Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček

Pedagog Jan Kubíček učí zážitkovou metodou gymnazisty, jak se dobře orientovat v médiích, jak rozpoznat fake news a na co si dávat pozor na sociálních sítích. „Může to být i tlak rodičů, kteří mediální výchově ve škole nevěří, protože mají nějaký světonázor a obávají se, že by ho škola mohla nějak nabourat. Proto tomu nerad říkám výchova, protože nechceme někoho převychovat, vysvětluje Kubíček pro Český rozhlas Plus, proč se učitelé často bojí mediální výchovu učit.“ 

Lekce z mediální výchovy a kritického myšlení: Jak Navalnyj přiměl k přiznání důstojníka ruské tajné služby

Světová média přinesla podrobnosti k srpnovému atentátu na ruského disidenta Alexeje Navalného. Jednak na základě vlastního vyšetřování, jednak díky tomu, že sám Navalnyj v telefonickém hovoru přiměl důstojníka ruské tajné služby FSB Konstantina Kudrjavceva k přiznání. I k vysvětlení řady detailů, například, že jed novičok Navalnému natřeli na vnitřní stranu spodků. Podle zpravodajství českých médií se celá věc mohla odehrát asi takto:

Webinář 3.12.: Mediální vzdělávání napříč předměty

Ida Vohryzková, učitelkou anglického jazyka a mediální výchovy na střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem, ukáže, jak mediální výchovu učí ona a jak ji lze vložit do hodin různých předmětů i v distanční výuce. Webinář se koná ve čtvrtek 3.12.2020 od 20:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. 

EDUin: Školy mediální výchovu učí, výsledky žáků jsou ale slabé

„Je evidentní, že školy ve svých vzdělávacích programech sice mediální výchovu mají, ale v reálu jí věnují například na středních školách pět až deset hodin za celé studium,“ řekl během kulatého stolu SKAV a EDUin Karel Strachota z organizace Člověk v tísni.

Výuková aktivita: Zvládají česká média chaos přicházející v krizích?

Žáci se zamyslí nad objektivitou a vyvážeností médií a budou analyzovat konkrétní vybrané ukázky ze zpravodajství České televize v době počátku pandemie COVID-19 v České republice. Získají povědomí o základních pravidlech novinářské etiky. Zformulují nově získané poznatky a diskutují o možných důsledcích selhání médií.

Česká televize zve pedagogy na akreditované semináře o mediální výchově

Jakým způsobem se proměňuje mediální krajina v tuzemsku? Jak efektivně představovat mediální témata ve školách? Z jakých konkrétních zdrojů lze při výuce čerpat? Taková jsou témata jarních seminářů, které proběhnou v České televizi.

Otázky Václava Moravce: Bude líp v českém školství?

„Ta společnost je pohlcena maturitou. Přitom bychom měli řešit mnohem důležitější věci. Těch argumentů proti státní maturitě z matematiky povinné, jak pan ministr to vysvětloval, je dlouhá řada. Je to absurdní kratičká zkouška na konci čtyř až osmi let z věcí, které se dají testovat ale nejsou to ty věci, které nutně jsou užitečné k životu a k práci. Mohli bychom tomu věnovat asi celý pořad. Je to velice nešťastné. Já bych dokonce doporučil, i když nejsem moderátor, abychom přešli k těm důležitým tématům,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Daniel Münich. Spolu s ním diskutovali o platech učitelů, povinné maturitě z matematiky, Strategii 2030+ nebo mediální výchově ministr školství Robert Plaga a senátor Jiří Růžička.

Mediální výchovu neměli, přesto ji mají učit. Učitelé, novináři i aktivisté chtějí po státu lepší podmínky

Je součástí rámcových vzdělávacích programů, vlastní předmět ale nemá. Mediální výchova se nevyučuje ani na pedagogických fakultách. A tak v ní učitelé často tápou. Co by to mohlo změnit? Třeba lepší přístup ministerstva školství. Na šéfa tohoto resortu se teď proto obrátilo třináct organizací, které se mediální výchovou zabývají. Navrhly mu konkrétní kroky, ministr je prý podporuje. Tématem se zabýval nedělní Newsroom ČT24.

Otevřený dopis ministru Plagovi: Mediální vzdělávání je dlouhodobě opomíjené, píší zástupci třinácti organizací

Zástupci třinácti organizací a subjektů zabývajících se mediálním vzděláváním, sdružených v neformálním společenství pod názvem Platforma pro mediální vzdělávání, se prostřednictvím otevřeného dopisu obrátili na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu s žádostí o změnu dosavadního přístupu k mediálnímu vzdělávání.

Radní ČTK Žantovský kritizuje „diletantskou“ mediální výchovu Člověka v tísni. Tu ale připravují učitelé s odborníky

Radní ČTK Petr Žantovský ostře zkritizoval způsob, jakým organizace Člověk v tísni prostřednictvím programu Jeden svět na školách vede své aktivity v mediální výchově. Neziskovce vyčetl, že jí v týmu chybí vystudovaní učitelé a naznačil, že na školách provádí politickou agitaci. „Na všech materiálech, které školám nabízíme, se podílejí pedagogové,“ vyvrací ale Žantovského tvrzení šéf programu Karel Strachota.

Otevřený dopis Občankářů Radě Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu organizovala veřejnou debatu na téma: „Mediální gramotnost a mediální výchova“. Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd v otevřeném dopise protestuje proti výběru hostů a nekompetetním výrokům, které na této debatě zazněly.

Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.

Konference (Naše) veřejnoprávní média, 3. prosince

Jeden svět na školách pořádá pro vyučující základních a středních škol konferenci k mediálnímu vzdělávání s názvem (Naše) veřejnoprávní média. Hlavním tématem konference budou veřejnoprávní média a jejich role v naší společnosti.

Kellner a Nova? Největší boháči se teď drží v šachu, to je špatná zpráva, říká Šlerka

Řeší se, jestli je Kellner hodný, nebo zlý kluk. Problém je ale v tom, že PPF získá nástroj, se kterým může efektivně ovlivňovat rozhodování státu v oblasti, ve které podniká, upozorňuje ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Všechny velké investiční a finanční skupiny v Čechách už si pořídily vlastní média. A nikdo už se netají tím, že je má z nějakého důvodu v záloze, říká. Rozhovor přináší DVTV.

Ludvík Eger: Mediální výchova a sociální média (2. část)

Celosvětová studie Trust Barometer Global Report je realizovaná již 20 let. Pro nás jsou zajímavá data z posledního šetření, kde v úvodu najdeme data k důvěře v neziskové organizace (NGOs), podnikovou sféru (Business), vládu (Government) a média (Media). Zajímavé je sledovat i rozdíl ve vnímání důvěry mezi populací obecně a mezi informovanou veřejností (sem výzkum řadí lidi ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním a vyšším příjmem, zařazuje 25 % z populace).

Mediálně negramotní žáci. Naučit děti, jak rozpoznávat pravdu od lži, se školám příliš nedaří.

Kdyby měli žáci našich 9. tříd základních škol dostat známku z testu, kterým před časem školní inspekce ověřovala mediální gramotnost, za jedna by neměl ani jeden. A mezi sedmi tisíci středoškoláky – včetně studentů gymnázií – by jedničkářů bylo jen jedno jediné procento. V průměru se výsledky deváťáků, kde 60 procent správných odpovědí znamenalo minimum, ke kterému by je škola měla dovést, „vyšplhaly“ na 43 procent. Studenti 2. ročníku středních škol včetně gymnázií to vytáhli na 50 procent… Tématu se věnuje MF DNES.

V záplavě informací se děti ztrácí, mediální výchova není pro školy priorita

Mediální výchova je o pochopení, jak fungují média, kde brát ověřené informace či jak rozpoznat dezinformaci. Na školách se tento předmět vyučuje průřezově a je tedy součástí jiných předmětů, nejčastěji v rámci českého jazyka či občanské nauky a základů společenských věd. Povinná je už od základní školy a výuka mediální výchovy pokračuje také na středních a vysokých školách. Jako samostatný předmět ale na většině škol není a když, je to spíše světlou výjimkou než pravidlem. Tématem se zabývá iDNES.

Kritický přístup k informacím jako součást vyučování přírodovědných předmětů

Zdeněk Hromádka: Kritický přístup k informacím jako součást vyučování přírodovědných předmětů Tímto článkem bych rád otevřel téma kritického přístupu k informacím, který pokládám za klíčový spojovací prvek mezi Mediální výchovou a přírodovědnými předměty. Článek se zabývá představou školy jako nástroje, který může (a nejspíš by i měl) hrát důležitou korektivní roli při interakcích žáků s informacemi z médií.

Glosa Šimona Pánka: Mediální vzdělávání potřebujeme jako sůl

„Je proto důležité, aby mladí lidé věděli, jaký je zdroj informací. Zda se jim dá věřit či nikoliv. Proto musí existovat v našem školství mediální vzdělávání. To, co je například v severských evropských státech nedílnou součástí vzdělávací soustavy už dlouho. Lidé jsou pak daleko méně manipulovatelní. Bohužel, na českých školách mediální výuka nikterak silně neprobíhá. Učitelé si sice uvědomují, že ji potřebují, ale nemají většinou pro výuku dostatečné podklady. Je to tedy téma, kterým bychom se měli zatraceně rychle začít seriózně zabývat,“ říká Šimon Pánek pro Seznam Zprávy.

Jeden svět na školách a youtuber Kovy k mediálnímu vzdělávání: Kovyho mediální ring

Ve spolupráci Jednoho světa na školách s jedním z nejpopulárnějších českých youtuberů Karlem Kovářem, alias Kovym, vznikla série krátkých edukačních videí k mediálnímu vzdělávání s názvem Kovyho mediální ring.