeho názoru nezastaral. Naopak, například v oblasti didaktického testu nabízí východisko, jak se vyrovnat s nynějším – jinak neřešitelným – stavem, kdy na střední školy nastupuje a o maturitní zkoušku se uchází většina žáků z každého populačního ročníku.

Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje v souladu s ustanovením § 78a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, který bude platný od školního roku 2017/2018. V souladu s těmito požadavky budou koncipovány zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané po 1. lednu 2018.

Vladimír Stanzel: Zase ta personifikace

Respekt číslo 8/2016 přinesl speciál Vzdělávání, který obsahoval i článek Marka Švehly o současné podobě maturity Když Jirous, tak i Nohavica. V úvodní pasáži autor využil článek Oldřicha Botlíka Poznámky k ukázkám úloh z Cermatu pro přijímací testy publikovaný na webu Česká škola 15. října 2014, v němž se tento vystudovaný matematik a testolog pustil i do kritiky některých otázek z oblasti českého jazyka a literatury, souvisejících ovšem s přijímacími zkouškami na střední školy, nikoliv s maturitou samotnou.