Michaela Kleňhová: Vzdělávání žáků se speciálními potřebami

Statistika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být výrazně ovlivněna změnami v systému či vzdělávací politice. Pokud má být oporou pro politická rozhodnutí, je nutné využívat údaje porovnatelné a interpretovat je ve vzájemných souvislostech.

Lenka Watier: Ubylo žáků se zdravotním postižením

O začleňování žáků se zdravotním postižením do běžných základních škol v České republice se dnes hodně diskutuje. Tito žáci, mezi nimiž převažují chlapci, se čím dál více integrují mezi ostatní žáky. V uplynulém desetiletí významně ubylo mentálně postižených žáků. Přibylo však dětí s vývojovými poruchami chování a s autismem.

Přečtěte si: Cechovnictví, byrokracie a diletantismus brzdí kvalitu péče o lidi s autismem v České republice

Reakce Národního ústavu pro autismus, z.ú. na názory MUDr. Matýse, které byly publikovány formou rozhovoru ve Zdravotnickém deníku dne 15. února 2016. Většina mýtů, polopravd a laických interpretací se zrodí v hlavách samozvaných odborníků, rychlostí blesku zaplevelí internet, zpomalí osvětu i efektivní péči. Už jsme si zvykli, že ani vysokoškolský titul neposkytuje žádnou záruku odbornosti. Bohužel zavádějící informace tentokrát poskytl veřejnosti prostřednictvím Zdravotnického deníku psychiatr MUDr. Matýs, místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a předseda Asociace dětských psychiatrů, tedy člověk, jehož funkce by měly zaručovat vysokou odbornost, přehled, osobnostní vyspělost a celkovou kredibilitu.

Český rozhlas: Psychologové nemohou a nesmí diagnostikovat, tvrdí dětský psychiatr

Desítky tisíc dětí v naši zemi zůstávají bez potřebné psychiatrické péče. Jednak proto, že dětských psychiatrů je málo, ale podle šéfa Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslava Matýse je problém i to, že některé diagnózy stanovují nezdravotnická, poradenská zařízení.

Šéf pedopsychiatrické asociace: Nebudeme bojovat jen za práva autistů, ale všech dětí s duševní poruchou

V českém školství zatím neexistuje zvýšená ochrana dětí s duševní poruchou, jen málokdo se zajímá o mentálně postižené děti, které mají jinou chorobu než autismus, a desítky tisíc dětí zůstávají bez potřebné psychiatrické péče. To jsou jen některé z problémů, které podle dětského psychiatra Jaroslava Matýse trápí českou pedopsychiatrii. Jak říká šéf Asociace dětské a dorostové psychiatrie a místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP, který má ambulanci dětské a dorostové psychiatrie v Ostravě, dnes často stanovují diagnózu nezdravotnická zařízení, jež na to ovšem nemají oprávnění. Zdravotnický deník si s ním povídal o autismu, reformě psychiatrie i problémech v oblasti školství.

22. - 23. 10.: 3. ročník mezinárodní konference Psychologická diagnostika Brno

Na aktuální praktické otázky psychologické diagnostiky v české a slovenské psychologii je zaměřen 3. ročník mezinárodní konference Psychologická diagnostika Brno, který se uskuteční 22.-23. října 2015 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Metodická informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních

Metodická informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních je souhrnem základních principů, které je vhodné respektovat při diagnostice rozumových schopností v ŠPZ. Značná pozornost je věnována rozhodování ve složitějších situacích, například při posuzování lehkého mentálního postižení a diagnostice žáků sociálně znevýhodněných.

Zneužití diagnózy „mentální postižení“ ve vzdělávání stále hrozí

Řada odborníků odmítá ustanovení novely v § 16 odst. 5, jednota nepanuje ani mezi poslanci. Zatím však lze předpokládat jeho přijetí.

22. 1.: Kulatý stůl na téma Má být dítě připravené na školu, nebo škola na dítě?

První letošní kulatý stůl SKAV a EDUin se bude konat ve čtvrtek 22. ledna 2015 od 10 do 12,30 v ZŠ Vodičkova 22, Praha 1, na téma Má být dítě připravené na školu, nebo škola na dítě?

Přečtěte si: Komu jde o co?

Jan Černý z Člověka v tísni reaguje na text Stanislava Štecha o novele školského zákona a praktických školách. Asociace speciálních pedagogů hájí zájmy svých členů, kterým jde především o to bránit úbytku dětí z bývalých zvláštních škol.

Přečtěte si: Jde nám skutečně o rovné šance dětí ve vzdělávání?

Stanislav Štech polemizuje s kritikou diagnostických nástrojů k zařazování dětí do tzv. praktických škol podle novely školského zákona. Ta kodifikuje pozitivní trend, kdy klesá počet dětí, které do praktických škol nastupují.

České republice hrozí mezinárodní ostuda za udržování nerovného přístupu ke vzdělávání

Odborníci upozorňují na snahu zachovat v novele školského zákona nejasnou formulaci umožňující přeřazovat do praktických škol děti bez mentálního postižení.

Terénní pracovníci varují poslance: Pokračující rozvrat poradenského systému zbytečně přivede další děti do ZŠ praktických.

Poslanecká sněmovna v těchto dnech pracuje na novele školského zákona. Po projednání v podvýboru pro předškolní a základní školství se v něm ocitl návrh na rozšíření okruhu dětí, kterým bude možné navrhnout přeřazení do bývalých zvláštních škol, mimo hlavní vzdělávací proud. Nově budou děti definovány jako děti s „oslabenými kognitivními schopnostmi“. Na jednání podvýboru vystoupil v diskuzi i doktor Pilař z Asociace speciálních pedagogů, jejichž zájmem je zachování současné sítě základních škol praktických.

Jan Mareš: Pedagogicko-psychologická diagnostika jako zadní dvorek psychologické diagnostiky?

Diskusní příspěvek připomíná pedagogicko-psychologickou diagnostiku jako jednu z významných oblastí psychologické diagnostiky. Na proklamativní úrovni je individualizace výuky jedním z ústředních témat změn probíhajících ve vzdělávacím systému od 90. let a logicky přináší požadavek na lepší znalost individuálních specifik jednotlivých žáků. Diagnostická praxe ale tento rozvoj kopíruje jen částečně. Historicky rozvinuté oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky si udržují svou úroveň, řada nových témat a oblastí ale zůstává opomíjena a je řešena neuspokojivým způsobem s logickými důsledky pro celý vzdělávací systém, tvorbu a použití diagnostických nástrojů i pro konkrétní žáky či studenty. Pedagogicko-psychologická diagnostika tak přestala být diagnostickou výkladní skříní a stal se z ní spíše zadní dvorek diagnostiky, jakkoli s ní má zkušenost prakticky celá populace. Řadu diagnostických aktivit v oblasti výchovy a vzdělávání navíc můžeme chápat jako příklad tzv. high-stakes diagnostiky. V příspěvku se pokouším pojmenovat některé problematické části systému profesní přípravy uživatelů diagnostických nástrojů a jejich výsledků i vzdělávací politiky a její implementace v podobě předpisů upravujících diagnostiku v oblasti výchovy a vzdělávání.