Marie Gottfriedová: Každé dítě by mělo dostat šanci

„Příkladem je třeba naše žákyně sedmé třídy s lehkým mentálním postižením a kombinací vad, o které nám paní psycholožka řekla, že ji k nám nemáme přijímat, protože se v životě nenaučí číst a psát a bude demotivovaná z neúspěchu. Současně doporučovala její přeřazení do speciální školy. Ve skutečnosti dnes dívka umí číst a psát a je obohacením pro celý kolektiv své třídy; má cenné povahové vlastnosti a pro spolužáky i pedagogy je zdrojem inspirace. Její maminka ji sem vozí z opačného konce Ústí nad Labem, protože se setkala s tím, že dcerku v jiných školách přijmout nechtěli s odkazem na vyšetření speciálního pedagoga,“ říká ředitelka ZŠ v Trmicích Marie Gottfriedová v rozhovoru pro časopis Veřejná správa.

Gazdíkův plán: Na praxi do firem půjdou i gymnazisté

Podle radního pro školství Zlínského kraje Petra Gazdíka by měli na praxi do firem jít i gymnazisté. „Aby měli spojitost s realitou. Často žijí ve virtuálním světě 160 znaků sociálních sítí, ale netuší, co obnáší které řemeslo, kolik mohou vydělávat a co musí znát,“ říká v rozhovoru pro MF DNES, ve kterém vysvětluje svoje plány pro rozvoj školství v kraji.

Začlenění do běžné školy všechny děti nezvládnou

Začleňování mentálně retardovaných a fyzicky méně zdatných dětí do běžné školní výuky, zejména pokud se jedná o kombinaci postižení, přináší na učitele velké nároky. Zejména ve zcela zaplněných třídách nižších stupňů, kde musí kantor zvládnout až třicet školáčků. Reportáž přináší Benešovský deník.

AI: Jak si vede rovný přístup ke vzdělávání romských dětí na začátku školního roku 2016/17?

„Nerovný přístup romských dětí ke vzdělání je v českém vzdělávacím systému dlouhodobý problém. Projevuje se třemi způsoby: nadměrné zastoupení romských dětí v tzv. praktických školách (školy v první řadě určené žákům s lehkou formou mentálního postižení), vyloučení Romů z běžných škol a tříd a rozdílné přístupy k romským žákům v běžných školách - časté jsou zprávy o rasové šikaně a ostrakizaci neromskými žáky a dokonce i otevřená předpojatost ze strany některých učitelů. Přijde s novou legislativou změna?,“ píše v dnešní tiskové zprávě Amnesty International, která téma dlouhodobě sleduje. Přinášíme výtah z tiskové zprávy.

IDNES.cz: Inkluzivní revoluce se nekoná.

„Obavy, že do běžných škol začnou rodiče v souvislosti se zaváděním inkluzivních opatření posílat zástupy handicapovaných dětí, se zatím nenaplnily. Podle odhadů krajů letos z tzv. praktických škol do běžných základek přestoupí asi 205 žáků, z toho většina v Praze a Středočeském kraji,“ píše Zdeňka Trachtová v textu na serveru iDNES.cz.

MŠMT: Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve spojitosti se vzděláváním (z Infobalíčku ke společnému vzdělávání)

Jaké jsou právní možnosti v případě, kdy zákonný zástupce - rodič nekoná v souladu se zájmem dítěte (např. pokud nedává souhlasy či žádosti o zařazení dítěte do speciální školy v případech, kdy je to v souladu se zájmem dítěte a pro dítě nevhodnější)? Co dělat, pokud rodič nechce nechat dítě vyšetřit školském poradenském zařízení? Co jiného by mohlo udělat školské poradenské zařízení nebo škola než kontaktovat orgán sociálně právní ochrany dětí? Má škola nebo školské poradenské zařízení možnost vyvolat nějaké soudní řízení?

MŠMT: Stanovisko k možnostem činnosti stávajících základních škol praktických po 1. září 2016 (z Infobalíčku ke společnému vzdělávání)

Školy aktuálně označované jako základní školy praktické jsou dle stávající legislativy zařazeny mezi školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (viz § 3 odst. 1 písm. c) a § 5 písm. f) vyhlášky č. 73/2005 Sb.). V souladu s § 181 odst. 1 písm. c) školského zákona jsou typicky zřizovány kraji (ne však výlučně).

Přečtěte si: Inkluze ve Zlínském kraji: žáci z praktických škol jinam nepůjdou

Ředitelé základních a praktických škol ve Zlínském kraji už mají jasnější představu, jak a koho budou po 1. září 2016 učit. Ani vládní plán inkluze ve skutečnosti nepřesune žáky mezi oběma typy škol.

Přečtěte si: Autistů přibývá. K základní dostanou v Brně i střední školu

Nerozumí tomu, co vidí a slyší. Cítí se jako návštěvníci na cizí planetě. Tak vnímají své okolí děti s autismem. V Brně jich každoročně přibudou desítky. Pro autisty existuje v České republice jediná základní škola v brněnských Černovicích, která ročně přijímá jen sedm žáků. Na víc žáků nemá prostory. Nedostatek tříd má vyřešit její rozšíření do budovy bývalé střední školy v Hapalově ulici v Řečkovicích. Pro autisty tam přibude také střední škola. Krajští zastupitelé plánu rozhodnou příští měsíc.

Přečtěte si: Ministryně Valachová pro Blesk: Můžu vyhlášku změnit. Ale k ničemu to nebude

Začlenění dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol namísto speciálních dráždí odborníky i veřejnost. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (39, ČSSD) se není čeho bát. Jak však sdělila Blesku v 2. části rozhovoru, nevylučuje dílčí změny v předpisech.

Přečtěte si: Dva roky odkladu inkluze nestačí. Nejsou peníze, psychologové, asistenti...

Ani dvouroční odklad inkluze a navýšení financí, o nichž v pondělí při návštěvě Pardubic hovořila ministryně školství Kateřina Valachová, odpůrce toho, aby děti s lehkým mentálním postižením byly zařazeny do základních škol, nepřesvědčil.

Přečtěte si: Začlenit? Děti potřebují ve škole zažít úspěch

Už v příštím školním roce mohou do lavic v normálních základních školách zasednout i děti, kterým naměřili IQ pod sedmdesát bodů. Z novely školského zákona má obavy nejen řada rodičů, ale i ředitelé speciálních a praktických škol.

Přečtěte si: Z praktické na běžnou ZŠ? Nechceme

Zápisy do prvních tříd jsou v plném běhu, ale odpověď na nejčastěji kladenou otázku ohledně zájmu dětí s lehkým mentálním postižením o výuku v běžné základní škole zatím nedaly. Pátrání zpravodajů regionálního Deníku ale naznačilo mnohé.

Kateřina Valachová: Učitelům přidáme víc než pár stovek

Ministryně školství chystá v roce 2016 velké změny. Přetvoří se praktické školy a usnadní se přístup znevýhodněných dětí do těch běžných. Kateřinu Valachovou čeká velmi náročný rok. Do čela ministerstva školství nastoupila před šesti měsíci, teď svůj resort musí provést obdobím plným změn. K těm nejdůležitějším patří tzv. společné vzdělávání. Ministryně školství chce dát šanci sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem, které více než jiné potřebují individuální přístup, a "zařadit" je do běžných základních škol. Ředitelé praktických škol, kde tyto děti dosud končily, se však děsí, že to poškodí jejich ústavy a dojde k odlivu žáků.

Karel Kaprálek: Základní školy praktické – mýty a realita

Přinášíme pro připomenutí počátků diskuze o inkluzi opět článek, který jsme publikovali před více než pěti lety: O základních školách praktických, dříve zvláštních školách, se v poslední době v médiích hojně diskutuje i informuje. Bohužel většina informací je emociálně zabarvena a je zkreslena.

Přečtěte si: Příští rok zaniknou zvláštní školy. Tisíce dětí půjdou do běžných tříd

Ministerstvo školství chystá na příští rok přelomovou změnu. Do základních škol pošle až 15 tisíc dětí s lehkou mentální retardací a jinými poruchami. Praktické školy, kam chodí dnes, úplně skončí. Novela už začala platit, upozorňuje MF DNES.

Přečtěte si: Nerušte praktické základní školy, žádá petice učitelů ministerstvo školství

Dcera Miroslava Vašíka prospívá na praktické základní škole v Kyjově na Hodonínsku se samými jedničkami a do školy chodí ráda. Od září se však možná na stupnici známek přesune na opačný konec.

Michal Komárek: Šifra doktora Pilaře: Stát se o romské děti stará výborně a praktické školy přežijí

Dlouholetý obhájce „zvláštních škol“ a bojovník s aktivisty, prosazujícími „inkluzi za každou cenu“, předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař okomentoval na serveru Česká škola aktuální stav boje o praktické – dříve zvláštní – školy a čerstvou novelu školského zákona.

Hana Kroupová: Novela školského zákona nemá ohrozit speciální školy

Dne 27. března přinesl server Česká škola stanovisko dr. Pilaře, předsedy Asociace speciálních pedagogů. Ve svém článku vyjádřil své vidění současných problémů vzdělávání (některých) žáků se zdravotním postižením. Ponejvíce se, jak je u této Asociace obvyklé, vyjadřoval ke vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a existenci či neexistenci základních škol praktických.

Přečtěte si: Pohled z praxe. Zvláštnímu školství vládnou diletanti

Stále se diskutuje o existenci základních škol praktických (ZŠP), o problematické inkluzi a integraci, o diskriminaci tzv. zdravých romských žáků, o rozsudku ze Štrasburku z roku 2007, který diskriminaci na základě nepravdivého podání potvrdil, o pláči a smutku romských žáků, kteří stále trpí onou diskriminací v přístupu ke vzdělání, tak rádi by se vzdělávali v hlavním vzdělávacím proudu a pokračovali pak na středních a vysokých školách.