Videonávody pro výuku matematiky na 2. stupni

Výuka matematiky na 2. stupni ZŠ online? V době karantény je to nutnost. O tom, jak točit videonávody píše Václav Nádvorník, zástupce ředitele na ZŠ Londýnská v Praze. Autor vyučuje předměty Matematicko fyzikální základ a ICT a vlastní vidoenávody natáčí od roku 2008. Blog SYPO přináší shrnutí Nádvorníkova webináře a doporučené odkazy.

Pětina mladých jen se základní školou. To je realita desítek obcí v Česku

V Česku má základní nebo nedokončené vzdělání 6,2 procenta mladých lidí. Mezi jednotlivými kraji i obcemi jsou ale obrovské rozdíly. Zatímco v Ústeckém a Karlovarském kraji má jenom základní nebo neukončené vzdělání 17 procent mladých lidí, a oblast je tak na úrovni Rumunska, v Moravskoslezském kraji je takových žáků jen 6,4 procenta, těsně nad průměrem Česka a Lucemburska. Praha pak s 2,7 procenta dosahuje jen o něco horších čísel než střední Švýcarsko. Vychází to z výběrového šetření Eurostatu za rok 2018. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích

„Zajímá nás především čtení v jeho přirozeném prostředí. Půjde nám o reálný terén, o to, co se děje ve škole. Jak se ke čtení přistupuje doma i ve škole,“ říká Anežka Kuzmičová, členka týmu mladých vědců Univerzity Karlovy. Reportáž přináší server Věda výzkum.

Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany.

„Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti? Tak zkuste něco opravdu nebezpečného - učit na základní škole!“ Ekonom Michal Skořepa na svém blogu publikuje anonymní text o poměrech na základních školách. A komentuje ho: „Učitelé potvrzují, že většina textu bohužel není nadsázkou. Kdo dokáže žáky v tomto prostředí něco užitečného naučit, si zaslouží hluboký obdiv.“ Autor textu mimo jiné píše:

Tomáš Feřtek: Vařit, stavět, studovat. Jak bude vypadat základní škola budoucnosti

„Skončil školní rok, základní školy zamkly dveře. Až je za dva měsíce zase otevřou, mělo by v nich být něco jinak? Máme představu, jak by měla běžná veřejná základní škola vypadat za rok, za pět či deset let? A víme, co ty změny přinesou a k čemu by mohly být dobré? Nabízíme návštěvu české veřejné základní školy, kde se vyučování do značné míry podobá tomu, co můžeme vidět v dobrých školách v nejrůznějších částech Evropy. Velmi pravděpodobně takto bude za pár let vypadat podstatná část škol v České republice, ať už budou ideově vycházet z jakékoli pedagogiky,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

On-line seminář 6.6.: Nápadník pro environmentální výchovu

Setkání nabízí nápady pro aktivity v environmentální oblasti očima učitele prvního stupně. Představíme si dlouhodobé projekty i jednodenní vyučovací bloky, které propojují učivo s praktickými aktivitami (např. Palmový olej, Den vody, Stezka stromů). Představeny budou i celoškolní akce, při kterých žáci spolupracují ve skupinách napříč ročníky. Chybět nebude ani povídání o zapojení školy do programů Recyklohraní a Ekoškola.

Zdeněk Hormádka: Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole

Zdeněk Hormádka: Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole Metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), populární na školách po celém světě už od 90. let minulého století, si v posledních dekádách získává své příznivce i na českých školách. Jedná se o metodu vyučování, která kombinuje výuku cizího jazyka (v českém prostředí nejčastěji anglického, německého, francouzského nebo španělského) s výukou jiného předmětu, např. přírodních věd, matematiky, zeměpisu, dějepisu, nebo také výtvarné, hudební a tělesné výchovy.

On-line seminář 24.1.: Jak seznamovat žáky/ně II. stupně ZŠ s tématem zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích

Cílem setkání je představit téma zastoupení žen a mužů v politice a v rozhodovacích pozicích a ukázat, že se jedná o téma, které lze uchopit záživnou formou již na základních školách. Vyučující se během něj seznámí s aktuálními daty a vývojem v této oblasti jak v České republice, tak v mezinárodním srovnání. Představeny budou i argumenty, proč se tématem zabývat a metody, jak ho prezentovat žákům a žákyním včetně výukových materiálů a odkazů na vhodné zdroje.

On-line seminář 17.1.: Jak seznamovat žáky/ně I. stupně ZŠ s tématem zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích

Cílem setkání je představit téma zastoupení žen a mužů v politice a v rozhodovacích pozicích a ukázat, že se jedná o téma, které lze uchopit záživnou formou již na základních školách. Vyučující se během něj seznámí s aktuálními daty a vývojem v této oblasti jak v České republice, tak v mezinárodním srovnání. Představeny budou i argumenty, proč se tématem zabývat a metody, jak ho prezentovat žákům a žákyním včetně výukových materiálů a odkazů na vhodné zdroje.

Jan Šindelář: Využití dotykových zařízení na prvním stupni ZŠ

V našich tabletech máme nainstalované různé bezplatné aplikace, které využívám v hodinách. Mezi tyto aplikace patří např. Brian Mania, Geogebra, Memory kids (anglické pexeso), Umíme česky apod. Jak tedy probíhá samotná práce v hodině? Žáky rozdělím do dvojic, případně pracují tak, jak sedí v lavici. Dostanou ode mě tablet, který si zapnou. Následně si spustí aplikaci, se kterou chci pracovat. Dále pracují již samostatně. Další možností je, že žáci odevzdají po dokončení splněnou práci v hodině (cvičení, vypočítané příklady...) a přijdou si pro tablet, kde mají již připravenou spuštěnou aplikaci, se kterou pracují. Toglic Další on-line aplikací, kterou využívám ve výuce, je

Skromné sny učitele ze školy odvedle aneb co by mi pomohlo, abych mohl učit, jak bych chtěl

„Často se mi stává, že žáci neposlouchají, co jsem jim řekl, a něco nesplní. Komunikace s nimi je složitá, nevím, jak na to, nikdo mě to neučil. Napíšu jim úkol nebo, co si mají připravit, na web a ještě smskou, a stejně to ignorují. Čemuž na druhou stranu rozumím. Hodně z nich má různé koníčky, sportují, domů přicházejí večer unavení a nechce se jim drtit vzorečky. Matematika v téhle podobě jim stejně k ničemu nebude, co si budeme povídat. Teoreticky by to mělo sloužit k rozvoji jejich myšlení, ale to je teorie, víme, že v praxi to tak není, zůstanou nepolíbení. Prakticky jde o to mít maturitu, mít papír. Systém je prostě teď tak nastavený,“ říká učitel druhého stupně ZŠ Tomáš Pinkr v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Pavlína Loňková: My a Oni aneb Kdo má víc práce? (Učitelé na prvním stupni nebo učitelé na druhém stupni?)

Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň. Nastoupila jsem do školy jako učitelka prvního stupně. Jako učitelka prvního stupně jsem jednou promovala, dvakrát kupovala počítač, třikrát se zamilovala, čtyřikrát přestěhovala, pětkrát upravovala ŠVP, šestkrát vzala děti do Prahy a sedmkrát letěla letadlem. Jako učitelka prvního stupně jsem vzala poprvé do ruky iPad a rozmnožila (asi dvacetinásobně) svou knihovnu. Jako učitelka prvního stupně jsem vstávala a jako unavená učitelka prvního stupně chodila spát. Jako učitelka prvního stupně jsem slýchávala "sklop hlavu, zavři pusu a nevyčnívej a budeš se mít dobře", slyšela jsem "no jo, vy na prvním stupni" ale slýchávala jsem i "moc děkujeme za inspiraci". A jako učitelka prvního stupně jsem si taky sáhla na své prozatimní učitelské dno. ​

Jak se změnily děti? Největší problém je, že nečtou, říká dlouholetá učitelka

„Mezi dětmi přibylo také násilí, něco možná odkoukají z počítačových her. Ovšem největším problémem je, že kvůli moderním technologiím děti nečtou. V první třídě jsou ještě motivované, ale postupně zájem klesne. Žáci nemají slova vizuálně zafixovaná. To samé platí pro slovní zásobu a vyjadřování. Je to velká škoda. Chybí jim svět fantazie. Teď mám na starosti páťáky. Ze čtyřiadvaceti jich čte knížky jen několik,“ říká v rozhovoru pro MF DNES zkušená učitelka základní školy Hana Šťovíčková.

Pavlína Hublová: Zvířata kolem nás aneb Vyhledej, naměř, prezentuj

Jako motivaci využijeme články v čítance o zvířatech v různých podnebných pásmech. Pokud tuto možnost nemáme, můžeme začít prací s atlasem světa – konkrétně s mapou přírodních společenství. Cílem je vyjmenovat typická zvířata v jednotlivých podnebných pásmech. Následně žáci utvoří dvojice a zvolí si zvíře, které je zajímá a se kterým budou pracovat. Navazuje návštěva školní knihovny…

Jakub Holec: Venkovní výuková aktivita „Barvy přírody“

Venkovní výuková aktivita podporuje pozorovací schopnosti žáků a rozvíjí jejich vnímavost k přírodě, která je obklopuje. K realizaci je potřeba najít místo, kde se na různorodých stanovištích (stinná a osluněná stanoviště) vyskytují rozmanité druhy rostlin s listy o různých odstínech zelené barvy.

Učitel Bohuslav Hora: Moje filozofie je „přistihnout“ děti při úspěchu, ne při neúspěchu. To dokáže každý

„Učitel musí umět improvizovat. Hodina se vám neustále proměňuje pod rukama. Je třeba umět rychle reagovat. Aha, tohle vás zajímá, tak to pojďme prozkoumat. Já o tom sice nic moc nevím, ale můžeme si to společně zjistit, zdroje jsou kolem nás... Učitel je jakýsi garant obsahu a výběru zdrojů. Diriguje orchestr podle not, které ještě nejsou napsané,“ říká učitel dějepisu a informatiky Bohuslav Hora v rozhovoru pro Lidové noviny. Hora získal třetí místo v nultém ročníku české varianty mezinárodní učitelské soutěže Global Teacher Prize.

Měli by nás chválit i rasisti, říkají manželé, kteří založili školku pro děti z kladenských ghett

Neznaly barvy nebo si nikdy neprohlížely knížku. Pro děti z kladenských vyloučených lokalit otevřel podnikatelský pár Čížkových školku, která chce přetnout začarovaný kruh jejich doživotního "vyloučení". Rozhovor přináší magazín Hospodářských novin ego!

Exředitel základní školy píše vlastní učebnice češtiny, zájem o ně stoupá

Běžné učebnice češtiny mu nevyhovovaly, proto se rozhodl vytvořit vlastní metodu, jak školáky učit číst a psát. Bývalý ředitel Základní školy v Nemyčevsi na Jičínsku Miloš Novotný je přesvědčen, že přišel s tím, co jinde chybí. O jeho knížky a slabikáře je zájem z mnoha škol. Reportáž přináší iDNES.cz.

Jednotlivci i celé třídy základních škol se do konce ledna mohou zapojit do soutěže o nejlepšího vypravěče.

Soutěž Vypravuj! aneb Klání vypravěčů je zaměřena na knižní kulturu a kulturu mluveného slova, školáci základních škol se do ní mohou zapojit ve třech kategoriích: žáci 1. stupně základních škol (jednotlivci); žáci 2. stupně základních škol (jednotlivci) a skupinové vyprávění (třídy nebo jiné kolektivy žáků ze základních škol). Každý účastník či kolektiv má v soutěži za úkol během 3 - 5 minut odvyprávět na kameru děj jakékoli knihy, kterou přečetl.

Za nedokončené základní vzdělání mohou rodiče i škola

Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 byla úplná negramotnost záležitostí spíše starších ročníků. Ze základních škol ale i v dnešní době vychází mnoho mladých lidí, kteří se sice základní dovednosti naučí, jejich gramotnost však za ostatními stále značně pokulhává. Nízká dovednost v psaní, čtení či v porozumění textu bývá spojená s nedostatečnou přípravou na školách a podpoře v rodině. Reportáž z Karlovarského kraje přináší MF DNES.