Pandemie ohrožuje duševní zdraví dětí. Informace i pomoc přinese nově vznikající platforma

Děti a dospívající zažívají během vládních opatření souvisejících s pandemií Covid-19 hodně stresu a nemají dostatek informací nebo nástrojů jak situaci řešit. Expertní dobrovolnická organizace Česko.Digital proto spustila práce na novém projektu Střecha duševního zdraví, který na jednom místě přinese dětem a jejich blízkým kompletní informace k prevenci a včasné pomoci při vnitřní nepohodě. Cílem projektu je snadná orientace v systému péče o duševní zdraví i propojování odborníků a organizací. 

Tak velký nárůst depresí a sebevražd nás překvapil, říká expert

Nárůst u rizika depresí a sebevražd jsem v době lockdownu čekal, ale ne takový. Restriktivní opatření měla vliv na setkávání s přáteli, na naše koníčky. Není to jenom o stresu, je tu neznámá situace, ve které se lidé musí zorientovat, říká výzkumník Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že hladina duševních onemocnění kolísá se situací ve společnosti. 

Bořivoj Brdička: Teenageři, technologie a mentální zdraví (Wellbeing podle Common Sense)

Organizace Common Sense nedávno vydala zprávu Teenageři, technologie a mentální zdraví: Svět se stává stále více digitálním, nejistým a rozděleným. Ve skutečnosti se jedná o jakýsi opravník obecně oblíbených omylů. Podívejme se alespoň na hlavní závěry této nové zprávy.

Dětí s trápením a psychickými problémy v krizi přibylo. Pomoc často není po ruce

Duševních problémů dětí a mladých v koronavirové krizi přibylo. Pomoc ale není vždy dostupná. Odborníci, kteří by se jim věnovali, schází jak v ordinacích, tak ve školách. Problémem je také nedostatečná prevence. Neziskové organizace apelují na stát, aby přišel s plánem, jak se o děti v případě druhé vlny epidemie postarat. Reportáž přináší Deník N.

Někteří rodiče si nechtějí připustit, že jejich dítě má duševní obtíže. Najít pomoc je složité, míní odbornice

„Během protiepidemických opatření vyšlo více na povrch, že celková péče o jedince s duševními potížemi je opravdu nedostatečná. Na základě toho jsme společně s platformou Youth, Speak Up! napsali otevřený dopis pro ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s námi o tom komunikovaly. V něm jsme se zaměřili na péči o děti a mladistvé v současné situaci po rozvolnění pandemických opatření,“ říká v rozhovoru pro Lidovky Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši.

Na psychiatra pro děti se čeká měsíce. Vzniknou nová centra

Školáků, kteří potřebují pomoc odborníka, skokově přibývá. Podle odhadů Asociace dětské a dorostové psychiatrie už se takových dětí najde kolem stovky tisíc. K lékaři se však nakonec dostane jen zhruba polovina z nich, konkrétně 63 tisíc. „Najít odborníka je skutečně problematické, a to po celé zemi,“ potvrzuje lékařka Národního ústavu duševního zdraví Dita Protopopová. Reportáž přináší Deník.cz.

Psychiatr Michal Goetz: Zhruba 13 procent dětí od 8 do 15 let trpí duševním onemocněním

„Nejen rodiče, ale i další rodinní příslušníci, často považují duševní onemocnění za něco, co jejich dětí samozřejmě nemůže týkat a návštěvu odborného lékaře tak odkládají, či přímo odmítají,“ popisuje problematickou situaci předseda kongresu a viceprezident organizace IACAPAP MUDr. Michal Goetz, Ph.D. z Fakultní nemocnice v Motole. Psychickému zdraví a s ním spojeným poruchám se minulý týden věnoval světový kongres dětských psychiatrů a spolupracujících odborností International Association for Child and Adolescent Psychiatry and Allied Professions (IACAPAP). 

Téma světového psychiatrického kongresu v Praze: Psychické zdraví dětí a dospívajících

Poruchy nálady, jako jsou opakované deprese, jsou ve velké většině spojovány s dospělými, přestože začínají již v dětství a časném dospívání. Třetí nejčastější příčinou úmrtí mezi adolescenty je sebevražda, což je alarmující statistika. A právě tématům spojeným s psychickým stavem dětí a dospívajících se bude věnovat 23. ročník světového kongresu organizace International Association for Child and Adolescent Psychiatry and Allied Professions (IACAPAP), na kterém vystoupí přední světoví odborníci, a který se v regionu střední a východní Evropy uskuteční vůbec poprvé. Praha se tak na několik dní stane doslova centrem světové pedopsychiatrie.

Opravit bolavou duši. O tom, jak středoškoláci vyvolali mezinárodní diskusi o duševním zdraví

„Každý z nás má někdy problém, nebojme se o něm mluvit.“ Tak zní motto projektu Dávám židli do kruhu, který se už rok a půl snaží v Česku otevřít diskusi o duševním zdraví. Pomyslnou židli do kruhu dala řada českých osobností, ale kampaň rychle přesáhla i hranice naší země. Na základě toho vznikl nadační fond, který financuje podobné aktivity. Jen loni rozdal 250 tisíc. Za projektem stojí středoškoláci z jednoho pražského gymnázia. Minulý týden za to získali cenu Gratias Tibi za přínos ve vzdělávání. Reportáž přináší server Rodiče vítáni.

Duševní zdraví ve vzdělávání, globální vzdělávání a další témata přináší nový Přehled ČŠI

Na rozdíl od tělesného zdraví je duševní zdraví ve školách opomíjeno. Není totiž tak dobře pozorovatelné. Podle odhadů Světové zdravotní organizace (WHO) však trpí emočními či behaviorálními poruchami téměř pětina žáků a osmina žáků má poruchy mentální. To má skrytý, avšak závažný dopad na jejich vzdělávání a další projevy těchto poruch v dospělosti. Navzdory těmto faktům nemá většina zemí zavedenu politickou strategii zaměřenou na mentální zdraví dětí a mladistvých. Vzdělávací systémy sice nejsou jediným faktorem zodpovědným za rozvoj duševního zdraví, mohou však k němu významně přispět. Duševní zdraví ve vzdělávání je jedním z témat, na které upozorňuje Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.