Výzva pro školství: Žáci z periferie. Děti na Ústecku a Karlovarsku ztrácejí v testech

Poučku, že se kvalita týmu pozná podle jeho nejslabšího člena, české školství tak trochu ignoruje. Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky se prohlubují a může být i hůř. I tak by se daly interpretovat poslední výsledky žáků mezinárodního testování PISA. Testy podstupují patnáctileté děti na základních a středních školách. MF DNES je zanalyzovala podle regionů.

Ondřej Neumajer: Digitální inovátoři by měli tlačit na změny ve vzdělávání intenzivněji

„V diskuzi v rámci festivalu Future Port Prague několikrát zazněl stesk nad současným stavem školství, které důležité dovednosti a kompetence rozvíjí u dětí nedostatečně. Žádná z aktivit, které nejlepší inovátoři Česka vyvíjejí, ale necílila na systémovou změnu vzdělávání. Možná je to komplexita českého vzdělávacího systému, která i ty nejúspěšnější inovátory od změn v této oblasti odrazuje. Možná je to i projev určité frustrace, že se to dlouhodobě nedaří,“ píše Ondřej Neumajer na blogu projektu Chytré Česko.

Petr Kain: Chcete v životě uspět? Měli byste se narodit do správné rodiny

„Říkalo se jim Termanovy děti nebo také Termiti. Šlo zhruba o 1500 chlapců a dívek narozených mezi lety 1900-1925 v Kalifornii. Vyznačovaly se jednou zvláštností - jejich průměrné IQ přesahovalo 140 bodů a bylo tak na hranici geniality. Lewis Terman, profesor psychologie ze Stanfordovy univerzity, tyto extrémně nadané děti vyhledal pomocí inteligenčních testů na kalifornských školách s cílem dlouhodobě sledovat jejich životní vývoj. Předpokládal, že právě z jedinců s vysokým IQ vyrostou "tahouni vědeckého pokroku, umění, politiky, vzdělání a vůbec všeobecného blaha",“ píše Petr Kain v Hospodářských novinách.

Bez maturity zůstanou jen 4 procenta studentů

Maturanti ve Zlínském kraji jsou druzí nejúspěšnější v celé zemi. Bez maturity odchází ze středních škol jen 3,9 procenta absolventů, republikový průměr přitom činí 4,8 procenta. Na první pokus neudělá maturitu ve Zlínském kraji pouze 7,2 procenta studentů, což je vůbec nejlepší výsledek v Česku. Praha, s níž se kraj dělí o první příčky, hlásí ve stejném období 8,9 procenta neúspěšných maturantů. Naproti tomu Ústecký kraj jich má 16,4 procenta. Informuje MF DNES.

Děti bohatých mají výhodu, jednotné přijímačky za nerovnosti nemůžou, tvrdí exministryně Valachová

„To, že větší výhodu mají děti vzdělaných, a tedy movitějších rodičů, je samozřejmě pravda. Ale byla to pravda před třemi i deseti lety. Vůbec to nesouvisí s jednotnými přijímacími zkouškami,“ říká Kateřina Valachová v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Saša Uhlová: Problém segregace dětí začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.

„Když mluvíme o segregaci ve vzdělání, máme většinou na mysli střední školy, kde se na víceletých gymnáziích soustředí děti z lepších rodin prostě proto, že jejich rodiče mají vzdělání, přehled nebo ambice. Děti se tak v páté třídě rozdělí a v dospělosti se pak lidé z různých vrstev neznají. Takto se prohlubují příkopy ve společnosti – ty příkopy, o kterých poslední roky vedeme tolik debat a lámeme si hlavu, co máme dělat, aby nebyly. Jenže celý problém se segregací začíná zjevně mnohem dřív a vůbec se nemusí jednat o ambiciózní rodiče, kteří by chtěli pro své děti co nejelitnější vzdělání,“ píše Saša Uhlová v komentářovém deníku A2larm.

V Česku sportují především děti z bohatých rodin, ty z chudých tloustnou

České děti prokazatelně tloustnou a jsou stále neohrabanější. Ukazuje se také, že pro mnoho z nich je sport čím dál hůře dostupný. Kdo za úpadek pohybu může? A dá se něco udělat pro to, aby se kondice dětí zlepšila? Tématu se věnuje magazín Rodina DNES.

Eduzměna: Žáci se propadli v gramotnostech a v učení nevidí smysl

První část studie Analýza výzev vzdělávání v České republice, kterou přinášíme, se věnuje výsledkům vzdělávání žáků. Dozvídáme se z ní, že v různých oblastech (přírodovědná, matematická, ale třeba i mediální či sociální gramotnost) dochází k negativním trendům. Zároveň dochází na úrovni celého vzdělávacího systému (regiony, jednotlivé typy škol apod.) k výrazným rozdílům v kvalitě vzdělávání. To v praxi znamená, že mezi stejně starými děti v různých školách či regionech může být rozdíl ve znalostech a dovednostech až 1,5 roku školní docházky.