Na konci dubna vláda schválila Národní program reforem, který má zajistit prosperitu země na další léta. Ve skutečnosti v dokumentu stát poprvé naplno přiznal, že v oblasti vzdělávání má problém, se kterým si zatím vůbec neví rady. V české společnosti, jež vždy měla v Evropě jednu z nejlepších dostudovaností škol, radikálně vzrůstá předčasné ukončování studia. Tématu se věnuje David Klimeš v týdeníku Ekonom.
David Klimeš: Škola už není základ života. Počet mladých se základním vzděláním roste
Roste počet dětí, které nedokončí základní vzdělání. ‚Propadnout by neměl nikdo,‘ říká psycholog
Podle posledních údajů nedokončí základní vzdělání až šest procent dětí. S daty přišlo v pátek ministerstvo školství. Velká část podle údajů končí v osmé třídě. Měl by se v Česku změnit přístup k výuce nebo školský systém, aby na základní vzdělání dosáhli všichni, nebo je přirozené, že část populace zůstane bez ukončených studií? Diskutovali o tom odborníci v Českém rozhlasu Plus.
MŠMT: Základní vzdělání nezíská ročně kolem šesti procent dětí
Ačkoli je na českém území již od dob rakouské monarchie povinná školní docházka, některé děti ani v dnešní době základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků, které vyjdou ze základních škol (ZŠ). V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných ZŠ přibližně 4800 dětí z 81.428, které tyto školy opustily, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení úřadu.
Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o zakládání základů ve škole zvané základní
Je-li něco základní, je to důležité, neboť se to týká něčeho, na čem se má stavět... Podcenit základy znamená riskovat zhroucení... Ve školství se to může projevit osudově a kdo by to řekl: příčinou je nezvládnutí gramatiky...
Ředitel školy: Působí divně, když si rodiče připlácejí za lepší vzdělání. Přijde mi to jako segregace
Výběrové třídy v sobě nesou riziko, varuje ředitel brněnské základní školy ve Vedlejší ulici Jan Harmata. „Děti bychom neměli dělit na inteligenty a méně nadané. V dospělosti se nedomluví,“ říká. Rozhovor přináší Deník.cz.
Jaroslav Vávra: Nad zprávou ČŠI k výsledkům žáků 5. a 9. tříd. (Zhodnocení některých úloh a jejich srovnání s testy PISA )
„Na konci listopadu 2017 se objevila zjištění a výsledky z šetření ČŠI, které proběhlo na vybraných školách v květnu 2017. Ze zjištěných dat je možné vyvozovat, vysvětlovat stav znalostí a dovedností žáků v českém základním vzdělávání a navrhovat změny do budoucna. Je to první studie, kterou jsem zaznamenal za dobu nejméně 30 let,“ píše vysokoškolský učitel Jaroslav Vávra v analýze, v níž hodnotí některé úlohy z testu ČŠI, srovnává jejich pojetí s metodikou testování PISA a zamýšlí se nad smyslem studie ČŠI
Česko je v inovacích srovnatelné s Afrikou
V oblasti inovací je Česko srovnatelné s Keňou nebo Maltou. Jak vyplývá ze zprávy o konkurenceschopnosti, kterou vydává Světové ekonomické fórum, náleží Česku v rámci inovací horší místo, než obsadil Ázerbájdžán. Letošní analýza konkurenceschopnosti srovnávala 137 světových ekonomik. Inovace jsou jedním ze 12 kritérií. Česko získalo v hodnocení inovativnosti necelé čtyři body ze sedmi. Ve srovnání s evropskými a severoamerickými státy tak v této oblasti bylo pod průměrem. Podle studie si Česko nejlépe vede v oblasti zdraví a základního vzdělání. Analýza také oceňuje makroekonomické podmínky na tuzemském trhu. Informují Hospodářské noviny.
