Průměrné stáří učebnic v Česku je devět let. Zmodernizovat výuku má rozšířená realita

Unikátní vzdělávací aplikaci, která studentům umožní si bezpečně vyzkoušet nebezpečné chemické pokusy, pozorovat mikroskopem nejmenší buněčné organismy či simulovat funkce lidských orgánů, zavádí do svých škol jako první v republice Královéhradecký kraj. Corinth Classroom nabízí přes 1 500 materiálů pro výuku ve formě 3D modelů, animací a simulací v oblasti přírodovědného vzdělávání. Informuje Seznam Zprávy.

Děti se naučí jen to, co dává smysl. Potřebujeme radikálně jiné školy, říká Jana Nováčková

„Dlouhá léta se dokola bavíme o tom, jak vylepšit to stávající, ale co když je to jen plýtvání energií? Jsme ochotni vyslechnout vědecky podložené argumenty, které by mluvily pro jiné pojetí školy? Já osobně jsem v posledních letech dospěla k názoru, že vylepšovat současnou školu nemá smysl. Vlastně mě mrzí, že jsem se tomu sama tak dlouho a s takovou vervou věnovala a promarnila tím desítky let. Tradiční škola je totiž založená na mylném základě, na špatném východisku,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Jana Nováčková.

Táta parťák: Můj syn úkoly dělat nemusí. Povinné nejsou. Škola je nesvobodný systém

Nechtěl bych být na místě žádného učitele, škola je nesvobodný systém, jsme vedeni k poslušnosti k autoritě, rodič je nucen odvádět děti do školského systému, i když s ním nesouhlasí. Můj syn úkoly dělat nemusí, ale není kvůli tomu černou ovcí třídy, děti to vůbec neřeší, říká bloger, který vystupuje pod přezdívkou Táta parťák. Pro svého syna vymohl, že ve škole nemusí úkoly dělat. Dodává, že si jeho syn sám vybere, jestli je pro něj úkol zajímavý, nebo jestli se chce věnovat něčemu jinému. Do školy se už ve druhé třídě prý tolik netěšil. Rozhovor přináší DVTV.

Karel Lippmann: Má žák právo na to, aby ho škola učila vytvořit si vlastní názor?

Rozvinula se diskuse, zda má učitel právo prezentovat žákům své názory. Názor, na rozdíl od předsudku, je racionálně utvořený postoj, proto nesmí být v rozporu s logikou (formální i neformální) a s realitou. Není proto lehké názor obhájit. V běžné praxi je bohužel až příliš často kontaminován předsudky. Jak je rozlišit? Jedním ze základních znaků vzdělání je schopnost hledat meze. A škola je povinna v žácích ji rozvíjet. Výuka na všech stupních našich škol se z tohoto hlediska dostala do krize, tedy stavu, který vyžaduje řešení.

Tomáš Janík: Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o alternativách v reakci na odcizení

Pocit odcizení, sociálního chladu a nepřiměřeného tlaku na výkon pro výkon... To jsou příčiny rostoucího zájmu o pedagogické alternativy včera, dnes a možná i zítra. Rozvíjí se „pedagogika záchrany“ a vynalézá se flexischooling...

Bruno Marion: Evropský školský systém byl vytvořen proto, aby vychovával poslušné pracovníky pro centralizovaný stát

„Vzdělávací systém je perfektní pro odcházející svět, ne pro ten dnešní. Vždyť evropský školský systém byl vytvořen proto, aby vychovával poslušné pracovníky, inženýry, holiče nebo kohokoli, koho bude centralizovaný stát potřebovat. Školy ve Francii jsou jen továrny na vytváření rozličných profesí, které už za dvacet let nebudou existovat. Je to ale stejné jako s politickými systémy: většina vzdělávacích systémů na světě časem zkolabuje sama. Protože současné děti a studenti už nechtějí chodit do velké třídy, sedět tam celý den a poslouchat hlouposti, jež jim nedávají smysl. Už je to nezajímá a nebojí se to říct,“ říká odborník na globální trendy Bruno Marion v rozhovoru pro časopis Reflex.

Pavel Kraemer: Tahle škola není pro kluky: Nemají prostor, pohyb ani svobodu myšlení. Jako společnost na to doplácíme

„V dnešní škole jsou dívky úspěšnější, a mnozí kluci si tak odmalička zvykají na pocit, že jsou k ničemu. Výuka je vedená způsobem, který jim neumožňuje přirozeně projevit své „klučičí“ kvality, nemají ve škole mužské vzory. Množí se případy, kdy holky kluky zesměšňují, ponižují, dokonce i bijí. Co s tím?,“ píše Pavel Kraemer pro server Rodiče vítáni.

Ondřej Hausenblas: Já nevidím nic dobrého na tom, když nastavím laťku tak, aby ji přeskočili jen někteří

„I mezi vzdělanými lidmi je docela hodně těch, kteří jsou přesvědčeni, že maturitu nemá mít každý. Já nevidím nic dobrého na tom, když nastavím laťku tak, aby ji přeskočili jen někteří. To je nevýhoda všech soutěží a závodů, jsou stavěny na tom, aby někteří byli horší. Ale lepší by bylo, aby všichni byli tak dobře vzdělaní, kam až to jde. Chceme snad národ, ve kterém bude velká vrstva lidí, kteří nerozumějí společenské i osobní situaci, své duši a svým bližním, své práci?,“ říká Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro Respekt.cz.

Pro budoucnost je klíčová schopnost empatie a sociální gramotnost, shodli se odborníci

„Začít se musí u učitelů a u učitelů učitelů. Dnešní typ výuky už je prostě zastaralý,“ řekl Tomáš Sedláček na konferenci, která se věnovala nutným změnám ve vzdělávání v souvislosti s nástupem „čtvrté průmyslové revoluce“. Podle Sedláčka je potřeba výuku digitalizovat a zaměřit se mnohem více na praktické znalosti a prohlubování sociálních dovedností než na memorování zbytečných faktů. Reportáž přináší server Lidovky.cz.

Zdeňka Staňková: Systém by se měl rozvolnit a umožnit dětem i rodičům rozhodnout se, zda chtějí do školy chodit."

"V osobní rovině mě nejvíce zasáhlo uvědomění, co všechno mi způsobily školy, do kterých jsem tak dlouho chodil. Tolik ztraceného času, který jsem mohl využít mnohem lépe. Mohl jsem následovat své zájmy, ponořit se hluboko do témat, která mě v tu chvíli bavila. Místo toho jsem seděl tisíce hodin v lavicích a poslouchal učitele, kteří se mě snažili naučit fakta, data, bez hlubších souvislostí, bez většího zájmu, často zkreslené polopravdy, či dokonce lži," vysvětluje ekonom Jiří Košárek, proč před šesti lety založil iniciativu Svoboda učení, která usiluje o to, aby se děti mohly vzdělávat samy bez osnov a kontrol podle svého uvážení, svých preferencí a prostřednictvím zážitků. Aktuálně.cz přináší rozhovor s mluvčí iniciativy Zdeňkou Staňkovou.

Kybernetik Vladimír Mařík: Děti se musí naučit, aby stály nad věcí a posuzovaly každou záležitost z mnoha pohledů

„Jsem optimista. I při dřívějších průmyslových revolucích mnozí varovali, že klesne zaměstnanost. A nikdy se to nestalo. Je ale nutné tomu aktivně čelit, a tak tlačíme na to, aby se stát věnoval rekvalifikacím a školství. To musí učit jinak než dnes,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom kybernetik Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického. Tématem jsou změny, které přináší a přinese robotizace, „průmysl 4.0“.

Jaroslav Kratochvíl: Deset klíčových objevů o učení. (Důvody, proč je nutná proměna školy i učitelů)

Amanda Moritz-Saladino je manažerkou firmy Brainscape, která se zabývá vývojem úspěšného online systému podporujícího paměťové učení fakt. Jaroslav Kratochvíl upozorňuje na její výčet Deseti významných objevů o učení a dodává: „Výčet potvrzuje nutnost změny ve školních kurikulárních dokumentech i legislativě. Zároveň poukazují na nezbytnost zavedení informačních technologií podporujících individualizaci či personalizaci ve vzdělávání. Opomenout nemůžeme ani proměnu samotného učitelského povolání, tedy učitelů, kteří jsou jistě schopni se aktivně účastnit transformace školství, pokud k tomu budou mít odpovídající podmínky.“

Dita Přikrylová: Problém škol a vůbec celého školského systému je v jeho rigiditě

„Problém škol a vůbec celého školského systému je v jeho rigiditě. A nemůže tomu být jinak. Systém je příliš velký na to, aby dokázal efektivně reagovat na potřeby pracovního trhu. Proto má několikaleté zpoždění a bude ho mít vždycky. Nicméně to neznamená, že s tím nelze nic dělat. Jen ta iniciativa musí jít zespodu a nikoliv svrchu. To znamená jít od každého učitele informatiky na každé základní, nebo střední škole. Za dobu Czechitas jsme zjistili, že mnozí učitelé mají velkou chuť jít s dobou a zavádět nové technologie a dovednosti do učení. Právě tak můžeme doplnit školský systém tam, kde má své rezervy,“ říká zakladatelka společnosti Czechitas Dita Přikrylová v rozhovoru pro server Objevit.cz. Czechitas se snaží zlepšovat IT gramotnost u žen, mladých lidí a nově i u dětí.

Lenka Štěpánová: Návrat dílen a pozemků do škol? A co učit se prát prádlo na valše?

Podnikavost, komunikativnost, řešení problémů – to jsou kompetence, které by měla rozvíjet škola 21. století. „Zavedení dvou předmětů zaměřených na manuální činnosti nezaručuje, že vyplní mezery školství, které výše zmíněné kompetence nerozvíjejí,“ napsala Novinkám.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová. Novinky.cz zjišťovaly názor Unie na plán znovu do výuky zavést praktickou výuku - „pozemky a dílny“. Plán novinářům představil premiér Andrej Babiš.

Jiří Karen: Vzdělání jako hráz proti barbarizaci. (Výuka dějepisu a hodnoty liberální demokracie)

„Takzvaná „osmičková výročí“ spustila v české společnosti debatu ohledně způsobu výuky moderních dějin a pojetí dějepisu. Z několika novinářských zběžných anket a průzkumů vyplývá, že povědomí mladých lidí o moderních dějinách je nedostatečné, což dokládají i empirické výzkumy didaktiků a didaktiček dějepisu, které poukazují na fakt, že studenti zaostávají zejména ve znalosti dějin druhé poloviny dvacátého století. Průzkumy taktéž odhalily hluboké deficity v klíčových dovednostech analýzy a interpretace historických pramenů 20. století,“ píše Jiří Karen v Deníku referendum.

Alternativa pro středoškoláky chybí. Škola se leckdy stává muzeem

Podle odborníka na vzdělávání Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin počet alternativních směrů pomalu narůstá v mateřských a základních školách. Známé jsou waldorfské nebo montessori školy. „Jde ovšem zatím o spodní patra, na střední školy to dosud ve větší míře nedorazilo,“ řekl k alternativnímu způsobu výuky pro Lidové noviny. Důvod je podle něho logický. Školu, která nestaví pouze na předávání hotových faktů, pro své potomky hledají především mladší rodiče. „Sami zažili vzdělávání již ve svobodné společnosti, ovládají jazyky a vycestovali do ciziny, takže mají srovnání,“ podotkl Hřebecký.

Ondřej Šteffl: Na co stát ve školství sáhne, to zkazí

„Na co stát ve školství sáhne, to zkazí. Když se ta změna (RVP - poznámka redakce) zaváděla, stát nevěnoval dost péče a času na to, aby se s tím školy mohly sžít a naučit se s tím pracovat. Většinou jen do svých programů překlopily osnovy a dělají to jako předtím. Ony za to ale nemohou. Nikdo je to nenaučil, nikdo jim nepomohl. Ta historie se stále opakuje, stát (ministerstvo) vydá předpisy a má dojem, že tím jeho práce končí. Stejné je to třeba s inkluzí: myšlenka dobrá, ale reálně je to spíš víc škody než užitku. A to nemluvím o tom, že se věci zavádějí bez pořádných analýz, vůbec se nezkoumají rizika, nezamýšlené dopady apod. Třeba tu už sedm let máme státní maturitu a vůbec nevíme, zda něco přinesla, nikdo to neanalyzuje. A kromě toho už zde máme armádu asi třiceti tisíc lidí, kteří u maturit neuspěli. Jsou nezaměstnaní? Jsou v kriminálech, na ulici? To jsou ty nezamýšlené dopady. Ale to nikdo nezkoumá.,“ říká zakladatel společnosti Scio a sítě soukromých Scioškol Ondřej Šteffl v rozhovoru pro časopis Euro.

Tvůrci Angry Birds chtějí změnit vzdělávání: Místo učebnic dejte dětem mobilní hru učí děti o veselých částicích

Když Peter Vesterbacka před rokem a půl opouštěl společnost Rovio Entertainment, která stojí za slavnou mobilní hrou Angry Birds, každý se ho ptal, v čem chce dál podnikat. Bývalý marketingový ředitel finského vývojářského studia měl o svých budoucích plánech jasno. Společně s dalšími kolegy z Rovia chce změnit vzdělávání dětí na celém světě pomocí hry pro chytré telefony. Jejich záměr lze shrnout do stručného hesla „místo učebnic dejte dětem mobilní hru“. O úspěchu Vesterbacka nepochybuje. „S Angry Birds jsme oslovili miliardy lidí na světě, proč by se nám nemohlo podařit zaujmout stovky milionů dětí vzdělávací hrou,“ řekl Hospodářským novinám.

Ondřej Šteffl: Proč si „ve školství“ nerozumíme

„Debaty o školství jsou zakleté mimo jiné proto, že každý vycházíme z dlouholeté a často hluboce prožité vlastní zkušenosti. Jenže každý jsme jiný psychologický typ. Chci zde vysvětlit, jak se rozmanitost lidí – zejména učitelů, ale i dětí – projevuje ve vzdělávání a školství. Hlavně chci ukázat, k jakým neblahým důsledkům vede to, když tuhle rozmanitost ignorujeme. A že právě to je příčina nejen řady systémových problémů ve školství, ale také každodenních problémů dětí i učitelů a nakonec i rodičů,“ píše Ondřej Šteffl v Lidových novinách.

Školství je třeba reformovat, shodli se mezinárodní odborníci

Školský systém by se měl decentralizovat, aby mohla vzniknout konkurence různých přístupů a metod ve vzdělávání. Svět se v dnešní době rychle mění a není možné jasně rozhodnout, který ze vzdělávacích přístupů je pro budoucnost nejlepší. Shodli se na tom řečníci na mezinárodní konferenci o inovacích ve vzdělávání a školství. Současné školství je podle nich třeba reformovat tak, aby připravilo děti na život ve světě plném změn. Informuje ČTK.