Zvyšování platů nese ovoce, více absolventů míří do škol. Práce učitele začíná být považována za perspektivní

Zvyšování učitelských platů přináší první úspěchy. Alespoň pokud jde o mladé učitele. Roste počet absolventů pedagogických oborů, kteří neutíkají do jiných profesí, ale nastupují do škol. "Zatímco v roce 2016 odcházel do praxe jeden ze dvou absolventů pedagogických fakult, nyní jsou to třeba dva ze tří, někde i 70 procent," uvádí tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Peníze však nejsou jediným důvodem tohoto obratu. Učitelství začíná být považováno za stabilní zaměstnání s dobrou perspektivou. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Michal Skořepa: Berou pořád žalostně málo. Nebude-li veřejnost tlačit na růst platů učitelů, poškodí další generaci

„Během středečního finálního projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2020 poslanci mimo jiné odmítli zvýšení tempa růstu platů učitelů: schválen tak byl původní vládní návrh růstu o deset procent. Zas tak velkým překvapením toto odmítnutí není: vždyť sotva dva týdny starý průzkum veřejného mínění ukázal, že téměř dvě třetiny české populace pokládají desetiprocentní navýšení učitelských platů v příštím roce za dostatečné. Jenže ono dostatečné není. Není ani tak důležité, že vláda původně učitelům slíbila patnáct procent. Rychlý růst učitelských platů je prostě potřebný,“ píše ekonom Michal Skořepa v Lidových novinách.

Když stát vsadí na vzdělání. Senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička vypráví o tom, v čem nás může inspirovat finské školství

„Finská společnost se před desítkami let rozhodla udělat ze zaostalé země moderní a konkurenceschopný stát, a to tím, že vsadí na vzdělávání. Drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne – ministerstvo školství bdí jen nad legislativou a financemi, ale koncepci toho, co se ve školách děje, udržuje na rovné cestě nezávislá vzdělávací agentura. To mě zaujalo, protože to je to, co nejvíc postrádám u nás. V českém systému neexistuje jasná vize, na níž by byla shoda. Každý ministr přijde s něčím úplně jiným, a když místo něj nastoupí další, vyčerpá polovinu své energie na to, aby odstranil nesmysly, které zavedl jeho předchůdce,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Jiří Růžička, který v roli senátora Finsko navštívil v říjnu.

Na finských školách učí jen ti nejlepší

„Snažíme se, aby učitelé nebyli jen odborníci na předměty, které vyučují, ale hlavně aby dokázali správně pracovat s dětmi. Důležitou součástí jejich vzdělávání je pedagogická psychologie. Naše školství je založeno na výsledcích výzkumu o tom, jak se děti učí a jak vstřebávají nové informace. I studenti pedagogiky jsou tak výzkumníky. A řada jejich magisterských prací je publikovaná v mezinárodních odborných časopisech,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesorka z Helsinské univerzity Kirsti Lonka.

Nejméně třicet tisíc Čechů si umí představit, že by se stali učiteli. Co jim v tom brání? Nejen malé peníze

Podle průzkumu agentury STEM, který si nechal zpracovat program Učitel naživo, jsou v české populaci do 50 let asi tři procenta – tedy asi 30 tisíc – lidí, kteří si umí představit, že by se stali učiteli. Na učitelství je láká možnost předávat své znalosti a zkušenosti, radost z práce s dětmi, praktické výhody jako jsou letní prázdniny a smysluplnost profese. Co je naopak odrazuje – seřazeno od nejzmiňovanějších – psychická náročnost učitelství, nízké finanční ohodnocení, chybějící pedagogické vzdělání, ale i nízké sebevědomí. Tématu se věnuje magazín Rodiče vítáni.

Julie Hrstková: Politici překypují nápady, jak vylepšit vzdělání. Realita ale potvrzuje jeho úpadek

„Debata o školství tak trochu začíná připomínat debatu o vejci a slepici, a co bylo dřív. Jestli je lepší zavést testování (maturitní, průběžné), nebo zda je lepší nejdřív zlepšit výuku. Problém je, že tato debata trvá mnoho let a kvalita škol se čím dál víc diferencuje. Pokud současná situace bude trvat i nadále, může se české školství v některých regionech přiblížit třeba tomu jihoafrickému, kde je podle UNESCO sice 93 procent gramotných, ale osm z deseti devíti- až desetiletých dětí má problém se čtením a porozuměním textu,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

O kolik by se měl zvýšit plat učitelů, abyste to považovali za dostatečné a učitelé byli spokojení a motivovaní?

„Je potřebné, aby si čtenáři uvědomili, že nyní učitel (po vysoké škole) nastupuje za 28 tisíc hrubého (21 tisíc čistého), po 32 letech praxe se dostane kousek přes 37 tisíc hrubého (tedy 28 tisíc čistého). Existují i nenárokové složky platu, ale ty jsou neustále předmětem diskusí, které „kamarády“ ředitel odměňuje. Stát má garantovat vysoký standard. Abychom se přiblížili mzdám vysokoškoláků, měl by podle mého názoru začínající učitel brát 55–60 tisíc korun hrubého, aby čistý plat činil zhruba 40 tisíc korun. Výše platu není pro učitele hlavním motivátorem, peníze nesou v naší práci uspokojení jen částečně. Jde však o důstojné odměňování práce učitele,“ říká ředitelka základní školy Martina Thumsová v anketě týdeníku Respekt.

Zůstali bychom rádi, ale to nemůžeme přežít. Učitel je ohrožený druh a bez vyšších platů se to nezmění

Paradoxem situace je nízká prestiž učitele ve společnosti. V každoročním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se učitel na vysoké a na základní škole pokaždé umístí v první pětici nejváženějších povolání. Přitom si rodiče často stěžují, že učitelé chtějí po jejich dětech nesmysly, nebo jim předhazují volné prázdniny a vyčítají jim, že si odučí svých šest hodin a jdou domů. „To je ten rozdíl mezi psychologií, sociologií a ekonomií. Rozdíl mezi tím, co lidé cítí, co si myslí a co skutečně dělají,“ naráží ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich z CERGE-EI na fakt, že Češi si váží učitelů jen deklarovaně. Tématem nedostatku učitelů se zabývají Hospodářské noviny.

Daniel Münich: Ve školství je „práce jako na kostele“. Kromě ostrůvků pozitivní deviace o tom ale stále jen přemítáme.

„Většinová česká společnost zůstává pokrytecká. Navenek se k potřebě vyšších investic do vzdělání hlásí všichni, ale když přijde na lámání rozpočtového chleba, je spoustě lidí bližší košile okamžitého konzumu,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA.

Slepé uličky ve finském školství nenajdete, říká učitelka a ředitelka Susanna Bäckman

„Navíc ve finském systému nejsou slepé uličky. Tím myslím především to, že je jen jediná národní zkouška, a to je maturita, tedy pro ty, kteří nezvolí odbornou školu. Neexistuje žádné jiné testování dětí mladších 18 let. Platí i to, že se vždy můžete posunout výš, k vyššímu vzdělání bez ohledu na to, co jste si vybrala studovat jako teenager. Tím chci říci, že volbu, kterou uděláte jako teenager, která nemusí být vždy ta nejlepší pro zbytek života, můžete kdykoliv změnit, abyste získali lepší vzdělání.,“ říká v rozhovoru pro Českou televizi finská učitelka a ředitelka školy Susanna Bäckman.

Finská učitelka Sari Jylhäová: Pondělí je pro mě krásný den. Strašně ráda chodím do práce

„Základními pilíři jsou dlouhodobá vize podporovaná veřejností, spravedlnost v přístupu k dětem a kvalita na všech stupních,“ uvedl Jari Lavonen z Univerzity Helsinky na konferenci o finském školství, která se konala v Senátu. Když posléze dodal, že na pedagogické fakulty je přijato pět procent uchazečů, všem přítomným bylo jasné, jaká je vzdálenost mezi Finskem a Českem, kde je studium učitelství až čtvrtou či pátou volbou. Reportáž přináší Deník.

Ve školách chybějí učitelé, hlavně ti do třiceti let. Mají navíc malou prestiž i sebedůvěru

Průměrný věk učitelů regionálního školství je 47 let, těch mladších do třiceti let je ale jen 8,5 procenta. Přes dvě třetiny škol označily možnost sehnat příslušného pedagoga za významný, nebo dokonce kritický problém. Pro efektivní zajištění veškerých potřeb by bylo zapotřebí pokrýt devět procent výuky novými učiteli. To jsou nejnovější data ministerstva školství, která na semináři k učitelské profesi představil Stanislav Štech, vysokoškolský pedagog a expert OECD. Informuje Deník.

Češi učí v Německu. Těší se úctě a vydělají si

Do Německa míří nejen lékaři, ale i učitelé. Najdou tu nejen mnohem lepší platové ohodnocení, ale i větší respekt k tomuto povolání. A Němci posily vítají. Reportáž přináší Deník N.

Učitelé - bez podpory a na hranici možností i sil

Nadační fond Eduzměna publikuje další kapitolu své studie Analýza výzev vzdělávání v České republice. Tato část je věnovaná učitelům. Přinášíme stručné shrnutí: Učitelky a učitelé se cítí být společensky opomíjení, přetěžovaní a bez podpory. Byť je prestiž učitelské profese pravděpodobně větší, než jak udávají některé průzkumy, platí, že čeští učitelé jsou ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nejhůře placeni. Jejich ohodnocení se pohybuje na 75 % platu profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání.

Robert Plaga odpovídal v Profesních interpelacích Učitelské platformy

Nový pořad pro komunikaci s učitelskou veřejností přinášejí Učitelská platforma, spolek Otevřeno a pražská Průmyslová škola sdělovací techniky Panská. V prvním díle Profesních interpretací vedl učitel Michal Kaderka rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou. Základem rozhovoru byly tři otázky, které v rámci diskusní skupiny vybrali učitelé. Jako první padla otázka: S kým jednáte, když chcete jednat s učiteli? Koho se ptáte, když chcete zjistit jejich názor?

Prestiž učitelského povolání nezvýšíme tím, že budeme stávkovat, říká loňský držitel Zlatého Ámose

Učí už dvacet let. Trému má prý ale pořád. „Když přijdete do třídy, je to, jako když vystupujete na divadle,“ usmívá se v rozhovoru pro Radiožurnál učitel češtiny, angličtiny a hudební výchovy David Turek. „Někdy je lepší, když člověk přijde a zaimprovizuje, musím se ale samozřejmě řídit tím, aby děti odešly s tím, že něco umějí.“

Bohuslav Hora: Neodcházím ze školství kvůli penězům. Odcházím kvůli systému, který je zkostnatělý a brání se zlepšení

Ve školách chybí několik tisíc učitelů a ročně jich více odchází, než do škol nastupuje. Ze škol neodchází pouze mladí učitelé, kteří svým odchodem řeší své existenční potíže, ale i ti nejzkušenější. Příkladem je zástupce ředitelky v ZŠ v Plané nad Lužnicí Bohuslav Hora, kterého je vidět takřka každý týden na vzdělávacích akcích, kde pomáhá svým kolegům smysluplně využívat technologie ve výuce. Vloni získal třetí místo v národním kole soutěže Global Teachers Prize a časopisem Forbes byl zařazen mezi osmnáctku inspirativních osobností.

„Kdo se dnes chce stát učitelem a proč?“ a další témata v Přehledu informací ze zahraničí ČŠI

„V členských zemích OECD se chce zhruba 4,2 % 15letých žáků stát v budoucnu pedagogem. To je potěšující, neboť jde o vyšší procento, než je současný podíl učitelů v dospělé populaci. V mnoha zemích dosahují patnáctiletí, kteří by se rádi stali učiteli, horších výsledků v matematické a čtenářské gramotnosti, než potenciální uchazeči o jiná povolání, vyžadující rovněž univerzitní diplom. V zemích s vyšším HDP pobírají učitelé vyšší platy, disponují vyšším společenským statusem a procento zájemců o toto povolání je také evidentně vyšší,“ uvádí nový Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.