Anna Mainingerová: Barnga – možnosti integrace a asimilace do společnosti/skupiny

Jde o simulační hru, ve které dostanou jednotlivé skupinky účastníků různá pravidla (ač o tom neví). Když se mezi skupinami podle určitého klíče přesouvají, zažívají změny, konflikty i nepochopení a musí se s nimi vyrovnávat z pozice člověka, který se adaptuje na nové prostředí, i z pozice člověka, který spolupracuje a obecně funguje s lidmi, kteří se adaptují.

Svatava Škodová, Jitka Cvejnová: Jazyková integrace a komunikace s cizinci

„Neexistuje jednoduchý a přímočarý recept na bezproblémové soužití lidí s rozdílným kulturním původem, přesto bychom se měli pokoušet jej stále hledat a předcházet tak konfliktům, které ohrožují jak hostitelskou společnost, tak osoby, které se do země přistěhovaly. Pro společné řešení integrační situace je třeba najít takový způsob komunikace, který by umožňoval vzájemné porozumění a dohodu,“ píšou Svatava Škodová a Jitka Cvejnová v publikaci Jazyková integrace a komunikace s cizinci, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.

Hana Havlínová: Žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (4. část a závěr)

Každá integrace má svá pozitiva i negativa. Mezi pozitiva patří možnost nápodoby chování v běžném sociálním prostředí, odbourání izolace, kontakt s vrstevníky, lepší adaptace na pozdější studium či zaměstnání, lepší dostupnost školy. K negativům se řadí ztráta ochranného prostředí, nedostatečné uspokojování specifických potřeb dítěte, vyšší zátěž, stres a strach ze selhání, chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitelů, málo zkušeností s výukou dítěte s PAS, problematičtější souhra mezi rodinou a školou, nebezpečí šikany. Jak vyplývá z předchozího výčtu, jsou pozitiva i negativa poměrně vyrovnaná a záleží pouze na přání a rozhodnutí rodičů dítěte.

Hana Havlínová: Žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (3. část)

Pro výuku anglického jazyka jsme cíleně zvolili místnost s interaktivní tabulí, což pro Michala znamenalo významný motivační prvek. Při práci s tabulí byl ochoten i schopen počkat, až se všichni žáci vystřídají, dokázal respektovat ostatní děti ve třídě. Se spuštěním tabule okamžitě ožil a začal se sám hlásit o slovo. Interaktivní tabule zcela splňuje princip názornosti, umožňuje aktivní podíl žáka na výuce. Výukové materiály jsem tvořila a přizpůsobovala jak probíranému učivu, tak přítomnosti Michala ve skupině a jeho potřebám.

Hana Havlínová: Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (2. část)

V první třídě u Michala fungoval princip jasně stanovené dohody: „Teď spočítáš 20 příkladů, pak se půjdeš proběhnout.“ Dále fungovaly drobné odměny, stejně jako u ostatních dětí, sladkost, razítko, mimořádně i pochvala učitelky, a vzdálenější cíl – výlet s asistentkou místo vyučování jako odměna za čtvrtletní práci. V současné době funguje jako hlavní motivační faktor možnost hrát na iPadu.

Hana Havlínová: Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu

Jméno: Michal
Věk: 12 let
Diagnóza: Dětský autismus s přidruženou dyspraxií jemné motoriky a poruchou aktivity a pozornosti Školní zařazení: 5. ročník základní školy
Diagnóza: Michal je žákem naší školy pátým rokem. Do první třídy nastoupil v 7 letech po odkladu povinné školní docházky (OŠD), úspěšně dokončil čtvrtou třídu a nyní je žákem pátého ročníku. Chlapec má diagnostikován dětský autismus, přidružena je dyspraxie jemné motoriky a porucha aktivity a pozornosti.

Zvládnou německé školy integraci cizinců? V některých školách tvoří potomci imigrantů 90% žáků a přibývají další

„Do německých škol nastoupilo v posledních třech letech 130 tisíc dětí uprchlíků, do učeben v Essenu tři tisíce, na školu Gustava Heinemanna 150 dětí, tedy deset procent žáků celé školy. Návštěva přípravné třídy pro děti migrantů ukazuje náročnost úkolu, který němečtí učitelé řeší. Ve třídě je právě jedenáct žáků ve věku od jedenácti do šestnácti let, pocházejí ze Sýrie, Iráku, Ghany, Rumunska, Chorvatska, národnost dvou žáků učitelé (a ani samy děti) neznají. Někteří jsou v Německu rok a půl, jiní pět týdnů. „Domluvíme se někdy jen řečí těla,“ říká Luisa-Sophie Döring, která takovou speciální třídu učí,“ píše Tomáš Lindner v reportáži v týdeníku Respekt. Tématem jsou „hranice, na které narazilo úsilí o integraci uprchlíků v průmyslovém srdci Německa, v Essenu“ a role, kterou v tomto úsilí hrají školy.

Budoucí prvňáčci musí v Rakousku udělat test z němčiny, rozhodl parlament

Před nástupem do první třídy budou muset děti v Rakousku prokázat znalost němčiny. Zákon, který zavádí testy z jazyka, schválili poslanci vládní koalice tedy lidovců (ÖVP) a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Novinka začne platit od nadcházejícího školního roku 2018/2019, napsal server deníku Kronen Zeitung. Norma současně zpřísňuje postih za zanedbávání školní docházky. Informují Novinky.cz.

Jaroslav Horváth: Nejlepší je vzít naše děti, strčit je mezi vaše děti a nechat je být. Nejsou potřeba miliardy

"Můžete sem nasypat, kolik peněz chcete, třeba miliardu, ale nejjednodušší je vzít naše děti, strčit je mezi vaše děti a nechat je být. Ale bude trvat dalších 50 let, než to někdo pochopí,“ říká Jaroslav Horváth, který trénuje streetfotbalový tým v ostravské „romské vyloučené čtvrti“ Kunčičky. A díky týmu se jeho svěřenci dostanou do styku s majoritní společností. "Přijdeme třeba na hřiště, kde jsou bílá děcka. Dám jim balon. Týmy nejdřív nevědí, jak se k sobě mají chovat, ale hrají spolu, vedou je pravidla. Přijdeme dvakrát třikrát - a za měsíc jsou kluci kamarádi. Jinak se naše děti k majoritní společnosti v podstatě nedostanou," popisuje Horváth. Podle něj jiná metoda integrace než běžný styk s okolím nefunguje. Reportáž přináší magazín Hospodářských novin ego!

V obou našich školách je totální mix národností. Všechno, co si dovedete představit, říká Češka žijící ve Vídni

„Atmosféra ve školách a školkách je kamarádská, není co vytknout. Zvlášť na základní škole jsou rodiče dost zapojeni do chodu školy – chodí se třídou na výlety a pomáhají učitelce v hodinách,“ popisuje Ivana Indiková, která žije s rodinou ve Vídni. Její děti nejsou ve škole zdaleka jediní cizinci, naopak rodilých Rakušanů je ve třídě jen pět. Třetí díl vyprávění o vídeňských školách přináší server Rodiče vítáni.

Integrace dětí z ghett funguje, povinná školka přesto moc nepomohla

Od letošního září musí všechny pětileté děti povinně chodit do školky. V Mostě nastoupilo do školky dvanáct dětí ze sídliště Chanov a podle tamní ředitelky se jejich integrace daří dobře. Přesto podle ní zákon selhal. Měl totiž pomoct dětem, které potřebují socializovat, ale spousta z nich do školky nechodí, nebo se je nedaří dohledat. Reportáž přináší iDNES.cz.

Islámské školky rozhádaly Rakousko

Zhruba každý druhý obyvatel Vídně má přistěhovalecké kořeny, mnozí z nich muslimské. A jejich počet roste. Ne náhodou se jedním z témat debat před říjnovými parlamentními volbami staly islámské mateřské školy, které v rakouské metropoli navštěvuje odhadem deset tisíc dětí. Informuje deník Právo.

Švédsko je rájem imigrantů, Česko v novém žebříčku silně zaostává

Nejlepší podmínky mají přistěhovalci ve Švédsku, Kanadě či Švýcarsku. Tvrdí to americká mediální společnost U.S. News & World Report, která je vyhlášená svými žebříčky nejlepších vysokých škol či nemocnic. Společnost sestavila žebříček osmdesáti států podle toho, kde se imigrantům žije nejlépe. Česko se oproti jiným evropským státům v žebříčku propadlo až na padesáté místo. Informuje server iDNES.cz.

Oceněná „matikářka“ a zástupkyně ředitelky: Funguji jako „přenašeč informací“ mezi ředitelnou a sborovnou

„Její hodiny jsou plné nápadů, matematika v osmém a devátém ročníku je pro žáky jedno velké dobrodružství,“ uvádí text nominace Hany Pilařové na cenu Zlatá karabina za mimořádný počin. S „matikářkou“ a zástupkyní ředitelky malé základní školy přináší rozhovor aktuální číslo časopisu Řízení školy.

Německá ministryně školství: Ve školách je třeba vyvážit podíl dětí s přistěhovaleckým zázemím a bez něj

Německá ministryně školství Johanna Wanková se vyslovila pro co nejvyváženější skladbu žáků ve třídách, pokud jde o jejich původ. Jestliže je ve třídách příliš mnoho studentů z přistěhovaleckých rodin, komplikuje to jejich integraci, upozornila v rozhovoru se zpravodajským týdeníkem Focus. Některé učitelské odbory její slova podpořily s tím, že ve školních třídách by nemělo být více než 35 procent takových studentů. Informuje ČTK.

Projekt El Sistema umí děti z ghett včlenit do společnosti. Funguje i v Česku

Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, zná řešení, jak děti z ghettt integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky,“ říká Cholujová v reportáži serveru Aktuálně.cz.

Jiří Mach: Školy jsou bezradné z žáků, kteří neumějí česky

Malý cizinec ve třídě už není raritou, běžně jich bývá i několik. Ne každý však umí česky. Potíže pak mívá žák i učitel. Na doučování chybějí školám asistenti i peníze. A s přijímáním migrantů bude bezpochyby takových žáků přibývat.

Jaromíra Šindelářová: Zařazení a vzdělávání nově příchozího žáka-cizince do škol s minimálními zkušenostmi se žáky-cizinci

Text má poskytnout ředitelům, pedagogům a dalším pedagogickým pracovníkům v základním školství na základě příkladů dobré praxe organizační pokyny a metodická doporučení, jak postupovat při přijímání, začleňování a vzdělávání malého počtu žáků-cizinců, s nimiž se škola setkává poprvé a má jen minimální zkušenosti s touto problematikou.

Přečtěte si: České školství se potýká se začleněním dětí imigrantů

S přijímáním uprchlíků vyvstává problém s integrací jejich dětí do škol. Chybějí tlumočníci i vícejazyčné materiály pro pedagogy, tvrdí Miloslav Hubatka, poradce, lektor v oblasti vzdělávání, expert na vzdělávání a školské systémy.

17. 4.: Seminář "Vzděláváním k integraci Romů"

MUDr Gabriela Pecková pořádá dne 17. dubna odpoledne v Poslanecké sněmovně seminář "Vzděláváním k integraci Romů".