Učitelům chybí vize školství. Překotné změny jejich práci škodí

Náhlých změn, které učitelé a ředitelé neočekávají a najednou na ně dopadnou, je mnoho. „U všech významných aktérů ve školství je hlavním obecným pociťovaným problémem neexistence koncepce rozvoje českého školství,“ píše se v Analýze výzev vzdělávání v České republice od sociologů Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka. Tématu se věnují Hospodářské noviny.

Kateřina Perknerová: Kam dál ve vzdělávání? Chybí celonárodní dohoda

„Kvalitní vzdělání je klíč k budoucnosti každého dítěte i celé ČR. Předpokladem úspěchu je systém, který umožní každému žákovi rozvíjet jeho osobnost, talent, schopnosti. České školství je na dobré úrovni díky tradici a nadšení desítek tisíc učitelů. To je ovšem pro potřeby 21. století málo. Překážky jeho rozvoje jsou v rovině politické, finanční a obsahové,“ píše Kateřina Perknerová v komentáři pro Deník a uvádí čtyři základní problémové okruhy.

Miroslav Hřebecký: Společnost se rychle mění a školství se snaží v mezích možností improvizovat, ale stále víc mu ujíždí vlak

„Situaci si dovolím označit takřka za havarijní. Máme v ČR obecně nedostatek lidí na trhu práce. Platy jsou ve školách tabulkově zastropované a každá komerční firma v personální nouzi vás jednoduše přeplatí. Navíc české sborovny stále stárnou. Během deseti patnácti let odejde do důchodu silná „kohorta“ pedagogů, kteří dnes výuku táhnou. Náhrada z pedagogických fakult za ně ovšem nepřichází, až šedesát procent jejich absolventů do školství vůbec nenastupuje a mnoho dalších mladých po roce dvou rovněž odchází. Vydrží jen ti nejmotivovanější,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin.

Ondřej Šteffl: České školství: iluze, dojmy, experimenty

„Neznám za poslední léta ve školství případ, že by se u nějakého opatření či zákona analyzovala rizika, zkoumaly možné nezamýšlené důsledky nebo snad že by se něco vyzkoušelo na malém vzorku. Dopředu se nehledí, rozhoduje se na základě dojmů, pocitů, iluzí, ba i omylů. Poslední rok se lišil hlavně ještě větším množstvím nepromyšlených zásahů, jejichž hořké plody sklízíme a ještě sklidíme. Například inkluze,“ píše Ondřej Šteffl v Hospodářských novinách.

Tomáš Feřtek: Silné vedení a jasná koncepce jsou ochranné štíty školy

„Jakkoli to může vypadat vůči rodičovské veřejnosti nevstřícně, škola si musí udržet svoji autonomii a linie této autonomie vede před vraty školy. Rodič má mít možnost se na cokoli zeptat, mít jakýkoli návrh a má co nejrychleji dostat co nejsrozumitelnější odpověď. Ale zároveň musí být jasně pojmenované pravidlo, že škola má svou vizi a koncepci, ví, co dělá, a o tom, kdo, koho, co a jak ve škole učí, rozhoduje ředitel, respektive vedení školy,“ píše Tomáš Feřtek v prosincovém čísle časopisu Řízení školy.

Petr Šabata: Učitelé a vaše děti vyhráli volby. Nebo prohráli? Zeptejte se Andreje Babiše

„Když přemýšlím o našich dětech, vybaví se mi, co řekl král hokejistů Wayne Gretzky: Dobrý hokejista je tam, kde je puk. A nejlepší je tam, kde puk bude. Bezva myšlenka pro hokej a vůbec pro život. A pro vzdělání absolutně rozhodující. Tak si řekněme, co mají naše děti umět, aby byly v roce 2035 tam, kam zamíří puk. Jednoduchá manuální a rutinní práce skoro vymizí. Kdo se pak uplatní?,“ cituje Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas z knihy Andreje Babiše. A vyvozuje, jak by měl vypadat budoucí politický scénář pro školství, pokud bude Babiš věrný myšlenkám ze své "předvolební" knihy.

Třetí vize dokumentu Vzdělávání přede-vším: Změny ve vzdělávacím systému podle propracované koncepce

EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Třetí vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost koncepčnosti systémových změn. Pokud budou nadále přijímány změny, které nejsou opřeny o relevantní analýzu dopadů, a pokud nebudou zasazeny do širšího a promyšleného rámce, hrozí riziko těžko napravitelných chyb.

Školství potřebuje jasný směr a platy učitelů musí vzrůst, shodly se téměř všechny strany

Jako jednu z hlavních priorit pro školství bude po volbách zvyšování mezd učitelů základních a středních škol. Alespoň se k tomu zavázali téměř všichni experti jednotlivých stran v pondělní debatě České televize. Kromě toho politici volali po dlouhodobé koncepci směřování školství. Informuje server Novinky.cz.

Zrušme školní předměty, navrhuje ANO. Pravice chce revoluci ve vzdělávání, levice je pro evoluci

Politické strany se shodnou, že je třeba přizpůsobit vzdělávání potřebám, které přinese svět za deset patnáct let. Zatímco TOP 09 při debatě o vzdělávání prosazovala revoluci ve školství, ČSSD byla proti velkým změnám. Strany se jednoznačně shodly jen na tom, že je potřeba se zaměřit na učitele, jejich kvalitu a ohodnocení. Zástupkyně hnutí ANO Ivana Dobešová pro budoucnost navrhla zrušení předmětů a komplexní učení po vzoru severských zemí. Reportáž o předvolební debatě, kterou pořádala Česká středoškolská unie přináší server Aktuálně.cz.

Anketa Respektu II: Co vidíte jako největší výzvu před českým školstvím, kterou se nikomu nechce řešit?

„Přesvědčit rodiče, že taková škola, do jaké chodili oni, nemůže připravit jejich děti na dobrý život v polovině 21. století! To je opravdová výzva. Dokud totiž budou rodiče se současnou školou spokojeni, dokud se budou ptát: „A jakou jsi dnes dostal známku?“ místo „Co ses dnes ve škole naučil (a jaký to má pro tvoji budoucnost smysl)?“, tak se vzděláváním nelze nic dělat. Respektive dá se dělat přesně tolik, kolik rodičů je přesvědčených, že změna je nutná,“ říká Ondřej Šteffl v anketě týdeníku Respekt.

Anketa Respektu: Co vidíte jako největší výzvu před českým školstvím, kterou se nikomu nechce řešit?

„Je to proměna škol, které vychovávají žáky k poslušnosti, ve školy, které je vedou k sebeřízení a schopnosti nést za sebe odpovědnost a rozhodovat se v obtížných situacích. S brutální proměnou pracovního trhu a společenských pořádků, jež přichází, tohle bude klíčová dovednost,“ říká v anketě týdeníku Respekt Tomáš Feřtek.

Předvolební debata: Politika vs. vzdělávání

Předvolební superdebatu na téma Politika vs. Vzdělávání v Knihovně Václava Havla bude 14. září moderovat Bohumil Kartous, odborník na problematiku vzdělávání ze společnosti EDUin. Cílem diskuze je najít napříč politickými stranami a hnutími shodu na tom, kam by mělo směřovat vzdělávání v ČR. Pozváni do panelu jsou politici za strany: ANO, KSČM, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Dalšími pozvanými hosty jsou zástupci Pirátů, Zelených, 5 % pro vzdělávání a STAN. Debatu pořádá Česká středoškolská unie a Knihovna Václava Havla.

Václav Trojan: Parník se potápí, kapela hraje

"Vrátím se zase po nějaké době k podobenství školy jako lodi plující na vzdálený ostrov pro vzácné koření. Vyjděme z premisy, že na lodi je dobrý kapitán a má zájem o úspěšný průběh plavby, o jiné kapitány mi skutečně nejde. Kapitán ovšem není majitelem lodi a potřebuje podporu rejdařů i admirality. Představte si, že admiralita, snad v dobré víře podpořit své loďstvo, nakoupila množství vzácného laku a nutí kapitány, aby nejlépe během plavby, kdy občas prší a stříká slaná voda, nechali natírat palubu. Kapitánům řídne a stárne posádka," píše Václav Trojan v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Projekt Pospolu: Systémová doporučení

Jedním z hlavních výstupů projektu Pospolu je koncepční studie obsahující návrh nových prvků odborného vzdělávání inspirovaných duálním systémem známým z německy mluvících zemí. Navržená opatření si kladou za cíl usnadnit přechod absolventů ze školy do praxe, a to zejména zkvalitněním spolupráce odborných škol se zaměstnavateli.

Projekt POSPOLU: Koncepční studie a navrhovaná opatření

Koncepční studie je analytický dokument, který zkoumá možnosti uplatnění prvků duálního systému v českém prostředí – popisuje současný stav a možnosti, jak jej změnit.

Ondřej Neumajer: Co je a co není integrace technologií do výuky

Článek přináší názorný popis rozdílu mezi tím, jak je integrace technologií v současné době vnímána většinou učitelů včetně ČŠI, a tím, jak by v souladu s vývojem světa kolem nás být vnímána měla. Tak trochu naznačuje zaměření, které nutně musí stát v pozadí příštího koncepčního směřování vývoje našeho školství.