Lukáš Bůžek: K čemu jsou našim žákům ve 21. století vědomosti?

„Pokud má mít současná krize nějaký smysl pro naše vzdělávání, mohl by být tento: přestaňme pohrdat hlasem rozumu. Seznamme se s nevyvratitelnými vědeckými fakty a zastavme šíření populistických hesel o zbytnosti učení faktů a vzdělávací demagogie o existenci neexistujících generických kompetencí. Přestaňme chtít tyto chiméry vysvětlovat učitelům, žákům a veřejnosti. Chtějme naopak od expertní skupiny Arnošta Veselého, která stojí za vznikem Strategie 2030+, aby vytvořila takové vzdělávací podmínky, které umožní výchovu skutečně vzdělaných lidí a skutečných expertů. Cesta vede jedině přes strukturované, osahově bohaté a zajímavými fakty nabité národní kurikulum,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu na Aktuálně.

Bořivoj Brdička: Jak vypadá na kompetence orientovaná výuka?

Dnes často skloňovaným trendem (včetně naší Strategie 2030+) je výuka orientovaná na kompetence. O výsledcích The Canopy projektu v tomto směru informuje hlavní autorka výzkumné zprávy [1], vědecká pracovnice Christensen Institute Chelsea Waite. Její hlavní zjištění by pro nás mohla být poučná.

Laďka Ortová: Strategie 2030+: Plíživé nebezpečí do každé rodiny

„Strategie má za cíl úplně překopat dosavadní vzdělávací model, aniž by nabídla cokoliv srozumitelného a přesvědčila, že tyto změny budou žákům, potažmo celé společnosti k dobru,“ píše Laďka Ortová v úvaze o dokumentu Strategie 2030+. Přinášíme celý text.

Odborný seminář Sedm kurikulárních dokumentů zblízka: dnešní pojetí cílů a obsahu vzdělávání v zahraničí

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání zve na odborný seminář Sedm kurikulárních dokumentů zblízka: dnešní pojetí cílů a obsahu vzdělávání v zahraničí. Prakticky každá země se pokouší o reformu školního kurikula. V našem semináři představíme výsledky revizí národních kurikulárních rámců v několika anglofonních a severských vzdělávacích systémech.

Jiří Karen: Dějepis jako kladení otázek, nikoliv memorování odpovědí

„Můžeme upravit kurikulum a jednou provždy tak spravit nevhodnou výuku dějepisu u nás? Tak jednoduché to rozhodně nebude. Hlavní překážka spočívá v hluboké nedůvěře učitelů vůči státnímu kurikulu, které v některých případech přechází až v odpor, rezistenci a totální ignoranci. V řadě škol se prostě učí podle osnov z roku 1996, protože novátorská kurikula učitelská veřejnost neakceptovala a tradiční učebnice koncipované jako „vyluštěná křížovka k naučení“ jsou s moderními kompetenčními modely, postupně zaváděnými od nultých let, v prudkém rozporu,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.

K revizi RVP: Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je třeba zredukovat

"Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je proto třeba zredukovat ve prospěch důkladnějšího osvojení těch témat a kompetencí, které jsou nezbytné a důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti," píše se ve zprávě Národního ústavu pro vzdělávání k revizi RVP. Zpráva se zabývá termínem "výsledky učení", který nahrazuje v rámcových vzdělávacích programech dříve používané očekávané výstupy nebo výsledky vzdělávání.

Co se děje, že se extrémní konzervatismus ve školství sluní v médiích?

„Odmítání konceptu kompetencí pro život, výukových projektů, aktivního přístupu žáků, digitálních technologií ve vyučování – opravdu je to v dnešní době relevantní přístup, nad kterým bychom měli vážně diskutovat?,“ Petr Chaluš polemizuje s poslankyní ODS Zuzanou Majerovou Zahradníkovou. Jeho komentář přinesl Deník referendum. (Kritiku výroků poslankyně ODS na téma "mediální výchova" nabídl také Petr Nutil).

Kulatý stůl: Rámcové vzdělávací programy je třeba revidovat

EDUin zveřejnil shrnutí hlavních myšlenek a videozáznam Kulatého stolu, kde se diskutovalo o revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Podle diskutujících existuje shoda na potřebě revize rámcových vzdělávacích programů, neměly by se ale opakovat chyby z minulosti, jako byla absence vysvětlovací kampaně a nejvyššího kurikulárního dokumentu, který by zastřešoval RVP z hlediska jejich pojetí, totiž kompetenčního pojetí vzdělávání.

Jana Straková: Řekněme přesněji, co učit. Společné jádro by mělo tvořit asi čtyřicet procent jasně stanoveného učiva

„Já se domnívám, ale mohu se samozřejmě mýlit, že kurikulární reforma, jejímž důsledkem bylo právě zavedení rámcových vzdělávacích programů, nevycházela primárně z potřeb, které by byly rozpoznány u našich škol a učitelů, ale že byla motivována v první řadě zahraničními trendy,“ říká Jana Straková v rozhovoru pro Lidové noviny. Rozhovor se týká reformy rámcových vzdělávacích programů.

Přečtěte si: Schopnost učitelů řešit problémy pomocí IT

Dirk van Damme, ředitel Oddělení inovace a měření, se na blogu OECD zamýšlí nad hodnocením schopností a dovedností pedagogů. Zvyšování kvality vzdělávání vždy závisí na kvalitě samotných učitelů, stále však chybí spolehlivá data o jejich základních kompetencích. OECD proto přichází s novým nástrojem hodnocení pedagogických dovedností (angl. zkr. ITEL). Než přinese relevantní výsledky, jsou k dispozici jiná data OECD z průzkumu dovedností dospělých.

Andrea Rozkydalová: Dovednosti propojeného světa

Ve 21. století dochází ke změně ve způsobech získávání informací a komunikace. Stále větší roli hraje internet, to klade nároky na změny v uvažování. Osobní přístup je stejně důležitý jako práce na dálku. Využití moderních technologií na nás klade nové nároky.

E-kniha pro vás: Rozvíjení kompetencí žáků prostřednictvím eTwinningu

Publikace o rozvíjení kompetencí žáků prostřednictvím eTwinningu je k dispozici na portálu eTwinningu v 25 jazycích.

Přečtěte si: Školská reforma ve Finsku: méně oborů, více vědění

Od zavedení testování PISA platí Finsko za školskou laboratoř světa. Nyní zkoušejí reformátoři něco nového: méně předmětové výuky, více zprostředkování kompetencí. Žáci dokonce mohou promlouvat i do známkování.

Ramil Šambazov: Význam infografiky ve výuce

Článek zdůvodňuje využití infografiky ve výuce, popisuje ji a na příkladech ukazuje, jak ji aplikovat.

Michal Černý: Učitel21: úvahy nad možnými východisky standardu

V rámci diskuse o standardu Učitel21 nabízím také stručný vlastní pohled do problematiky, založený na existujících kompetenčních rámcích. Stavím  ho především do kontextu informační gramotnosti.

Ondřej Neumajer: Deset znaků digitálně zdatného učitele

V červenci 2014 zveřejnil web Daily Genius na svých stránkách infografiku, která popisuje deset znaků digitálně zdatného učitele. Volně jsem ji přeložil a adaptoval s komentáři pro české učitele. Najdete se v následujících deseti znacích?

Jiří Štípek, Petra Vaňková: Vybraná zjištění výzkumu stavu a pojetí rozvoje informačně technologických kompetencí na základních školách

V letech 2012 a 2013 byl na pracovišti autorů řešen výzkumný projekt „Informačně technologické kompetence dětí a jejich rozvoj na základních školách“. Článek podává stručnou zprávu o pojetí tohoto projektu orientovaného na poznání stavu, struktury a tendencí rozvoje informačně technologických kompetencí a budování informačně technologické gramotnosti žáků na základních školách. Charakterizuje hlavní zjištění výzkumu ve vybraných problémových oblastech zahrnujících charakteristiky a tematické celky informatických výukových aktivit a strukturu ICT kompetencí učitelů informatických předmětů.

Petr Koubek: Hodnocení k rozvíjení kompetencí žáka

Text usiluje zahrnout téma hodnocení do aktuální debaty o kultuře vyučování a učení v českých školách (Janík, 2013). Autor uznává, že ačkoliv se jedná o primárně akademickou debatu, všichni její aktéři musí nutně promýšlet, jak do ní aktivně zapojit učitele – a tedy, jak jim sdělit podstatu nové kultury vyučování a učení. Hodnocení je totiž nejúčinnější nástroj pro autoregulaci učení, což je hlavní cíl činnosti školy podle pedagogiky a psychologie. Hodnocení, je-li realizováno adekvátně, umožňuje zmenšovat propast mezi žákovým poznáním před výukou a společností očekávanými znalostmi a dovednostmi, a tak účinně aktivizovat procesy učení žáka. Tím by kvalitní hodnocení mělo výrazně změnit kulturu vyučování a učení v českých školách směrem od předávání „mrtvých“ poznatků a jejich opakování žáky ke skutečné produktivitě myšlení a učení.

20. 11.: Národní konferenci e-skills for Jobs 2014

Zveme na Národní konferenci e-skills for Jobs 2014, kterou pořádá Dům zahraniční spolupráce u příležitosti evropské kampaně e-Skills for Jobs 2014. Konference se koná dne 20. listopadu 2014 v Praze v Autoklubu ČR, Opletalova 29, Praha 1, a jejím cílem je představit školám a odborné veřejnosti široké spektrum aktivit, které na poli e-skills v České republice existují.

Bořivoj Brdička: Hodnocení online spolupráce

Druhý ze dvou článků pojednávajících o současném vývoji ověřování kompetencí pro 21. století, konkrétně o kolaborativním řešení problémů online, kterým se zabýval MOOC kurz ATC21S. Obsahuje teoretický popis funkce hodnotícího systému, 1. stupeň definice kompetencí a náznak funkce umělé inteligence schopné hodnotit samostatnou spolupráci žáků. Je určen především studentům předmětů s orientací na vzdělávací technologie UK Praha, PedF.