MŠMT k nepravdivým informacím deníku Blesk

MŠMT včera požádalo šéfredaktora deníku Blesk o úpravu textu, ve kterém paní redaktorka nepravdivě informovala o tom, jak bude financované společné vzdělávání. Na žádost nepřišla žádná reakce a ani nebyla vzata v potaz. Proto uveřejňujeme dopis v plném znění.

Jiřina Janáčková: Tunel zvaný Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole

Intenzivní vzdělávací hnutí, které v posledních několika letech hýbe celou střední Evropou a mocné inkluzivní ideje, přicházející k nám ze severských států, bylo i nás korunováno v nedávné době ojedinělými úspěchy, mezi něž můžeme zařadit novelu školského zákona stejně jako i prováděcí vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). Součástí zmíněné vyhlášky je řada poměrně významných příloh popisujících nejen podpůrná opatření 2. – 5. stupně, ale i seznam a ceník kompenzačních a rehabilitačních pomůcek stejně jako i vzorové formuláře individuálního vzdělávacího plánu (IVP), plánu pedagogické podpory (PLPP), zprávy školského poradenského zařízení a v neposlední řadě pak i doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. Přestože paní ministryně uklidňuje pedagogickou veřejnost, že vše běží, jak má, ne všechno je ovšem dokončeno. Národní ústav pro vzdělávání stále usilovně pracuje zejména na zmíněných přílohách, které mají spatřit světlo světa až koncem letních prázdnin, a to těsně před zahájením nového školního roku.

Vládou schválený návrh novely školského zákona o změně financování regionálního školství s důvodovou zprávou

Materiál byl předložen vládě v souladu s resortními prioritami Programového prohlášení vlády mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2016. Předmětem navrhované změny školského zákona je oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí s prostředků státního rozpočtu. Podle modelu například některé malotřídky přijdou téměř o pětinu prostředků, některé získají až třetinu navíc, překvapivě ty dosud podle všeho "nešetřící".

Přečtěte si: Financování škol podle počtu žáků má skončit za dva roky

Školy by od roku 2018 neměly být financované pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program.

Petr Chaluš: Evropské peníze na systémové změny ve školství nestačí

Inkluze v sobě nese akutní potřebu navýšení nákladů na mzdy. Evropské peníze by mohly pomoci překlenout ono přechodné období. Je však třeba plánovat udržitelnou strategii i na dobu, kdy toto financování vyprší.

Přečtěte si: Návrh rozpočtu přidává školám výrazně méně

Ministerstvo financí zatím navrhuje přidat v roce 2017 na školství a sport celkem 5,45 miliardy korun. Ze současných více než 142 miliard by se měly výdaje ministerstva školství zvýšit na 147,8 miliardy korun. Je to výrazně méně, než žádala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Státní závěrečný účet MŠMT za rok 2015

Závěrečná zpráva o kapitole MŠMT za rok 2015.

MŠMT: Zásady financování společného vzdělávání v kontextu nejčastěji kladených otázek vyplývajících z jednání s řediteli škol a s krajskými úřady (z Infobalíčku ke společnému vzdělávání)

Po dobu tzv. přechodného období v oblasti překlopení systému společného vzdělávání podle § 16 školského zákona bude vedle sebe existovat „starý“ a „nový“ systém. Tj. děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít vydána ze speciálních pedagogických center (SPC) a z pedagogicko-psychologických poraden (PPP) doporučení podle stávajících právních předpisů. Od 1. září 2016 začnou SPC a PPP vydávat doporučení, v nichž stanoví pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami podpůrná opatření podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Přečtěte si: Na hodiny matematiky budou dva učitelé, třída se rozdělí napůl jako u jazyků. Bude víc prostoru na rozvoj žáků

Místo třiceti studentů jich bude v hodinách matematiky patnáct. Třídy se rozdělí napůl. Od roku 2018 s tím počítá novela financování škol. Ředitelé dostanou peníze na dva učitele matematiky na třídu. Odborníci si od toho slibují více prostoru pro vysvětlování, dotazy a individuální přístup.

Postoje české veřejnosti k financování neziskových organizací

V předmětu „Výzkumný projekt: advokační aktivismus“ zkoumáme, jak politickou sféru v ČR dotvářejí sociální hnutí a neziskové organizace, které stojí mimo stranickou politiku. V tomto příspěvku se věnujeme otázce, jak česká veřejnost vnímá financování neziskových organizací obecně.

Přečtěte si: Co má umět člen expertního týmu ODS pro školství?

Obliba komentářů Václava Klause ml. je potvrzením jeho vlastního přesvědčení, že má české školství velký problém.

Video: Přednáška Jak „chudí“ skutečně jsme?

Česko je známé svojí nízkou relativní příjmovou chudobou. Vypovídá ale tento ukazatel skutečně o chudobě, jak ji lidé prožívají, nebo je spíše matoucí? Jak lze měřit chudobu jinak a jak si v porovnání se zbytkem Evropy skutečně stojíme? Stěžují si Češi moc vzhledem k tomu, jakým ekonomickým problémům čelíme, nebo je naše chudoba mýtus? Na to a další podobné otázky se v přednášce zaměří sociolog Daniel Prokop, který působí ve společnosti MEDIAN a na Fakultě sociálních věd UK. Popíše také, jaké skupiny obyvatel v Česku nejčastěji čelí chudobě a jaké skryté nerovnosti v Česku existují, ať už pramení ze zadlužení, struktury inflace či vysoké reprodukce sociálních nerovností ve vzdělávacím systému.

Přečtěte si: Třicet prvňáků namačkaných v jedné třídě? Zákon to má zarazit

Početné ročníky dětí jsou sice vítány, ale ve vzdělávacím systému jsou bity. Nejdříve pro ně nebylo místo ve školkách, teď se ve školách tísní po třiceti, a to mnohdy už od první třídy. Učitelé pak mají oči navrch hlavy, protože výuka vázne. Ale blýská se na lepší časy.

Janek Wagner: Kolik by stála inkluze jako v Norsku?

Diskuze mezi zastánci inkluze a kritiky způsobu jejího zavádění v českých školách jsou v poslední době stále vyhrocenější. Rétorika se sice průběžně mění, osobní útoky jsou místy nepřijatelné, mediální zákopy jsou jasně vymezeny. Podle zastánců společného vzdělávání se vlastně nic zásadního nestane, podle ministerstva školství jsou finance zajištěny... Aktuálně frčí inspirace Norskem. Zkusme použít pro kontrolu a zchlazení nadšení obyčejné kupecké počty v jednoduché case study.

Přečtěte si: Šikana starosty z osobní msty? Škola přišla o peníze na provoz

Vedení obce Zdiby na severu Prahy v čele se starostou Janem Tvrdým (ČSSD) přestalo místní základní a mateřské škole pravidelně platit příspěvky na provoz. Ta podle ředitelky s penězi vystačí pouze do konce března. Problémy s financováním přitom začaly těsně poté, co ze školy po stížnostech odešla švagrová starosty. Místní teď spekulují, že se jedná o osobní mstu hraničící s šikanou. Starosta kritiku odmítá.

Přečtěte si: Peníze na asistenty už jsou, tvrdí školství

Není třeba čekat na září, kdy začne platit novela o inkluzi. Podle ministerstva školství by už nyní měl být v krajských úřadech dostatek peněz na zaplacení všech asistentů a potřebné úvazky. Právu to v pondělí řekl náměstek ministryně Stanislav Štech.

Přečtěte si: Školy čeká změna: Peníze dostanou za odučené hodiny, ne za počet žáků

Způsob financování škol se změní. Už nebudou dostávat peníze jen podle počtu žáků, navrhuje novela školského zákona, kterou představilo ministerstvo školství. Měla by zohlednit počet učitelů na školách, obsazenost tříd i to, kolik je v nich žáků se speciálními potřebami. Jak bude změna fungovat v praxi, bude záležet na tom, kolik bude mít ministerstvo školství k dispozici peněz.

Přečtěte si: Na společné vzdělávání dětí chybí miliardy. Valachová: Babiš mi je musí dát

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) přiznává, že jí na společné vzdělávání dětí, tzv. inkluzi, chybí na příští dva roky celkem 2,5 miliardy korun. Šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) jí je prý ale dát musí, protože jde o peníze, na které mají žáci a jejich rodiče nově nárok ze zákona. Ministerstvo financí se ale na její požadavky zatím moc pozitivně netváří.

Přečtěte si: Do družin chodí víc dětí, kapacitu ale zvýšit nelze. Doplácí je školy

Školní družiny navštěvuje příliš mnoho dětí. Jejich kapacitu danou v devadesátých letech ovšem nelze úředně navýšit. A tak nelze navýšit ani státní příspěvek na ně. To je problém, který trápí řadu školních družin. Některé školy jsou nucené provozy těchto zařízení dotovat na úkor svého rozvoje.

Normativy soukromých škol na rok 2016

MŠMT stanovilo v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů „Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2016 pro účely poskytování dotací soukromému školství", č.j. MSMT-659/2016.