Michael Canov: Dobrovolně do škol? Kocourkov, ústavní paskvil, protiústavní krok...

Ústavní paskvil, který nemá obdoby. Tak vnímá senátor za Liberecko Michael Canov usnesení, kterým ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví vyhlásily od 25. května dobrovolnou docházku na základní školy. Podle Canova to je v rozporu s Ústavou ČR. Zákon prý hovoří jasně. Po zrušení nouzového stavu se měly děti vrátit do základních škol povinně a všechny. Canov proto vyzývá ministerstva školství a zdravotnictví, aby přijatá opatření zuršila. Informuje MF DNES. 

Rektor Miroslav Holeček: Jakoby se poprvé od dob Marie Terezie otevřela otázka, k čemu je povinná školní docházka

„Nyní je už polovina května, a ačkoli se život pomalu vrací do normálu, otevírají se obchodní centra, kina, divadla a začnou se pořádat akce pro mnoho lidí, školy jsou stále prakticky uzavřeny. Proč už děti také nechodí do školy? Proč se tam nemohou alespoň na měsíc vrátit, aby si prošly učivo, které se samy nebo s rodiči učily doma?” ptá se rektor ZČU Miroslav Holeček v textu pro server Novinky. Jako by se tak podle něj z důvodu koronavirové pandemie snad poprvé od doby Marie Terezie mimoděk otevřela otázka, k čemu je vlastně povinná školní docházka… 

Jana Nováčková: Tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak

"Moje oblíbená věta je, že tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak," říká Jana Nováčková. Spolu s Michaelou Řeřichovou navrhují legislativní změnu, která by umožnila existenci „svobodných škol“ a zrušila povinnou školní docházku. Založily Alianci pro sebeřízené vzdělávání, publikují a besedují. Velké šance ale patrně nemají. Povinná školní docházka je totiž brána nejen jako nástroj k plošné výuce, ale také plošné socializaci a plošnému stírání rozdílů mezi dětmi z vyšších a nižších vrstev. Když by škola začala být dobrovolná, první by do ní přestaly chodit zejména děti ze sociálně slabých rodin a propasti ve společnosti by se dramaticky prohloubily. Tématu se věnuje deník Aktuálně.

Vláda debatovala o prodloužení povinné školní docházky

Andrej Babiš (ANO) novinářům po návštěvě poničeného sídliště Janov v Litvínově řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Je to jedna z myšlenek, která je součástí 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). V problémových a sociálně vyloučených lokalitách, kam patří i Janov, děti podle různých statistik v mnoha případech nesplní ani povinnou školní docházku, která je uzákoněna do 15 let věku dítěte. Informuje ČTK.

Bude delší školní docházka? Řada dětí z ghett míří raději na pracák než do lavic

Regiony s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit, takzvaných ghett, se potýkají s neblahým trendem. Řada dětí zvláště z chudých rodin po dovršení devítileté školní docházky mizí z lavic a míří na Úřad práce. Často pak nedokončí ani základní školu. Zaznělo to ve čtvrtek na sociálním výboru Poslanecké sněmovny. Situace by prý mohla vést i k prodloužení povinné školní docházky. „Například v Ústeckém kraji se to týká čtrnácti dětí ze sta,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Informuje Deník.

Tomáš Cvrček: Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit

„Není lehké najít na školství v pojetí Marie Terezie něco pozitivního. Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit,“ popisuje pro Deník N historik a ekonom Tomáš Cvrček z University College v Londýně. Před čtyřmi lety dostal od nadačního fondu Neuron milionový grant na digitalizaci starých statistik a údajů z Rakouska-Uherska.

Filip Pertold: Povinná školní docházka by měla být delší

„Podíl lidí jen se základním vzděláním či ještě nižším ve věku 20 až 24 let se zvyšuje, momentálně za rok 2018 je to už 10,7 procenta. To je průšvih, protože tito lidé budou zaplňovat sociální systém. Čím to je, těžko říci. Spíš je to symptom toho, že školství se chová pasivně k dětem, jež doma nemají zázemí, které je posunuje dále. Školy by měly být maximálně motivovány, aby aktivně pracovaly s dětmi, jejichž rodiče se o vzdělání nezajímají. Dále by podle mě měla být povinná školní docházka delší, než je základní škola. Aby se děti ze znevýhodněných rodin musely přihlásit na nějakou střední školu,“ říká ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Roste počet dětí, které nedokončí základní vzdělání. ‚Propadnout by neměl nikdo,‘ říká psycholog

Podle posledních údajů nedokončí základní vzdělání až šest procent dětí. S daty přišlo v pátek ministerstvo školství. Velká část podle údajů končí v osmé třídě. Měl by se v Česku změnit přístup k výuce nebo školský systém, aby na základní vzdělání dosáhli všichni, nebo je přirozené, že část populace zůstane bez ukončených studií? Diskutovali o tom odborníci v Českém rozhlasu Plus.

MŠMT: Základní vzdělání nezíská ročně kolem šesti procent dětí

Ačkoli je na českém území již od dob rakouské monarchie povinná školní docházka, některé děti ani v dnešní době základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků, které vyjdou ze základních škol (ZŠ). V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných ZŠ přibližně 4800 dětí z 81.428, které tyto školy opustily, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení úřadu.

Julie Hrstková: Tři největší vlivy na kvalitu výuky a šest řešení největších problémů českého školství

„Povinná škola do 18 let, zavedení nepodkročitelného minima bodů pro přijetí na střední školu s maturitou (tzv. cut-off score), obědy zdarma, peníze pro učitele. Školství je momentálně oborem, kde se nápady hrnou ze všech stran. Kromě toho, že jich je nejvíc, také schytávají největší kritiku. Jen pokaždé z jiného názorového proudu. Což neukazuje jenom na neutěšený stav školství a vzdělání, ale hlavně na to, že není úplně jasné, co se změnami chce docílit,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Ministryně Maláčová: Povinná školní docházka by se měla prodloužit do 18 let

„Měli bychom také prodloužit školní docházku dětí. době, kdy nám stárne společnost a vzdělávání je čím dál důležitější, nevím, proč je povinná školní docházka ukončena už 15. rokem a není to 18. rok jako v okolních zemích. Náklady na školy jsou pro některé rodiny příliš vysoké a pro rodiče je nejjednodušší to dítě v 15 letech poslat na úřad práce,“ říká v rozhovoru pro Právo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Pavel Kovařík: Vánoční přání? Zrušit školu. Umíte si představit, co by se stalo?

„Teď si představte, co by se stalo, kdyby se povinná školní docházka zrušila. Preference a potřeby dětí a jejich rodičů by se najednou začaly dávat na první místo. Přestalo by se řešit, co potřebuje společnost. Politici, úředníci, ale i experti – centrální plánovači, všichni ti by ztratili vliv na vzdělávací proces. Nemohli by nadále nikomu říkat, co je pro něj dobré, co se musí naučit, jak se musí ve škole chovat. Pokud by totiž nadále existovala škola, kde by se někdo snažil uplatňovat svůj mocenský vliv a poroučet ostatním, aniž by o to ostatní stáli, většina lidí by do takové školy přestala chodit,“ píše Pavel Kovařík pro server Svoboda učení.

Rakouský vzor: Ve škole do 18 let. Model by měl pomoci dětem z ghett

Dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit opustí vzdělání předčasně. Podle některých odborníků by jim mohl pro budoucí pracovní život pomoci rakouský model – povinná škola do 18 let. Až dva tisíce žáků ročně neodchází ze základní školy po absolvování deváté třídy. Někteří klidně i s vysvědčením z třídy sedmé. Řada dalších studentů opustí učňovský obor nebo střední školu. Nedisponují tedy výučním listem ani maturitou. „V roce 2013 šlo o 5,4 procenta populace, k loňskému roku již 6,7 procenta,“ popsal Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Kraj chce regulovat střední soukromé školy a prodloužit povinnou školní docházku

Karlovarský kraj navrhuje, aby zřizovatelé škol mohli určovat, které obory se otevřou a kolik přijmou žáků. „O této problematice nyní rozhodují ředitelé. Je to ale absolutně nepochopitelné, když je za kvalitu vzdělávání odpovědný kraj,“ řekla hejtmanka Jana Vildumetzová. Informuje MF DNES.

Ivan Langr: Prodlužme povinnou školní docházku. Přibývá dětí, které po ZŠ míří rovnou a plánovaně na úřad práce.

Dětí, které hned po ukončení povinné školní docházky – zjednodušeně řečeno po absolvování celé nebo i jen části základní školy – zamíří rovnou a plánovaně na úřad práce, stále přibývá. Jen v loňském roce bylo takových mladistvých bez kvalifikace v Libereckém kraji evidováno přes 220, republikově jde o tisíce dětí, které jsou pak takřka nezaměstnatelné. Pocházejí povětšinou ze sociálně slabých rodin (mnohdy s menšinovým zastoupením), které na základě dlouhodobě předávaných generačních vzorců preferují systém sociální podpory a příslušnost k tzv. underclass před tím motivovat své děti k dosažení (odborné) kvalifikace a zvýšení jejich šance na následné uplatnění.

Rodiče „vlčat“ policie dává před komisi kvůli škole

To, že se svým způsobem života vymykají nastaveným společenským pravidlům, ještě není trestné. Ale že neposílají děti do školy, je už přes čáru. A za to by měl následovat postih. K takovému závěru došli policisté po prověření trestního oznámení, které loni na podzim podaly sociální pracovnice na manžele z Klatovska kvůli podezření, že o své děti řádně nepečují, zanedbávají je a možná je i týrají. Reportáž přináší deník Právo.

Jak je to s délkou povinné školní docházky v Evropě?

V souvislosti s povinným rokem předškolní docházky padlo v médiích opakovaně, že ve většině nebo dokonce ve všech zemích Evropy je delší povinná školní docházka než u nás. Podívejme se do publikace Eurydice Compulsory Education in Europe 2014/15, kde je podrobný přehled.

Přečtěte si: Škola jako táta a máma od pěti let dítěte. Ať žije kariéra!

Děti povinně do školy od pěti let. Aby rodiče mohli dělat kariéru. Výchova dítěte u nás zřejmě není práce. Proč je to povinné? Kvůli sociálně vyloučeným oblastem.