Julie Hrstková: Pandemie koronaviru nesmí zabít šance dětí na budoucnost, je nutné brát v potaz i psychické zdraví

„Izolace, sociální distanc, ale také extrémní nejistota, jež se týká délky omezení (pár dní bez školy i kamarádů je v pohodě, pár týdnů už je nuda a pár měsíců je k nepřežití), vede podle mnoha nových studií k rozvoji depresí, úzkostí, psychotických poruch i posttraumatické stresové poruchy. Čínské zkušenosti z počátku roku publikované v respektovaném časopise JAMA (časopis Americké lékařské asociace) potvrdily prudký růst sebevražedných tendencí a sebepoškozování mezi mladými lidmi, kteří zažili lockdown,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny. 

Tak velký nárůst depresí a sebevražd nás překvapil, říká expert

Nárůst u rizika depresí a sebevražd jsem v době lockdownu čekal, ale ne takový. Restriktivní opatření měla vliv na setkávání s přáteli, na naše koníčky. Není to jenom o stresu, je tu neznámá situace, ve které se lidé musí zorientovat, říká výzkumník Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že hladina duševních onemocnění kolísá se situací ve společnosti. 

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let. Dětských psychiatrů je kritický nedostatek

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen při autonehodách. Většina z těch, kteří si v loňském roce sáhli na život, přitom trpěla psychickou poruchou…. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo důraz na prevenci. Nově vzniklá Rada vlády pro duševní zdraví například přišla s nápady, jak ji posílit na školách. Resort společně s Národním ústavem duševního zdraví také vytvořil program pro druhé stupně základních škol, který má šířit osvětu ohledně mezilidských vztahů, duševní pohody a vnímání vlastního těla. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Stres z testů a zkoušek či obavy o budoucí zaměstnání způsobují problémy stále více studentům středních a vysokých škol

Studenty právnické fakulty Karlovy univerzity šokovala sebevražda jejich čtyřiadvacetiletého spolužáka poté, co neuspěl u jedné ze tří částí státnic. Zatímco v budově vysoké školy hoří svíčky u jeho portrétu s černou páskou, psychologové, jejichž zkušenosti iDNES zmapovala, varují, že jde sice o extrémní případ, ale pomoc s duševními potížemi dává najevo stále více kolegů mladého muže. A to napříč českými vysokými školami. Psychologická centra, která univerzity na pomoc studentům zřizují, fungují na hranici své kapacity.

O emocích, vztazích a osamělosti je třeba s dětmi mluvit, a to co nejdříve. V rodině i ve škole

Zhruba každý čtvrtý člověk na světě během svého života prožije nějakou epizodu psychického onemocnění. Až polovina z chronických psychických potíží se navíc projeví už ve školním věku. Některé státy proto psychohygienu a emoční výchovu zavádějí do osnov. Co na to Česká republika? „Už i ty nejmenší děti by se měly ve školce a na prvním stupni základní školy naučit orientovat se v emocích a pochopit je,“ říká pro magazín Rodiče vítáni Marie Salomonová.

Vztah deprese a vzdělání, nejběžněji používané testy a další témata v novém Přehledu zahraničních zajímavostí ČŠI

„Z vyhodnocení rozsáhlých statistických dat, získaných v zemích OECD, zcela zřetelně vyplývá, že existuje velmi významný vztah mezi dosaženým vzděláním a sklonem k depresivním stavům jedinců. Takřka ve všech sledovaných společenstvích byl zaznamenán častější výskyt depresí u jedinců s nižším vzděláním, než je tomu naopak u osob se vzděláním vyšším... Vzhledem k tomu, že předpoklady vzniku depresí jakožto duševnímu onemocnění mají svůj počátek v dětství nebo v dospívání, měli by být závěry uvedené studie využívány jako součást argumentace žákům a studentům pro zvýšení jejich motivace k dokončení jednotlivých vzdělávacích stupňů a úspěšný přechod do pracovního procesu,“ cituje nový Přehled informací a zajímavostí ze zahraničí studii ze sborníku Education in Focus 60.

Přečtěte si: Spousta kroužků a tlak na dobré výsledky. Každý desátý školák má depresi

Klavír, balet, dramaťák a k tomu třikrát týdně doučování. V případě stále většího počtu dětí běžná dávka týdenních povinností. „V dnešní době bych ani nechtěla být dítětem, když vidím, co všechno musejí zvládnout. Rodiče se ve výběru kroužků předhánějí a tlak na co nejlepší školní výsledky je obrovský,“ říká psychiatrička Petra Dočkalová.