„Na transformaci se nemůžeme dívat jen tak, zda se podařilo zavést trh. Musíme se ptát, jaký ten kapitalismus máme a jaké byly náklady té změny. A všichni vidíme, že to Rakousko jsme nedohonili. Nepotřebujete měřit HDP. Stačí se podívat na první vlakové nádraží za hranicemi. To je pořád rozdíl třiceti let nebo i víc. Ony se totiž i ty státy těch třicet let vyvíjely, nečekaly na nás, až je dohoníme,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Antonie Doležalová.
Antonie Doležalová: Češi kapitalismus budovali příliš rychle
Jak z montovny udělat mozek. Česko hledá plán na další transformaci ekonomiky
Ekonomové ze soukromého byznysu vidí východisko v rozvoji školství, investicích a podpoře českého kapitálu a digitalizaci. Podle Eurostatu české výdaje na školství představují jen 3,8 procenta HDP a jsou v unii čtvrté nejnižší. Ale věda a výzkum s 1,79 procenta HDP v roce 2017 představuje v Evropské unii celkem slušné desáté místo. Nicméně Daniel Münich z institutu CERGE-EI kritizuje kvalitu a zejména praktickou využitelnost domácího bádání. "Na poměry většiny postkomunistických zemí máme stále nejlepší výsledky základního výzkumu v oblasti přírodních a technických věd. To je obrovská výhoda, která vzniká desítky let. Avšak zatím se nám nedaří přejít od základního výzkumu k aplikacím v ekonomice," upozorňuje v reportáži týdeníku Ekonom.
Projekt Chytré Česko: České školství je v krizi
„Propad výsledků (v matematické a přírodovědné gramotnosti) o 15–20 bodů mezi lety 2006 a 2015 znamená propad z významně nadprůměrných pozic v rámci OECD do pozic průměrných,“ citát ze studie Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka uvádí nový projekt Chytré Česko. Deník Aktuálně a Hospodářské noviny v něm chtějí mapovat hlavní problémy českého školství a hledat jejich řešení.
Ministr Havlíček: Stojím si za tím, že máme dobrý systém vzdělávání
„Teď se mnou možná nebude mnoho lidí souhlasit, ale já si nemyslím, že máme špatné školství. Nedávno jsem byl v Berlíně, kde představoval ředitel jedné z našich nejúspěšnějších startupových firem své výsledky. V následné diskusi řekl, že český vzdělávací systém je dvě stě let za opicemi. Rozčílil jsem se a říkám: Není to pravda. Vy jste toho důkazem. Protože hrajme na výsledek a vy jste hvězdný. Tak neříkejte v cizině, že máme špatné školství. Ostatně i já jsem jeho produktem a nemyslím si, že jsem céčkový hráč,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ministr průmyslu Karel Havlíček.
Evropa v datech: Česko pokulhává v kvalitě vzdělávání, ze zemí Evropy na něj vydává čtvrtý nejmenší podíl z rozpočtu
Kvalita českého vzdělávání vychází z evropských srovnání jako podprůměrná. Prestižní srovnání PISA ji podle vědecké a matematické gramotnosti hodnotí jako devátou nejnižší a Světové ekonomické fórum jako desátou. Podle projektu Evropa v datech se ale českému školství v poměru k výdajům státu daří držet blízko evropskému kvalitativnímu průměru. Česko na vzdělávání vynakládá podle posledních dostupných údajů jen 3,8 % ze svého rozpočtu. Vzdělávací systém je ale kvalitnější než v zemích, které do školství investují více. K nim patří třeba Lotyšsko nebo Island. V Česku je ale dramaticky malé propojení teorie s praxí, tzv. duální vzdělávání. Do výuky se zapojuje jen 25 % firem. Například v Německu to je 63 %.
Výzkum "Vysvědčení společnosti": Lidé jsou kritičtější ke školství
„Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní,“ uvádí tisková zpráva k výzkumu společnosti STEM Hodnocení stavu společnosti.
Václav Hořejší: Nejméně v prvních pěti ročnících bych zrušil známky na vysvědčení a zrušil bych maturity
„Myslím, že v našem školství je pes zakopán hlavně na tom základním stupni. Jsem přesvědčen, že se tam děti nejméně z 50% učí zbytečnosti (absurdní podrobnosti třeba ze zeměpisu, přírodopisu, větné rozbory, apod.). Daleko více času by se mělo věnovat kvalitní výuce cizích jazyků (především samozřejmě angličtiny), ale také třeba moderní historii, povšechnému přehledu o fungování světa kolem nás, finanční, právní a občanské gramotnosti, kulturních a náboženských a filosofických principech naší civilizace, atd.,“ píše profesor Přírodovědecké fakulty UK Václav Hořejší na svém blogu.
Češi mají podle Světové banky čtrnáctý nejlepší lidský kapitál na světě. Řadí se po bok Britů a předběhli Švýcary
Světová banka zveřejnila žebříček lidského kapitálu, ve kterém srovnává 157 států světa. Jeho index, který sleduje trajektorii novorozeného dítěte až po jeho dospělost, kombinuje několik indikátorů zdraví a vzdělání - úmrtnost do věku pěti let a ve věku mezi 15 a 60 lety, průměrnou dobu vzdělávání do osmnáctého roku života a výsledky, kterých děti dosahují ve školních testech. Cílem je zjistit, kolik lidského kapitálu jsou jednotlivé země schopné vyprodukovat, a jaká se tedy od nich očekává nejen produktivita na světovém trhu, ale i jaký bude jejich ekonomický růst. Informují Hospodářské noviny.