Jak se hýbou české děti? Máme mnoho aktivních sportovců, jen málo dětí ale pravidelně chodí nebo jezdí na kole

Jak moc se ale české děti skutečně hýbou? Na tuto otázku odpovídají vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pravidelně účastní mezinárodní studie HBSC o zdraví a životním stylu školáků. Dotazovali se třinácti tisíc dětí ve věku jedenáct až patnáct let z 230 škol po celém Česku na to, jak tráví volný čas. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Sportovci mají zelenou a mohou trénovat. Neplatí to ale pro všechny, na amatéry a děti se nemyslelo

V rámci postupného rozvolňování omezení mohou už dnes trénovat sportovci venku ve skupinkách. Týká se to ovšem pouze profesionálů a sportovců pod ministerstvem obrany, vnitra či ministerstva školství. Vydaný plán, jak bude rozvolňování omezení probíhat, tak zapříčinil víc otázek než odpovědí. Z plánu totiž nebylo jasné, kdy se do společného tréninku budou moci zapojit děti a amatérští sportovci. Odpovědi nepřineslo ani ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kterého se tato problematika týká nejvíc. Tématu se věnují Lidovky.cz.

Neudělají kotrmelec, nevyšplhají. Neuroložka Jaroslava Chlupová vysvětluje, jaké důsledky může mít u dětí nedostatek pohybu

„Samozřejmě ideálně by se děti měly hýbat každý den. Když vidím, co se učí můj syn v prvním ročníku gymnázia v biologii – teď probírali houby do takových detailů –, myslím, že místo toho by klidně mohli mít tělocvik. Anebo alespoň aktivitu po škole. Jsou družiny, kde mají jen kroužek šachů a angličtiny. Takže děti přijdou ze školy, kde sedí, a jdou si sednout ještě na kroužek. Školní věk je zhouba pro dětské tělo,“ říká neuroložka Jaroslava Chalupová v rozhovoru pro Lidové noviny.

Projekt Trenéři ve škole chtějí další části Prahy

Pilotní projekt Trenéři ve škole spustili organizátoři začátkem školního roku v základních školách Prahy 6. Nyní ho chtějí i další městské části. Magistrát se chystá koncept podpořit finančně. Informuje MF DNES.

Děti, které jsou intenzivně na sociálních sítích, se více pohybují, ukázal průzkum

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit. Do výzkumu se zapojilo kolem 13 000 dětí ve věku 11 až 15 let z 230 škol z celého Česka. Reportáž přináší on-line deník Aktuálně.

Když vidím tělocvik na školách, pláču, říká Radek Štěpánek

„Když jsem ještě profesionálně hrál, trénoval jsem na tartanové dráze v jedné škole a tam jsem viděl hodinu tělocviku jedné třídy. Když jsem to pozoroval, bylo mi taky do pláče. Vidět 80 procent dětí v džínách nebo paní učitelku s mobilem pod stromem, byla hrůza. Prostě jim hodila dva míče a ať si dělají, co chtějí. To mě vrátilo do mých školních let, kdy tělocvik měl úplně jinou štábní kulturu, byli jsme nastoupení v modrých trenkách, a když přišel tělocvikář, byl to pan někdo,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně tenista Radek Štěpánek.

K Vánocům dostali zamítnutí dotace. Podle klubů ale MŠMT postupovalo špatně

Když 24. prosince předsedové sportovních oddílů netrpělivě otevřeli datovou schránku, čekalo na některé z nich nemilé překvapení. Našli v ní zamítavé rozhodnutí o dotaci z výzvy Můj klub 2019. A to byli ještě ti šťastnější. Ministerstvo školství totiž posílalo rozhodnutí nejen 23. prosince, ale pokračuje v tom i ve druhém lednovém týdnu. Prostředky, které z dotace rozdělovalo, přitom měly jít na výdaje v roce 2019. I kdyby tak kluby peníze nakonec obdržely, měly by nejvíce tři pracovní dny na to je utratit. Nebo musely s dotací počítat a výdaje fakturovat zpětně. A nešlo o malé částky. Průměrná dotace dosahovala téměř 231 tisíc korun. Informuje Seznam Zprávy.

Svobodovi rozjíždí projekt unikátní školy. Slibují sport i vzdělání na vysoké úrovni

V roce 2017 založil Tomáš Svoboda s bratrem Davidem, šampionem v moderním pětiboji z olympijského Londýna 2012, sportovní tým Kalokagathia Aliance, přičemž přirozeně navazující druhou částí projektu by se měla stát stejnojmenná soukromá základní sportovní škola. Instituci, ve které by měli učitelé u žáků podle antického ideálu pěstovat soulad tělesné a duševní krásy. "Chceme u dětí rozvíjet fyzickou zdatnost i vzdělávání, moudrost. Co se týče sportu, naše škola jim má poskytnout všestranný základ pro pozdější specializaci," představuje Tomáš Svoboda v reportáži deníku Aktuálně.

„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr. Informuje Česká televize. 

Kvůli obezitě zavádí některé školy do tělocviku koloběžky

Jako nástroj v boji proti obezitě zavádí některé školy v Česku do výuky tělocviku jízdu na koloběžce. Přivedl je k tomu projekt Tělák nás baví společnosti Kostka. Inspiraci našli učitelé v Německu. ČTK o tom informoval mediální zástupce společnosti Jan Hrbek. Podle odborníků je dosavadní podoba tělesné výchovy zastaralá a nedokáže děti motivovat ke sportování. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci má zhruba pětina českých školáků ve věku mezi 11 a 15 lety problémy s hmotností.

Ministr Plaga: Původní návrh rozpočtu na sport se zvýší o miliardu Kč

Rozpočet na sport v příštím roce by se měl zvýšit o miliardu korun proti původnímu návrhu. Na sport by tak mělo jít zhruba 7,5 miliardy korun, což by bylo o půl miliardy víc než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom v pondělí dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Včera to Plaga řekl novinářům. Informuje ČTK.

České děti jsou obézní. Zakažme jim energy drinky a nechme je lítat, radí odborník

Pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Jejich počet roste, a to navzdory tomu, že teenageři jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny. Problém s hmotností se více týká chlapců, chudých rodin a méně vyspělých regionů, ukazuje studie odborníků z Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením Michala Kalmana. Ti také upozorňují, že se přeceňují negativa sociálních sítí a naopak podceňuje nebezpečná móda energetických nápojů. "Dnešní české děti jsou neohrabané, nevyspalé a nepozorné, když jich má patnáct přeběhnout tělocvičnu, čtyři z nich spadnou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kalman.

V Česku sportují především děti z bohatých rodin, ty z chudých tloustnou

České děti prokazatelně tloustnou a jsou stále neohrabanější. Ukazuje se také, že pro mnoho z nich je sport čím dál hůře dostupný. Kdo za úpadek pohybu může? A dá se něco udělat pro to, aby se kondice dětí zlepšila? Tématu se věnuje magazín Rodina DNES.

František Berka: Tělesná výchova je u nás zanedbaná jako máloco, děti jsou od pohybu spíš odrazovány

„Podle mě to začíná už v mateřských školkách a v návaznosti na to na prvním stupni ZŠ. Nechápu, proč se to děje, ale vidím, jak se ze škol a školek vytrácejí pohybové prvky, které dřív byly samozřejmé. Ve školkách se už děti neučí udělat kotrmelec, v mnoha školách jsou o přestávkách děti spíše odrazovány od pohybu. Mají hlavně sedět a mlčet. Rodiče, učitelé i ředitelé se asi bojí, že si děti ublíží. Chápu, ale když se nebudou pravidelně a spontánně hýbat, tak se pravděpodobně stane, že až se jednou rozběhnou, tak spadnou a něco si zlomí,“ píše pro magazín Rodiče vítáni František Berka, tělocvikář, ředitel školy a trenér.

Učitel o výuce tělocviku: Děti jsou dnes jiné, ale ne horší. Adaptovat se nedokážou spíš tělocvikáři

„Slýchám stížnosti, že děti jsou línější než dřív, myslím ale, že to není pravda, spíš je to tak, že my tělocvikáři se nedokážeme adaptovat na dnešní požadavky dětí,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz. učitel Richard Kania z Gymnázia Postupická.

Dnešním dětem chybí přirozený pohyb, říká fyzioterapeutka

„Z mých zkušeností se děti v současnosti dělí na dvě skupiny. Ty, které nejsou aktivní, sedí tak říkajíc u počítače a nesportují, a ty, které sice sportují, ale jedná se o jednostrannou zátěž. Rodiče je ve čtyřech pěti letech přihlásí do nějakého sportovního klubu a tam s nimi trenéři pracují na zdokonalování jedné konkrétní činnosti. Chybí jim pohybová rozmanitost. Dám příklad, pracovala jsem s dospívajícími basketbalisty. Měli tréninky zaměřené na techniku, nějaké posilování, a tím to končilo. Zjistila jsem, že pro polovinu z nich je problém udělat kotoul vzad,“ říká v rozhovoru pro iDNES fyzioterapeutka Pavla Kusynová Vichnarová.

Do konce října mohou sportovní kluby žádat o celkem 1,5 mld. Kč na podporu sportování dětí a mládeže

MŠMT je připraveno poskytnout v příštím roce až 1,5 miliardy Kč na sportování dětí a mládeže ve sportovních klubech. Ve srovnání s minulým rokem došlo k navýšení finančních prostředků neinvestičního programu Můj klub o více než jednu třetinu. Zároveň byly zásadně zjednodušeny podmínky pro podávání žádostí. Stát dále očekává od krajů a obcí, jako důležitých partnerů v oblasti rozvoje sportu, že se připojí a podpoří kluby ze svých rozpočtů.

Národní sportovní agentura? Plaga by se nebránil ani samostatnému ministerstvu

Neutrální postoj zaujal včera kabinet k návrhu na vznik Národní sportovní agentury, který předložili vládní poslanci v čele s vládním zmocněncem pro sport Milanem Hniličkou (ANO), který by měl agenturu v budoucnu řídit. Novinářům to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Nový úřad by měl podle předlohy převzít od ministerstva školství agendu podpory sportu. Informuje ČTK.

Učitelka češtiny a zároveň šampionka v silovém trojboji? Studenty někdy děsí moje ruce, říká Židová

„Co se týče studentů, mám s nimi občas vtipnější příhody. Tak třeba jednou mě jeden nich požádal, jestli bych si nemohla nandat svetr. Když jsem se zeptala proč, odpověděl, že ho moje ruce děsí. Když mám na sobě třeba tílko, kde je vidět, že nějaké svaly mám, studenti se na mě koukají divně, ptají se, co dělám. Ale nemyslím si, že by je to nějak odrazovalo, naopak je to zajímá. Snažím se být spíš ten kamarádský typ učitelky, vysvětlit proč se to učí, k čemu jim to bude a myslím, že je pro ně i výuka samotná zajímavější, když jim látku vykládá mladá svalnatá holka než stará paní,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz učitelka Štěpánka Židová, která se úspěšně věnuje silovému trojboji.

Michal Komárek: Hlavičkou proti zdi

Lékaři požadují, aby školy měly povinnost poskytovat informace o rizicích hlavičkování u dětí podobně, jako jsou tabákoví výrobci povinni uvádět rizika, na krabičkách cigaret. „Nechat dítěti padat opakovaně míč na hlavu, je hloupost. S každou ranou mohou vznikat nevratná poškození tkání,“ řekl například Hospodářským novinám neurochirurg Vladimír Beneš z Ústřední vojenské nemocnice,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.