Psycholožka: Dítě s ADHD je „zlobivé“, ale ne nevychované

„Podle Asociace dětské a dorostové psychiatrie trpí syndromem ADHD čtyři až šest procent dětské populace. Podle statistik ministerstva školství bylo vedeno za rok 2016 0,9 procenta žáků s ADHD, před deseti lety jich bylo evidováno jen čtvrt procenta ze všech žáků ZŠ. Jak je z tohoto statistického přehledu vidět, počet dětí s touto diagnózou narůstá. Zahraniční autoři uvádějí i vyšší výskyt – až devatenáct procent,“ říká psycholožka Markéta Švamberk Šauerová v rozhovoru pro magazín Vitalia.cz.

Odkladů školní docházky přibývá skutečně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže, říká speciální pedagožka

„Odkladů přibývá skutečně hlavně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže. To znamená, že před nástupem do školy nejsou tak zralé ve všech oblastech, jak by měly být. Upozorňují na to učitelky ve školce a znatelněji se to rodiče dozvědí, když jdou k zápisu, a tam jim řeknou: nezvažovali jste odklad? Největší důvod, se kterým se v poslední době setkávám, je problematická výslovnost u dětí a chudá slovní zásoba,“ říká speciální pedagožka Hana Imlaufová v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Konec klasických zápisů dětí do škol. Školy dnes přijetí prvňáčka řeší s rodiči přes internet

Sváteční šaty a pěknou básničku. Tak to už dítě nebude potřebovat. Zápisy do škol, jak je znaly generace, končí. Budoucího prvňáčka můžete přihlásit do školy z domova. Potřebné údaje pošlete elektronicky, pak zájem potvrdíte návštěvou ve škole. Dítě s sebou brát nemusíte. Podobnou možnost využívají rodiče například v Brně, Plzni, Ostravě, nově také ve Zlíně nebo Liberci. „Je to tak léta zavedené, že paní učitelky při zápisu říkají, co si myslí o připravenosti dítěte na školu. Zákon ale hovoří o zápisu jako o formalitě, které se dítě ani nemusí účastnit,“ říká Pavla Kubíčková, ředitelka Psychologicko-pedagogické poradny pro Prahu 10. Reportáž přináší MF DNES.

Reakce ministerstva školství na výsledky průzkumu "Rok poté − dopad reformy společného vzdělávání"

Některá zjištění průzkumu vnímáme jako pozitivní, například že většina ředitelů již nebere finance jako hlavní překážku společného vzdělávání. Průzkum také ukázal, že ředitelé mohou nyní dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytovat lepší podporu a lépe dosáhnout na peníze například na asistenta pedagoga a speciální pomůcky. Je však na místě odstraňovat problémy vyskytující se v praxi. MŠMT proto vyhodnotilo dosavadní společné vzdělávání a na jeho základě připravuje ve spolupráci se zástupci odborných organizací konkrétní opatření.