Dominik Dvořák: Od osnov ke standardům: Proměny kurikulární teorie a praxe

Před více než deseti lety u nás vyšel překlad americké příručky provázející učitele rozhodnutími, jež je třeba činit při práci s kurikulem. České vydání se jmenuje Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině a shodou okolností jsem byl jeho odpovědným redaktorem. Když jsem po letech domlouval s nakladatelstvím název pro svou původní českou knihu o kurikulu, asi jsem nevědomky parafrázoval uvedený název. Knížka, kterou otvíráte, totiž rovněž chce provázet čtenáře po určité cestě. Na rozdíl od americké knížky však tentokrát nejde o cestu jedné učitelky nebo jedné školy, které připravuje svůj školní vzdělávací program. Mým hlavním cílem bylo pomoci čtenáři lépe porozumět kontextu cesty, po níž se česká škola jako instituce dostala od podrobných osnov přes první vlnu snah o vytvoření moderních vzdělávacích programů v devadesátých letech 20. století k rámcovým a školním kurikulům a k současné potřebě formulovat evaluační standardy.

Pro a proti: Má smysl hovořit ve školách s dětmi o migrační krizi?

Hosty Tomáše Pavlíčka v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti byla starostka Prahy 2 a poslankyně Jana Černochová (ODS) a ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni.

Hynek Krátký: Škola 21. století a postavení češtiny

Čas, věnovaný školnímu vyučování, je ohraničený. Nemám tím na mysli jen pracovní dobu učitelů, předepsané hodinové dotace jednotlivých předmětů a úhrn vyučovací doby během školního roku. Stejně tak je ohraničená kapacita mozků dětí, doba, po kterou jsou schopny udržet koncentraci, pozornost, doba, kterou mohou trávit učením – ve škole či doma.

Dan Lessner: Střípky z konference Didinfo 2015 (2): Výuka informatiky v Polsku

V polovině dubna proběhla v Banské Bystrici konference Didinfo. Tenhle příspěvek věnuji celý zvanému vystoupení o situaci v sousedním Polsku.

Finsko: Žáci budou spolurozhodovat o podobě vzdělávání

Washington Post reaguje na článek deníku The Independent o reformě finského školství, spočívající v přechodu od běžných předmětů (matematika, dějepis, zeměpis atp.) k tzv. phenomenon - based teaching, tedy učení na konkrétních jevech (například Evropská unie), které na sebe znalosti a dovednosti z předmětů navazují. Hostující profesor z Harvardu Pasi Sahlberg relativizuje, že by se jednalo o úplný přechod. Poukazuje nicméně na další velmi zajímavou skutečnost, a to je aktivní zapojení žáků do rozhodování, v čem a jak se budou vzdělávat.

Přečtěte si: Koniec dejepisu či matematiky. Vo Fínsku chystajú radikálnu reformu

V škandinávskej krajine, ktorá má jeden z najlepších vzdelávacích systémov na svete, by sa žiaci nemali učiť predmety, ale témy, napríklad Európska únia.

Přečtěte si: Příprava školního kurikula v Británii

Britská Royal Society for Arts (RSA) nastartovala projekt Grand Curriculum Designs, který má podpořit 60 škol při vytváření vlastního kurikula přizpůsobeného specifickým podmínkám každé školy.

Přečtěte si: Systém s kurikulem vytvořeným žáky a flexibilním vyučováním

Učitelé Liam Rutherford a Nick Wilson na novozélandské Ross Intermediate School (přibližně ekvivalent 2. stupně ZŠ) vyvinuli systém, který pracuje s kurikulem vytvořeným žáky a flexibilním vyučováním. V letošním školním roce, který na Novém Zélandu začal v lednu, budou učit společně jako tým třídu 40 žáků.

Přečtěte si: Finsko – vítěz PISA – chce odbourat psaní rukou

Finsko plánuje revoluci ve výuce: žáci mají od roku 2016 psát především na klávesnici. Výuka rukopisu bude vyškrtnuta z učebních plánů. Němečtí pedagogové a vědečtí pracovníci jsou v úžasu. „Plynulé psaní na klávesnici je důležitá schopnost“, citují finskou ministryni školství Harmanenovou Helsinky Times. Žáci budou mít zpočátku na vybranou, zda úlohy napíší ručně, nebo na klávesnici.

Přečtěte si: Žáci potřebují naučit spolupracovat a komunikovat na dálku

V době, kdy technologie umožňují vzájemné propojení a sdílení informací a zdrojů po celém světě, se žáci potřebují naučit spolupracovat a komunikovat na dálku. Globálně propojené pracoviště pro ně bude běžnou záležitostí, nikoli výjimkou. Dovednosti potřebné pro globální spolupráci si žáci nejlépe osvojí prací na projektech, které propojují třídy v rámci školy, regionů, států a kontinentů.

Restart předmětových metodiků v Ústeckém kraji

V Ústeckém kraji se rozjel záměr podpořit vzdělávání předmětových metodiků na školách a vzájemně je propojit pro uskutečňování společných cílů. Projekt s názvem PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ A VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ČINNOST PŘEDMĚTOVÝCH METODIKŮ NA ZŠ V ÚSTECKÉM KRAJI se pokouší o „restart předmětových komisí a metodiků ZŠ“ pro potřeby aktuálního vzdělávání a výchovy. Bonusem bude práce s tablety a smartphony, které naplňují myšlenku techniky směřující k jednoduchosti a přirozenosti.

Romana Jezberová: Školská legislativa péče o žáky se zdravotním postižením

Úsilí o vzdělávání osob se zdravotním postižením má v naší vlasti i v Evropě již dlouhodobé tradice. Odhlédneme-li od etických otázek, je jedním z podnětů k rozvoji vzdělanosti těchto osob poznání, že člověk žijící s nějakým handicapem nemusí být zákonitě závislý na pomoci ostatních. Má-li způsobeny podmínky pro výkon pracovních, uměleckých či sportovních aktivit, může dosáhnout i lepších výsledků, než lidé, kteří žádným zjevným postižením netrpí.

Společnost si tento fakt uvědomuje, což se projevuje ve vztahu k osobám se zdravotním postižením v politice všech kulturních národů. Podpora jejich začleňování do společnosti a rovného přístupu ke vzdělávání je zakotvena v řadě mezinárodních a národních programů a právních norem. V článku uvádíme vybrané základní právní předpisy a pojmy, které se vztahují ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách.

ČŠI spoluvytvářela nové kurikulum pro mateřské školy ze všech zemí EU

Ve školním roce 2011/2012 začali pracovat učitelé předškolního cyklu Evropských škol podle nového vzdělávacího programu, jehož spoluautorkou je vedle kolegů z Velké Británie, Finska, Francie, Německa, Rakouska i inspektorka pro Evropské školy z České republiky Dana Musilová.

Miloš Rathouský: Konec světa a čtyři K

Ve svém prvním blogovém příspěvku na EDUin.cz se pedagog a ředitel sekce regionálních zastoupení a rozvoje lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy Miloš Rathouský zabývá tím, co bychom měli žáky v dnešní době učit.

Žáci i učitelé by měli cítit důvěru

Řekl v rozhovoru Dominik Dvořák z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který působí v pracovní skupině pro Národní strategii ke klíčovým gramotnostem při MŠMT a je koordinátor aktivity Využívání výsledků výzkumu v projektu Kompetence I.

Učitelům vadí nedostatek informací o změnách, které je čekají

Poslechněte si kompletní nahrávku posledního Kulatého stolu SKAV a EDUin, který se snažil zjistit, co vlastně víme o probíhající revizi rámcových vzdělávacích programů.

Petr Koubek, Jitka Altmanová: Metodická doporučení pro rozvíjení čtenářské gramotnosti

Metodická doporučení jsme rozdělili do čtyř článků, tento je prvním z nich. Texty přinášejí další z řady konkrétní metodické pomoci posilování čtenářské gramotnosti ve školní výuce.

EDUin a SKAV: Kdy a jak měnit kurikulum

Studie, která je výsledkem odborné debaty EDUin o.p.s. a členských organizací SKAV, si neklade za cíl podat vyčerpávající vodítko k této otázce, ale upozorňuje na některé zásadní momenty, které by neměly být při plánování celého procesu opominuty.

Petr Naske: Výuka informatiky a ICT na SŠ v ČR – rok 2011

Pohled na stav výuky informatiky a ICT na středních školách v ČR v roce 2011. Článek vznikl pro potřeby interních analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Na článku pracoval metodik pro informatiku CERMATu a formou revizí spolupracovali příslušní garanti oblastí ICT v kurikulárním ústavu v ČR (www.nuv.cz).

Studie k problematice matematické gramotnosti v základním vzdělávání – 3. část

Článek přináší třetí, závěrečnou část studie k problematice matematické gramotnosti v základním vzdělávání. Shrnuje analýzu matematické gramotnosti RVP ZV a předkládá doporučení pro inovaci kurikula. Přiložena je též literatura k tématu.