Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Dosavadní výuka češtiny dělá z žáků spíše malé lingvisty, ačkoliv by bylo užitečnější, aby z nich dělala především zkušené uživatele češtiny. České děti umí ve větě určit nejrůznější druhy větných členů, zato mají potíže s porozuměním významu textu, rozpoznáním manipulace nebo s kultivovaným vyjadřováním v různých komunikačních situacích, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro online deník Aktuálně.

Michal Zlatkovský: Psát správné - psát podle pravidel?

„Studium jazykovědy, případně přímo bohemistiky, dává tušit, že na tom něco bude. Přístupy k jazyku jsou dva - deskriptivistický, který má za to, že studium jazyka má být popisné a jen dokumentovat to, jak lidé mluví, a preskriptivistický, podle kterého se jazykovědci mají snažit najít „správnou“ formu jazyka a tu předepsat mluvčím. Čeština se tradičně drží toho druhého přístupu. Ze školy to známe všichni: odmala se musíme učit komplikovaná jazyková pravidla, od psaní měkkého i a tvrdého y po svévolně působící zákonitosti psaní čárek a velkých písmen,“ píše Michal Zlatkovský pro Týdeník ROZHLAS.

Jan Jícha: Proč české děti nesnášejí češtinu

„Shrnuto a sečteno, „čeština“ prvního stupně ve své tradiční podobě zděděné z časů „osnov“ je brutální útok na dětské pojetí jazyka jako nástroje, komunikačního prostředku, hračky a kamaráda a sugeruje jeho vnímání jen jako učiva, skličující záplavy bezobsažných vět, jejichž jediným poselstvím je správné i/y v koncovce příčestí minulého,“ píše ředitel základní školy a učitel češtiny Jan Jícha v komentáři pro iDNES.

Společnosti učitelů ČJL: Změny maturity pomohou vrátit hodinám češtiny smysl

Společnost učitelů ČJL vítá, že Poslaneckou sněmovnou ČR prošel ve třetím čtení vládní návrh novely, která by měla vrátit maturitní slohové práce a ústní zkoušku zpět do škol a státu ponechat didaktické testy. Věříme, že tato novela projde i Senátem ČR a bude podepsána prezidentem.

Karel Lippmann: Svět myšlení a jazyka podle Cermatu.

V souvislosti s mimořádnou situací se rozběhla živá debata o významu maturity v její současné podobě. Prostřednictvím následující ukázky předvedu, jak Cermat přistupuje k problematice myšlení a jazyka v didaktickém testu z českého jazyka a literatury.

Oldřich Botlík: Mizerní učitelé volají po testech a po povinné maturitě z matematiky, aby nemuseli učit něco jiného

„Mizerní učitelé volají po testech a po povinné maturitě z matematiky, aby nemuseli učit něco jiného a nemuseli hledat cesty, jak žáky zaujmout. Na druhé straně, plošné testování, aby bylo spravedlivé, musí zkoušet to, co ve školách převažuje. Nakonec bude tedy zkouška vypadat tak, jak vypadá dnešní výuka, i když všichni víme, že výuka by se měla změnit. Ale plošná zkouška zároveň zabrání změnám. To je ten začarovaný kruh,“ říká Oldřich Botlík v rozhovoru pro Deník N.

Karel Lippmann: Máchovská tradice v české poezii třicátých let dvacátého století. (Věnováno Asociaci češtinářů)

„Proto může být i poezie velice poučná a důležitá. Kdybychom jí ale dali možnost. Kdyby ti, kteří o podobě vzdělávání z různých pozic rozhodují, jí tuto možnost byli ochotni poskytnout,“ píše Karel Lippmann v úvaze o interpretaci poezie a výuce češtiny.

Jiří Lukáš: A co s didaktickým testem? (Jeho současná podoba negativně ovlivňuje, jak se učí čeština)

V blízké době se má na zákonodárné úrovni jednat o nové podobě maturitní zkoušky. Tedy také maturity z českého jazyka a literatury. Ve hře je, po mnohaletých diskuzích, odstranění dvou ze tří částí stávající zkoušky (písemné práce a ústní zkoušky) z maturity státní a jejich přesunutí do maturity školní. To znamená z podoby centralizované, jednotné, všem maturantům společné do podoby decentralizované, nejednotné, pro různé školy odlišné.

Velký test školáků. Děti číst umějí, ani mnozí jedničkáři však textu nerozumí. Je na vině škola nebo rodiče?

Průzkum České školní inspekce ukázal, že děti sice dostávají z českého jazyka jedničky na vysvědčení, číst ale pořádně neumějí. Dokážou vyhledat informaci v učebnici, jestli s nimi autor textu manipuluje, však neodhalí. Nejdůležitější část češtiny, čtenářská gramotnost českých dětí, je podle zjištění MF DNES upozaďována literaturou a diktáty.

Veronika Valíková: Ať z nás stát nedělá při hodinách češtiny normalizační úči

„Reformy ve školství posledních let nás mnohdy tlačí k tomu, abychom se zase chovali rigidně, chtěli po dětech rozbory poezie a nutili je hledat nesmyslné jazykovědné či literární úkazy, místo abychom se s nimi bavili o knihách a učili je myslet v souvislostech,“ říká v rozhovoru pro Respekt.cz Veronika Valíková, mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury, donedávna učitelka na pražském Arcibiskupském gymnáziu a také autorka knihy Soukromý nebe.