CVVM: 30% lidí v Česku souhlasí se segregací romských dětí na základních školách

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách. 

Z výsledků odpovědí na první otázku ohledně zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky, jež zachycuje graf 1, vidíme, že u všech typů škol výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem, když první tři typy mají stejný více než čtyřpětinový (81%) podíl souhlasných odpovědí pro jejich zřizování. Nicméně rozložení mezi těmi, co uvedli možnost „rozhodně ano“ a „spíše ano“, je nestejné a z tohoto pohledu mají nejvyšší podporu speciální školy pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, kde necelá polovina (45 %) uvedla „rozhodně ano“, více než třetina (36 %) „spíše ano“, méně než desetina (8 %) „spíše ne“, jen minimum (4 %) dotázaných „rozhodně ne“ a zbývajících 7 % se k této otázce nedokázalo vyjádřit a zvolilo možnost „nevím“. U praktických škol pro děti s lehkým mentálním postižením byl podíl těch, co uvedli „rozhodně ano“, jen o málo více než třetina (34 %), necelá polovina (47 %) zvolila „spíše ano“, přibližně desetina (11 %) „spíše ne“, minimum (3 %) „rozhodně ne“ a zbývajících 5 % zvolilo možnost „nevím“. U základních škol s rozšířenou výukou uvedla necelá třetina (32 %) dotázaných občanů „rozhodně ano“, necelá polovina (49 %) „spíše ano“, necelá desetina (9 %) „spíše ne“, pouhá 2 % „rozhodně ne“, necelá desetina (8 %) uvedla „nevím“. Nejnižší ale přesto výrazně většinovou podporu mají víceletá gymnázia, téměř tři desetiny (29 %) uvedly, že mají být rozhodně zřizovány, dvě pětiny (39 %) spíše, možnost „spíše ne“ zvolilo 17 %, „rozhodně ne“ 5 % a „nevím“ jedna desetina (10 %) dotázaných… 

Druhá otázka zjišťovala, zda by se děti z některých specifických skupin měly vzdělávat v běžných třídách, nebo nikoli. Výsledky zobrazené v grafu 2 ukazují, že většina občanů si nemyslí, že by se v běžných třídách měly vzdělávat zejména děti s mentálním postižením, s jejich vzděláváním v běžných třídách souhlasila méně než pětina (17 %) občanů a takřka čtyři pětiny (79 %) nesouhlasily. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti si myslí, že děti se zrakovým nebo sluchovým postižením by se neměly vzdělávat v běžných třídách a dvě pětiny (40 %) si naopak myslí, že se v běžných třídách vzdělávat mají. Se segregací na základě etnického původu by v případě romských dětí souhlasily tři desetiny (30 %) české veřejnosti (sic!). Zhruba dvě třetiny (65 %) naopak odpověděly, že se romské děti mají vzdělávat v běžných třídách. Poměrně vysoký je nesouhlas se vzděláváním v běžných třídách také u dětí s tělesným zdravotním postižením (29 %), mimořádně nadaných dětí (26 %) a dětí s cizí státní příslušností (26 %). V případě dětí z bohatých rodin nesouhlas uvedlo jen minimum (7 %) a naprostá většina (90 %) souhlasila. Nejvíce pak občané souhlasili s tím, že se v běžných třídách mají vzdělávat děti z chudých rodin (93 % pro, 5 % proti). 

Celý text naleznete zde