Jak na rovnost, násilí a předsudky?

„Přidejte se k nám hledat odpovědi na otázky “Jak na rovnost, násilí a předsudky?“ na dvoudenní sérii workshopů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v termínech čtvrtek 19. a pátek 27. listopadu 2020,“ zvou pořadatelé.

Sociologové: Žádná společnost blahobytu takovéhle výzvě nečelila, svět se hodně změní

Sociolog Stanislav Holubec z Akademie věd si myslí, že v nejbližší době bude velkým dilematem, zda uvolnit ekonomiku a obětovat část lidských životů, nebo jestli poškodit ekonomiku. "Jedno i druhé je v rámci velkých dějinných událostí nebezpečné a oboje může vést k řetězci dalších katastrofických událostí," říká pro online deník Aktuálně s tím, že ekonomický úpadek přináší riziko nástupu autoritativních režimů.

Nerovnost se zvrhla: 2153 miliardářů má víc peněz než 4,6 miliardy lidí dohromady

Dvacet dva nejbohatších mužů světa má větší majetek než všechny ženy v Africe dohromady. Vyplývá to ze zprávy o nerovnosti, kterou zveřejnila britská organizace Oxfam. Podle zprávy se nerovnost vymkla kontrole, neboť loni bylo 2153 světových miliardářů bohatších než 4,6 miliardy lidí dohromady. Podle jiného průzkumu se většina lidí domnívá, že kapitalismus přináší více škod než užitku. Informuje ČTK.

David Busta: Ke štěstí nestačí ekonomický růst, lidé musí cítit rovnost příležitostí a šancí. Ta se ale začíná vytrácet

„Máme nejméně lidí v extrémní chudobě, dožíváme se nejvyššího věku, jsme bohatší, než jsme kdy byli. Nějak takto obvykle začíná proslov ekonoma, jenž chce ukázat, že se má lidstvo díky ekonomickému růstu nejlépe v historii. A má pravdu. Přesto svět trpí epidemiemi depresí a úzkostí. Společnost je rozdělenější, posilují populisté a jako by se navzdory ekonomickému růstu vytrácelo štěstí a životní spokojenost,“ píše David Busta v eseji v Hospodářských novinách.

Daniel Prokop: Pokud se nezlepší školství a nezvednou chudé regiony, můžeme dospět k neprostupné společnosti

„Když vaši rodiče mají jen základní školu, je velká pravděpodobnost, že tak dopadnete taky. Je to tím, že zástupci vyšších tříd mají vyšší aspirace pro své děti, „strádající třída“ naopak aspirace nemá, netlačí své děti do lepších škol. Náš systém to ještě posiluje, a to už na začátku školy, pak v 11 letech, když část dětí odchází na víceletá gymnázia, a pak ještě při výběru střední školy. Když se dostanete do rychlejších proudů vzdělání, směřujete nejen na vysokou školu a k vyšším příjmům... Rozdělující školství nůžky rozevírá od raného věku – buď vám dává všechno, nebo skoro nic,“ říká Daniel Prokop v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Gender a etnicita ve škole

Občankáři nabízejí pracovní list Adély Souralové z Fakulty sociálních studií MU Brno, který na základě práce s obrázky, příběhy a nakonec i osobním prožitkem přibližuje žákům a studentům témata intersekcionality - genderu a etnicity ve škole. Materiál vznikl jako součást tříletého projektu „Schools of Equality – Rovnost začíná ve škole“ financovaného z Evropských strukturálních fondů (OP VVV) zaměřeného na rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu.

Julie Hrstková: Bezdomovci za stovky miliard

„Umíte si představit, že v průběhu posledních dvaceti let utrácíte zcela plánovitě a řízeně miliardu každý měsíc a najednou zjistíte, že nemáte tušení, co se s těmi všemi penězi stalo, a pokud náhodou ano, tak se jen při pomyšlení na to červenáte až za ušima? Českému státu se ale přesně tohle stalo. Dvě stě třicet dva miliard korun investoval do podpory bydlení. A výsledek? Počet vyloučených lokalit a počet lidí, kteří v nich žijí, raketově roste. V ubytovnách žije zhruba dvacet tisíc dětí, které nemají šanci zapadnout do „normálního světa“ a které se kvůli otřesným podmínkám, ve kterých žijí, nemohou normálně učit a rozvíjet,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Saša Uhlová: Žijeme v nejlepší době své historie? Je to jedno – řada lidí přestává věřit v demokracii a ztrácí naději

„Nemá proto smysl utěšovat se čísly o hospodářském růstu a tím, že žijeme v nejlepší možné době. Možná žijeme, ale to není podstatné. Důležité je, jak to vnímá většina lidí, jak se cítí a jestli v sobě dokážou ještě najít nějakou naději a energii. Proto je teď prvořadým úkolem veřejně se angažujících intelektuálů přemýšlet nad tím, co udělat, aby se vláda opět lidu navrátila,“ píše Saša Uhlová v Hospodářských novinách v polemice s Radkem Špicarem.

Daniel Prokop: Demokracie jako produkt s mizejícími zákazníky. Češi patří mezi ty nejméně spokojené

Osamělá čísla z výzkumů většinou nic neříkají. Vztah Čechů k demokracii lépe pochopíme v kontextu jiných zemí a obecného měření spokojenosti a loajality. Marketéři pro její měření používají ukazatel NPS – net promoter score. Na škále 0-10 se ptají zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost. Češi z toho nevyšli vůbec dobře.

Genderiáda - soutěž o nejlepší středoškolskou práci na téma rovnosti žen a mužů

Genderiáda představuje příležitost, jak se vyjádřit k (ne)rovnosti žen a mužů. Středoškoláci a středoškolačky mají možnost ukázat, jak se dívají na témata jako domácí násilí, sexismus v reklamě nebo platová nerovnost.